Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15,185 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.86 vteřin. 

Technicko-ekonomické aspekty zateplování budov
Kocová, Dana ; Kopecká, Lenka (vedoucí práce) ; Kic, Pavel (oponent)
Práce si klade za cíl vytvoření podkladu pro rozhodování o efektivnosti provádění úsporných opatření formou zateplení objektu a vyjádření přínosů opatření k dosažení úspory energií. Demonstruje vývoj požadavků na konstrukce. Posuzuje možnosti a vhodnost využití třech variant provedení zateplení na dvou typech objektů. Navrhuje opatření pro splnění současných tepelně technických požadavků. Provedením kalkulace jednotkových cen jsou posouzeny náklady na realizaci a návratnost dodatečných opatření. Práce poskytuje investorům prvotní materiál pro jejich investiční záměr na provedení zateplení objektu a hodnotí přínosy provedených opatření.

Marketingová strategie zvoleného podnikatelského subjektu
Vlasák, Matouš ; Vokáčová, Lucie (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Předmětem diplomové práce je marketingová strategie obchodní divize Žirafa Stavebniny, která je součástí stavební společnosti MAO a.s. Žirafa Stavebniny se zabývá prodejem stavebního materiálu, pronájmem stavebních strojů a nákladní dopravou. Cílem práce je návrh vhodné marketingové strategie pro maloobchodní prodej stavebnin, která povede k dosažení stanovených cílů obchodní divize. Teoretická část se zabývá pojmy a problematikou strategického marketingového plánování a analýzami potřebných k vytvoření marketingové strategie. Této části práce předcházelo studium odborné literatury, aby poté mohla být prostřednictvím deskripce a komparace sepsána literární rešerše. Na teoretickou část navazuje kapitola zabývající se základními údaji o společnosti MAO a.s. a její obchodní divizi Žirafa Stavebniny. Vnější prostředí je zhodnoceno prostřednictvím PEST analýzy, analýzy konkurence v odvětví a analýzy trhu. Pomocí finanční analýzy, analýzy marketingového mixu a analýzy konkurenceschopnosti bylo zanalyzováno vnitřní prostředí obchodní divize. Provedením analýz byly odhaleny příležitosti a hrozby pro Žirafu. Mezi nejvýznamnější identifikované příležitosti pro Žirafu patří nízké sazby hypoték, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Naopak nejvýznamnějšími hrozbami jsou nepříznivý vývoj odvětví stavebnictví a stavební výroby, působení Žirafy na dokonale konkurenčním trhu, odchod hlavního konkurenta Raab Karcher z trhu a nový vlastník obchodního řetězce Baumax. Provedením analýz byly zjištěny také silné a slabé stránky Žirafy. Mezi nejdůležitější silné stránky patří přístup k zákazníkovi, kvalita poskytovaných služeb, dobré jméno, dlouholetá působnost na trhu a dobré vztahy s dodavateli. Mezi nejvýznamnější slabé stránky patří nedostatečné využití komunikačních médií, prodejní a komunikační schopnosti zaměstnanců, nízká úroveň webových stránek a prostředí prodejny. Prostřednictvím SWOT matice byly vygenerovány jednotlivé marketingové strategie, které slouží k dosažení cílů Žirafy. Těmito marketingovými strategiemi jsou např. strategie zefektivnění marketingové komunikace, strategie orientovaná na kvalitu poskytovaných služeb, strategie zaměřená na šíři poskytovaného sortimentu a strategie zaměřená na zvýšení profesionality zaměstnanců. Na základě výsledků provedených analýz a vytvořených marketingových strategií je sestaven návrh akčního marketingového programu pro rok 2016/2017.

