|
Výživa v nemocničních zařízeních jako součást komplexní ošetřovatelské péče
ZELENKOVÁ, Klára
Kvalitní výživa v nemocničních zařízeních by měla být nedílnou součástí komplexní léčby, její opomíjení má však za následek snížení celkové kvality ošetřovatelské péče. Komplexní ošetřovatelská péče detekuje aktuální a potencionální zdravotní problémy, stanovuje si priority a definuje úlohy sestry při jejím poskytování. Pouze vysoce kvalifikovanou a plánovitou ošetřovatelskou péčí může sestra uspokojovat potřeby pacientů/klientů. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit požadavky klientů hospitalizovaných v nemocničních zařízeních na změny v systému stravování, zmapování spokojenosti klientů s podávanou stravou a zjištění, zda-li strava podávaná v nemocničních zařízeních odpovídá potřebám klientů. Výzkum byl prováděn v Nemocnici Strakonice, a.s. na oddělení interním, chirurgickém a gynekologickém formou dotazníkového šetření. Stanoveno bylo šest hypotéz, z nichž pět bylo potvrzeno a jedna vyvrácena. První hypotéza posuzovala, zda by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních uvítali změnu skladby stravy. Na základě dotazníkového šetření byla hypotéza potvrzena. Hypotéza druhá posuzovala, zda-li by klienti hospitalizovaní v nemocničních zařízeních ocenili možnost výběru stravy. Dle výsledků je zřejmé, že tato možnost je klienty velmi vítána a hypotéza tedy potvrzena. Třetí hypotéza zjišťovala, jsou-li klienti spokojeni s podávanou stravou. Výsledky poukazují na fakt, že chuť, množství a zasycení jednotlivými jídly byla pro většinu respondentů nevyhovující. Výsledky spokojenosti s teplotou podávané stravy dokazovali, že pacientům/klientům vyhovuje. Hypotéza třetí byla potvrzena, jelikož větší část odpovědí dokazovala nespokojenost s podávanou stravou. Hypotéza čtvrtá, mají-li klienti rozdílné nároky na podávanou stravu dle věkových kategorií, byla po podrobném porovnání výsledků potvrzena a výsledky poukazují na jednoznačný rozdíl u starších a mladších respondentů. Hypotéza pátá posuzovala, zda-li klienti hodnotí podávanou stravu jako nedostačující jejich potřebám. Z výsledků vyplynulo, že spokojenost nad nespokojeností převyšuje, a proto byla hypotéza pátá nepotvrzena. Hypotéza šestá zjišťovala, mají-li klienti potřebu obstarávat si stravu mimo nemocniční zařízení. Z výsledků je zřejmé, že klienti opravdu mají tuto potřebu, a tak se hypotéza šestá také potvrdila. Získané výsledky předám hlavní sestře Nemocnice Strakonice, a.s. a společně se pokusíme o změny, které by zvýšily spokojenost pacientů/klientů se stravováním a výživou v této nemocnici.
|
|
Zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem
Mráčková, Petra ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Hadaš, Lubomír (oponent) ; Pečenková, Jaroslava (oponent)
Autor: Petra Mráčková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 119 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2010 Souhrn: Tématem této bakalářské práce bylo zmírnění stresu pacienta před operačním výkonem. V teoretické části jsem pomocí odborné literatury definovala a snažila se objasnit pojem stres. Je zde poukázáno na vyvolávající činitele způsobující stres. Dále je zde charakterizován vztah mezi stresem a bolestí u pacienta, mezi stresem a nedostatečnou komunikací u pacienta před operačním výkonem. V další části jsou popsány možnosti léčby bolesti. Popsáno je také nemocniční prostředí a jeho vliv na vzniku stresu u pacienta. V závěru teoretické části jsou uvedeny zvládací strategie, které by mohly pacientovi zmírnit jeho stres před operačním výkonem. V empirické části jsem se pomocí kvantitativního výzkumu snažila zjistit nejčastější příčiny a souvislosti spojené se stresem u pacienta před operačním výkonem. Soubor byl složen z pacientů různých věkových skupin a s různými diagnózami, kteří byli v té době hospitalizováni v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem.
|
| |
|
Přístup a zodpovědnost dnešních pacientů k očnímu onemocnění šedým zákalem
ZEITHAMOVÁ, Eva
Šedý zákal - katarakta je onemocnění oční čočky a může postihnout všechny věkové skupiny. Pokud není léčena, může se výrazně zhoršit zrak, nebo dojít až k oslepnutí. V teoretické části jsem se snažila objasnit, co to vlastně šedý zákal - katarakta je, jaké máme druhy katarakty, vyšetřovací metody, diagnostiku, léčbu a ošetřovatelskou péči u pacientů s šedým zákalem. Ve druhé části jsem se snažila vysvětlit, co je to informovanost a jak důležité je pacienty informovat o tomto onemocnění, předoperační a pooperační péči i péči v domácím prostředí. V praktické části bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníku. Šetření probíhalo na očním oddělení v Nemocnici Jihlava. Vytvořila jsem dva druhy dotazníku a to pro sestry i pro pacienty. Výsledky byly zaznamenány do sloupcových grafů. K cílům jsou stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1 - operaci šedého zákalu podstupují čím dál mladší pacienti. Hypotéza č. 2 - pacienti jsou zodpovědnější a dobře informováni. Hypotéza č. 3 - úroveň spolupráce se zdravotnickým personálem odpovídá předpokladům pacienta s očním onemocněním. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. I když se nám hypotéza č. 2 potvrdila, některé odpovědi pacientů tomu nenasvědčují. Je určitě třeba stále klást důraz na informovanost, mít dostatek času na informování a zodpovídání otázek všech pacientů. Výsledky mé práce mohou vést k vytvoření časového prostoru pro komunikaci s pacientem, zajistit přehledné a dostatečné množství informačního materiálu odpovídajícím potřebám pacienta.
