|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Hašlová, Silvie ; Zoubek, Michal (oponent) ; Sochor, Jan (vedoucí práce)
Cílem mého návrhu bylo vytvořit obytný soubor s lidským měřítkem, který bude podporovat sousedské vazby a vznik komunity. Jako pomůcku pro organizování prostoru jsem si zvolila rastr, do kterého umisťuji jednotlivé prvky - domy, zahrady, polosoukromé prostory. Obslužná komunikace a parkování je umístěna po obvodu parcely a ostatní části pozemku jsou určeny pěší.
|
|
Anténa pro UWB komunikaci uvnitř automobilu
Špůrek, Jan ; Puskely, Jan (oponent) ; Raida, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na návrh bezdrátové UWB sítě uvnitř automobilu. Práce je rozčleněna do pěti etap. V první etapě se práce zaměřuje na návrh vhodných antén a napájecích struktur. V druhé etapě je simulována vzájemná komunikace jednotlivých typů antén ve volném prostoru. Ve třetí etapě je zkoumána míra ovlivnění komunikace blízkými prvky karoserie pro jednotlivé typy antén. Poté jsou výsledky zhodnoceny a je vybrána nejvhodnější anténa k realizaci. Čtvrtá etapa se věnuje modifikaci antény pro SMA konektor, který je nezbytný pro její měření. V páté etapě jsou diskutovány naměřené výsledky a srovnány s předpoklady ze simulací. Výsledky práce jsou shrnuty v závěrečném zhodnocení.
|
|
Robotické vozítko řízené s využitím platformy Arduino
Čechmánek, Martin ; Luža, Radim (oponent) ; Samek, Jan (vedoucí práce)
Cílem této práce je představit možnosti bezdrátového řízení robotů s využitím platformy Arduino a popsat vlastnosti, možnosti a využití této platformy. V práci je implementován obousměrný bezdrátový přenos mezi moduly pomocí XBee modulů. Praktická práce se skládá ze dvou částí - modulu ovladače a modulu robotického vozítka. Modul ovladače slouží pro řízení druhého modulu a obsahuje zobrazovací, signalizační a ovládací prvky. Modul vozítka, jehož základem je robot SRV-1, obsahuje ultrazvukové senzory pro měření vzdálenosti mezi vozítkem a překážkou v jeho okolí, a LED světelnou rampu pro osvětlení prostoru mimo směr jízdy vozítka.
|
|
Systémy zeleně malých měst v České republice
Tesařová, Marie
Systémy zeleně malých měst v České republice se vyznačuji celou řadou specifik, které je charakterizují, a které přispívají k celkovému obrazu města. Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Při navrhování jakéhokoliv prostoru a další práce s ním je žádoucí, aby byl vytvořen pro lidi, pro jejich rekreaci a odpočinek. Je to právě zeleň a doprovodné technické prvky, které činí veřejné prostory obyvatelnými a výrazně přispívají ke zkvalitnění životních podmínek ve městě. Práce se zaměřila na systémy zeleně vybraných malých měst a formou grafických zkratek, schémat a fotodokumentace se snaží předkládat pozitivní a negativní příklady, které mohou přispět ke zlepšení veřejných prostorů a k adekvátnímu uplatnění zeleně v těchto prostorech.
|
|
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění: asociace a společné mechanismy
Dobiášová, Alena ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Hušáková, Markéta (oponent)
Autoimunitní a lymfoproliferativní onemocnění sdílejí určité etiologické mechanismy. Vznik obou chorob je složitý proces zahrnující nahromadění dědičných a somatických mutací v jediné hematopoetické buňce, která díky pozměněné aktivitě dokáže překonat různé body kontroly a omezení buněčného růstu i přežívání. Jedná se například o mutace v genech kódujících transkripční faktory, molekuly apoptických signalizačních drah, kostimulační molekuly a molekuly sekretované do extracelulárního prostoru. Všechny tyto molekuly ovlivňují rovnováhu mezi přežitím a programovanou smrtí buňky. Jejich deregulovaná exprese umožňuje buňce překonat obranné prvky imunitního systému. Mohou tak přežívat autoreaktivní i nádorové buňky, které by byly za normálních okolností selektovány. Tato práce nastiňuje vliv deregulované exprese vybraných molekul na vznik autoimunitních i lymfoproliferativních onemocnění. Klíčová slova: autoimunitní onemocnění, lymfoproliferativní onemocnění, etiologie, AIRE, c-MYC, TP53, FOXP3, Fas, PTEN, Bim, CTLA-4, CD5, CD30, CD40/CD40L, BAFF, α-taxilin, IL-10.
