|
Politické aspekty územní samosprávy - případová studie obce Mirovice
Smolová, Veronika ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Diplomová práce na téma Politické aspekty územní samosprávy, případová studie obce Mirovice se zaměřuje na problematiku voleb do zastupitelstva obce Mirovice v období 2002 až 2014 a volebního chování jejích obyvatel a volební účasti s porovnáním s daty
za celý okres Písek a celou Českou republikou. Cílem je ověřit uplatnitelnost modelů volebního chování obyvatel ve volbách do místních zastupitelstev. Teoretická část práce obsahuje vymezení základních pojmů problematiky jako je demokracie, charakteristika samosprávy, volby a volební chování. Praktická část zahrnuje charakteristiku obce Mirovice, charakteristiku obyvatel této obce a jejich účast na volbách. Součástí práce
je dotazníkové šetření, na základě kterého je možné potvrdit či vyvrátit vhodnost použité teorie volebního chování, pozitivní i negativní vztahy k voleným stranám. Práce se také zaměřuje na spokojenost místních občanů s prací vedení města.
|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Hricáková, Veronika ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnaností, především jejími psychologickými a sociálními důsledky. V teoretické části jsou definovány základní pojmy, které s nezaměstnaností úzce souvisejí. Jedná se především o definici nezaměstnanosti, vývoj a členění nezaměstnanosti, sociální a psychologické důsledky nezaměstnanosti, poukázání na politiku zaměstnanosti a popis programů Evropské sociálního fondu. Praktická část diplomové práce je věnována vlastnímu dotazníkovému průzkumu mezi nezaměstnanými, a to na Úřadu práce ve Znojmě. Dále se zaměřuje na strukturované rozhovory s pracovníky Věznice Znojmo, Probační a mediační služby ve Znojmě a Azylového domu ve Znojmě, kteří jsou v kontaktu s uchazeči, kteří jsou postiženi některým ze sociálních důsledků nezaměstnanosti.
|
| |
|
Procesní aspekty občanského soudního řízení
Ledašilová, Kateřina ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je problematika procesních úkonů soudního řízení (zaměřená především na průtahové aspekty), v občanském soudním řádu jako součást právního řádu České republiky.
Teoretická část práce vymezuje procesní aspekty občanského soudního řízení. Především je důraz kladen na průtahy soudního řízení ze strany účastníka a následně možnosti obrany účastníka proti průtahům v řízení ze strany soudu. Práce obsahuje zákonné podklady právního řádu České republiky. Nezbytnou součástí teoretické části jsou práva na ochranu práv občanů, která jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V této části byly hlavními prameny občanský soudní řád, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod a další právní předpisy, které s danou oblastí úzce souvisí.
Praktická část práce je zaměřená na problematiku frekvence soudního řízení v oblasti rozvodovosti a následně na výši soudního nápadu statisticky vedenou u vykonavatele soudního procesu, konkrétně u Okresního soudu v Kolíně (tj. soudu 1. stupně). Uvedené statistiky rozvodů se týkají let 2012, 2013, 2014 a 2015. Nechybí zde ani konkrétní případy ze soudní praxe.
|
|
Bezdomovectví -- věc veřejná (reflexe bytové politiky ve vybrané lokalitě)
Dobrovičová, Iveta ; Kučerová, Eva (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Diplomová práce je věnována řešení problému bezdomovectví, z pohledu současně působících nástrojů sociální politik, hlavně politiky bytové. Záměrem autorky je zjistit, jaké postupy jsou aplikovány k prevenci i řešení bezdomovectví v Praze, jestli kroky činěné ze strany státu či jiných, v metropoli působících subjektů, přinášejí skupině sociálně vyloučených jedinců pomoc v reintegračním procesu do společnosti bydlících.
Teoretická část práce se zabývá krizí konceptu welfare state, postaveném na prokazované solidaritě majetnějších vrstev ke skupinám sociálně slabým. Po prostudování odborných zdrojů je zde kladen důraz na vymezení aktérů sociální politiky, jak ze strany státu, tak i jiných subjektů, kteří jsou nápomocní při integraci osob dočasně či trvale vyloučených ze spotřeby základního společenského statku, bydlení. V neposlední řadě tato práce vymezuje fenomén bezdomovectví v jeho podstatných aspektech, historii zrodu, příčin jevu, jak je vnímán veřejností, typologii bezdomovců, i problému s kvalifikovaným odhadem počtu postižených osob.
