|
Veřejné zakázky na dodávky
Holzäpfelová, Vlasta ; Civínová, Denisa (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá tématikou veřejných zakázek na dodávky v ČR od počátků až po současnost z hlediska právně ekonomického vývoje. Současný stav je analyzován na základě zákona o veřejných zakázkách, v souvislosti s monitoringem přípravy a přijetím nové legislativní úpravy a dalších souvisejících právních předpisů. Práce předkládá vyhodnocení problematiky při vytváření zadávacích dokumentací na dodávky a posouzení plnění z rámcových smluv z hlediska dodržování zásad stanovených právním předpisem o finanční kontrole ve veřejné správě. Téma se v aplikační části dále profiluje na veřejné zakázky se zaměřením na rámcové dohody, jejichž předmětem je pořizování opakujících se dodávek. Námět diplomové práce je doplněn o praktické zkušenosti z oblasti zadávání veřejných zakázek na základě zadavatelem obecně nastavených podmínek a platně uzavřených rámcových smluv, přináší analýzu pozitivních a negativních stránek tohoto způsobu zadávání veřejných zakázek včetně navrhovaných řešení. Praktická část diplomové práce je zpracována na základě komparace konkrétní zadávací dokumentace s platnou legislativou, kvalitativního výzkumu a analýzy sekundárních dat ze zadávacích dokumentací k veřejným zakázkám na dodávky a platně uzavřených rámcových smluv vybranou organizací v letech 2012 - 2016.
|
|
Životní cyklus a dokumentace studentských projektů
Zbořilová, Nikola ; Bartoška, Jan (vedoucí práce) ; Mudrychová, Kristýna (oponent)
Cílem této práce je popsat a porovnat studentské projekty podle času, rozsahu, zdrojů, přínosů, rizik a jakosti a navrhnout způsoby zlepšení plánování a organizace těchto projektů. V první části práce je popsán teoretický přehled v oblasti projektového řízení a jsou uvedeny a vysvětleny termíny, které byly použity v případové studii. V případové studii jsou nejprve popsány získané informace o konkrétních projektech, které jsou předmětem porovnávání. Z těchto informací proběhla analýza stavu použití nástrojů projektového řízení a životního cyklu v rámci studentských projektů. Z analýzy vyplynuly informace důležité pro následné porovnání. Pak bylo posouzeno, které faktory pozitivně nebo negativně ovlivnily plánování a organizování projektů. Následně byl sestaven návrh, jak posílit pozitivní vlivy a omezit negativní vlivy ve studentských projektech. Jako dodatečná studie pak přišla analýza zájmu studentů o účast v Soutěži studentských projektů organizované Katedrou systémového inženýrství na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze.
|
|
Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn
Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním.
Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce.
Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.
|
|
Změny ve vývoji mokřadů v krajině – trajektorie, příčiny
Brašna, Vlastimil ; Skaloš, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Tato práce analyzuje historický vývoj mokřadů ve vybraných katastrálních územích kukuřičné výrobní oblasti na Moravě v České republice. Byly analyzovány změny mokřadů v čase a prostoru za období 180 let.
Hlavním cílem je analýza vývoje mokřadních biotopů v krajině s využitím starých map, leteckých snímků a GISu. Podkladem byly císařské otisky stabilního katastru z 1. poloviny 19. století a současná ortofotomapa. Dále byly využity GIS vrstvy aktuální lokalizace mokřadů, zemědělské půdy, lesů, vodních toků a ploch. Na historických podkladech byly hodnoceny dvě kategorie 1) mokré louky a 2) bažiny a močály. V současném podkladu jsou hodnoceny pouze mokřady.
Celková rozloha zájmového území je 18054 ha. Rozloha mokřadů dramaticky klesla ze 108 ha v první polovině 19. století na 14 ha v roce 2015. Většina mokřadů byla přeměněna na zemědělskou půdu - orná půda (72 %), louky a pastviny (12 %). Sukcesí mokřadů došlo k přeměně na křoviny (5,4 %). Vysušeno a zastavěno bylo 5 % rozlohy zaniklých mokřadů. Většina mokřadů byla přeměněna vlivem tlaku na produkční funkci krajiny za účelem získání více potravin. V 1. polovině 19. století mokré louky dominovaly, měly 684 ha. I přes zánik velké části mokřadů vznikly nové mokřady, které mají 12,4 ha. Nejvíce nově vzniklých mokřadů se nachází v katastrálním území Mutěnice. Pouze jeden mokřad (1,68 ha) zůstal nezměněn, nachází se v katastrálním území Čejč. Tento mokřad měl v minulosti větší rozlohu (25,15 ha) a byl propojen s Čejčským jezerem.