Uhelné tonsteiny a K-bentonity (tufity) v porubských vrstvách ostravského souvrství v české části hornoslezské pánve (namur A, arnsberg)
Martinec, Petr ; Horák, J.
Produktů synsedimentárního vulkanismu v porubských vrstvách si povšimnuli v 60tých letech při průzkumu vrty z povrchu pracovníci tehdejšího Uhelného průzkumu Ostrava (později Geologického průzkumu Ostrava, n.p. (dále jen GPO). Výsledky shrnuje ve své disertační práci TOMŠÍK (1966). Popisuje uhelné tonsteiny slojí, které se dnes označují č. 479 OKD a 495 OKD. Horniny vulkanogenního původu, argilitizované v terigenním prostředí na K-bentonity (tufity) nalezl 20 metrů pod bází „zámeckého slepence“ z oblasti Dětmarovic (410 OKD). Dále popisuje horizont z podloží mořského horizontu Gabriely (418 OKD) z oblasti Frenštátu. Paralelně byl prováděn průzkum uhelných tonsteinů - na katedře geologie a mineralogie VŠB v Ostravě J. Králíkem, který ve své habilitační práci (KRÁLÍK 1969) popisuje uhelné tonsteiny slojí 424 OKD, 452 OKD, 479 OKD a 495 OKD. Stejnými horizonty z porubských vrstev se zabývají dále práce KRÁLÍK (1972) A DOPITA & KRÁLÍK 1977. Detailně popisují výskyty uhelného tonsteinu sloje č. 495 OKD z Karvinska ŠPACHMAN & HORÁK 1989.
Plný tet: UGN_0398207 - Stáhnout plný textDOC
Plný text: content.csg - Stáhnout plný textDOC

Vliv textury briket z biomasy na jejich mechanické vlastnosti
Černá, Iva ; Pecen, Josef (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
S rostoucím množstvím uživatelů AD technologie, roste problematika jak skladovat, takový tekutý materiál, kterým je digestát. V současné době existují i jiné způsoby, jak jej využívat, kromě hnojení tekutou částí digestátu. Digestát lze sušit a lisovat do formy briket nebo pelet. Ve formě brikety, je důležité si uvědomovat, důležitost vztahů mezi vlastnostmi jednotlivých složek (částic), protože jedna vlastnost může ovlivnit další a tvořit tak strukturu materiálu a jeho opětovné zpracování do podoby finálního výrobku. Tato studie byla provedena za účelem najít a/nebo kvantifikovat vztah mezi strukturou briket z biomasy a jejich odolností a pevností tvaru při manipulaci, skladování a používání. Základní hypotéza této práce je založena na otevřeném předpokladu, že textura briket je závislá na mnoha parametrech. Některé z těchto parametrů byly testovány. Jmenovitě, látkové složení, fyzikální vlastnosti brikety z digestátu, pevnost a tvrdost, analýza velikosti částic a další. Digestát se ukázal být dobrým materiálem pro kompresi, navíc s vysokým obsahem živin. Množství odrolu se měnilo mezi 7-12% na začátku, postupně klesající na 3-5%. Zkoušky tvrdosti podle Shoreho testu prokázaly, výsledky vypovídající o vztahu mezi velikostí částic a tvrdostí. Sítová a obrazová analýza pak ukázala řadu částic v rozmezí velikosti 0,01 mm z 99,5% a 10 mm z 99,7%, většina z nich s jehlám-podobným tvarem. Tato studie navrhuje metodu, která umožňuje analýzu velikostního rozdělení částic ve vzorku, a popisuje další vlastnosti briket, které mohou být užitečné pro další výzkum a komerčním účelům.