Praktická část je věnována bližšímu zkoumání sociálního vyloučení obyvatel v interakci s odpovědnými osobami, z řad sociálních pracovníků, kurátorů, úředníků bytových odborů, poskytujících odbornou pomoc sociálně slabým skupinám občanů v Praze. Tato šetření formou rozhovorů, završí dotazníkové šetření přímo s lidmi, kterých se situace dotýká, s bezdomovci. Přínosem práce je právě propojení obou pohledů, jehož základem je znalost bezdomoveckého prostředí, získaná dobrovolnickou práci autora pro nízkoprahové centrum Naděje v Praze.
|
|
Společenský život na venkově
Kučerová, Kamila ; Majerová, Věra (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá společenským životem na venkově, konkrétně v obci Peruc, která se nachází v Ústeckém kraji. Práce se skládá ze dvou částí. V první teoretické části dochází k vysvětlení některých pojmů, z nichž některé byly dále zkoumány a rozpracovány v rámci vlastního výzkumu. Na základě dostupných tištěných materiálů došlo k popisu obce z geografického, historického a současného aspektu. V praktické části byl vytvořen výzkumný plán, volba vhodných metod pro výzkum problému a sběru dat. Byla provedena analýza demografických ukazatelů, za účelem lepšího porozumění sociální situace došlo k realizaci čtyř polostandardizovaných rozhovorů s představiteli obce či členy spolku. Ze spektra metod spadajících do kvantitativní metodologie bylo použito dotazníkové šetření a následně došlo k potvrzení či vyvrácení hypotéz. Dále následovalo zhodnocení a doporučení pro vedení obce. Byla navržena určitá opatření, jež by mohla přispět ke zlepšení společenského života v obci a tím i k větší spokojenosti občanů a zvýšení úrovně obce. V samotném závěru práce došlo ke krátkému souhrnu a vylíčení poutavých poznatků zkoumání.
|
|
Ekonomické dopady podpory regionálního rozvoje
Doležalová, Ludmila ; Urbancová, Hana (vedoucí práce) ; Fajčíková, Adéla (oponent)
Bakalářská práce s názvem Ekonomické dopady podpory regionálního rozvoje se zabývá shrnutím problémů nezaměstnanosti, trhu práce a vývoje mezd v regionu Louny. Jedná se o jedny z klíčových témat jak současné, tak i budoucí ekonomiky státu. Problém nezaměstnanosti ovlivňuje ekonomicky a komplexně celou společnost i každého jednotlivce zvlášť.
Cílem této bakalářské práce je identifikovat a zhodnotit ekonomické dopady podpory regionálního rozvoje, vyhodnotit získané poznatky, upozornit na zjištěné problémy regionu a vyvodit doporučení, která povedou ke zlepšení situace ve vybraném regionu Louny.
V práci bylo provedeno shrnutí a zhodnocení aktuálního stavu vybraných demografických, socioekonomických a ekonomických aspektů podpory regionálního rozvoje v regionu Louny. Důležitý bod práce tvoří analýza sekundárních zdrojů a analýza sekundárních zdrojů dat, tato data byla podrobena kvantitativnímu výzkumu. Při zpracování práce byl proveden kvalitativní výzkum formou rozhovorů. V neposlední radě byla při práci použita metoda syntézy poznatků, zhodnocení teoretické i praktické části práce.
Z výsledků výzkumu jednoznačně vyplynulo, že nezaměstnanost v regionu dlouhodobě převyšuje celorepublikový průměr. Avšak v poslední době byl v regionu zaznamenán pozitivní klesající vývoj uvedeného ukazatele. Pro udržení tohoto trendu lze doporučit zlepšení komunikace mezi Úřadem práce a stávajícími zaměstnavateli a dále pak přilákat nové investory do regionu.
|
|
Etické aspekty zaměstnávání osob se zdravotním postižením
ŠRÁMKOVÁ, Marie
Práce se zabývá problémy se zaměstnáváním lidí se zdravotním postižením a etickými aspekty, které s problémem souvisí. Popisuje jejich problémy s hledáním zaměstnání, problémy s diskriminací, potíže s nezaměstnanosti a také to, jak nezaměstnanost ovlivňuje psychiku těchto lidí. Dále se zabývá tím, jak stát pomáhá lidem, kteří mají potíže s hledáním zaměstnání a dalšími etickými problémy jako je problém diskriminace, solidarity v sociálním státu, práva na práci a tak dále. Popisuje též postavení lidí se zdravotním postižením ve společnosti a to, zda jsou jejich práva ve společnosti vždy dodržovány.
