|
|
Britain in the European Communities under Prime Minister Margaret Thatcher
Šebík, Ondrej ; Lenčéš Chalániová, Daniela (vedoucí práce) ; Martinková, Viera (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda byla evropská politika Margaret Thatcherové ideologicky konzervativní. Historie Britské Konzervativní strany v oblasti evropské politiky je rozporuplná. Strana, která iniciovala brexit, byla totiž stejnou stranou, která integrovala Spojené království do Evropských společenství za konzervativních premiérů Heatha, Thatcherové a Majora. Tento rozpor vyvolává otázku, jak vlastně vypadá konzervativní Evropská politika. V práci je tedy nejprve definován konzervatismus a to, jaké parametry budou použity v následném srovnání. Následně budou rozhodnutí, názory a jednání Margaret Thatcherové v rámci Evropských společenstev porovnané s těmito parametry. I když s drobnými derivacemi, práce dochází k závěru, že evropská politika Margaret Thatcherové naplňuje definici konzervativní.
|
|
|
Podzimní průtah jeřába popelavého (\kur{Grus grus}) přes Českou republiku se zvláštním zřetelem na oblast jihozápadních Čech
MILLEROVÁ, Adéla
Jeřáb popelavý (Grus grus) je tažný druh, který byl dříve v České republice považován za vzácně protahující druh. V současné době u nás každoročně protahuje až několik tisíc jedinců jeřábů popelavých. V Evropě využívají jeřábi dvě hlavní tahové trasy - východní a západní. Východní migrační trasa vede z Finska a severozápadu Ruska přes Maďarsko do severní Afriky. Západní migrační trasa, kterou využívají i jeřábi hnízdící v ČR, vede z Norska, Švédska a Finska přes Německo a Francii do Španělska. Během migrace jeřábi zastavují na shromaždištích, kde odpočívají a hledají potravu. Jedno z nejznámějších shromaždišť jeřábů popelavých se nachází v maďarském národním parku Hortobágy. Fenologie průtahu je obecně ovlivněna širokým spektrem faktorů. V posledních desetiletích jsou zaznamenány výrazné změny migračního chování tohoto druhu. Pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Část jeřábů se odchyluje z východní migrační trasy, přičemž táhne přes ČR a napojuje se na západní migrační trasu. Cílem této práce bylo vypracovat přehled o fenologii průtahu a analyzovat dostupné údaje o průtahu jeřábů v jihozápadních Čechách a přilehlých oblastech (Bavorsko, Horní Rakousko). Z výsledků vyplývá, že v jihozápadních Čechách dochází ke zvyšování počtu pozorovaných jedinců jeřábů. Při tahu přes naše území jeřábi nejvíce upřednostňují severozápadní a západní směr letu. Z těchto výsledků je patrné, že pravděpodobně dochází k propojování východní a západní migrační trasy. Průměrné datum průletu jeřábů přes naše území v letech 2010 až 2019 průkazně neměnilo. Okrajově průkazný vliv na průtah jedinců jeřábů popelavých přes naše území měla průměrná denní teplota. Počet jedinců protahujících přes naše území mezi termíny sčítání jeřábů v NP Hortobágy byl průkazně ovlivněn datem (termínem) tahu.
