|
Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov
TUREK, Jan
Diplomová práce se zabývá mikrobiologickou kvalitou teplé vody, stavem teplovodních rozvodů, ve vztahu k Legionelle pneumophylis v Nemocnici Český Krumlov a.s. a opatřeními, která jsou ve zdravotnickém zařízení podnikána, pro zlepšení kvality teplé vody. Podstatou a cíli této práce je zjištění těchto uvedených parametrů na základě vlastního pozorování, technické dokumentace a rozborů teplé vody, provedených akreditovanou laboratoří. Nemocnice Český Krumlov a.s., jejíž stavba byla zahájena v roce 1909, byla dostavěna v roce 1911 jako ,,Nemocnice Císaře Františka Josefa I.". Postupem času byly přistavovány další a další budovy. V roce 1942 byla nemocnice ustanovena jako ,,Všeobecná veřejná nemocnice". V následujících letech docházelo postupně k dalšímu rozšiřování, přístavbám a úpravám až do současné podoby. Kvalita vody a s ní spojený výskyt legionel, je celosvětovým problémem, se kterým je nutno bojovat. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První, teoretická část, zahrnuje všeobecné i konkrétní poznatky o Legionelle, jejích zdravotních rizicích, prostředí ve kterém se vyskytuje, možnostech jejího odstranění, o vhodnosti používaného materiálu k výstavbě teplovodního potrubí, získané z odborné literatury a také z české legislativy, zabývající se ochranou veřejného zdraví - zákon č. 258/2004 Sb. v platném znění a dále kvalitou pitné a teplé vody, která je zanesena ve vyhlášce č. 252/2004 Sb. a dalších předpisech. Ve druhé, empirické části, se podrobně zabývám situací v nemocnici Český Krumlov v období 2009 až 2015, týkající se nově vybudované kotelny a souhrnně celého rozvodného systému teplé vody ve vztahu k Legionelle. Konkrétně jsou v práci rozvedeny materiály, které byly použity jak při ekologizaci plynové kotelny, tak ty, ze kterých jsou provedeny rozvody teplé vody a stav rozvodů v jednotlivých budovách a v areálu zdravotnického zařízení. Dále jsou v diplomové práci uvedeny rozbory vzorků vody, provedené akreditovanou laboratoří, které byly i s potřebnou technickou dokumentací, týkající se rozvodné teplovodní sítě, poskytnuty zdravotnickým zařízením. Při vyhodnocování těchto dokumentů, bylo využito sekundární analýzy dat. Z výsledků, sledovaných za období let 2009 až 2015 vyplývá, že mikrobiologická kvalita teplé vody neodpovídá limitům stanoveným v příloze č. 3, vyhlášky 252/2004 Sb., v platném znění. Mezní hodnota tohoto limitu pro kolonie tvořící jednotky bakterie legionely , je stanovena na maximálně 100 KTJ. Ve většině odebraných vzorcích teplé vody došlo k překročení tohoto limitu a to od řádů jednotek až po statisíce. Výsledky z posledního analyzovaného roku 2015, vykazují zlepšení této nepříznivé situace. Za toto období byla analýza vzorků vody provedena celkem třikrát. První v únoru 2015. Výsledné hodnoty vykazovaly kolonie tvořící jednotky ,,jen" ve stovkách, s maximem 550 KTJ na oddělení následné péče. Druhá analýza byla provedena v červnu téhož roku. Výsledky byly velmi uspokojivé. Naměřená maximální hodnota Legionelly byla 64 KTJ. Poslední hodnocený odběr v tomto roce a jeho analýza, byly provedeny v prosinci. Zvýšená koncentrace Legionelly byla opět v budově chirurgie. Zde bylo stanoveno 1400 kolonií tvořících jednotky. Vzorek z LDN obsahoval 300 KTJ a sedmé patro interního oddělení dosáhlo hraniční hodnoty limitu, tedy 100 KTJ. Odpovědi na stanovené výzkumné otázky ,,Jak zamezit množení Legionelly pneumophylis v rozvodech teplé vody v nemocnici Český Krumlov" a ,,Jak zajistit dostatečné množství kvalitní teplé vody ve zdravotnickém zařízení" se nacházejí v závěru uvedených doporučeních. Velkým rizikovým faktorem, pro rozvoj Legionell v tomto zdravotnickém zařízení, jsou zastaralé rozvody teplé vody v téměř všech budovách a nízká teplota vody vystupující z ohřevu, která činí 55 °C. Všechny tyto uvedené výsledky a hodnocení jsou v této diplomové práci graficky zpracovány. Součástí této práce jsou také přiložené fotografie, které nastiňují prostředí a situaci ve zdravotnickém zařízení.
