|
|
Těhotenství s pozitivní diagnostikou preeklampsie a úloha porodní asistentky.
HUSÁROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím, pozitivní diagnostikou preeklampsie. V práci je popsáno, jaká je úloha porodní asistentky a jaké jsou potřeby těhotných žen během hospitalizace. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a dalším cílem bylo zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství, hypertenze, etiopatogeneze preeklampsie a úloha porodní asistentky u ženy s diagnózou preeklampsie. V empirické části pro tuto práci byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Zajímalo nás, jak porodní asistentky pečují o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jaké mají tyto ženy potřeby během hospitalizace. Na základě těchto dvou cílů, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s porodními asistentkami a ženami, které měly v těhotenství zkušenost s tímto onemocněním. První výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 informantek mající osobní zkušenost s onemocněním preeklampsie a od jejichž porodu neuplynulo více než 1 rok. První výzkumná otázka zkoumala, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované porodní asistentky se shodly na zvýšeném sledování celkového stavu klientky, zejména monitorace krevního tlaku, otoků, laboratorní vyšetření krve a moči, subjektivních pocitů klientky a dále sledování ozev plodu pomocí doppleru. Dále porodní asistentky uvedly, důležitost edukace klientek během hospitalizace. Nejčastěji edukují ženy o klidovém režimu, omezení sledování televizoru a telefonu, mít na pokoji přítmí, dále mít klid na lůžku, o signalizačním zařízení a dostatečném spánku a odpočinku. Pouze některé porodní asistentky zmínily, edukaci žen o správné technice sběru moči za 24 hodin. Edukaci v oblasti vyprazdňování a prevence zácpy zmínila pouze porodní asistentka PA3. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informantky nejčastěji pociťují narušení psychosociálních potřeb, a to separace od rodiny a blízkých, strach a obava o své nenarozené dítě, stesk a smutek. Dále informantky uvedly, narušený spánek a odpočinek z důvodu hospitalizace a změny prostředí. Některé informantky se zmínily o omezeném výběru stravy a pouze informantka I8 uvedla problém s obstipací v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací a klidovým režimem. Dále informantky uvedly, jako deficit informací v oblasti sebevzdělání z důvodů absence návštěv předporodních kurzů vzhledem k hospitalizaci a dřívější vzniklé epidemiologické situaci. Dlouhodobě hospitalizované těhotné ženy, nemají možnost navštěvovat kurzy pro těhotné mimo zdravotnické oddělení, a proto dochází k deficitu informací v oblasti sebevzdělání. Z této bakalářské práce vyplynulo, že je potřeba důslednější edukace žen během hospitalizace. Výsledky této práce mohou být použity jako podklad pro odborné semináře a přednášky pro porodní asistentky.
|
|
|
Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů
Horáčková, Hana ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Sumová, Alena (oponent) ; Soukup, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Kandidátka: Mgr. Hana Horáčková Školitel: prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Název disertační práce: Vliv antidepresiv na placentární homeostázu monoaminů Deprese v těhotenství je stále častějším problémem a uvádí se, že až 25 % těhotných žen trpí depresí a přibližně 13 % z nich jsou předepisována antidepresiva. V současné době jsou v těhotenství nejčastěji předepisovanými antidepresivy selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI). Bezpečnost této léčby je však stále sporná, protože u těhotných žen užívajících antidepresiva byly hlášeny nepříznivé účinky na průběh těhotenství a vývoj plodu, jako jsou orgánové malformace, zvýšený výskyt neurologických poruch či preeklampsie. Nicméně v současné době stále chybí znalost zodpovědných mechanismů, které doposud nebyly dostatečně zkoumány. Přestože vliv antidepresiv na dostupnost serotoninu (5-HT), dopaminu (DA) a noradrenalinu (NA) v mozkové tkáni je v literatuře podrobně charakterizován, interakcím antidepresiv s placentárními monoaminovými transportéry nebyla do dnešní doby věnována pozornost. Správná koncentrace monoaminů ve fetoplacentární jednotce je však kritická pro...
|
|
|
Vitamíny v prevencii vývojových vád plodu – výživa tehotných
Brenkusová, Lada
Diplomová práce se zabývá problematikou těhotenské výživy z hlediska zastoupení vitaminů, které mají prokázán pozitivní efekt na průběh těhotenství a vývoj plodu. V teoretické části jsou popsány jednotlivé vitaminy spolu s doporučenými denními dávkami a příklady potravin, ze kterých je možné tyto vitaminy čerpat. Část diplomové práce je také věnována chromatografické metodě, kterou lze použít při analýze vitaminů ve vzorcích. V rámci experimentální části je popsán postup extrakce a stanovování vitaminů v zakoupených přípravcích za použití vysokotlaké kapalinové chromatografie (HPLC). Ve výsledcích diplomové práce jsou uvedeny naměřené a přepočtené hodnoty jednotlivých vitaminů, které byly následně porovnávány s deklarovanými hodnotami uvedenými na obalu výrobku.
