|
Hiporehabilitace jako součást terapie u dětí s autistickými rysy
Doležalová, Tereza ; Doležalová, Jana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se věnuje účinkům hipoterapie na děti s autistickými rysy, dále se zaměřuje na aktivity s využitím koní v rámci hiporehabilitace a jejich vliv na dětské klienty s poruchami autistického spektra. Součástí práce jsou jednotlivé kazuistiky, anamnézy a pozorování vybraných klientů ve specializovaném zařízení s důrazem na pozitivní fyzický i psychický vliv hiporehabilitace.
|
|
Strniskové meziplodiny ve struktuře rostlinné výroby
Handlířová, Martina
Diplomová práce se zabývá produkčními schopnostmi strniskových meziplodin a jejich vlivem na výnos následného jarního ječmene. Polní pokus byl veden od roku 2006 do roku 2013 v kukuřičné výrobní oblasti na jílovitohlinité fluvizemi glejové. Do pokusu bylo zařazeno deset druhů meziplodin. Porosty meziplodin byly zakládány po sklizni ozimé pšenice ve dvou termínech (bezprostředně po sklizni předplodiny a v polovině září). Po pěstovaných strniskových meziplodinách byl vyséván jarní ječmen. Hnojení dusíkem bylo pro zvýraznění vlivu meziplodin na všech variantách pokusu do roku 2010 vynecháno. V první řadě byla provedena analýza množství čerstvé hmoty a sušiny strniskových meziplodin v letech 2006 - 2013 a v posledním roce sledování byl vyhodnocen vegetační index NDVI. Další část pak patřila klasifikaci výnosu jarního ječmene pěstovaného po meziplodinách. Záporný vztah mezi výnosem meziplodin a výnosem jarního ječmene se projevoval na variantě bez hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíku mělo pěstování meziplodin na výnosy jarního ječmene příznivý vliv.
|
|
Sledování vybraných parametrů ovlivňujících gushing u sladovnického ječmene
Němec, David
V předkládané diplomové práci se pojednává o sladovnickém ječmeni, jako o výchozí surovině pro výrobu piva a u něj se vyskytujícímu negativnímu jevu zvaném gushing. V první části je popsán technologický postup výroby sladu a vymezen pojem gushing. Dále jsou zde uvedeny informace o příčinách vzniku, možnostech potlačení a způsobech stanovení tohoto fenoménu. Praktická část je zaměřena na stanovení náchylnosti sladovnického ječmene ke gushingu. Pro stanovení byl zvolen třídenní test Carlsberg. Gushing byl sledován v letech 2012 a 2013 na odlišně ošetřených porostech ječmene jarního pěstovaného v lokalitě Hrubčice. Celkově bylo provedeno 160 stanovení, u kterých byl vyhodnocen vliv jednotlivých ošetření ječmene na míru gushingu.
|
|
Vliv vegetace na akumulaci a tání sněhové pokrývky
Pevná, Hana ; Kocum, Jan (oponent) ; Jeníček, Michal (vedoucí práce)
Vliv vegetace na akumulaci a tání sn hové pokrývky Abstrakt: Bakalá ská práce se zabývá problematikou vývoje sn hové pokrývky a analýzou vlivu fyzicko-geografických faktor na její fyzikální vlastnosti a charakteristiky. Výsledky publikované v odborné literatu e jsou porovnávány s výsledky získanými na základ m ení v experimentálním povodí horní Byst ice v Krušných horách b hem zimy 2009/2010. V práci je porovnáván vývoj sn hové pokrývky pro skute ný krajinný pokryv, les a otev ené plochy. Z rešerše odborné literatury a z výzkumu provád ného v Krušných horách vyplývá, že vegetace výrazn ovliv uje akumulaci a p edevším tání sn hové pokrývky. Proces akumulace je v lese ovliv ován intercepcí sn hových srážek v korunách strom . Tání sn hu je v lesním prost edí zpomalováno pohlcováním a odrážením slune ního zá ení v korunách strom . Práce na p íkladu vybraného povodí ukazuje, že na volných plochách roztaje sníh d íve než v lesním porostu. Klí ová slova: sn hová pokrývka, vodní hodnota sn hu, vegetace, Krušné hory
|
|
Vliv pastevního systému a hnojení na produkci píce
Panský, Jan ; Hakl, Josef (vedoucí práce)
Pastviny spolu s loukami jsou často opomíjenými součástmi hospodářství, neboť na první pohled neprodukují takové výnosy jako orná půda. Je tedy obecným zvykem nevěnovat těmto trvalým porostům větší péči, než je nutné. Cílem výzkumu zpracovaného v této práci je porovnat několik způsobů péče o pastevní porosty (zatížení zvířaty, hnojení) přímo v provozních podmínkách a zjistit, zda je ekonomicky výhodné investovat do jejich výměr.
