|
|
Obraz Jana Palacha v české kultuře
Jáchimová, Veronika ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Wiendl, Jan (oponent)
Práce se věnuje analýze kulturního obrazu Jana Palacha a to především analýze symbolů a mýtů, jejichž prostřednictvím je tento obraz konstruován. Hlavní pozornost věnuje pojmu oběť - soustředí se na připodobnění Jana Palacha archetypům oběti Krista a mladých mučedníků. Ve druhé části je Jan Palach analyzován jako oběť národní. Pozornost je zaměřena na spojení Palacha s Janem Husem a zařazení Palachova pohřbu mezi specifickou tradici českých pohřbů jako tichých národních demonstrací. Autorka postupovala metodou analýzy diskurzu. Při práci využívá nejen textových materiálů (krásné i faktografické literatury), ale opírá se i o fotografické a dokumentární filmové záběry.
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
John Wyclif, Jan Hus a Martin Luther jako apokalyptičtí proroci
Šárovcová, Martina
Iluminované hudební rukopisy, které vznikaly v Čechách a na Moravě v 16. století pro utrakvistická literátská bratrstva, představují početný soubor dochovaných předbělohorských artefaktů. K pravidelně iluminovaným incipitům těchto rukopisů patřil i introitus ke svátku českých mučedníků Jana Husa a Jeronýma Pražského. Několik iluminací ze třetí čtvrtiny 16. století reprezentuje unikátně doloženou ikonografii Jana Husa. Uspořádáním a výběrem námětů se k těmto rukopisům řadí i první díl Malostranského graduálu z let 1569 až 1572 (Praha, Národní knihovna, sign. XVII A 3), kde byly v borduře kompozičně propojeny postavy Jana Viklefa křesajícího jiskru, Jana Husa zapalujícího snítkou svíčku a Martina Luthera s pozvednutou planoucí pochodní. S ohledem na jiné méně známé literární a vizuální varianty motivu rozžíhání světla je námět interpretován ve shodě s výkladem biblických veršů 11. kapitoly novozákonní Apokalypsy o povolání dvou svědků a proroků na počátku konce světa (Zj 11, 3–4). Postavy Jana Viklefa, Jana Husa a Martina Luthera lze interpretovat v eschatologických souvislostech očekávání druhého příchodu Krista jako apokalyptické proroky povolané Bohem a svědky (evangelické) pravdy, kteří přinášejí světlo do temnoty posledního času.
|
|
|
Analýza financování českých nemovitých památek na příkladu Památníku Mistra Jana Husa v Husinci v letech 1967 - 2016
Babka, Ondřej ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá financováním nemovitých kulturních památek v České republice. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy související s památkovou péčí, v návaznosti na to jsou zmíněny orgány státní památkové péče, které mají na financování nemovitých památek vliv. Práce se také věnuje historickému vývoji od vzniku památkové péče a analýze jejího současného stavu. Cílem práce je na příkladu Památníku Mistra Jana Husa v Husinci definovat největší problémy vlastníků při péči o nemovité památky a navrhnout řešení pro získávání finančních prostředků na obnovu a provoz.
|
|
|
Organizace protestní akce proti Husovu upálení
Novotný, Robert
Studie se na základě prosopografické analýzy snaží o postižení organizačních souvislostí vzniku protestního dopisu proti Husovu upálení ze 2. září 1415. Na základě učiněných zjištění je možné vyslovit závěr, že většina signatářů z řad nižší šlechty připojila svoji pečeť k protestní akci spíše z loajality k mocnějším sousedům, než že by vyjadřovala vlastní konfesionální stanovisko.
|
|
| |
|
|
Využití apokalyptických figur v díle Jana Husa
Cermanová, Pavlína
Studie je zaměřena na Husovo využití apokalyptických figur, klade si rovněž otázku, zda je možno Husovo myšlení označit za apokalyptické. Z převážně teologicky definovaného hermeneutického nástroje kritiky se postupně stal prostředek burcující a popisující danou situaci jako nastávající konečný boj se silami Antikrista. Koncept apokalypticky pojmenovaného střetu byl rovněž provázán s Husovou eklesiologií.
|
|
| |
|
| |
|
|
Štítný a Hus o ženách a dívkách
DOLEJŠÍ, Hana
Tato práce si klade za cíl provést podrobnější analýzu myšlenek velkých kazatelů a literátů v době středověku, mezi které nepochybně patřily dvě velmi významné české osobnosti Tomáš Štítný ze Štítného a Mistr Jan Hus. Nejprve rozebereme jednotlivá díla těchto autorů a zaměříme se jimi stanovené na normy pro život dívek a žen. Tyto normy poukazují na smýšlení lidí v době 14. a 15. století a dále odkazují na Bibli, podle níž se mají lidé řídit, aby byli spaseni. Pojednání bude především o celibátu, který je nedílnou součástí duchovního života, a také nejvíce diskutovanou otázkou v uvedených dílech. Celibát ovšem není předurčen pro každého, proto budeme v následujících textech řešit nesnáze, jež mohou nastat například v manželství nebo již při samotné výchově dětí. Prvotně citovaným a rozebíraným dílem bude Dcerka. Jedná se o traktát, který sepsal Mistr Jan Hus. Toto dílo má sloužit jako jakési Desatero dívčích přikázání. Je mu tedy přisouzena především výchovná funkce. Posléze pohlédneme s Tomášem Štítným do problematiky tzv. ženských stavů (panenského, vdovského a manželského). Dovíme se o pozitivech, ale také o negativech, které jednotlivé stavy obnášejí. V předložené práci nebude chybět ani názor katolíků (z dvacátého a jednadvacátého století) na duchovní způsob života. Rozbor jednotlivých děl nám přinese především objasnění a vhled do lidské sexuality, jakožto přirozeného prvku v životě. Autoři ve svých dílech předloží také návod na vypořádání se s vlastní sexualitou.
|
host ::
RSS.