|
Užívání návykových látek u seniorů
KOPAČKOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá užíváním návykových látek u seniorů. Věková kategorie 60+ by neměla být z hlediska užívání návykových látek opomíjena. Důvodem je skutečnost, že i mezi seniory patří uživatelé některých návykových látek, především léků. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretickou část tvoří čtyři kapitoly (Stáří a stárnutí, Látková závislost, Návykové látky a jejich klasifikace, Užívání návykových látek ve stáří), které shrnují poznatky současné literatury o daném tématu. První kapitola se věnuje stárnutí a životní etapě stáří. Pozornost je věnována i duševní hygieně osob v této životní etapě. Rovněž jsou zde zmíněny multifaktoriální projevy stáří, tj. biologické, psychické a sociální. Ve druhé kapitole je uvedena definice závislosti, jsou zde popsány znaky, kterými se závislost projevuje. Kapitola popisuje faktory, které zvyšují pravděpodobnost užívání návykových látek, případně vzniku závislosti. Tyto faktory mohou být genetické, biologické, či psychické. Zmíněné jsou i některé systémové modely vzniku, vývoje a udržování závislosti. Třetí kapitola rozděluje návykové látky na legální a nelegální. Popsané jsou zde jejich účinky a dopady na organismus člověka. Do skupiny legálních návykových látek jsou zahrnuty tabák, alkohol, léky a některé potraviny. Nelegální látky zde zastupuje konopí, halucinogeny, stimulancia a opiáty. Poslední, čtvrtá, kapitola je zaměřena přímo na užívání návykových látek u seniorů. Senioři jsou uživateli mnohých látek se závislostním potenciálem. Nejpodrobněji zmapovaná je problematika alkoholismu. Ostatní podkapitoly se věnují závislosti na nikotinu, lécích, kofeinu i nelegálních návykových látkách. Cílem práce je zjistit, zda senioři návykové látky užívají. Dílčím cílem je zjistit rozsah a příčiny jejich užívání. K zjištění cílů byla zvolena strategie kvantitativního výzkumu. Pro sběr dat byly použity dotazníky vlastní konstrukce. Dotazníky obsahovaly uzavřené i otevřené otázky. Realizace výzkumu probíhala v únoru 2015 v Sušici a okolí. Okruh respondentů tvořili lidé s minimální věkovou hranicí 70let. Jednalo se o 40 osob žijících v domácnosti i v domově pro seniory. Z výsledků výzkumu vyplývá, že i mezi seniory se najdou uživatelé některých návykových látek. Z nich to jsou zejména léky na předpis. Dnešní senioři užívají léky pravidelně, často i v kombinaci hned několika léků. Obzvlášť často používaná jsou analgetika. To může být způsobeno faktem, že staří lidé trpí bolestí častěji než mladší populace. Stejné je to s poruchami spánku, proto jsou senioři i častými uživateli i hypnotik. Další skupinou léků, kterým je v práci věnovaná pozornost, jsou anxiolytika. Mezi seniory patří kuřáci tabáku, kteří si svůj zlozvyk nesou zpravidla ze středního věku. Jsou mezi nimi muži i ženy. Přestože některé výzkumy prokazují pozitivní účinky marihuany v léčbě Parkinsonovy i Alzheimerovy choroby, senioři ji k léčbě těchto nemocí nepoužívají. Vzhledem k tomu, že legislativa držení a užívání marihuany zakazuje, je to pochopitelné. Alkohol pijí lidé staršího věku především příležitostně, ale jsou i tací, kteří pijí větší množství, než je pokládáno za nerizikové. U starších lidí ubývá excesivního pití v porovnání s mladou generací. V práci je tato problematika popsána podrobněji. Výsledky šetření by mohly sloužit laické veřejnosti k lepšímu pochopení problematiky. Tato práce může být zdrojem informací pro studenty zdravotně-sociálních oborů. Navíc by mohla zlepšit povědomí o důvodech užívání návykových látek mezi seniory.