|
|
Politické aspekty územní samosprávy – případová studie obcí okresu Klatovy
Kunešová, Tereza ; Kopřiva, Radek (vedoucí práce) ; Kobzev Kotásková, Sylvie (oponent)
Tato předkládaná práce je zaměřena na politické aspekty územní samosprávy. V první, teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy a je zde popisována problematika související s lokální politikou a volebním chováním. Část praktická charakterizuje okres Klatovy, analyzuje volební výsledky od roku 1990 do roku 2014 a vlivy působící na volební účast v obcích okresu Klatovy. Výsledky jsou srovnávány se studií S. Balíka Okresy na severu. V závěrečné části je zhodnocena využitelnost studie na námi vybraný okres Klatovy.
|
|
Chov orangutanů a faktory ovlivňující jejich rozmnožování v lidské péči a ve volné přírodě
Kalkušová, Olga ; Kubík, Štěpán (vedoucí práce) ; Burešová, Eva (oponent)
V rámci práce byly na základě vědeckých studií a doporučení shrnuty informace o volně žijících orangutanech a problematice jejich chovu. Orangutani ve svém přirozeném prostředí tropických deštných lesů ostrovů Sumatry a Bornea nejsou vystaveni stejným podmínkám a vlivům jako v zajetí. Jejich reprodukce se tedy v jistých aspektech liší. Reprodukce orangutanů je ve volné přírodě silně ovlivněna jejich solitérním způsobem života. Samice se pohybují pouze v přítomnosti mláďat, případně jiných samic, a podle studií a pozorování vyhledávají kontakt se samcem pouze v období říje, jejich kontakt se pak omezuje na dobu nutnou ke kopulaci. Výjimkou mohou být páry s nedospělými samci. Po porodu pak samice o mládě pečuje až 8 let a po tuto dobu se nedostavuje říje. Cyklus u divoce žijících samic také vykazuje závislost na dostupnosti potravních zdrojů. V období nedostatku potravy byla zaznamenána negativní energetická bilance, při níž dochází k zastavení cyklu. V následném období hojnosti potravních zdrojů se cyklus znovu obnoví. K obnově dochází také v případech, že samice ztratí mládě. V důsledku těchto reprodukčních omezení mohou samice za svůj život porodit nejvýše 4 mláďata.
Pro chov v zoologických zahradách byly sepsány směrnice, které upravují podmínky a vhodnost uspořádání expozice tak, aby co nejlépe odpovídaly potřebám orangutanů. Jejich přirozená mentální i fyzická aktivita souvisí s jejich zdravím a přirozenými projevy chování. I přes všechnu snahu ale zoologické zahrady nemohou orangutanům zajistit stejné podmínky, jaké mají ve volné přírodě. Nucená vyšší socializace a kontakt s ostatními jedinci v zajetí může přinášet stres, stereotypní chování a s tím související zdravotní komplikace, které jsou u orangutanů v zajetí poměrně časté.
Podle záznamů plemenných knih došlo u samic v zajetí ke snížení věku při první reprodukci i porodu a ke zkrácení intervalů mezi porody. I společný chov samců a samic zvyšuje pravděpodobnost kopulace a zabřeznutí. Tyto změny s sebou podle studií nesou i rizika. Chov v zajetí vykazuje vyšší úmrtnost mláďat i dospělých jedinců. Ta je pravděpodobně způsobena nízkým věkem samic při porodu a krátkými intervaly mezi porody, které jsou často kratší než 4 roky. Samice narozené v zajetí také nemají dostatek zkušeností, které v přírodě získávají učením a pozorováním, a později nejsou schopny pečovat o své mládě nebo jej odmítnou. Byly popsány i samice, které zabřezly mezi 11. a 14. rokem, to je ale pro samice velkým rizikem a takové samice umírají krátce po porodu nebo se dožívají mnohem nižšího věku. Mláďata narozená v zajetí byla pak matkám často odebrána, což sice není zcela vhodné, ale odebráním mláděte se u samic za několik týdnů dostaví nový plnohodnotný cyklus a samice mohou znovu zabřeznout. Protože má ale přímá péče člověka o mládě negativní vliv, je časté znovunavrácení mláděte matce, které bývá ve spoustě případů úspěšné.
Výzkum orangutanů trvá již více než 40 let a za tuto dobu se pro jejich chov v zajetí mnohé změnilo. Zoologické zahrady se snaží poskytnout orangutanům takové podmínky, které pro ně budou co nejpřirozenější. Je nutné, aby expozice včetně enrichmentu poskytovala orangutanům dostatek fyzických i mentálních aktivit. Přesto však s sebou omezený prostor, a s tím související kontakty mezi jednotlivci, může nést stresové situace. Ty se pak projevují na chování a zdravotním stavu orangutanů.
|
host ::