Testování bioefektorů na mobilitu fosforu v půdách
Holečková, Zlata ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Potřeba zvýšit zemědělskou produkci se v průběhu posledních šedesáti let projevila masivním používáním minerálních hnojiv. Vzhledem k nárůstu světové populace se očekává růst poptávky po krmivech a potravinách, omezená dostupnost produktivní zemědělské půdy, a vzrůstající závislost na minerálních hnojivech. Je tedy důležité nalézt alternativní strategie pro výživu rostlin. V roce 2012 vznikl projekt spolupráce několika univerzit v Evropě. Projekt se týká využití bioefektorů v rostlinné výrobě. Využití těchto látek by mělo přispět ke snížení vstupů minerálních hnojiv používaných v zemědělství a ke správnému využívání půdy. Disertační práce bude zahrnovat testování v reálných podmínkách různých zeměpisných poloh. Hlavním cílem je rozvíjet nové přístupy k využívání tzv. bioefektorů založených na základě působení živých mikroorganismů a aktivních přírodních látek. Bioefektory mohou být v závislosti na půdně-klimatických podmínkách nástrojem k překonání omezení dostupnosti živin. Mohou obsahovat mikroorganismy (bakterie, houby) a aktivní přírodní sloučeniny (výluhy z půdy či kompostu, mikrobiální zbytky, rostlinné výtažky, metabolity z biologických procesů, sušenou hmotu bylin či mořských řas). Tyto produkty jsou vyvíjeny pro široké spektrum plodin (např. kukuřice, pšenice a rajčata). Jejich efektivita spočívá v mobilizaci živin z hůře přístupných forem v půdě. Práce je zaměřena zejména na vliv bioefektorů na různé formy fosforu v půdě. Fosfor v půdě patří mezi nezastupitelné prvky nezbytné pro růst a vývin rostlin. Přes jeho nezbytnost v rostlinném metabolismu je jeho obsah v půdě poměrně nízký. Vyšší obsah fosforu je u většiny půd převážně v povrchových vrstvách, protože se zde vyskytuje zvýšená biologická aktivita způsobující akumulaci organického materiálu. Vliv má často i aplikace organických a minerálních hnojiv. Obsah půdního fosforu se však může měnit v závislosti na mateční hornině, textuře a hospodařením s půdou (poměr a druh dodaného P a způsob kultivace půd). Uvedené vlivy působí i na relativní obsahy organických a minerálních forem fosforu. Z hlediska vazeb P v půdě můžeme vytvořit tyto tři základní skupiny: anorganické sloučeniny fosforu, organicky vázaný fosfor a výměnně sorbovaný fosfor. Množství fosforu vázaného v jednotlivých frakcích závisí především na době aplikace hnojiva včetně vlivu i dříve provedených zásahů. Z uvedených důvodů jsou nutné podrobnější analýzy jednotlivých forem fosforu v půdě po aplikaci minerálních hnojiv spolu s bioefektory. V rámci této disertační práce budou založeny nádobové i polní pokusy, ze kterých budou odebrány půdní a rostlinné vzorky z každé varianty. Vzorky budou následně analyzovány a bude v nich měřen obsah fosforu.

Slovesné výrazy v japonštině odpovídající infinitivu v češtině
Řezníčková, Adéla ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Tirala, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá slovesnými výrazy v japonštině, které odpovídají infinitivním konstrukcím v češtině. Japonština nemá infinitivu odpovídající mluvnický tvar. Cílem práce proto je na základě kontrastivní analýzy nalézt významové ekvivalenty a vyhodnotit jejich typičnost z hlediska frekvence výskytu. Teoretické pozadí práce poskytuje systematický popis kategorie infinitivu a popis morfologie japonských slovesných výrazů, které byly vypracovány na základě nashromážděných materiálů z různých mluvnic, českých i japonských. Předmětem analýzy je soubor relevantních příkladů, které jsou popsány z hlediska jejich gramatické funkce a významu. Zatímco v bakalářské práci jsme při stejném zadání vycházeli z českých textů přeložených do japonštiny, v diplomové práci pracujeme s japonskými texty přeloženými do češtiny. Konfrontační analýza byla provedena v opačném směru se záměrem zjistit, nakolik jsou výrazy, jimiž japonští překladatelé nahrazují český infinitiv, překládány do češtiny s použitím infinitivu.