|
|
Vliv jezdce na délku kroku u koně
VRABČEKOVÁ, Monika
Mechanika pohybu je jedním z výkonnostních ukazatelů u koní. Je ovlivněna vlivy vnitřními a vnějšími. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem úrovně jezdce na délku kroku u koní v kroku a v klusu. Do pokusu bylo zapojeno 5 koní různých plemen ze ZF JU v Českých Budějovicích a 4 jezdci různé pokročilosti (začátečník, mírně pokročilý, pokročilý a sportovní jezdec). Pomocí videozáznamů byly testovány tyto parametry: rychlost chodu, délka kroku, výška zvednutí levé přední a levé zadní končetiny, úhel nosu se zemí a úhel v ganaších v kroku i v klusu. Měřením byl dokázán statisticky vysoce významný vliv jezdecké úrovně a schopnosti jezdce na mechaniku pohybu koně, a to nejvíce u výšky zvednutí končetin, délky kroku a rychlosti. S rostoucí úrovní jezdce se rychlost chodů a výška zvednutí končetin zvyšovaly, délka kroků se prodlužovala. Úhel nosu se s rostoucí úrovní jezdce blížil hodnotě 90° a hodnota úhlu v ganaších se s rostoucí úrovní jezdce snižovala. Největší rozdíly byly zjištěny mezi začátečníkem a sportovním jezdcem v klusu. Rozdíly v kroku byly menší než v klusu, ale stále vykazovaly stejný trend. Vliv jezdce na mechaniku pohybu je podle zjištěných výsledků velmi významný. Kůň s jezdcem vyšší úrovně dokáže dosáhnout většího výkonu a umí lépe ukázat své přednosti. Toho lze využít na závodech, výstavách nebo také při prodeji koně.
|
|
Vliv vodního deficitu na obsah energie jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů listové zeleniny
Šimůnková, Petra ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Česká, Jana (oponent)
Práce je věnována vlivu vodního deficitu na tvorbu sušiny a fotosyntetickou akumulaci energie u jednotlivých rostlinných orgánů vybraných druhů rostlin. Jako vybraný pokusný materiál byly zvoleny rostliny špenátu setého (Spinacea oleracea), odrůda Matador a novozélandský špenát (Tetragonia tetragonioides).
Rostliny špenátu setého a čtyřboče rozložité byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm ve směsi zahradního substrátu A, křemičitého písku (2:1) sklenících FAPPZ ve dvou variantách. Jedna varianta byla kontrolní a druhá vystavená stresové reakci. Kontrolní varianta byla zalévaná po celou dobu pokusu 50 ml vody 2x za týden. Stresovaná varianta byla zalévaná po přepichování a po 6. odběru až do konce pokusu.
U rostlin byla v průběhu ontogenetického vývoje sledována hmotnost sušiny jednotlivých rostlinných orgánů. V sušině byl metodou spalné kalorimetrie sledován obsah fotosynteticky akumulované energie. Obsah netto energie byl zjišťován suchým spalným adiabatickým kalorimetrem LAGEST MS 10A.
Ze získaných výsledků vyplývá, že rostliny čtyřboče (tzv. novozélandského špenátu) mají 2x vyšší nárůst hmotnosti sušiny oproti špenátu. Kontrolní rostliny čtyřboče mají v porovnání s rostlinami rostoucími ve vodním deficitu vyšší hmotnost o 25,5 % (123 mg). Obdobně vyšší hmotnost kořenů vykazují kontrolní rostliny (41 mg) v porovnání se stresovanými rostlinami (40 mg). Kontrolní rostliny špenátu měly vyšší hmotnost nadzemní biomasy o 19,5 % v porovnání so stresovanými rostlinami (43 mg). Kořeny kontrolních rostlin měli nižší hmotnost v porovnání s se stresovanou variantou o 2960 mg.
