|
Já a ona (Tvorba herecké postavy)
Dostálová, Pavla ; HRBEK, Daniel (vedoucí práce) ; TÖPFER, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje především na mé herecké sebepoznání. Popisuji svůj způsob práce na tvorbě konkrétní herecké postavy (Kačenka, hra Olivera Bukowského Hosté), přičemž se vracím ke zkušenostem ze čtyř let studia na divadelní fakultě. Zaměřuji se především na práci s textem, s režisérem a hereckými partnery. Pokouším se konkrétně pojmenovat okamžiky, které ovlivnily můj herecký vývoj, a snažím se určit, jaký měly vliv na mou tvorbu. V souvislosti s tím se dotýkám tématu sebekontroly. Práce je především zpětnou reflexí, vznikala z potřeby pracovat na sobě, jak v oboru herectví, tak v oboru režie - dramaturgie, který momentálně studuji
|
|
Stanovení norem času pro práce jako podkladu pro efektivní využívání času ve vybrané organizaci
BARTOŠKOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce je zaměřena na zjišťování potřebného času pro dané úkoly ve vybrané organizaci prostřednictvím vhodných metod. Na základě dosažených výsledků následně navrhuje vhodná opatření směřující k vyšší efektivitě práce. Používané metody jsou standardizace úkonů, měření času, vyhodnocení zjištěných dat a informací pomocí tabulek a vzorců v Excelu. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení, co je zakázková výroba a jaké metody se dají použít při stanovení norem času a určení efektivního využívání času v podniku. Charakterizuje vybraný podnik, jeho historii a technologické uspořádání pracoviště, předvýrobní a výrobní etapy výroby, popis výrobních strojů a potřebných materiálů. Praktická část obsahuje tabulky s úkony potřebnými k výrobě, tabulky s výrobními časy, vyhodnocení potřebných časů a materiálů na produkty výroby. Závěr obsahuje návrh na vylepšení efektivity práce a program na vypočítání časů potřebných na obdobné zakázky.
|
|
Inovace produktu vybraného podniku cestovního ruchu
JUNGVIRTOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá inovacemi v podniku cestovního ruchu. Cílem práce je zanalyzovat současný produkt firmy a přání a potřeby potencionálních zákazníků. Na základě těchto analýz potom doporučit pro firmu ideální produkt. V této práci spočívá inovace v založení cestovní kanceláře, navrhovaným produktem budou konkrétní zájezdy. V teoretické části se věnuji studiu odborné literatury, konkrétně oblastem produktů, zprostředkovatelů služeb v cestovním ruchu, sportovně rekreačnímu cestovnímu ruchu a vodní turistice. Aplikační část obsahuje charakteristiku společnosti, včetně nabízených služeb. Druhým bodem této části je výzkum. Pro výzkum byla použita metoda přímého dotazování. Dotazování probíhalo přímo v sídle firmy. Respondenty byli lidé, kteří již využili služeb firmy. Pro porovnání očekávaných a získaných výsledků byl u jedné z otázek použit použit chí - kvadrát test. V závěru práce byly sestaveny tři zájezdy, každý upravený speciálně pro konkrétní segment. Návrhová část práce také obsahuje doporučení, jaká opatření musí firma provést, aby její fungování bylo úspěšné.
|
|
Výběr optimální varianty financování bydlení pro vybraného klienta
HOLÝ, Hubert
V úvodu bakalářské práce se zaměřuji na shromáždění informací o hypotéčních úvěrech z aktuálního finančního trhu. Na začátku kapitoly o hypotéčních úvěrech se budu zabývat dělením hypotečních úvěrů. Vypracuji podrobný postup co má všechno klient udělat, aby dostal úvěr, jaké jsou postupy v bankách a jaké potřebují znát banky informace o klientovi. V další kapitole uvedu informace o stavebním spoření a podmínky, které musí klient splňovat, aby mohl dostat úvěr ze stavebního spoření. Také charakteristiku tohoto produktu. V poslední kapitole úvodní teoretické části seznámím čtenáře s investicemi do otevřených podílových fondů a uvedu jejich charakteristiku a jednotlivé postupy při sjednávání. V praktické části se budu zabývat již jednotlivými nabídkami vybraných společností, které budou porovnávány pomocí metod vícekriteriálního rozhodování. Práce je rozdělena na analýzu Hypotečních úvěrů, Úvěrů ze stavebního spoření a Investičních produktů. Informace z těchto analýz budou dále použity na aplikaci pro konkrétního klienta se specifickými požadavky na bydlení. Od klienta zjistím veškeré informace o jeho přáních a požadavcích na svoji budoucnost s ohledem na bydlení. Klient si zvolí hlediska, která jsou pro něho nejvíce důležitá a pořadí, ve kterém by měla být dodržena. Je to z toho důvodu, že často není důležitá výsledná částka, kterou klient za úvěr zaplatí, ale je pro něj v aktuální životní situaci důležitější výše měsíční splátky. A nakonec bude pro klienta vybrána optimální varianta, jak může financovat své vlastní bydlení.
|
|
Vzdělávání a rozvoj zaměstnanců ve vybrané organizaci
MILCOVÁ, Kristýna
Cílem této diplomové práce je analyzovat proces vzdělávání a rozvoje zaměstnanců, charakterizovat a zhodnotit stávající personální procesy, identifikovat potřeby zaměstnanců a podniku a navrhnout možné způsoby zlepšení stávající situace. Pro tento účel byla vybrána společnost Fabory CZ Holding s.r.o.