|
|
Veřejné sezení a přídavné prvky
Hrušková, Silvie
Bakalářská práce obsahuje informace o přídavných dělicích prvcích a područkách na veřejném sedacím nábytku především ve vysoce frekventovaných místech s nepřetržitým provozem. Práce je zaměřena na zkoumání konkrétního prostoru v Brně, stávajícího veřejného nábytku na daném místě a problémů jeho využitelnosti. Hlavní informace o problematice čerpala autorka z odborné literatury. Další postupy se vyvíjely prostřednictvím aktivní práce ve veřejném prostoru. Práce je rozdělena na část, ve které je zkoumán aktuální stav a na druhou část, která hledá řešení dané problematiky.
|
|
Geny časné odpovědi jako nástroj pro studium prostorové orientace a paměti
Bláhová, Veronika ; Němec, Pavel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Vlastnosti prostředí, orientační body v prostoru a časové zařazení stavů těla a jeho pohybů jsou stěžejními prvky mapy prostoru vytvářené v mozku ("cognitive map"). Naše znalosti týkající se toho, jak je v mozku reprezentován prostor a poloha zvířete v tomto prostoru, byly revolučním způsobem rozšířeny s objevem čtyř typů neuronů: místových neuronů ("place cells"), neuronů směru hlavy ("head direction cells"), neuronů prostorové mřížky ("grid cells") a hraničních neuronů ("border cells"). Jejich aktivita je závislá na alotetických (zraková a jiná senzorická orientační vodítka) a idiotetických podnětech (informace z propriorecepčního a vestibulárního systému). Mozková centra obsahující výše zmíněné typy neuronů vytváří složitý navigační systém. Geny časné odpovědi ("immediate early genes"; IEGs) a jejich produkty se staly důmyslným nástrojem pro studium neurálního substrátu prostorové orientace včetně orientace magnetické. Pro další výzkum v této oblasti je nezbytné zjistit co nejvíce o dynamice dějů spojených s IEGs, což přispěje k lepšímu porozumění činnosti mozkových center zapojených v navigačním systému hlodavců ("rodent navigation circuit"). Tato práce shrnuje poznatky o prostorové orientaci obratlovců se zaměřením na hlodavce v kontextu detekce exprese IEGs jako aktivitních markerů v neurálním...
|
|
J.B. Moliere: DON JUAN /komplexní scénografické řešení/.
Lebdušková, Petra ; Vohlídalová, Ivana (vedoucí práce) ; Zábrodská, Dana (oponent)
Moje magisterská práce je rozdělena na čtyři hlavní části.
V první části nahlížím na téma postavy Dona Juana z hlediska vzniku, historických souvislostí, zkoumám formy literárního ztvárnění a odlišnosti z hlediska autorů. Dále je zde zmíněna janovská legenda jako taková a její kořeny v českém prostředí.
Druhá část se zabývá možnostmi interpretace postavy Dona Juana tak, jak ji interpretují přední kritici, teoretici a inscenátoři divadla. Jsou to citace a úvahy, které mi byly blízké a přínosné. Je zde popsán pojem donjuánství jako obecného termínu.
Třetí část obsahuje teoretický rozbor dvou inscenací Dona Juana v českém prostředí. Věnuje se režijní koncepci, pojetí prostoru a kostýmu, reflektuje dobové i současné souvislosti. Věnuji se myšlenkám, které mě zaujaly a srovnávám je mezi sebou i ve vztahu ke své vlastní koncepci.