|
|
Možnosti inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji
HAIDEROVÁ, Lenka
Tato práce se zabývá inkluzivním vzděláváním dětí s tělesným postižením v mateřských školách v Jihočeském kraji. Autorka v teoretické části své práce popisuje jednotlivé druhy vrozených a získaných tělesných postižení, dále porovnává inkluzivní vzdělávání s integrací a současnou situaci inkluzivního vzdělávání v České republice, včetně pohledů na toto vzdělávání v minulosti. Píše také o vývoji dítěte v předškolním věku, a to z hlediska jeho motorického a kognitivního vývoje, socializací v mateřské škole a o zvláštnostech dětské psychiky u dítěte s tělesným postižením, která se liší od vývoje zdravých dětí. V praktické části se autorka zaměřila na názory vybraných pedagogických pracovníků (učitelek) a rodičů ohledně tohoto fenoménu ve vzdělávání. Výzkumný vzorek obsahuje devět respondentů, z toho pět učitelek a čtyři rodiče, pro učitelky bylo připraveno jedenáct otázek a pro rodiče devět. Jako metodu výzkumu použila polostrukturované rozhovory, aby se mohla doptat na podrobnosti a odbočit od předem vypracovaných otázek. Autorka tímto výzkumem chtěla zjistit, jestli jsou tyto dvě skupiny ochotné toto vzdělávání podpořit a jaké k tomu mají důvody. Dále zjišťovala postoje rodičů dětí s tělesným postižením a přínos tohoto vzdělávání jak pro děti s tělesným postižením, tak pro děti ostatní, zdravé. Věnovala se také porovnání těchto názorů mezi jednotlivými pedagogickými pracovníky i rodiči. Na závěr se snaží o porovnání názorů mezi pedagogickým pracovníkem a rodičem z jedné mateřské školy.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Oblíbený učitel očima žáků základní školy
STRNADOVÁ, Karolína
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou oblíbenosti učitele. Ve své teoretické části přibližuje pojem učitel, dále poskytuje poznatky o osobnosti učitele z hlediska psychologie. Teoretická část zahrnuje rovněž kapitoly, věnující se typologii učitelů, pojmu kompetence učitele a přináší také představy úspěšného učitele, rady učitelům a výsledky výzkumů. Praktická část je založena na výzkumu, jež byl proveden prostřednictvím hloubkového rozhovoru.
|
|
Jáchymov as a Book awarded with a Prize and an Anti-prize: the Analysis of the Czech translation awarded with the Anti-prize Skřipec and its correction
COUFALOVÁ, Markéta
Bakalářská práce vychází v první části z teorie překladu Jiřího Levého. Z hlediska zmíněné teorie je vymezen pojem překlad, resp. špatný překlad, jeho příčiny i následky. Dále je pozornost věnována jiným relevantním teoriím překladu. V závěru teoretické části je pozornost věnována společenskému významu, relevanci anticeny a je představena anticena Skřipec. Jádro druhé části předkládané práce představuje kritická analýza českého překladu Jáchymov, který byl v roce 2012 zmíněnou anticenou oceněn. Nejprve je představen obsah románu, poté recepce německého a rovněž i českého díla. Posléze je provedena komparace originálu a českého překladu, jejímž cílem je odhalit chyby v překladu. Nalezené odchylky jsou následně klasifikovány a opatřeny komentářem založeným na Levého teorii překladu. Nakonec je navržena korekce chybných pasáží.
