|
Sociální vyloučení a jeho ekonomické a právní aspekty
Čutíková, Kateřina ; Korcová, Renata (vedoucí práce) ; Civínová, Denisa (oponent)
Sociální vyloučení a jeho ekonomické a právní aspekty
Souhrn
Cílem této práce bylo zhodnocení zavádění zákonů, týkajících se zmírnění dopadu sociálního vyloučení dětí a mládeže z vyloučených lokalit, do praxe. Dílčím cílem bylo zmapovat vliv střediska Štěpán Trochty, domu dětí a mládeže, na jednu skupinu sociálně vyloučených dětí a mládeže, přímo v jedné lokalitě, sídliště v Teplicích - Proseticích, která je známá vysokou kriminalitou mládeže a velkou koncentrací sociálně slabých skupin. Vyvodit závěry, zda dětem a mládeži z této lokality pomáhá pravidelné docházení
do střediska, snadněji se začlenit do školní docházky a překonat znevýhodnění, způsobené vyloučením, ve kterém žijí.
Pro výzkum bylo použito výzkumné šetření formou kvalitativního výzkumu. Byla zvolena technika dotazování formou strukturovaného a polostrukturovaného rozhovoru, technika pozorování a technika zkoumání dokumentů. Za pomoci analýzy získaných dat byla provedena sumarizace výsledků a jejich vyhodnocení.
Sociální vyloučení je jev, kterému se v posledních několika letech věnuje stále větší pozornost a je zpracováván ve stále větším množství odborných prací. Za hlavní prioritu je považováno řešení situace dětí a mládeže žijící v sociálním vyloučení. Pokud nepomůžeme situaci dětí zlepšit a neovlivníme jejich vlastní modely chování do budoucna, automaticky převezmou vzorce chování svých rodičů a nikdy se nevymaní ze života ve vyloučeném prostředí. Vznikne tak mezigenerační reprodukce, vyloučené lokality nezaniknou, naopak jich bude přibývat. Jedním z možných řešení je zřizování nízkoprahových center a center trávení volného času ve spojení s cílenou, komplexní pomocí rodinám, žijících v sociálním vyloučení, formou sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Na zmapování jejich činnosti a dopad jejich činnosti na začlenění dětí a mládeže do běžného života mimo vyloučené lokality se zaměřilo výzkumné šetření této práce.
|
|
Výchova k toleranci na středních školách
Puškárová, Marta ; Votava, Jiří (vedoucí práce) ; Barbora, Barbora (oponent)
Abstrakt:
Bakalářská práce se zabývá výchovou žáků k toleranci na středních školách, vnímáním rozdílů a odlišností od ostatních a utvářením postojů žáků. Práce je zaměřena na osvojování kompetencí, především občanských a sociálních ale i odborných a klíčových. Předkládá úlohou pedagogů při výchovném působení na žáky s cílem naučit je vzájemnému respektu a toleranci k novým kulturám a lidem z odlišného prostředí a předcházet tak možným konfliktním situacím. Tolerance má žáky naučit naslouchat ostatním lidem bez ohledu na to, zda s nimi souhlasí či nikoliv a připravit je na život v globální společnosti na principu sociálního smíru a solidarity.
|
|
E-learningová podpora celoživotního vzdělávání
Dlabal, Lukáš ; Husa, Jiří (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Bakalářská práce s názvem "E-learningová podpora celoživotního vzdělávání" je zaměřena
na vytvoření e-learningového kurzu pro odbornou způsobilost v elektrotechnice pomocí LMS
systému Moodle pro zaměstnance a doktorandy Technické fakulty ČZU v Praze. V první části se práce zabývá teoretickými východisky daného problému včetně popsaného cíle a metodiky práce, pojmů celoživotní vzdělávání a e-learningový kurz. Je popsáno několik LMS systémů a přiblížen LMS systém Moodle. Dále je představena oblast elektrotechnické způsobilosti s jednotlivými stupni odbornosti. Tím jsou přiblíženy podklady k samotné tvorbě e-learningového kurzu. V začátku jeho tvorby je vysvětlen cíl a metodika, dále jeho cílová skupina a samotná koncepce tvorby kurzu. Dále jsou probrány jednotlivé tematické celky kurzu z hlediska didaktiky i odbornosti. V kapitole výsledků je tento kurz předložen několika účastníkům, kteří provedli tzv. pilotáž. V práci je popsáno zapracování výsledků z pilotáže do e-learningového kurzu. Závěrem je celý kurz předán osobě, která na Technické fakultě ČZU v Praze provádí edukační činnost v dané oblasti.