Čtvrtá část je v mé práci stěžejní, obsahuje praktickou část magisterské práce, myšlenkovou a výtvarnou koncepci a obhajobu mého pojetí.
Je rozdělena do několika kapitol. Na začátku se zabývám myšlenkovým základem mé koncepce- vlastní reflexí tématu, pochopením postavy Dona Juana, jeho vztahu k moderní době a dnešní společnosti. Řeším klíčová témata hry, která mě inspirovala a vysvětluji, jakým způsobem se promítají do mé práce. Dále představuji výtvarné inspirační zdroje, které určují vizuální stránku mé práce. Další, hlavní částí, je rozbor dramatických postav z hlediska jejich vývoje, vzájemných vztahů, popis jejich kostýmu a jeho proměn v průběhu hry. Rozebírám psychologii a charakter postav, popisuji siluetu, naznačuji materiál, formu, pohyb a působení dramatické postavy v prostoru. Postavy řeším jednu po druhé, je to výčet a rozbor hlavních aktérů hry.
V poslední fázi praktické práce se věnuji konkrétním kvalitám kostýmu jako je materiál, barva, silueta, pohyb herce v kostýmu, historické prvky kostýmu v moderním tvaru, kostýmní prvky a objety na scéně? Znovu se věnuji dramatickým postavách a shrnuji je obecněji v rámci těchto kritérií.
Závěrečná kapitola pojednává o scéně, která je úzce propojena s mými kostýmy a následuje myšlenkový rámec mé koncepce.
Samostatnou část tvoří obrazové přílohy, které ukazují inspirační zdroje, doplňují teoretickou část o vizuální podobu porovnávaných inscenací a hlavně fotodokumentují výtvarnou část. Postavy hry jsou řazeny jednotlivě dle kostýmních návrhů a jejich proměn. Obrazové přílohy jsou samostatně číslovány.
Úvod a závěr obsahují úvodní a závěrečné teze a reflektují práci v obecnější rovině.
Na konci práce řadím seznam pramenů, z kterých jsem při práci vycházela a závěrečné poděkování.
|
|
Obraz
Šťáva, Martin ; Mainer, Martin (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Moje diplomová práce je cyklus pěti obrazu ve formátu 3x 180cm x 170cm, 190cm x 180cm, 200cm x 170cm akryl na plátno. Zabývám se něčím jako osobní vizuální pamětí. Abstraktní obrazy složené z jednoduchých barevných ploch, u kterých rezignuji na budování prostoru, nebo složitých kompozic chápu jako svého druhu krajiny. Mluvím-li o krajině, samozřejmě nemám na mysli ekologické uskupení přírodních a kulturních prvků, jež vytváří scenérie, které vidíme všude okolo sebe a jež jsou častým námětem mnoha uměleckých prací, napříč rozličnými médi i dnes. Krajinu obrazu chápu ve svém pojetí jako projekci vizuálního prostoru, který ač v podstatě tvořený nekonkrétními prvky, se odkazuje na umělce a umělecké směry dnes již dávno minulé.
|
|
Umění ve veřejném prostoru. "Mural art" Pasty Onera.
Němečková, Gabriela ; Řehořová, Irena (vedoucí práce) ; Marcelli, Miroslav (oponent)
Práce se zabývá uměním ve veřejném prostoru a snaží se poukázat na to, jak je veřejný prostor uměním proměňován, jaké jsou funkce takového umění a jak se mění interpretační postoje diváka ve srovnání s percepcí umění v galerii. Teoretickým zakotvením práce jsou přístupy R. Sennetta a K. Lynche. Druhou část práce tvoří případová studie, jejímž předmětem je analýza velkoplošných obrazů Pasty Onera, namalovaných na zdech ve veřejném prostoru. V rámci analýzy budou sledovány výrazné prvky jeho tvorby, důraz bude kladen také na interakci díla s konkrétním prostředím, do kterého je zasazeno. Klíčová slova Veřejný prostor, umění, Pasta Oner, mural art
|
host ::
