|
|
Nepřátelské a agresivní chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi
ŠMEJKALOVÁ, Alžběta
Současný stav: Agresivní a nepřátelské chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi je alarmujícím a častým jevem, který ohrožuje bezpečnost a pohodu zdravotnického personálu. Cíle: Prvním cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit počet nežádoucích událostí ve skupině "Chování osob" hlášených do "Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (SHNU)" ve sledovaném období 2018-2021. Druhý cíl spočíval ve vyhodnocení výskytu agresivního chování pacientů vůči sestrám v klinické praxi. Třetím cílem bylo popsat spektrum preventivních ošetřovatelských postupů minimalizujících riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám. Metodika: První výzkumnou metodu představovala sekundární analýza statistických dat z Národního portálu pro Systém hlášení nežádoucích událostí (ÚZIS ČR 2022). Druhou výzkumnou metodou byla kvantitativní část výzkumné studie, realizovaná technikou dotazování sester z interních a chirurgických oborů (standardní i intenzivní péče), prostřednictvím standardizovaného dotazníku. "Agrese pacientů vůči sestrám při výkonu povolání (Lepiešová et al. 2015)". Třetí výzkumnou metodou se stal kvalitativní výzkum realizovaný technikou hloubkových rozhovorů s manažery ošetřovatelské péče. Výsledky: Z výsledků bylo patrné, že nejčastěji hlášenou událostí do Národního portálu SHNU jsou dekubity. Výsledky kvantitativního šetření ukazují, že agrese pacientů nesouvisí s oborem péče (p = 0,587). Dále ukazují, že čím delší klinickou praxi sestra má, tím častěji se setkává s agresí pacientů (p < 0,001). Výsledky kvalitativního šetření popisují nejčastější preventivní postupy minimalizující riziko agresivního chování pacientů vůči sestrám, mezi které patří: školení a vzdělávání personálu, řádné hlášení nežádoucích událostí, řešení nedostatku personálu, použití omezovacích prostředků, farmakologických prostředků a vhodná komunikace s pacienty a jejich rodinou. Vedení nemocnice se připravuje na riziko agrese ze stran pacientů pomocí školení personálu. Závěr: Praktickým výstupem této diplomové práce je soubor doporučení pro nelékařský zdravotnický personál.
|
|
|
Edukace sestrou o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci
HAVLOVÁ, Jitka
Bakalářská práce s názvem Edukace sestrou o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci se zabývá vědomostmi pacientů o tromboembolické nemoci, o edukačních činnostech sester a zjišťování efektivity edukačních činností sester o tromboembolické nemoci. Teoretická část je zaměřena na anatomii cévní soustavy a srdce a na proces srážení krve. Dále je teoretická část věnována charakteristice tromboembolické nemoci, příznakům a rizikovým faktorům. Také je zde uvedena diagnostika, léčba a prevence tromboembolické nemoci. V neposlední řadě je popsána ošetřovatelská péče o pacienty s flebotrombózou a plicní embolií a edukace pacientů. Pro bakalářskou práci byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo Zmapovat vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci. Druhým cílem bylo Zmapovat edukační činnosti sester v rámci tromboembolické nemoci a třetím cílem bylo Zjistit, jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci. Na jejich podkladě byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jaké jsou vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci? Jaké jsou edukační činnosti sester v rámci prevence tromboembolické nemoci v nemocnici? Jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci v nemocnici? Pro dosažení výsledků výzkumného šetření byly stanoveny dva výzkumné soubory. Prvním výzkumným souborem byly sestry poskytující péči a druhým výzkumným souborem byli pacienti. Ti byli hospitalizováni na oddělení, kde sestry pracovaly. Samotné výzkumné šetření probíhalo při osobním setkání s výzkumnými soubory za použití kvalitativní metody a polostrukturovaných rozhovorů. Všechny rozhovory byly zaznamenávány se souhlasem výzkumných souborů na diktafon mobilního zařízení. Získaná data z rozhovorů byla zpracována a analyzována metodou "tužka, papír". Na jejich základě byly vytvořeny hlavní kategorie a podkategorie. Pro sestry poskytující péči byly stanoveny tři kategorie a sedm podkategorií. Pro pacienty byly stanoveny tři kategorie a šest podkategorií. První výzkumná otázka byla, Jaké jsou vědomosti pacientů o tromboembolické nemoci o jejích rizicích a prevenci? Dle uskutečněného výzkumu bylo zjištěno, že pacienti nemají dostatek informací o tromboembolické nemoci a v nemocnici nejsou sestrami plně informováni o příznacích flebotrombózy a plicní embolie, o rizikových faktorech a o preventivních opatřeních tromboembolické nemoci. Druhá výzkumná otázka byla, Jaké jsou edukační činnosti sester v rámci prevence tromboembolické nemoci v nemocnici? Výzkum ukázal, že sestry edukují pacienty o důležitosti pohybu, o jakékoliv činnosti, o správné aplikaci nízkomolekulárního heparinu před propuštěním pacienta do domácího léčení a o správném naložení kompresní bandáže před operací. Třetí výzkumná otázka byla, Jakým způsobem sestry zjišťují efektivitu edukační činnosti o tromboembolické nemoci v nemocnici? Výzkumné šetření ukázalo, že pro sestry je nejdůležitější komunikace s fyzioterapeutem, sledování pacienta při každé návštěvě pokoje a zpětná vazba od pacienta po edukaci správné aplikaci nízkomolekulárního heparinu. Na základě výsledků výzkumného šetření byl vytvořen informační leták o tromboembolické nemoci, který bude poskytnut soukromým ordinacím nebo nemocnicím.