|
|
|
Motivace k dokončení studia - matky v nezletilém věku
Laciná, Kateřina
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku nezletilých matek a nezletilých těhotných dívek s nařízenou ústavní výchovou a jejich motivaci k dokončení stu-dia. Cílem teoretické části je na základě odborných pramenů popsat a definovat ústavní výchovu v České republice. Vymezit pojem motivace ve spojitosti s nezletilými matkami a těhotnými dívkami. Dále blíže popsat střední odborné školy při výchovných ústavech a charakterizovat péči o nezletilé matky v České republice. Materiálem pro zpracování teoretické části jsou odborné tištěné i elektronické zdroje. Moje pozornost se v praktické části práce soustředí na konkrétní matky v konkrétním zařízení. Cílem praktické části je pomocí průzkumného šetření zjistit životní příběhy dívek a dopad na jejich motivaci k dokončení započatého studia ve výchovném zařízení. Pro zjištění potřebných informací bylo využito analýzy dokumentů a metody dotazování, konkrétně techniky polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovanému rozhovoru byly podrobeny tři matky ve věku 18 let, které otěhotněly v době své nezletilosti. Na základě výsledků průzkumu budou vytvořena doporučení pro pedagogickou praxi.
|
|
|
Placental homeostasis of monoamines; effect of gestation age
Mahrla, Filip ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Vokřál, Ivan (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Filip Mahrla Školitel: Prof. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Rona Karahoda, Ph.D. Název diplomové práce: Placentární homeostáza monoaminů v průběhu těhotenství Katecholaminy noradrenalin a dopamin se podílejí na řadě fyziologických procesů v centrálním nervovém systému. Objevující se důkazy naznačují jejich zapojení do vývoje a funkcí placenty a klíčovou roli ve vývoji a programování plodu. Komplexní charakterizace syntézy, degradace a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce však stále chybí. V této diplomové práci jsme se tedy zaměřili na komplexní hodnocení metabolismu a transportu katecholaminů ve fetoplacentární jednotce. Exprese genů a proteinů byla hodnocena pomocí kvantitativní polymerázové řetězové reakce (PCR) a analýzy Western blot. Nejprve jsme pomocí několika modelů placentárních buněk (BeWo, JEG-3, primární trofoblastové buňky) identifikovali komponenty buněčného řízení katecholaminů spojené s buňkami trofoblastu. Dále jsme určili účinek postupující březosti na placentární katecholaminový systém u lidí (první trimestr vs. termální placenta) a potkanů (15., 18. a 21. den březosti). Nakonec jsme se zabývali expresí katecholaminové dráhy ve fetálních...
|
|
|
Porovnání léčby inzulínovou pumpou a inzulínovými pery v těhotenství u žen s diabetem mellitus 1. typu
Cvejnová, Michaela ; Anderlová, Kateřina (vedoucí práce) ; Krejčí, Hana (oponent)
Těhotenství u žen s diabetem mellitus 1. typu s sebou přináší řadu komplikací a rizik pro matku i dítě během těhotenství, porodu i po porodním období. Proto je důležité, aby pacientky byly správně léčeny a onemocnění bylo dobře kompenzováno. Výborná kompenzace diabetu a přidružených onemocnění před a v průběhu těhotenství je základem úspěšného těhotenství. Těhotenství by v ideálním případě mělo být plánované v době co nejlepší kompenzace diabetu. Léčba diabetu v těhotenství zahrnuje úpravu životního stylu (diabetická dieta a pohyb), pravidelný selfmonitoring glykémie a inzulinoterapii pomocí inzulínových per či inzulínovou pumpou. Diplomová práce se zabývá problematikou diabetu mellitus 1. typu v těhotenství. Cílem práce bylo porovnat vliv léčby inzulínovými pery vs inzulínovou pumpou na kompenzaci diabetu, průběh těhotenství, porodu a komplikace u plodu. V teoretické části práce jsou shrnuty aktuální informace a poznatky o diabetu mellitus 1. typu v těhotenství. V praktické části je porovnávána léčba inzulínovou pumpou a inzulínovými pery. Jednalo se o statistickou analýzu dat u žen léčených inzulínovými pery či inzulínovou pumpou. Bylo zjištěno, že nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi léčbou inzulínovými pery a inzulínovou pumpou u těhotných žen s DM 1. typu. Pacientky léčené...