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky
PÝCHOVÁ, Lucie
Tématem bakalářské práce je "Asistence jako vyrovnávací a podpůrný prostředek speciální pedagogiky". Cílem práce je kompletovat teoretické poznatky týkající se fenoménu asistence a na tomto podkladě analyzovat profesi pedagogického a osobního asistenta. Cílem praktické části je realizovat komparaci legislativního vymezení a reálných pracovních aktivit pedagogického a osobního asistenta. V souladu s výše vymezenými cíli byly formulovány dva dílčí cíle. 1. dílčí cíl: zjistit motivaci k výkonu profese osobního a pedagogického asistenta. 2. dílčí cíl: zjistit osobní spokojenost s profesním životem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je složena ze tří kapitol. V první kapitole definuji pojmy asistence, vyrovnávací a podpůrná opatření, speciální pedagogika a dále jsem se věnovala integraci a inkluzi. Druhá kapitola se věnuje osobní asistenci. V této kapitole vymezuji pojmy osobní asistence a osobní asistent. Popisuji zde historický vývoj osobní asistence, předpoklady pro práci osobního asistenta, komplikace při této profesi a především pracovní náplň osobního asistenta. Třetí kapitola se zabývá pedagogickým asistentem. Opět popisuji historický vývoj pedagogické asistence, předpoklady pro práci pedagogického asistenta, pracovní náplň asistenta pedagoga a vzájemnou spolupráci s pedagogem, rodiči a školským poradenským zařízením. V praktické části charakterizuji cíle práce, metodiku šetření a techniky sběru dat, výzkumný soubor, realizaci šetření a na závěr analýzu získaných dat. K naplnění cílů praktické části jsem použila kvalitativní metodu. Technikou sběru dat bylo pozorování, rozhovor a analýza dokumentů. Rozhovory byly vedeny s osobními a pedagogickými asistenty.Poznatky obsažené v závěrečné práci mohou sloužit organizacím zřizujícím pracovní pozici osobního či pedagogického asistenta, protože text analyzuje podstatné souvislosti, které mají vliv na kvalitní výkon zmíněné pracovní pozice. Bakalářská práce může být dále využitelná jako studijní materiál pro studenty pedagogických a dalších společenskovědních oborů.
|
|
Využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením.
SVITÁKOVÁ, Iveta
V rámci své bakalářské práce jsem se věnovala využití pracovních činností v procesu sociální integrace dospělých s mentálním postižením, přičemž cílem bylo vytvořit, zrealizovat a vyhodnotit pravidelnou pracovní činnost určenou specifické skupině dospělých s mentálním postižením a zaměřenou primárně na rozvoj sociální integrace. Text práce je strukturován do šesti kapitol. V první z nich jsem se zaměřila na vymezení mentálního postižení, charakteristiku dospělosti jako důležitého vývojového období v životě člověka a na dospělost jedinců s mentálním postižením s cílem nalézt a pojmenovat specifika, která byla třeba při práci s touto cílovou skupinou zohlednit. V následující části jsem se věnovala sociální integraci, jejím determinantům a prostředí, ve kterém se uskutečňuje. Na získané výstupy jsem navázala ve třetí kapitole, v níž jsem se zaměřila na klíčové kompetence, z nichž jsou pro sociální integraci nezbytným podkladem zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Cílený rozvoj těchto kompetencí lze realizovat prostřednictvím edukační činnosti, která však musí respektovat specifika účastníků a dobrovolnost účasti. Oba tyto předpoklady lze naplňovat v rámci zájmového vzdělávání s využitím adekvátních pedagogických metod. Na tyto oblasti jsem proto zacílila svou pozornost v závěru kapitoly. Kapitola čtvrtá je věnována práci a pracovním činnostem, konkrétně vymezení pojmů, jejich charakteristice, významu a roli pracovních činností v životě člověka, respektive člověka s mentálním postižením. Na základě všech získaných teoretických poznatků a s využitím dosavadních zkušeností s cílovou skupinou jsem v páté kapitole navrhnula specifický vzdělávací program založený na pracovních činnostech a zaměřený na rozvoj vybraných klíčových kompetencí. Do vzdělávacího programu se dobrovolně přihlásili čtyři účastníci, přičemž jsem se rozhodla sledovat rozvoj kompetencí jen tří účastníků z důvodu, že jeden účastník docházel velmi nepravidelně. Program byl realizován třikrát týdně, vždy 2,5 hodiny po dobu sedmi měsíců (od října 2015 do května 2016) v prostorách vzdělávacího centra Mo-zai-ka. Na počátku realizace vytvořeného vzdělávacího