|
|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
Vodní dýmka jako životní styl: vznik a vývoj subkultury kuřáků vodních dýmek v České republice
WEINFURT, David
Práce se zabývá vznikem a popisem subkultury kuřáků vodních dýmek v České republice. Popisuje charakteristické znaky této subkultury a pomocí výzkumného šetření na bázi dotazníkové metody popisuje, kdo do této subkultury patří. Autor pak popisuje z jakých důvodů tomu tak je. V jedné samostatné kapitole je rozebrána problematika zdravotních rizik při užívání vodní dýmky. Závěrečná část se snaží vystihnout budoucí vývoj podniků, ve kterých je možno si vodní dýmku dopřát a zároveň prognostikuje vývoj celé subkultury kuřáků vodních dýmek v České republice.
|
|
Důsledky stárnutí obyvatelstva v oblasti financování zdravotní péče
Schejbal, Radek ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Miskolczi, Martina (oponent)
Demografické stárnutí je jev, kterým dříve či později prochází každá populace. V České republice tento proces intenzivně probíhá od konce minulého století a bude probíhat i ve stávajícím století. Práce odhaluje možné důsledky tohoto vývoje pro systém poskytování zdravotní péče. Existuje zde předpoklad, že změny demografické struktury populace České republiky budou mít značný vliv na příjmovou i výdajovou stránku systému všeobecného zdravotního pojištění. Při těchto změnách by za současného nastavení nebyl tento systém finančně udržitelný. V práci je na základě dat Českého statistického úřadu charakterizován průběh stárnutí populace České republiky za poslední období a odhad vývoje do konce 21. století. Dále je popisováno fungování zdravotnických systémů, teorie v oblasti přístupu ke zdraví a krátce se analyzuje zdravotní stav populace. Simulace vývoje finanční stránky systému všeobecného zdravotního pojištění, vytvořená pomocí veřejně přístupných dat organizací ÚZIS a ČSÚ, predikuje při současném nastavení budoucí finanční potíže. Na závěr jsou uvedeny možné preventivní kroky, které by předešly problémům s financováním tohoto systému.
|
| |
|
Analýza reformy zdravotnictví v USA z roku 2010
Konvalinka, Lukáš ; Kobliha, Pavel (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Cílem této práce je vypracovat analýzu zdravotní reformy ve Spojených státech z roku 2010 a zodpovědět následující otázky, které zároveň představovaly cíle zkoumané reformy. Pomohl Affordable Care Act snížit procentuální podíl osob bez zdravotního pojištění? Stalo se zdravotní pojištění dostupnější? Pomohl zákon snížit výdaje na zdravotní péči? Po jejich zodpovězení bych měl být schopen rozhodnout, do jaké míry se podařilo cíle naplnit. Teoretická část práce se věnuje povaze zdravotního systému ve Spojených státech a problémům s ní spojených, které vedly k potřebě stávající systém reformovat. Dále je pozornost věnována samotné podobě Affordable Care Act. V praktické části práce jsou sledovány časové řady vybraných ukazatelů. Hlavně se jedná o procentuální podíl osob bez zdravotního pojištění, cenu zdravotního pojištění a celkové výdaje na zdravotní systém. Doufám, že se mi podaří na základě dat v období před reformou vysledovat jejich dlouhodobý trend, který budu moci následně porovnat s poreformním vývojem sledovaných ukazatelů.
|
| |
|
Analýza a komparace financování zdravotnictví v České republice a ve Spolkové republice Německo v letech 2000-2012
Zvoníková, Jana ; Kobliha, Pavel (vedoucí práce) ; Chmelová, Pavla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá financováním zdravotnictví v České republice a ve Spolkové republice Německo. Analýza se zaměřuje na období od roku 2000 do roku 2012. V teoretické části práce jsou popsány mechanismy fungování financování v obou státech. Analytická část se poté zabývá porovnáním obou systémů. Přestože oba státy patří do stejného zdravotního systému, který vychází z veřejného zdravotního pojištění, struktura financování se značně liší. Mezi hlavní odlišnosti patří soukromé zdravotní pojištění, které je v Německu využíváno. Cílem práce bylo najít možné řešení budoucího financování zdravotnictví, což se pojí s nutným prosazováním větší odpovědnosti obyvatel a růstem podílu soukromých výdajů.