|
|
Pojetí modlitby z hlediska katechismu katolické církve se zaměřením na práci sociálního pracovníka
POLÁČKOVÁ, Ludmila
Práce se zabývá pojetím modlitby, postojem k modlitbě a způsoby modlitby kněží a sociálních pracovníků. Dále se práce zaobírá možnostmi spolupráce sociálních pracovníků a kněží, zjišťuje formu a rozsah jejich spolupráce. Teoretická část definuje modlitbu, způsoby a formy modlitby dle Katechismu katolické církve a knihy Život z víry, zaobírá se porovnáním mezi těmito knižními zdroji. Praktická část zjišťuje, co je modlitba pro kněze, jak vnímají modlitbu a jaké způsoby modlitby preferují kněží a sociální pracovníci. Analyzuje míru spolupráce sociálních pracovníků s kněžími v závislosti na jejich osobitém postoji k víře. Mapuje také způsob a rozsah spolupráce sociálních pracovníků dané organizace s kněžími v otázkách duchovních potřeb svých klientů. Dále popisuje hlavní sociální skupiny, které vyhledávají pomoc kněží, a jaké otázky a potřeby většinou řeší. Popisuje také hlavní typy organizací, které spolupracují s kněžími v souvislosti s naplněním materiálních a duchovních potřeb.
|
|
The Screen of Laughter and Remembering: Cinematography and Post-Socialist Memory
Hladík, Radim ; Dvořák, Tomáš (vedoucí práce) ; Kusá, Zuzana (oponent) ; Hanáková, Petra (oponent)
PLÁTNO SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ: kolektivní paměť a reprezentace státního socialismu v české kinematografii V disertační práci se zabývám otázkou, jak se kinematografické reprezentace vztahují ke kolektivní paměti státního socialismu v České republice, respektive v Československu. V práci řeším nejprve teoretický problém, zda-li je vhodné subžánr historických filmů studovat jako typ vědění odpovídající historii, nebo sociální paměti.Tvrdím, že důležitý není rozdíl v médiu reprezentace, ale ve způsobech utváření vědění o minulosti. Přestože mohou existovat "historiofotické", tedy historiografické filmy, běžnou produkci dlouhých hraných filmů je vhodné studovat jako sociologický problém z hlediska kolektivní paměti. Zatímco historie představuje druh vědění utvářených poměrně jednoznačně vymezenou sociální skupinou, kolektivní paměť vzniká b bezpočtu sociálních lokací. Nemožnost hovořit o obsahu určité paměti bez analýzy sociálních charakteristik skupiny, jež ji vytváří, vyžadovala, abych se zabýval českými filmaři pomocí teorie sociálních polí Pierra Bourdieuho. Tato perspektiva umožňuje sledovat konflikt mezi úsilím některých filmařů o uměleckou autonomii na straně jedné a politikou či ekonomikou na straně druhé. Jejich celkové postavení ve společnosti se pak symbolicky pozvedává díky statusu intelektuálů, který...
|
|
Geneticky podmíněné choroby oka u psů
Šmejkalová, Barbora ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce)
Onemocnění očí u psů jsou mnohdy velmi podobná nemocem očí u člověka. V chovu zejména čistokrevných psích plemen se stávají stále běžnějšími, a proto je důležité brát na ně zřetel, zejména při křížení rodičovské generace.
V první části této práce je podrobně vysvětlena a znázorněna anatomie oka, včetně obrázků a fotografií. V následující části jsou poté rozebírány jednotlivé choroby očí, konkrétně katarakta, glaukom, dědičné vady víček, progresivní atrofie sítnice (PRA) a anomálie oka kolií(CEA). U každé choroby je popsáno, jak je možné onemocnění diagnostikovat, jak se vyvíjí, způsob dědičnosti a možné léčebné alternativy. Na závěr jsou přidány tabulky či grafy znázorňující četnost výskytu konkrétní choroby buď z celkového pohledu, nebo z hlediska jednotlivých plemen.