Kontaminace rizikovými prvky na Kutnohorsku a možnosti jejího využití v paleoenvironmentálním výzkumu
Horák, Jan ; Hejcman, Michal (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Dizertace se zaměřuje na využití kontaminace rizikovými prvky jako stratigrafického markeru v paleoenvironmentálním výzkumu. Kontaminace není studována sama o sobě, ale je vnímána jako prostředek k interpretaci sedimentárních záznamů historických jevů a událostí. Nese informace o původu kontaminace, o kontaminační aktivitě, či o vývoji krajiny. Kutnohorsko (střední Čechy, 49°57'0.170"N, 15°15'59.877"E) je region s významnou historickou těžbou, která trvala především v době od 13. do 16. století. Později se vracely sporadické pokusy o obnovu těžby, víceméně neúspěšné. Výraznější návrat proběhl ve druhé polovině 20. století. Je tedy vysoce pravděpodobné, že kontaminanty zde budou moci být využity jako stratigrafické markery. Během výzkumu byly využívány především As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, Hg, Pb, V a Zn, neboť patří mezi nejčastější prvky analyzované obecně i v rámci kutnohorského regionu. Cíle práce jsou: Charakterizovat kontaminaci v regionu a odpovědět na tyto otázky: - Jsou některé rizikové prvky pro zdejší kontaminaci charakteristické? - Pokud jsou, projevují se (prostorově, sedimentárně apod.) stejně, nebo různě? - Je případná různorodost prostorově vázaná? Je vázaná na konkrétní krajinné prvky? - Je případná různorodost vázaná na nějaké konkrétní aktivity? Využít zjištěné poznatky v konkrétních situacích: - Je možné využít kontaminaci rizikovými prvky jako stratigrafický marker ve fluviálních sedimentech? - Jak interpretaci konkrétních situací ovlivňuje celkový kontext kontaminace v regionu Jádrem výzkumu je metaanalýza kontaminačních dat z regionu (data pocházejí jak z našich výzkumů, tak i z dalších studií). Výsledky nepřinesly pouze základní charakteristiku kontaminace v regionu, ale i zásadní poznatky o její struktuře. Pouze As, Cd, Cu, Pb a Zn jsou spojeny s těžební a hutní činností. Ostatní prvky - jak koncentrací, tak rozšířením - jsou těmito činnostmi neovlivněny. Byla rovněž odhalena vazba As a Cd spíše na těžbu, kdežto Cu, Pb a Zn na hutnickou aktivitu. Obě skupiny byly jinak prostorově distribuované. Srovnání výpovědi koncentrací a clr-transformovaných hodnot přineslo další zajímavé výsledky. Tato transformace je pro interpretaci geochemických dat v prostoru zásadní. Studován byl i prostor soutoku řek Klejnárky a Labe. Kontaminace je zde stále patrná, ale diverzita mezi kontaminanty již nikoliv. Soutok koncentrace silně nařeďuje, takže není snadno rozeznatelná v dalších úsecích toku. Nicméně i zde clr-transformace přinášejí detailnější pohled. Byly rovněž provedeny analýzy dvou vertikálních profilů. Ukázalo se, že interpretovat data z jednoho profilu může být riskantní, pokud není zahrnut regionální kontext. V jednom z profilů dochází ke smíšení dvou odlišných geochemických populací (z hlediska statistiky). Kontaminace tak působí jen jako jeden faktor. Tato lokalita je vhodná pro statistická testování míchání dvou populací, identifikaci odlehlých hodnot apod.