programu účastníci souhlasili s tím, že budeme dodržovat a rozvíjet správné návyky potřebné pro dobré vzájemné vztahy ve skupině a výsledky pracovní činnosti. Na základě individuálních charakteristik účastníků jsem připravovala pracovní činnosti, které měly přispět také k rozvoji sociálních a personálních a komunikativních kompetencí. Ty jsem průběžně sledovala a zaznamenávala. Během realizace programu jsem kladla důraz na opakování, trpělivé jednání s účastníky a vytvoření přátelské atmosféry. Po ukončení vzdělávacího programu jsem rozvoj kompetencí u tří vybraných účastníků vyhodnotila. Na základě toho jsem dospěla k závěru, že k největší změně došlo v komunikativních kompetencích. Posun jsem zaznamenala i v sociálních a personálních kompetencích, zde se však výsledky u jednotlivých účastníků značně lišily. Přesto se domnívám, že cíl práce byl splněn. Uvedené výsledky ukazují, že vzdělávání ve volném čase založené na pracovních činnostech může vést k rozvoji sociálních, personálních a komunikativních kompetencí, které jsou pro dospělé s mentálním postižením nezbytné v procesu sociální integrace. Tato bakalářská práce může být zajímavým zdrojem inspirace pro realizaci obdobných programů zacílených na sociální integraci osob s mentálním postižením.
|
|
Reflexe díla Františka Bakuleho ve vztahu k dnešní speciálně pedagogické praxi
BALÍKOVÁ, Tereza
František Bakule byl významným českým pedagogem první poloviny 20. století, prvním ředitelem Jedličkova ústavu v Praze, zakladatelem tzv. Bakulova ústavu a jedním z mála českých představitelů alternativního pojetí výchovy a vzdělávání uznávaných v zahraničí. Jeho odkaz však v současné době není naší odbornou veřejností v rámci hlavního vzdělávacího proudu ani speciálních škol dále systematicky rozvíjen a prakticky uplatňován, na rozdíl od řady zahraničních alternativních pedagogických směrů, které jsou zde úspěšně aplikovány. Cílem této bakalářské práce je proto analyzovat dílo Františka Bakuleho prizmatem současného školního edukačního prostředí s důrazem na vzdělávání žáků se zdravotním postižením. První kapitola je věnována nástinu životní cesty Františka Bakuleho, zejména se zaměřením na významné mezníky, které ovlivnily utváření jeho osobnosti, jeho myšlenky, inspiraci a motivaci a které se projevily v jeho pedagogické činnosti a následně v jeho vlastním uceleném konceptu výchovy a vzdělávání. Konkrétně je zde zmíněno jeho rodinné zázemí a dále je prostor věnován zejména jeho učitelským zkušenostem až po působení v Jedličkově ústavu a etapu života spojenou s jeho vlastním ústavem. Druhá část bakalářské práce je již zaměřena výhradně na Bakuleho specifický edukační koncept. Nejprve jsou zde vymezeny jeho principy a následně uvedeny originální učební osnovy a návrh ideálního prostředí třídy. Text dále obsahuje detailní popis výuky několika předmětů, které byly těžištěm Bakuleho konceptu, a to jmenovitě pracovních činností, hudební výchovy a výtvarné výchovy. Původní didaktické postupy jsou analyzovány s využitím současné terminologie. Vzhledem k vymezenému cíli bylo třeba ve třetí kapitole analyzovat současné pojetí vzdělávání ve výše zmíněných, podle Bakuleho stěžejních oblastech. Text je koncipován tak, aby bylo možné následně reflektovat dílo Františka Bakuleho z pohledu dnešní pedagogické, respektive speciálně pedagogické praxe, nalézt styčné body či odlišnosti a odhalit nevyužitý inspirační potenciál. Tomu je pak věnována čtvrtá, závěrečná kapitola. Na základě analýzy a následné reflexe bylo ve výsledku konstatováno, že ačkoli se Bakulem formulované vzdělávací cíle významně neodlišují od současného pojetí zakotveného v příslušných rámcových vzdělávacích programech, k jejich dosažení se v současné době užívá odlišných postupů a metod. A to přestože sám Bakule své postupy, které lze velmi zjednodušeně charakterizovat mottem "neučit žáky o životě a práci, ale životem a prací", s úspěchem ověřil v praxi a že mu v řadě případů daly za pravdu pozdější výsledky psychologických výzkumů, čímž poskytly jeho didaktickému odkazu teoretickou oporu. Z výše uvedeného je zřejmé, že odkaz díla Františka Bakuleho nebyl naší odbornou pedagogickou veřejností dostatečně doceněn a vytěžen. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že jeho širšímu uplatnění stojí v cestě roztříštěnost, v níž se nám dochoval.
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
host ::