Hlavním výsledkem práce je zjištění trajektorií vývoje mokřadních ekosystémů v nížinách na Moravě. Popisem těchto trajektorií jsem přispěl k poznání vlivů působících na vývoj mokřadů. Výsledky vývoje mokřadů přispívají k poznatkům v oboru krajinné ekologie. Zjištěné výsledky lze využít k obnově zaniklých mokřadů, k tvorbě nových mokřadů na historických mokrých loukách. Získané informace lze použít i při plánování krajiny s ohledem na ochranu a management mokřadů.
|
|
Minimální standard pro zpracování územních plánů a jejich následné využití
Slánková, Pavla ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zpracování územního plánu jako jednoho z nejdůležitějších dokumentů, který upravuje stav užívání jednotlivých území v rámci Královéhradeckého kraje z pohledu zaměstnance Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, jež se v rámci své pracovní náplně zabývá územně plánovací činností. Úvodem této práce je popsán proces a samotná tvorba územních plánů s odkazem na platnou legislativu, která tuto problematiku upravuje v rámci České republiky. V úvodní části práce je také popsán projekt Minimální standard pro digitální zpracování územních plánu v GIS,MINIS, který je v rámci Královéhradeckého kraje uplatňován jako doporučená metodika pro zpracování územních plánů na jeho území. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vývoj a hodnocení při zavádění výše uvedeného projektu,metodiky v Královéhradeckém kraji do praxe. V rámci vývoje a hodnocení bude zhodnocen dopad při zpracovávání územních plánů dle citovaného projektu,metodiky, týkající se všech dotčených subjektů zabývajících se problematikou tvorby územního plánu a jeho následného využívání. Na základě těchto hodnocení a analýz byl také proveden rozbor, zda byla ze strany Královéhradeckého kraje zvolena vhodná strategie týkající se podpory, která metodiku MINIS doporučuje při zpracování územních plánů na svém území.
|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
|
Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče.
Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984).
Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha.
Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově.
V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě.
V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015).
Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.
|
|
Ověření aktuálnosti projektu areálu "Park za sv. Jakubem v Klatovech"
Malá, Kateřina ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V roce 2005 zadalo město Klatovy zakázku na vyhotovení projektu městského parku v místě zvaném za sv. Jakubem. Úkolu se zhostil ateliér Ing. Pavla Borusíka SILVEX a vytvořil Park Za Svatým Jakubem v Klatovech, Studie proveditelnosti jako první část projektové dokumentace. Projekt nebyl realizován z důvodu nevyřešených majetkoprávních vztahů v území.
Vzhledem k desetileté odmlce nastala otázka aktuálnosti tohoto projektu, kterou se zabývá tato diplomová práce. Úkolem bylo obsahové zhodnocení studie, ověření aktuálnosti a navržení řešení odrážející současné a budoucí potřeby obyvatel města a uživatelů parku.
Literární přehled současného stavu problematiky se zabývá charakteristikou veřejného prostoru, městského parku, obecnou charakteristikou hřbitova i typy pohřbívání, hřbitovů, hrobů, historií pohřbívání v Čechách a židovskými hřbitovy. Navazuje dopad smrti blízké osoby na pozůstalé a vliv zeleně jako prostoru pro rozjímání nebo meditaci. Téma hřbitova je rozvinuto z důvodu geografické vzdálenosti resp. blízkosti k ploše řešeného parku za sv. Jakubem a jeho přímé návaznosti.
Zhodnocení podkladových údajů uvádí základní informace o Klatovech, místu za sv. Jakubem, stručný obsah Studie proveditelnosti i její hlavní myšlenky, vlastní ověření dostupných podkladů včetně změn v majetkoprávních vztazích.
Vše výše zmíněné posloužilo jako podklad pro vyhotovení nového návrhu konceptu parku lépe sloužícího svým uživatelům. Čistě městský park s prostorem pro dětské hřiště, bruslařskou dráhu a jiné sportovní aktivity byl přetvořen na park s důrazem na významné vyhlídky do okolí a odreagování se po návštěvě blízkého městského hřbitova.
|
|
Tvorba podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce
Kulíková, Milena ; Čermáková, Helena (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Předmětem této práce je vypracování podkladů pro zpracování strategického plánu rozvoje vybrané obce. Komplexní rozvojová koncepce obce je důležitým nástrojem pro dosahování cílů a efektivního řízení, neboť v obci jsou pak lépe využity nejen lidské zdroje, ale také hmotný i nehmotný majetek. Ke zjištění priorit, přání a požadavků obyvatel k dění a rozvoji obce bylo provedeno dotazníkové šetření. Získaná data byla zpracována pomocí internetové aplikace vyplňto.cz. Na základě provedení situační a socioekonomické analýzy obce a s přihlédnutím k výsledkům šetření byly stanoveny strategické oblasti, jejichž řešení bude klíčové pro rozvoj a obnovu obce v následujících 10 letech. Pro každou strategickou oblast byly formulovány SWOT analýzy a s ohledem na vizi obce byly navrženy pro každou strategickou oblast opatření a aktivity, které vystihují základní problémové okruhy a vyžadují mimořádnou pozornost při další práci v obci. Byl vypracován návrh organizačního zajištění rozvoje obce, organizační struktury, indikátorů rozvoje, monitoringu a aktualizace plánu rozvoje. Na základě výsledků je možné shrnout, že obec získala základní koncepční programový dokument, který bude základním stavebním kamenem pro realizaci jejího soustavného rozvoje.
|
host ::