|
|
|
Etický přístup k hospitalizovaným pacientům v období pandemie
Ryšavá, Kateřina ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Úvod Hospitalizovaným pacientům se ve zdravotnických zařízeních věnují odborníci z řad zdravotnického personálu současně zástupci sociálního sektoru. Náplně jejich činností jsou odlišné. Nicméně je spojuje to nejdůležitější. Všichni se intenzívně podílejí na uzdravení pacienta, zmírnění projevů jeho nemoci, zlepšení kvality života pacienta nebo se snaží napomoci umírajícímu k důstojnému odchodu ze života, pokud možno bez bolestných útrap. Veškeré jejich konání nese požadavek etického přístupu k pacientovi. Nedávno svět zasáhla pandemie nemoci covid -19. Mezi impulsy vedoucími k sepsání této práce bylo zamyšlení nad etickým přístupem k pacientovi v pandemickém období vycházející i z osobní zkušenosti se zdravotnickou a sociální péčí o hospitalizovaného pacienta. Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda je zapotřebí podrobit etické přístupy těchto profesí k pacientům dalšímu zkoumání ve světle dopadů pandemického období, zda je třeba v těchto přístupech zohledňovat nastalou specifickou situaci.
|
|
|
Komunikace jako součást ošetřovatelské péče na oddělení urgentního příjmu
KREJČÍ, Natálie
Abstrakt Cílem této diplomové práce byl zmapovat zvláštnosti komunikace sestry a pacienta na oddělení urgentního příjmu. V návaznosti na tento cíl byly stanoveny dvé výzkumné otázky v následujícím znění: "Jaké jsou zkušenosti pacientů s komunikací ze strany sestry na oddělení urgentního příjmu?" a "Jaké problémy v komunikaci mezi sestrou a pacientem se vyskytují na urgentním příjmu?" Dále byly stanoveny dvě hypotézy, které zní: "Znalost zásad komunikace se liší dosaženým vzděláním sestry." a "Znalost zásad komunikace se liší délkou praxe." K výzkumnému šetření bylo využito smíšené výzkumné strategie s využitím polostrukturovaných rozhovorů a nestandardizovaného dotazníku. Výzkumného šetření se zúčastnilo 12 pacientů, kteří byli ošetřeni a oddělení urgentního příjmu a 216 sester pracujících na oddělení urgentního příjmu. Rozhovory byly vyhodnoceny otevřeným kódováním metodou tužka-papír, takto zpracované výsledky byly následně kategorizovány. Testování hypotéz proběhlo pomocí neparametrické korelace - Spermanův korelační koeficient v programu IBM SPSS Statistics 28. Výsledky kvalitativního výzkumu poukazují na důležitost komunikace na oddělení urgentního příjmu. Pacienti hodnotí své zkušenosti především podle přístupu a komunikace ze strany personálu a jako problémy v komunikaci nejčastěji uvádějí nevhodnou komunikaci ze strany sestry, poté nedostatek času personálu, vysoký počet pacientů v čekárně či nedostatečně podané informace. Výsledky kvantitativního výzkumu ukazují, že je statisticky významný vliv mezi vzděláním a znalostí zásad komunikace sestry. Dle výsledku testu hodnota p činila 0,01%. Tedy čím vyšší vzdělání, tím vyšší znalost zásad komunikace. Naopak mezi délkou praxe a znalostí zásad komunikace sestry, nebyla zachycena statisticky významná souvislost. Dle výsledku testu hodnota p činila 19,6%. Znalost zásad komunikace tedy nesouvisí s délkou praxe sester. Nejčastější bariéry z pohledu sestry jsou agrese ze strany pacienta a nedostatek času ze strany sester. Jedním z východisek řešení bariér je jistě navýšení počtu personálu a celoživotní vzdělávání sester v rámci komunikačních dovedností.