|
|
|
Péče o těhotnou ženu s gestačním diabetes mellitus
DVOŘÁKOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá onemocněním gestační diabetes mellitus a péčí, která je poskytovaná ženám, které tímto onemocněním trpí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část práce v úvodu definuje pojmy fyziologické a rizikové těhotenství. Po vysvětlení pojmu diabetes mellitus a rozebrání jeho podstaty se práce zaměřuje na gestační diabetes mellitus a jeho charakteristiku. Je popsána jeho etiologie, možné komplikace, vliv na plod, způsoby vyšetření a léčby. Poslední část se zaměřuje na péči porodní asistentky, tato část teoretického úseku práce poukazuje na možnosti a oblasti edukace těhotných žen, které trpí na onemocnění gestační diabetes mellitus. Praktická část vznikla za pomoci kvalitativního výzkumného šetření. Pro bakalářskou práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu sehrává porodní asistentka v péči o ženy s gestačním diabetem a druhým zjistit, jakými znalostmi disponují těhotné ženy s tímto onemocněním. K cílům se váží tři výzkumné otázky ve znění: "Jakou úlohu sehrává porodní asistentka v péči o ženu s gestačním diabetem?", "Jaké znalosti o problematice GDM těhotné ženy postrádají?" a "Jakými znalostmi o problematice GDM těhotné ženy disponují?". Pro dosažení cílů byla zvolena metodika kvalitativního výzkumu formou polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory, které se skládaly z těhotných žen s osobní zkušeností s tímto onemocněním a z porodních asistentek, které o tyto ženy pečují. Samotné výzkumné šetření probíhalo v průběhu měsíců března a dubna roku 2022 formou rozhovorů při osobním setkání v domácím prostředí či v prenatální poradně. Po analyzování získaných dat byly vyvozeny výsledky výzkumného šetření, které byly zpracovány do kategorií a podkategorií. Výzkumem bylo zjištěno, že porodní asistentky ve své péči o ženy s diagnózou GDM kromě kontroly glykémií, spolupráce s diabetologickou poradnou a provádění oGTT, poskytují širokou škálu edukace. Nejčastěji edukují o dietě, jídelníčku a zásadách selfmonitorignu. Těhotné ženy měly často před stanovením své diagnózy pouze povědomí o existenci onemocnění a nejvíce jim chyběly informace o správnosti diety.
|
|
|
Spokojenost těhotných žen s prentální péčí
KOUTENSKÁ, Michaela
Tato bakalářská práce je zaměřena na spokojenost těhotných žen s poskytovanou prenatální péčí. Práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část obsahuje popis vzniku a vývoje těhotenství, samotné prenatální péče a popis vyšetření, která jsou v rámci této péče prováděna. Dále je popsána prenatální diagnostika. Následně je v práci definována profese porodní asistentky a její role v prenatální poradně. Práce se také věnuje předporodní přípravě u těhotných žen. V neposlední řadě se teoretická část zabývá spokojeností pacientů s poskytovanou zdravotní péčí a faktory, které mohou spokojenost pacientů ovlivňovat. K praktické části bylo využito kvantitativní výzkumné šetření. Celkem byly pro tuto práci stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou těhotné ženy spokojené s poskytovanou prenatální péčí. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou ženy spokojené s podanými informacemi o průběhu těhotenství a prováděných výkonech v prenatální poradně. Následně byly k cílům stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: "Vícerodičky jsou více spokojené s prenatální péčí než prvorodičky." Tato hypotéza neplatí. Druhá stanovená hypotéza zní: "Ženy se středoškolským vzděláním a nižším jsou více spokojené s podanými informacemi než ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním." Tato hypotéza platí. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 66,3 % respondentek je celkově s poskytovanou prenatální péčí spokojeno. S podanými informacemi v základních oblastech péče v prenatální poradně ale nebylo spokojeno vždy přibližně 10 % respondentek. Naopak s informacemi o prováděných výkonech bylo 66,4 % respondentek spokojeno. Výsledky výzkumného šetření této bakalářské práce mohou sloužit jako zpětná vazba pro poskytovatele prenatální péče v České republice za účelem zvýšení spokojenosti jejich klientek. Zároveň tato práce může sloužit jako informační materiál pro těhotné ženy právě při výběru prenatální poradny.