Z výsledků dále vyplývá, že rostliny čtyřboče mají vyšší hmotnost sušiny kořenů a nadzemní biomasy v porovnání s rostlinami špenátu.
Spalné teplo bez popelovin bylo u nadzemní biomasy kontrolních rostlin čtyřboče ve výši 15,96 kJ.g-1 a u rostlin stresovaných 14,93 kJ.g-1 . V případě rostlin špenátu byl obsah energie kontrolních rostlin 14,98 kJ.g-1 a u stresovaných 14,21 kJ.g-1.
Spalné teplo bez popelovin kořenů kontrolních rostlin čtyřboče bylo o 1.11 kJ.g-1 vyšší než u rostlin stresovaných (13,19 kJ.g-1). V případě rostlin špenátu byl obsah energie kořenů kontrolních rostlin 11,90 kJ.g-1 a u stresovaných 11,72 kJ.g-1 .
Na základě měření byly potvrzeny mezidruhové rozdíly v reakci na vodní deficit a sledované charakteristiky. Z měření vyplynulo, že rostliny špenátu jsou citlivější na působení vodního deficitu v porovnání s rostlinami čtyřboče, který je tolerantnější. Dále z měření
vyplynulo, že existují rozdíly v množství sušiny a hodnotách spáleného tepla v závislosti na působení vodního deficitu.
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
|
Využití popela ze spalování biomasy
Ochecová, Pavla ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
V České republice, podobně jako i v jiných zemích Evropské unie, dochází k rozvoji využití obnovitelných zdrojů energie. Důvodem je mimo jiné závazek členských států EU dosáhnout podílu 20 % energie získané z obnovitelných zdrojů do roku 2020, a tím se snižuje závislost národních hospodářství na fosilních palivech a importech energetických surovin, omezuje se tvorba skleníkových plynů, a v neposlední řadě se přispívá i k rozvoji zaměstnanosti v jednotlivých regionech.
Jedním z nejčastěji využívaných zdrojů obnovitelné energie je biomasa, především dřevní biomasa. Spalování patří mezi nejběžnější technologie využívající nahromaděné energie z biomasy k produkci tepla. Vedlejším produktem těchto technologií je popel, jehož složení je odvislé od složení vstupní suroviny i od technologie použité pro spalování.
Popel se skládá z širokého spektra chemických prvků a jejich sloučenin, mezi nimiž dominují prvky jako Si, Ca, Mg, Al, K a P. Tyto prvky byly součástí biomasy rostlin, ale mohou pocházet i z prachu zachyceného během růstu na povrchu rostlin, či jsou společně s biomasou sklizeny - například zbytky zeminy, kameny apod.
Vezmeme-li v úvahu zvyšující se počet instalovaných zařízení na spalování biomasy v České republice, a tedy i nárůst produkce popelů, je nutné se začít seriózně zabývat otázkou možného druhotného využití těchto popelů. Jednou z vhodných možností se zdá být, dle zahraničních zkušeností, a vzhledem k vysokému obsahu cenných živin, aplikace na zemědělskou či lesní půdu.
Při aplikaci popelů na půdu jsou důležitými faktory kromě jiného typ popela, jeho dávka a typ půdy, neboť půdní aditivum má většinou vliv na mobilitu prvků v půdě a na půdní vlastnosti. Nevhodně zvolený popel či jeho dávka mohou způsobit omezení příjmu živin rostlinami nebo kontaminaci půdy rizikovými prvky či sloučeninami.
Je tedy zřejmé, že pro případné zemědělské využití je třeba testovat popele ze spalování biomasy na půdách a rostlinách, podrobně popsat jejich vliv a hledat nejvhodnější kombinace pro konkrétní půdy a plodiny v našich podmínkách.
|
|
Komparace globálních a lokálních potravinářských dodavatelských řetězců
DVOŘÁČKOVÁ, Tereza
Cílem této bakalářské práce je komparace třech odlišných potravinářských dodavatelských řetězců sortimentu ovoce a zelenina se zaměřením na úroveň dodavatelských služeb, úroveň logistických nákladů a na vliv transferů na životní prostředí. Práce je zaměřena na fungování logistiky jednotlivých řetězců, porovnává relevantní ukazatele stanovené v metodice práce a na závěr stanovuje kritické faktory, návrhy a doporučení.
|
host ::