|
|
|
Problematika sociální izolace hospitalizovaných klientů
GRIMM, Viktor
Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou sociální izolace hospitalizovaných klientů, která v určité míře postihuje každého klienta v nemocnici či sociálním zařízení a je proto stále aktuálním tématem, které si zaslouží, aby mu byla věnována dostatečná pozornost. Cíle práce a výzkumné otázky: V rámci této práce byly stanoveny celkem tři cíle, přičemž prvním z nich bylo definovat potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací, druhým zmapovat dopady sociální izolace na nemocné klienty a posledním cílem bylo analyzovat možnosti, jak lze v praxi důsledky sociální izolace na klienta zmírnit. V návaznosti na tyto cíle byly položeny následující tři výzkumné otázky: "Jaké jsou potřeby hospitalizovaných klientů ohrožených sociální izolací?", "Jaké jsou dopady sociální izolace na hospitalizované klienty?" a "Jakými způsoby lze v praxi zmírnit důsledky sociální izolace hospitalizovaných klientů?". Metodika a výzkumný soubor: Pro zpracování empirické části práce byla zvolena kvalitativní metodika, konkrétně technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen třemi skupinami probandů. Jednalo se o sestry poskytující ošetřovatelskou péči klientům ohroženým sociální izolací, samotné klienty a jejich příbuzné, přičemž bylo osloveno celkem 17 probandů v rámci jedné nemocnice a jednoho zařízení sociální péče v Jihočeském kraji. K analýze získaných dat bylo použito otevřené kódování, metoda "tužka-papír". Tímto způsobem byla data přehledně rozčleněna do 3 hlavních kategorií, které zahrnují celkem 10 podkategorií. Výsledky: Výzkumné šetření potvrdilo, že pocity osamělosti u klientů v nemocnicích či sociální zařízeních nejsou nic neobvyklého. Byl prokázán zásadní význam saturace psychosociálních potřeb klientů pro zmírnění těchto pocitů, přičemž klíčovou roli v jejich uspokojování mají sestry i příbuzní klientů. Jako zcela zásadní pro prevenci sociální izolace se ukázaly osobní návštěvy rodiny. Z výsledků rovněž vyplývá, že osamělost má řadu negativních dopadů především na duševní zdraví postižených klientů. Využití v praxi: Práce může najít využití jako vzdělávací materiál pro studenty zdravotních či sociálních oborů a sestry v praxi, ale rovněž jako informační materiál pro širokou veřejnost. Výstupem této práce bude workshop se sestrami, zaměřený rozpoznání sociálně izolovaných klientů a jednání s nimi.
|
|
|
Management bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení
FRÜHAUFOVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá problematikou bolesti na zotavovacím pokoji anesteziologického oddělení. Práce je orientovaná na tři základní cíle. Prvním je analyzovat bolest u pacientů na zotavovacím pokoji, druhým cílem je podrobné porovnání bolesti u pacientů po různých typech operačních výkonů a třetím cílem je získat informace o přístupu sester k hodnocení bolesti. Teoretická část práce se věnuje zejména podrobnému popisu a dělení bolesti, léčbě bolesti a funkci a vybavení zotavovacího pokoje. Výzkumná část byla zpracována formou kvantitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit dotazník s 22 otázkami pro sestry pracující na zotavovacím pokoji. Otázky jsou zaměřeny na získání podrobných dat týkajících se hodnocení pooperační bolesti, ale i k získání informací ohledně personálního zajištění v jednotlivých nemocnicích. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 183 sester pracujících v 79 nemocnicích. Dále bylo provedeno pozorování bolesti u 83 pacientů na zotavovacím pokoji Ústřední vojenské nemocnice - Vojenské fakultní nemocnice v Praze. Pacienti byli po různých typech operačních výkonů. Výsledky výzkumu by mohly přispět k nalezení vhodné strategie hodnocení i léčby bolesti na zotavovacím pokoji. Během výzkumu ohledně mapování bolesti pacientů vyšlo najevo, že nejvyšší intenzitu bolesti udávají pacienti po neurochirurgických operacích páteře, naopak nejmenší intenzitu bolesti udávali pacienti po urologických výkonech. Za nejdůležitější údaj při hodnocení bolesti považují sestry verbální projev pacienta. Dalším parametrem k hodnocení bolesti je změna fyziologických funkcí. Délka praxe ani vzdělání sester nemá na hodnocení bolesti statisticky významný vliv. Na zotavovacích pokojích převažují zkušené sestry s dlouholetou praxí. Podle informací získaných od sester lze považovat léčbu pooperační bolesti za dostačující a spíše výjimečně se stává, že i přes vyčerpání možností analgetické léčby má pacient stále silné bolesti. Zajímavým zjištěním jsou velké rozdíly v personálním zajištění zotavovacího pokoje napříč nemocnicemi.