|
|
Analýza komunikačních aktivit Junáka v roce 2011 na příkladu charitativních akcí celostátního charakteru
Höschlová, Aneta ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent)
Bakalářská práce s názvem Analýza komunikačních aktivit Junáka v roce 2011 na příkladu charitativních akcí celostátního rozsahu pojednává o největší výchovné organizaci v České republice. Cílem práce je představit hnutí Junák - svaz skautů a skautek ČR z hlediska jeho poslání, historie a současného stavu. Součástí práce je analýza komunikačních aktivit této neziskové organizace se zaměřením na analýzu mediálních výstupů a nástrojů komunikace, které tento neziskový subjekt nejvíce využíval. Ve druhé části se práce věnuje charitativním akcím neziskových organizací a detailně popisuje čtyři celostátní charitativní projekty skautského hnutí - Betlémské světlo, sbírky Postavme školu v Africe, KAPKA a Velikonoční skautské kuřátko. Následně srovnává jejich smysl s posláním Junáka a komunikační strategií. Poslední část se věnuje primárnímu výzkumu, který autorka provedla na cílové skupině respondentů ve věku 15-26 let. Výzkumné šetření zjišťovalo, zda má pořádání charitativních akcí vliv na image neziskových organizací, zda se liší vnímání charity lidmi, kteří prošli skautskou výchovou a těch, kteří nikdy skauty nebyli, zda jsou současné skautské charitativní projekty smysluplné a funkční, a zda mají mladí lidé o charitativních akcích Junáka povědomí. Práce uvádí doporučení pro skautskou organizaci ohledně...
|
|
Posouzení způsobů ustájení koní z hlediska welfare
Morávková, Kateřina ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
V dnešní době jsou podmínky chovu zvířat lepší, než byly minulosti a je kladen větší důraz na jejich dodržování a zlepšování. Zajistit dobré welfare je pro chovatele nesnadný úkol. Není přesně dáno jakými způsoby welfare zlepšit. Obecně víme, jak by dobrý welfare měl vypadat, ale zda je dodržován a zda pocit spokojenosti má i zvíře, nevíme. Objevují se různé studie a experimenty na dobré a špatné životní podmínky, na druhou stranu je stále plno věcí okolo tématu welfare, které se mohou objevovat a zkoumat. Je také otázkou, zda špatný welfare hraničí s týráním zvířat, nebo ne.
Jednou z kategorií, na které se welfare zaměřuje je ustájení. Při chovu a ustájení koní by člověk měl brát ohled na jejich původní životní styl a chování. Toho bychom se měli držet, pokud chceme zajistit dobré welfare. Ve většině případů je to problém, protože jak již bylo naznačeno, není ve skutečnosti dáno, kdy je dobrý a kdy špatný welfare. Někteří koně mohou být spokojeni v boxu a naopak jiní v boxu budou trpět depresemi a při pastevním ustájení s ostatními koňmi jim bude nejlépe. Každý systém a styl ustájení má své klady a zápory. Některé systémy se mohou zdát pro koně méně vhodné a naopak jiná jsou vhodnější. Kůň si ale způsob svého ustájení nevybere, vždy ho určí člověk. Ustájení koní museli řešit lidé v minulosti a je řešeno po dlouhá staletí. Člověk přichází se stále novými a zlepšenými způsoby, jak koně ustájit. Moderní člověk si neumí představit, že by kůň bydlel s ním tak, jak tomu v minulosti běžně bylo a také to byl způsob ustájení. Dnes už nevíme, zda tento způsob ustájení byl považován za dobrý welfare a zda koním vyhovoval. Je otázkou, zda bude mít kůň poskytnut lepší welfare v boxovém nebo na pastevním ustájení. Pro pracovní koně je stále nejlepší ustájení vazné, kdy koně pracující v lese si chtějí co nejvíce odpočinout a tento způsob ustájení jim možnost nerušeného odpočinku poskytuje. Naopak je zákonem dáno, že hříbata se uvazovat nesmí. Ustájit na vazné ustájení koně, který bude 22 hodin v kuse stát je pak také považováno za porušení welfare. Musíme tedy vždy brát ohled na to, k jakým účelům koně máme a zda přehnaná péče o ustájení nehraničí s koňskou nespokojeností. Podle chování a díky naslouchání koním by člověk měl být schopný rozeznat, zda koni poskytuje vše potřebné a vytváří mu tak dobré welfare, díky němuž je kůň spokojený. Měla by to být odměna pro člověka, že zajistil koni dobrý a kvalitní styl života.
|
host ::