|
|
|
Změna potřeb u ženy v těhotenství
VAŇKOVÁ, Támar
Bakalářská práce pojednává o problematice změněných potřeb v těhotenství. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce popisuje těhotenství a to, jaký vliv má těhotenství na ženiny potřeby. Práce se zabývá jednotlivými oblastmi potřeb podle jedenácti vzorců zdraví ošetřovatelského modelu Marjory Gordonové. Cílem praktické části práce bylo zjistit, jak těhotné ženy řeší změny v oblasti potřeb. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: Kterou z potřeb ženy vnímají jako nejvíce problematickou z hlediska uspokojení? Druhá výzkumná otázka: Na koho se ženy nejčastěji obrací v případě problémů s uspokojováním potřeb? Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, který probíhal v březnu 2022. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí polostrukturovaných hloubkových rozhovorů. Ve výzkumném souboru bylo deset těhotných žen. Věkové rozmezí žen bylo 25-37 let. Ženy F3, F4, F5, F7, F8 byly těhotné poprvé. F1, F2 byly těhotné podruhé a F6, F9, F10 byly těhotné potřetí. Rozhovory byly nahrány na mobilní telefon, dále přepsány a kódovány metodou papír-tužka. Z výzkumu vyplynulo, že nejvíce problematická potřeba z hlediska uspokojení vnímají těhotné ženy zvýšenou potřebu odpočinku a sexuální potřebu. F2, F5 a F7 se nedařilo bezproblémově uspokojit potřebu vylučování. Pro F7 bylo těžké vyrovnat se s tím, že v těhotenství byla více podrážděná. F4 a F6 se obtížně vyrovnávaly s tím, jak změny jejich potřeb v těhotenství ovlivnily jejich mezilidské vztahy. Z výzkumného šetření vyšlo najevo, že ženy pro získávání informací nejčastěji využívají internet. V případě problémů se F3, F4, F8 a F9 obrací na svou rodinu a kamarádky. Dalším zdrojem je literatura a profese, kterou žena vykonává. F7 je totiž porodní asistentka. Nezanedbatelným zdrojem informací ošetřující gynekologové, a nakonec také ženy využívají vědomosti z předchozích těhotenství. F1, F2, F3, F4, F5, F6, F8, F9 a F10 změněné potřeby v těhotenství přijaly. Ženy tyto změny očekávaly, vnímaly je jako přirozené a věděly, že změny k těhotenství patří. F7 nedokázala přijmout, že těhotenství ovlivňuje její chování, že je podrážděnější. Tuto novou potřebu však řešila s psychoterapeutem. K řešení změněných potřeb také patřilo to, že ženy hledaly informace o těhotenství a o svých změnách se sdílely se svými blízkými nebo odborníky (psychoterapeutem, gynekologem, porodní asistentkou). Ženy se také řídily režimovými opatřeními, které jim v těhotenství umožňovaly řešit některé potřeby. Například F2 z důvodu zácpy konzumovala více vlákniny a pila vyšší objem vody. Výstupem bakalářské práce je možnost prezentace získaných dat na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí
ČEJKOVÁ, Tereza
Bakalářská práce se zabývá tématem role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a části výzkumné. V teoretické části se objevují informace ohledně těhotenství, porodu, šestinedělí a témat týkajících se těchto oblastí. Edukace, zapojení partnera ženy a jeho spolupráce s porodní asistentkou jsou problematikou, kterou se zabývá výzkumná část bakalářské práce. Ve výzkumné části bakalářské práce byla pro sběr dat použita kvantitativní metoda. Sběr dat probíhal za pomoci dotazníku, který se skládal ze 48 otázek, z toho bylo 25 uzavřených, 9 polouzavřených a 14 otevřených. V úvodu se nacházely otázky třídicí. Dále byly otázky rozděleny do tří základních oblastí: těhotenství, porod a šestinedělí. Dotazník byl určen pro muže, jejichž žena již rodila. Dotazník byl šířen online prostřednictvím sociální sítě Facebook, nebo pomocí přímého odkazu a rozesílán byl mužům bez omezení věku, jejichž žena již rodila. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 120 mužů. Zpracování dotazníku proběhlo pomocí programu Microsoft Excel. Odpovědi jsou zpracovány pomocí grafického vyobrazení doplněné o slovní popis. V této práci jsme si stanovily 1 cíl: Zjistit, jaká je role porodní asistentky v podpoře partnera ženy v období těhotenství, porodu a šestinedělí. Pro výzkumnou část byly stanoveny 3 hypotézy. První měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období těhotenství u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období těhotenství edukován není. Zde nebyla nalezena závislost mezi informovaností partnera o průběhu těhotenství ženy a pozitivnějším vnímáním tohoto období. Druhá hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období porodu u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období porodu edukován není. Hypotéza číslo dvě se nám potvrdila. Třetí hypotéza měla zjistit, zda partner, který je edukován porodní asistentkou o období šestinedělí u ženy, vnímá toto období více pozitivně než partner, který o období šestinedělí edukován není. Hypotéza číslo tři se nám též potvrdila.
|
host ::
RSS.