|
|
|
Vzájemná spolupráce sester a rodinných příslušníků a jejich náhled na pacienty hospitalizované na anesteziologicko-resuscitačním oddělení
DAŇKOVÁ, Pavlína
Tato diplomová práce se zabývá problematikou návštěv na anesteziologicko-resuscitačních odděleních, vzájemnou spoluprací, komunikací a náhledem sester i rodinných příslušníků pacientů na pacienty. Prvním cílem bylo zmapovat vzájemnou spolupráci sester a rodinných příslušníků pacientů hospitalizovaných na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, druhým cílem bylo zjistit, jaký mají sestry a rodinní příslušníci náhled na tyto pacienty. Těchto cílů bylo dosaženo prostřednictvím jednak kvalitativního výzkumného šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů, kterých se účastnili rodinní příslušníci pacientů, dále prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření pomocí dotazníků, kterého se zúčastnily sestry pracující na anesteziologicko-resuscitačních odděleních. Z výzkumu vyplývá, že sestry mají otevřený pozitivní přístup k podpoře rodiny pacienta, spolupráce sester s rodinnými příslušníky nesouvisí s náročností směny, ale náročnost směny ovlivní, kolik času sestra stráví s rodinou pacienta a náhled na pacienta nesouvisí ani se vzděláním, ani s délkou praxe sestry. Pro rodiny je velmi těžké spatřit svého blízkého hospitalizovaného na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, doprovázejí je velmi negativní pocity, dále rodinní příslušníci očekávají od sestry, že se bude chovat a jednat tak, jak předurčují její role. Rodiny obvykle chtějí být nápomocné při péči o jejich blízkého a pozitivně vnímají, pokud je sestra ochotná, iniciativní, nápomocná a nevyhýbá se jim, negativně na rodiny působí pro ně neznámý a cizí vzhled oddělení, ale i jejich blízký člověk, který bojuje o život. Výstupem z této práce je návrh informačního letáku, který mohou využít sestry pro edukaci návštěv anesteziologicko-resuscitačních oddělení, na němž naleznou základní informace o oddělení, základní pokyny i popis pacienta s názornou ilustrací.
|
|
|
Hospicová péče v očích veřejnosti
HAVLÍČKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zaobírá tématem hospicové péče. Jejím cílem je komparovat povědomí o hospicové péči u lidí, kteří mají osobní zkušenost s hospicovou péčí, a u lidí, kteří se s hospici zatím nesetkali. Na základě jejich zkušenosti zjistit, jak tato skutečnost ovlivňuje jejich pohled na smrt. K dosažení takto stanovených cílů byla využita kvantitativní výzkumná strategie. Metoda sběru dat se uskutečnila pomocí dotazování, a to technikou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor se skládal z jedinců, jejichž blízcí využívali služby Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, a z jedinců z okolí Prachaticka, kteří s těmito službami nepřišli do styku. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 89 respondentů. Hypotézy byly testovány pomocí kontingenční tabulky a chí-kvadrát testu a T-testu. Výzkumné šetření ukázalo, že zkušenost s hospicovou péčí hraje roli při potencionálním výběru formy hospicové péče pro respondenta osobně i při výběru pro osobu jemu blízkou. Dále ovlivňuje názor na vhodnost hospiců pro poslední dny umírajícího a promítá se do hodnocení důstojnosti smrti v hospici. Taktéž zkušenost s hospicovou péčí ovlivňuje přípravy na smrt - ti, kteří zkušenost nemají, se častěji nijak nepřipravují. Naopak zkušenost s hospicovou péčí nikterak neovlivňovala hodnocení domácího prostředí jakožto vhodného místa pro umírání. Nemá vliv ani na to, zda respondenti přemýšlejí či mluví o vlastní smrtelnosti, ani na názor na nutnost navýšení podpory a rozšíření osvěty o této péči. Taktéž nehrála roli při určování míry obav a neklidu z vlastní smrti respondenta. V otázce informovanosti respondentů o hospicové péči prokázali respondenti mající zkušenost s hospicem více vědomostí. I přesto je stále nutné podporovat osvětu o hospicové péči.