Využití dusíku z hnojiv jarním ječmenem a ozimou pšenicí
Buráňová, Šárka ; Balík, Jiří (vedoucí práce)
Hnojení dusíkem je považováno za významný agrotechnický zásah. Jeho aplikace na pole však musí být uvážená a správně načasovaná. Při špatném hospodaření s dusíkatými hnojivy může docházet ke ztrátám s významnými ekonomickými, jakož i ekologickými důsledky. V dlouhodobých přesných polních pokusech katedry agroenvironmentální chemie a výživy rostlin bude sledován vliv rozdílných organických a minerálních hnojiv a vliv stanoviště na bilance dusíku a jeho využití z aplikovaných hnojiv u jarního ječmene (Hordeum vulgare L.) a pšenice ozimé (Triticum aestivum L.). Pro účely disertační práce bude hodnoceno šest variant hnojení: Kontrola, Kal, Hnůj, N, NPK, N+sláma. K plodinám bude v tříletém cyklu aplikována jednotná dávka 330 kg N/ha. Po sklizni bude každoročně stanoven obsah celkového dusíku v rostlinném materiálu a výnos zrna a slámy. U pšenice budou hodnoceny i vybrané výnosové a kvalitativní parametry. Z analýz rostlinného materiálu budou následně vypočítány ukazatele využití dusíku z aplikovaných hnojiv.

Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory
Ambrož, Robin ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Východiska obnovy přestárlých porostů v podmínkách Lánské obory jsou problémem, se kterým se potýkají již generace lesníků na Křivoklátsku. Obnova byla velmi často odkládána a v důsledku tohoto přístupu došlo v oboře k významnému plošnému navýšení těchto porostů. Aktuálně je téměř třetina obory pokryta převážně bukovými porosty staršími 160 let a návrhy, jakým způsobem tyto porosty obnovovat, jsou nejednotné nejen z pohledu dotčených orgánů, ale i v rámci organizace Lesní správy Lány. Rozpad porostů v nejstarším věkovém stupni byl v minulosti řešen masivní výsadbou poloodrostků a odrostků po celé ploše obory, což přineslo a bude přinášet výrazné zvýšení nákladů na ochranu lesa. Cílem disertační práce je přinést odpovědi na otázky týkající se obnovy zdejších bukových porostů a navrhnout řešení, které by bylo dlouhodobě využitelné. Základní otázky byly definovány takto: V jakém stavu jsou rozsáhlé výsadby poloodrostků a odrostků? Jaké je množství přestárlých porostů v Lánské oboře a jaký bude jejich další vývoj? Jsou tyto porosty stále schopné produkovat dostatek bukvic pro zajištění přirozené obnovy? Jakým způsobem rozsáhlé přestárlé porosty obnovovat? Jakým způsobem zajistit jejich ochranu proti zvěři? Tyto odpovědi byly hledány v rámci dílčích vědeckých úkolů. Koncepční řešení pro obnovu obory však zůstalo tím základním cílem předkládané monografie. Pro naplnění cílů práce bylo nutné provést inventarizaci poloodrostkových a odrostkových ploch, při které bylo zjištěno, že v Lánské oboře bylo do konce roku 2011 zalesněno celkem 28 994 jedinců na 840 plochách. Na výsadbách založených v roce 2011 byla zjišťována v letech 2011 -- 2014 vitalita a výškový přírůst. V roce 2015 byl na vybraném vzorku analyzován stav kořenového systému dle typu sadbovače použitého při pěstování poloodrostků a odrostků. Na základě zjištěných výsledků byla u poloodrostků a odrostků navržena optimalizace výsadby. Stav bukových porostů byl zjišťován na TVP pomocí technologie FieldMap a programem SIBYLA byl simulován jejich budoucí vývoj. Ověřování plodnosti přestárlých bukových porostů probíhalo na dílčích plochách v rámci TVP. Z výsledků je patrné, že tyto porosty nelze za přítomnosti zvěře obnovit a je nutné najít způsob, který bude nejen efektivní, ale i ekonomicky únosný. Ověřením plodnosti bylo zjištěno, že bukové porosty si i přes svůj pokročilý věk zachovávají schopnost produkovat semenný materiál, který by mohl být využit v případě obnovy porostů podrostním způsobem. Na závěr byl dle diferenciace obory a lokalizace porostů s nejvyšším stupněm naléhavosti obnovy navržen vzorový obnovní blok s dvěma variantami způsobu obnovy (s maximálním využitím přirozené obnovy a zrychlená).

Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.