|
|
|
Rozšíření a početnost labutě velké (\kur{Cygnus olor}) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách
HNÍDKOVÁ, Lucie
Tato práce vyhodnocuje početnost labutě velké (Cygnus olor) na zimovištích a hnízdištích v jižních Čechách. Labuť velká se stala cílovým druhem kampaně Pták roku JOKu 2020. Cílem mapování populace labutě velké v roce 2020 bylo obsáhnout pokud možno co největší část její jihočeské hnízdící a zimující populace. Sčítání navazovalo na obdobné projekty z minulých let a proběhlo celkem ve čtyřech termínech. Nejdůležitější z nich byl třetí termín, kde se jednalo o hnízdění a vodění mláďat labutě velké. Celkem bylo zkontrolováno 1358 lokalit. V prvním termínu, tj. při sčítání na zimovištích bylo zkontrolováno 184 lokalit, kde se nacházelo 387 labutí. Během hnízdění, tedy v druhém a třetím termínu, bylo zkontrolováno celkem 1230 lokalit, z čehož obsazených lokalit bylo 368 (29,92 %). Na 159 lokalitách se nacházelo 162 hnízdících párů. Ve třetím termínu samotném bylo zkontrolováno 1003 lokalit a na 221 lokalitách bylo zaregistrováno celkem 1563 jedinců. Nacházelo se zde 96 párů s celkovým počtem 434 mláďat. Při srpnovém pohnízdním sčítání bylo zkontrolováno 666 lokalit a na 122 lokalitách bylo zjištěno 1284 labutí. Hnízdící labutě se nejčastěji vyskytovaly na stanovištích, kde byla rozloha vegetace nad 25 %
|
|
|
Simulace procesoru ARM pro výuku programování v asembleru
Ondryáš, Ondřej ; Goldmann, Tomáš (oponent) ; Orság, Filip (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření didaktického nástroje pro simulaci činnosti procesoru z rodiny Arm, který je integrován do editoru Visual Studio Code. Nástroj je určen pro výuku programování těchto procesorů na strojové úrovni. Implementuje službu umožňující překlad jazyka symbolických adres instrukční sady A32 a simulaci provádění jejích instrukcí. Využívá k tomu emulační jádro Unicorn a další nástroje s otevřeným zdrojovým kódem. Rozšíření pro editor poskytuje s pomocí služby podporu pro vývoj a ladění programů v tomto jazyce. Při tvorbě programu zobrazuje uživateli vysvětlivky pro použité instrukce a pomáhá s pochopením jejich funkcí. Při ladění umožňuje krokování a různé pohledy na vnitřní stav simulovaného procesoru, obsah registrů i paměti. Výsledkem práce je řešení, které je možné použít při výuce předmětu Pokročilé asemblery na FIT VUT. V budoucnu bude možné rozšířit jej o podporu jiných architektur a poskytnout tak nástroj pro usnadnění výuky i v dalších předmětech zaměřených na programování na strojové úrovni.
|
|
| |
|
|
Invaze Phytophtora alni v Evropě
Pecka, Štěpán ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Druhový komplex Phytophthora alni s. l. (Peronosporomycetes: Stramenopila; česky plíseň olšová) představuje skupinu invazních patogenů napadajících olše. Šíří se převážně vodou a způsobují hniloby kořenů a krčků končící často odumřením celého stromu. Zvláště v břehových porostech často působí značné ztráty olší a tím výrazné změny ekosystémů a vodních toků. Druhový komplex je velmi polymorfní a dělí se na tři druhy - P. ×alni, P. uniformis a P. ×multiformis. V Evropě a ČR nejběžnější je druh P. ×alni. Cílem práce je shrnout vývoj poznání jak celého komplexu P. alni, tak i nejvýznamnějšího taxonu P. ×alni, historii jeho šíření a vývoj areálu v Evropě, popsat genetickou variabilitu a vnitřní strukturu populací, jeho ekologické nároky a způsoby šíření a na základě známých výsledků popsat současný stav invaze. Klíčová slova: Phytophthora alni, Peronosporomycetes, Alnus, patogen, hybridizace, rozšíření, břehové porosty
|
|
|
Specifika šíření pandemie HIV/AIDS v zemích Evropské unie
Plháková, Johana ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce) ; Gorka, Anna (oponent)