|
|
Význam ekotonů na přezimování šídlatek (Odonata: Lestidae)
Dolejšová, Lucie ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Šídlatka hnědá (Sympecma fusca) patří mezi druh šídlatek s řadou unikátních adaptací. Jedinečnost životní historie tohoto druhu spočívá v přezimování ve stadiu dospělce v terestrickém prostředí, pojícím se s vysokou mírou mortality. Preference určitých habitatů umožňuje toto riziko snížit. Jelikož v terestrickém prostředí dochází k častým antropogenním disturbancím, šídlatky jsou nuceny se těmto zásahům do habitatu přizpůsobit. Práce se zaměřuje zejména na antropogenní zásahy do habitatu šídlatek a jejich vlivy na distribuci jedinců druhu Sympecma fusca. K modelování populační dynamiky byla zvolena metoda zpětných odchytů na vybraných transektech. Sběr dat probíhal v prereproduktivním období jedinců v rozmezí dvou let. Meziročním porovnáním byl zjištěn pokles abundance a změny v distribuci jedinců na jednotlivých transektech. Jedinci reagovali na disturbance habitatů vyhledáváním alternativních mikrostanovišť. Jedinci preferovali místa, která nebyla antropogenními disturbancemi dotčena. Na základě zjištěných údajů je možné tvrdit, že šídlatky jsou schopny aktivně reagovat na změny probíhající v prostředí, výrazně se však snížila jejich početnost na dané lokalitě. Jednalo se však o pilotní studii. Proto byly navrženy další referenční lokality ke studiu antropogenního vlivu na životní historii šídlatek.
|
|
Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.
|
|
Romové a období Sametové revoluce
Tomšů, Kateřina ; Macků, Lucie (vedoucí práce) ; Zychová, Jana (oponent)
Práce chce přiblížit život Romů za komunistického režimu a následnou změnu v jejich každodenních životech, kterou způsobila Sametová revoluce. První část se zabývá teoretickým vysvětlením pojmů menšina, národ, integrace a akulturace, totalitní režim a rasová diskriminace. Cílem praktické části je přiblížit, jak změny v režimu vnímali sami Romové. Výpovědi narátorů byly rozčleněny do větších skupin, jako jsou každodenní život před rokem 1989, období Sametové revoluce, po roce 1989, romský jazyk a romská identita. Práce využívá kvalitativního výzkumu ve formě polostrukturovaných rozhovorů s devíti Romy, kteří žijí na různých místech v ČR.
|
|
Sezónní rozdíly ve využívání terestrických biotopů u vážek
Hronková, Jana ; Harabiš, Filip (vedoucí práce) ; Aleš, Aleš (oponent)
Vážky (Odonata) během svého života procházejí několika vývojovými stádii. Během nich mění nejen svou podobu a způsob života, ale také biotop, ve kterém žijí. Ačkoliv jsou v larválním stádiu úzce spjaty s vodním prostředím, dospělci jsou mnohem mobilnější a mohou dispergovat i do okolí vodního biotopu. Je známo, že dospělci vážek zasahují i do terestrických potravních řetězců. Není však jasné, jak silná interakce mezi terestrickými biotopy a vážkami existuje a ani to, zda se mění využívání okolních terestrických habitatů během sezóny. Cílem této práce tedy bylo objasnit vliv sezonality a vzdálenosti od vody na početnost vážek na různě intenzivně obhospodařovaných biotopech. Terénní výzkum probíhal od května do září na 29 lokalitách, které zahrnovaly pět krajů České republiky. Byl prokázán vliv sezonality a způsobu obhospodařování biotopu na abundanci vážek, stejně jako fakt, že se vzrůstající vzdáleností od vody klesá i početnost zástupců tohoto řádu. Tato zjištění tedy prokazatelně potvrzují význam terestrických habitatů pro vážky, a to především na extenzivně obhospodařovaných biotopech.