|
|
Jak moc se bojíme ztráty? Analýza averze k riziku
Vokounová, Tereza ; Dlouhá, Zuzana (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Celá práce je zaměřena na průzkum toho, jak se jedinci rozhodují v podmínkách rizika a nejistoty. V první části je popsáno několik ekonomických teorií, kterými může být lidské jednání vysvětleno. Práce poukazuje na fakt, že metoda maximalizace očekávaného užitku nedokáže vysvětlit některé způsoby lidského rozhodování (např. Allaisovy paradoxy nebo čtyřdílné chování) a pro vysvětlení těchto jevů je vhodnější prospektová teorie nebo kumulativní prospektová teorie. V druhé části práce, za pomoci výsledků z dotazníkového šetření, zkoumám samotnou averzi k riziku v různých situacích (ochota riskovat obecně, při řízení, ve finančních záležitostech, při sportu a volném čase, v kariéře a v otázce zdraví) na základě různých faktorů. Statisticky významným faktorem ve všech situacích je pohlaví, kdy ženy prokazují vyšší averzi k riziku ve srovnání s muži. Věk je významným faktorem pouze u ochoty podstupovat riziko obecně a při řízení. Zatímco u ochoty podstupovat riziko obecně je pozitivní vztah mezi věkem a averzí k riziku, u řízení je tomu přesně naopak. Výše vzdělání ovlivňuje averzi vůči riziku hned ve třech situacích -- u rizika obecně (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku), při sportu (s vyšším vzděláním roste averze vůči riziku) a v otázkách zdraví (s vyšším vzděláním klesá averze vůči riziku). U zdraví jsou lidé studující nebo pracující v oboru stavebnictví více riziko-averzní oproti lidem studujícím nebo pracujícím v oboru ekonomie/finance. Při řízení jsou jedinci studující nebo pracující v oboru právo více riziko-averzní než studenti nebo pracující v oboru ekonomie/finance. Dalším významným faktorem je to, zda člověk pracuje ve veřejném nebo soukromém sektoru. Při řízení, ve finančních záležitostech, v kariéře a v otázkách zdraví jsou lidé pracující ve veřejném sektoru více riziko-averzní oproti studentům i oproti lidem pracujícím v soukromém sektoru. Ochota podstupovat riziko obecně je ovlivňována i výší průměrného měsíčního příjmu - s rostoucím průměrným měsíčním příjmem roste i ochota podstupovat riziko (klesá averze k riziku). Ochota podstupovat riziko obecně, ve finančních záležitostech a v kariéře je vyšší u lidí, kteří investují. Sportovci jsou ochotni riskovat více obecně, při řízení, při sportu a u kariéry. Jedinci, kteří podnikají, jsou ochotni riskovat více v zaměstnání a kariéře.
|
|
Efektivita spolupráce rodiny a zdravotnických pracovníků v péči o apalického pacienta.
LIŠKOVÁ, Kristina
Záleží na člověku, jaký postoj pojme k pacientovi s diagnózou apalický syndrom. Zdravotnický personál by měl mít však v tomto stanovisku jasno. Jedná se o lidskou bytost. Je to člověk, který vnímá. V tomto vědomí by měli všichni členové ošetřujícího týmu pečující o apalického pacienta ubezpečovat rodinu. Pokud nebude sestra v naprostém souladu, v naprostém duševním klidu a vyrovnaná se svým já, tak nebude moci vykonávat adekvátní péči o pacienty s touto diagnózou. Na empirickou část zpracované diplomové práce byla zvolena kvantitativní i kvalitativní metoda výzkumného šetření. V první fázi šetření byla použita kvalitativní metoda, konkrétně metoda rozhovoru. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory, určené rodinným příslušníkům apalických pacientů a dále sestrám ve zdravotnických zařízení. Rozhovory pro obě dvě skupiny byly odlišné, přesto společným obsahem byla základní identifikační otázka a dále informace z konkrétních oblastí. Rozhovory byly zcela anonymní a pro rodinné příslušníky obsahovaly 16 otázek a pro sestry obsahovaly 10 otázek. Cíle této práce byly celkem čtyři: zmapovat, co ovlivňuje spolupráci rodiny a zdravotnického personálu v péči o apalického pacienta, jaké jsou nejčastější problémy zdravotnického personálu při jednání s rodinou, v jakých oblastech péče o apalického pacienta probíhá spolupráce zdravotnického personálu a rodiny ve specializovaných pracovištích a zda péče zdravotnického personálu a rodiny ovlivňuje zdravotní stav apalického pacienta. Před začátkem výzkumu byly stanoveno 4 výzkumné otázky. První: ?Kdo edukuje rodinu v péči o apalického pacienta?? Druhá ?Co ovlivňuje interakci mezi rodinou a zdravotnickým personálem?? Třetí ?Jaké nedostatky se vyskytují při jednání s rodinou u pacienta s apalickým syndromem?? Čtvrtá ?Ovlivňuje spolupráce rodiny a zdravotnického personálu stav pacienta?? Všechny hypotézy byly potvrzeny.
|
host ::