Specifika šíření pandemie HIV/AIDS v zemích Evropské unie Abstrakt Bakalářská práce popisuje šíření pandemie HIV a AIDS v Evropské unii. V první části práce nabízí přehled důležitých dokumentů, které formují strategii boje s HIV a AIDS v Evropské unii. V následující části tato práce poskytuje stručnou historii viru HIV a onemocnění AIDS, způsoby přenosu a léčby. Hlavní část práce podává přehled situace v Evropské unii v letech 1985-2013. Pro každý stát byla vypracovaná analýza situace v tomto období. Situace je mapována prostřednictvím ukazatelů úmrtnosti a incidence. V analytické části práce je zpracována komparace států pomocí klastrové analýzy. Prostřednictvím této analýzy je nabídnut přehled srovnání průběhů incidence HIV/AIDS. Klíčová slova: HIV, AIDS, šíření, Evropská unie
|
|
|
Zhodnocení cytotypové a morfologické variability spolu s mírou hybridizace u rodu stolístek (Myriophyllum) na území ČR a sousedních států
Hrdinová, Magdalena ; Trávníček, Pavel (vedoucí práce) ; Koutecký, Petr (oponent)
Myriophyllum L. (stolístek) patří k jednomu z nejinvazivnějších rodů severní polokoule. Tři nejagresivnější druhy, z nichž jeden je v Evropě původní (M. spicatum), jsou rozšířeny na většině území Spojených států a dva z nich (M. aquaticum a M. heterophyllum) se stávají invazními také v několika státech Evropy. Z toho důvodu představují evropská stanoviště stolístků ideální místo, kde studovat procesy, které stojí za invazním chováním v rodu Myriophyllum. Předkládaná práce využívá metod průtokové cytometrie, morfometrických analýz a klíčících experimentů ke zhodnocení cytotypové a morfologické variability rodu Myriophyllum spolu s mírou hybridizace a potenciálu rodu množit se pohlavně. V Evropě bylo zjištěno pět ploidních úrovních, vnitrodruhová cytotypová variabilita byla však nalezena pouze u druhu M. sibiricum (hexaploidní a nonaploidní) a v jedné populaci druhu M. aquaticum (hexaploidní a oktoploidní). Průtoková cytometrie se osvědčila v rozlišování druhů jiné ploidní úrovně a jejich potenciálních kříženců. Nicméně klíčové druhy M. sibiricum a M. spicatum, u nichž byly v nedávné době detekováni pravděpodobně ještě invazivnější kříženci, jsou oba hexaploidní. Průtoková cytometrie tudíž nemůže napomoci k rozlišení těchto morfologicky těžko uchopitelných druhů. Ačkoliv morfometrické analýzy...
|
|
|
Biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti
Vitáček, Jakub ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Holý, Kamil (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na popis biologie žlabatek rodu Diplolepis spp. (Hymenoptera: Cynipidae) v palearktické oblasti s důrazem na některé zajímavé fenomény v jejich životním cyklu. Žlabatky indukují hálky výhradně na růžích (Rosa spp.) a jsou široce rozšířeny v celé holarktické oblasti. Mnoho autorů se věnovalo výzkumu parazitoidů, kteří využívají larvy žlabatek jako potravní zdroj. Byli odhaleni také inkvilíni, kteří schopnost indukce hálky ztratili. Jejich vývoj je však na hálkách stále závislý, protože se živí rostlinným pletivem uvnitř hálek. Žlabatky rodu Diplolepis spp. se rozmnožují převážně nepohlavně. Samice klade neoplozená vajíčka a samci jsou velmi vzácní. V poslední době s rozvojem moderních technik bylo také autorům umožněno studovat infekci bakterií rodu Wolbachia a její spojitost právě s jejich partenogenetickým vývojem žlabatek. Z této práce je patrný velký rozdíl mezi našimi znalostmi o jednotlivých druzích. O evropských žlabatkách máme poměrně rozsáhlé znalosti, naproti tomu biologie některých druhů asijských žlabatek zůstává stále dosti nepoznaná.
|
|
|
IMAP extension for mobile devices
Kundrát, Jan ; Peterka, Jiří (vedoucí práce) ; Spousta, Miroslav (oponent)
Masové rozšíření chytrých telefonů, ke kterému došlo v posledních letech, s sebou přineslo i zvýšený zájem o mobilní přístup k elektronické poště. Protokol IMAP prošel od svého vzniku mnoha úpravami; objevila se rozšíření přidávající nové funkce, ale i modifikace optimalizující komunikaci přes potenciálně nespolehlivou síť. Tato práce si klade za cíl provést analýzu stávajících rozšíření protokolu IMAP z pohledu jejich použitelnosti a přínosu využití v mobilních zařízeních. Obsahuje tři nově vytvořené návrhy rozšíření, z nichž každé obohacuje protokol IMAP z jiného směru. Součástí práce je též popis, jak byla tato rozšíření zahrnuta do programu Trojitá, autorova mobilního e-mailového programu šířeného jako svobodný software.
|
host ::
RSS.