|
|
Ošetřovatelská péče u geriatrického pacienta s chronickou bolestí
Jokschová, Lucie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Prchalová, Eva (oponent) ; Šauer, Karel (oponent)
Příjmení a jméno autora: JOKSCHOVÁ Lucie Instituce: Univerzita Karlova v Praze Lékařské fakulta v Hradci Králové Název práce: OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE U GERIATRICKÉHO PACIENTA S CHRONICKOU BOLESTÍ Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 86 Počet příloh: 3 Počet titulů použité literatury: 20 Prameny: 3 Klíčová slova: chronická bolest, geriatrický pacient, hodnocení bolesti, ošetřovatelská péče Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o geriatrické pacienty s chronickou bolestí hospitalizovaných v nemocnici. Vychází z názorů pacientů. Cílem je charakterizovat chronickou bolest a její vliv na kvalitu života geriatrických pacientů, způsob, jak se s chronickou bolestí vyrovnávají a jaké volí nejčastěji terapeutické metody. Výsledky této práce potvrdily, že prožívání a vyrovnávání se s chronickou bolestí ve stáří je velice individuální záležitost. RESUMÉ Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o geriatrického pacienta s chronickou bolestí a vychází z názorů pacientů. Teoretická část vymezuje pojem chronická bolest, charakterizuje etiologii chronické bolesti. Popisuje možnosti diagnostiky chronické bolesti, způsoby monitoringu chronické bolesti a způsoby léčby chronické bolesti. V další části je vypracován obecný ošetřovatelský plán u starého pacienta s chronickou...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s diagnózou sclerosis multiplex
Bezděkovská, Šárka ; Zvoníčková, Marie (vedoucí práce) ; Doležil, David (oponent)
Roztroušená skleróza vážně zasahuje do života především mladých lidí, kteří stojí na počátku kariéry, zakládají rodiny, budují svůj domov. Narůst nových případů mě vedl ke zpracování případové studie mladé pacientky s diagnózou RS. Příznivá prognóza onemocnění závisí na včasné diagnostice a neprodleném zahájení léčby. Jen tak se může předejít těžké invalidizaci pacienta. Dříve byla tato nemoc tabuizována, a proto se domnívám, že by toto téma mělo být více diskutováno. Ve své práci se zaměřuji nejprve na část teoretickou, kde uvádím souvislosti s anatomií, fyziologií, historií, epidemiologií. Uvádím rizikové faktory, klinický obraz nemoci, možné formy RS, jejich diagnostiku a komplexní léčbu. V ošetřovatelské časti popisuji ošetřovatelský proces, uvádím ošetřovatelské diagnózy stanovené ke dni zahájení injekční léčby. Zabývám se psychologickým zhodnocením pacientky po stanovení diagnózy, v průběhu léčby a ošetřovatelské péče. Podrobně se zabývám způsobem aplikace léků a možnými riziky, které mohou nastat. Práci uzavírám edukační kapitolou s informacemi, které by měl obdržet každý pacient s touto diagnózou. Cílem mé práce je poskytnout veškeré kompletní informace o této problematice s možnosti aplikace ošetřovatelského procesu i u ambulantních pacientů.
|
|
Podíl sester a rodinných příslušníků při vyprazdňování imobilních pacientů
PŘIBYLOVÁ, Radka
Tato práce je zaměřena na problémy s vyprazdňováním imobilních pacientů. Přestože to je oblast velmi citlivá a intimní a lidé o ní neradi mluví, je nezbytné se touto problematikou zabývat. Při vyprazdňování imobilního pacienta je důležité dbát na zachování jeho intimity a ideálně předcházet případným problémům. Nejlepším způsobem prevence komplikací s vyprazdňováním jsou vhodné stravovací návyky, pitný režim, pohyb přiměřený možnostem a věku, odstranění stresu a nácvik defekačního reflexu. Méně vhodná je následná léčba již vzniklých komplikací laxativy. Předmětem výzkumného šetření bylo zmapovat podíl sester při péči o vyprazdňování u imobilních pacientů, identifikovat překážky při vyprazdňování imobilního pacienta z pohledu sester, zmapovat podíl rodiny při vyprazdňování imobilních pacientů a zjistit prostředky, které je rodina schopna investovat do péče o vyprazdňování imobilního pacienta. Výsledky našeho výzkumného šetření plně vycházejí z rozhovorů se šesti sestrami pracujícími na oddělení dlouhodobě nemocných, se šesti rodinnými příslušníky pacientů, kteří v období výzkumného šetření byli hospitalizováni v Nemocnici Jindřichův Hradec, a.s. na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, a současně bylo pozorováno šest pacientů tohoto oddělení. Souhlas s prováděným šetřením byl písemně poskytnut hlavní sestrou, staniční sestra byla o probíhajícím výzkumu informována ústně. Na základě analýzy pozorování a odpovědí respondentů byl vytvořen informační leták, který by měl pacienty vybízet k dodržování správných stravovacích návyků, díky kterým lze předcházet problémům s vyprazdňováním. Výsledky šetření budou poskytnuty vedoucím pracovníkům oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, kde bylo šetření realizováno, jako možnost zlepšení péče o imobilní pacienty.
|
| |
| |
| |
host ::