|
| |
|
Evaluation of Self-management in Corporate Environment
Seidlová, Barbora ; Balcarová, Tereza (vedoucí práce) ; Dalibor, Dalibor (oponent)
V současném měnícím se podnikatelském prostředí je sebeřízení považováno za užitečnou strategii. Tato strategie je ovlivněna klíčovými okruhy, jakými jsou řízení času, správné nastavení cílů nebo vyhodnocení faktorů ovlivňujících výkon. Hlavním cílem této práce je identifikovat faktory určující podstatu sebeřízení skrze vzájemný vztah mezi každým z klíčových faktorů, který ovlivňuje úroveň vlastního řízení manažerů v podnikovém prostředí. Prvotní údaje byly shromážděny prostřednictvím dotazníkového šetření s manažery napříč všemi úrovněmi vedení, kteří hledají příležitosti k osobnímu rozvoji. Komplexní faktory jsou identifikovány pomocí explorační faktorové analýzy, kde bylo nalezeno 6 faktorů: (F1) pracovník, který dosáhl osobnostního řízení, (F2) pracovník, který dosáhl dobrého řízení času, (F3) plánovač / analytik (F4) pracovník, o kterého je dobře postaráno ve firmě, (F5) pracovník zaměřený na osobní život, (F6) neefektivní pracovník. Pomocí konfirmační faktorové analýzy byly dále vyhodnoceny tři kladné a čtyři záporné vztahy mezi získanými faktory. Výsledky výzkumu mohou být použity jako determinanty manažerského přístupu k sebeřízení. Tyto výsledky také mohou sloužit manažerům jako základ pro vedení a další rozvoj členů týmů, kteří dosáhli určité úrovně sebeřízení.
|
|
Komparativní analýza vlivu multifunkčního a konvenčního způsobu hospodaření na rozvoj venkovského prostoru.
Kólová, Anna ; Kuchtová, Perla (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Konvenční zemědělství je známé průmyslovými přístupy k zemědělské produkci. Díky
nim došlo nejen k pozitivnímu zvýšení produktivity na jednotku plochy a zajištění větší
potravinové jistoty (a v nedávné době i soběstačnosti), ale na druhé straně i k nárůstu
závislosti zemědělců na průmyslových vstupech. Mezi významná negativa převládajícího
způsobu hospodaření patří zjednodušené technologie, které se odrážejí v rostoucích
problémech s rezistencí chorob a škůdců stejně jako v rostoucím znečištění životního
prostředí a narušování potravního řetězce. Tyto přístupy poznamenávají i krajinu, která ztrácí
svůj charakter prostoru přívětivého k životu.
Multifunkční zemědělství naproti tomu můžeme chápat jako alternativní způsob
zemědělství. Má mnoho podob a mnohdy má hodně společného s ekologickým zemědělstvím.
Je orientováno k jiným oblastem než k maximální tržní a potravinové produkci. Zabývá se
různorodými aktivitami, mezi něž patří například cestovní ruch, volnočasové aktivity, řemesla
a jiné služby, ochrana kulturního dědictví ale i životního prostředí. Má pozitivní vliv na
rozvoj venkova a mnohdy se snaží o produkci bezpečných regionálních potravin a ochranu
přírody šetrným udržitelným hospodařením. I tento systém však má své problémy.
Cílem studie bylo stanovit a vyhodnotit dopady rozdílných přístupů zemědělských
podniků k tržní produkci, otázkám životního prostředí, udržitelnosti zemědělských systémů a
multifunkčním aplikacím s přihlédnutím k jejich vlivům na venkovský prostor. Byly
definovány podmínky další koexistence podniků v podmínkách České republiky.
Porovnáním dvou fungujících rozdílných podniků na pozadí historických skutečností
bylo zjištěno, že podniky s různými přístupy mohou v regionu i v podmínkách České
republiky nejen koexistovat, ale navzájem se doplňovat a současně být přínosem nejen pro
samotné zemědělství. Byly nicméně nastíněny možné změny, kterými by měl zemědělský
sektor i samotné podniky projít, aby bylo možno dosáhnout udržitelnosti všech funkcí krajiny.
Jde především o podporu alternativních zemědělských systémů jako vhodnému doplňku ke
konvenčnímu zemědělství.
|
host ::