|
|
|
Management práce sestry v septické ortopedii
HRACHOVÁ, Jana
Diplomová práce se věnuje managementu práce sestry v septické ortopedii z pohledu sestry a pacienta jakožto příjemce péče. Vzhledem k tomu, že operativa všeobecně jde velmi rychle dopředu a operuje se v různém terénu, mnohdy i v infikovaném nebo potenciálně infikovaném, může dojít k tomu, že se operační rána infikuje vlivem mikroorganismů zvenčí nebo zevnitř. Proto je nezbytné, aby sestry, které pracují s takovýmito pacienty, znaly management práce o pacienta s infekční komplikací. Cílem práce je zmapovat management práce sestry v septické ortopedii. Pro jeho dosažení byly stanoveny 3 hypotézy a 4 výzkumné otázky. K naplnění cíle byl využit kvantitativní výzkum, který probíhal formou dotazníků pro sestry, které se při své práci setkávají s pacienty se septickou diagnózou či komplikací. Do výzkumu bylo zařazeno 365 dotazníků. Kvalitativní výzkum probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů s 9 participanty, kteří splnili kritéria pro zařazení do výzkumu. Můžeme říci, že ač s pacienty ze septické ortopedie přicházejí sestry do kontaktu ve všech typech nemocnic napříč celou republikou, nelze říci, že existuje jednotný model v poskytování péče. Pravdou zůstává, že při poskytování péče záleží na vzdělání, délce praxe sester, ale i na typu nemocnice kde je pacient hospitalizovaný. Z kvalitativního výzkumného šetření nám vyplynulo zjištění, že u pacientů největší roli nehraje způsob poskytování péče, ale lidský přístup k nim, komunikace s nimi a čas, který je personál ochotný jim věnovat. Spokojenějším pacientem je ten, kterému se personál věnuje. Závěrem bychom rády řekly, že septická ortopedie z pohledu managementu práce sestry je málo diskutovaná a bylo by vhodné toto změnit.
|
|
|
Používání omezovacích prostředků na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Tato bakalářská práce je prací teoretickou i praktickou. V první části teorie se zaměřuje na agresivního pacienta, příčiny agresivity, projevy, prevenci, léčbu a přístup k agresivnímu pacientovi. Zmiňuje se také o agresivitě v nemocnicích. Ve druhé části jsou tématem omezovací prostředky, které se často používají právě u agresivních pacientů. Blíže pojednává o druzích omezovacích prostředků, o zásadách při jejich používání, o zákonech, kterými se řídí, o dokumentaci a o ošetřovatelské péči o pacienta v omezení. Výzkumné cíle: V této bakalářské práci byly stanoveny 3 cíle. Prvním bylo zmapovat zkušenosti sester s omezovacími prostředky v praxi. Druhým cílem bylo zjistit, jaký postoj mají sestry k těmto prostředkům. Třetím cílem bylo zjistit, jaké nedostatky vidí sestry v problematice používání omezovacích prostředků. Výzkumné otázky: K cílům práce byly stanoveny 3 výzkumné otázky. 1. Jaké zkušenosti mají všeobecné sestry s používáním omezovacích prostředků? 2. Jaký postoj zaujímají všeobecné sestry k omezovacím prostředkům? 3. Vnímají všeobecné sestry nějaké nedostatky v používání omezovacích prostředků? Metodika: V praktické části byla použita kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat probíhal polostrukturovanými rozhovory, které byly prováděny s všeobecnými sestrami na odděleních interních oborů v nemocnicích Jihočeského kraje. Výběr informantů byl záměrný, jejich celkový počet byl 12. Výsledky: Pomocí analýzy dat metodou tužka papír jsme vytvořili 3 kategorie otázek a 21 podkategorií. Všechny sestry mají z praxe zkušenost s používáním kurtů a medikací. Četnost jejich používání se liší dle oddělení, na kterém pracují. Téměř polovina sester má špatnou zkušenost s nesprávným použitím restriktivních prostředků. Postoje sester mírně převažují kladné převážně z důvodu ochrany pacienta a personálu. Z pohledu sester převažují v restriktivních prostředcích jejich pozitiva nad negativy. Polovina sester se vyjádřila, že si uvědomuje nedostatky v této problematice. Nejčastěji zmiňovaným byla nedostatečná dostupnost sanitářů či ochranky na oddělní.
|
host ::
RSS.