Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 261 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Nová synagoga Jablonec nad Nisou
Janáková, Adéla ; Baranyai, René (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh Nové synagogy v Jablonci nad Nisou na ulici Lipanská. V blízkosti řešeného území se v minulosti nacházela synagoga pro více než 280 věřících. Synagoga byla v roce 1938, během Křišťálové noci, vypálena nacistickým Německem. Dnes se zde nachází plocha veřejného prostranství, veřejné parkování a pomník obětem holocaustu. Cílem návrhu je vytvoření nové synagogy, zázemí židovské obce zahrnující administrativu s rabinátem, komunitní centrum, studovnu a knihovnu židovské literatury, víceúčelové prostory, kosher restauraci pro členy obce i širokou veřejnost, obchod s kosher potravinami, muzeum židovské kultury a rituální lázeň mikve. Objekty budou sloužit pro členy židovské obce a zároveň pro osvětu široké i odborné veřejnosti. Stavba komplexu budov se nachází na území s poměrně složitým terénem. Stěžejním momentem bylo vypořádání se s zasazením stavby do strmého svahu a zároveň navrhnout správný provoz jednotlivých budov. Kosher restaurace svým umístěním láká veřejnost již z přilehlé ulice Lipanská a zároveň je natočena i do klidové části směrem na jih. Její odbytový prostor je dvoupodlažní, a tak zasahuje i do úrovně nižšího podlaží otevřeného k řece. Mezi budovami restaurace a muzea je klidová zóna – letní venkovní posezení, popřípadě výstavní expozice muzea. Muzeum je natočené také podél přilehlé ulice, kde je situován i hlavní vstup do budovy. Fasáda muzea je ozvláštněna střídáním vypouklých a vyklenutých oken směrem dovnitř, které ústí do převýšeného výstavního sálu. Objekty mají vyzařovat minimalismus a čistotu. Proto byly zvoleny světlé odstíny barev. V horní části jsou fasády opatřeny bílou štukovou omítkou. V části parteru byl navržen motiv kanelur směřujících svisle k nebi tvořený pomocí tvarované omítky v odstínu světle šedé barvy.
Kraví hora - rodinné stříbro VUT
Prosseková, Jarmila ; Kyselka,, Mojmír (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie území Kraví hory v Brně v měřítku 1:200. Jedná se o významné území jak rozsahem a polohou, tak i prozatím nevyužitým potenciálem. Cílem práce je najít řešení schůdné pro město Brno i pro VUT, jejíchž úmysly s daným prostorem se značně liší. V rámci území byli navrženy rekreační plochy zeleně. Doprava byla značně redukována až vymístěna. Návštěvníci mají k dispozici širokou nabídku sportů, populárně-naučného programu a různorodé volnočasové aktivity pro všechny věkové kategorie. Navržený areál staveb má za cíl svojí funkční náplní podnítit a pozitivně motivovat studium techniky a zájem o vědu. V rámci areálu jsou navržené výstavní prostory, přednáškové sály, pronajímatelné pracovní prostory pro absolventy, náborové centrum a centrální skladovací prostory. Stavby reagují na svažitost pozemku – mají maximálně jedno podlaží nad úroveň přilehlého terénu. Navržená je zelená střecha a svislý dřevěný lamelový obklad, který jim dodává přírodní charakter. Spíše horizontální areál je doplněn vertikálním prvkem v podobě rozhledny.
Nová synagóga v Brně
Flodrová, Helena ; CSc, Ivan Gürtler, (oponent) ; Dulenčín, Juraj (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie Nová synagoga v Brně. Cílem studie je vytvořit uzavřený celek budov, který bude využíván židovskou náboženskou obcí a jejich členy. Stavební program je proto vytvořen individuálně dle dle preferencí a potřeb židovské obce. Novostavba je situována v lokalitě Brno-Trnitá. V současnosti v této oblasti vzniká nové židovské komunitní centrum s Novou synagogou v jeho centru. Centrum má sloužit všem věkovým kategoriím. Kromě synagogy se na území nachází museum, košer restaurace a budova židovské obce. Součástí budovy židovské obce jsou prostory pro víceúčelový sál, knihovna, kanceláře a mikve. Součástí urbanistického řešení je i návrh přilehlých budov a plánované zástavby.
Zhodnocení hospodaření Technického muzea v Brně
Pospíšilíková, Vendula ; Jedonová, Radana (oponent) ; Pernica, Martin (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá zhodnocením hospodaření Technického muzea v Brně v letech 2012 - 2014. První část práce je zaměřena především na teoretické poznatky v oblasti neziskového sektoru, příspěvkových organizací a jejich zdrojů financování. V druhé části je provedena analýza nákladů a výnosů, na základě které je zhodnocena hospodářská situace muzea. Závěr práce obsahuje taková navržená doporučení, která by měla vést ke zvýšení finančních prostředků muzea.
Stavba v krajině - vinařské muzeum
Šejk, Sanko ; Loutocká, Vlasta (oponent) ; Urbášková, Hana (vedoucí práce)
15. Muzeum v přírodě Rochus Idea zřízení muzea v přírodě v Uherském Hradišti je velmi důležitá a smysluplná, neboť pomůže zachovat a prezentovat významnou část kulturního dědictví Uherskohradišťska. Tento region se vyznačuje rozmanitostí, bohatstvím typů a forem původního vesnického stavitelství, které je více než jiné oblasti tradičního kulturního dědictví ohroženo zánikem a doslova mizí z našich vesnic ze dne na den. Odbornou garanci přípravy koncepce Muzea v přírodě Rochus s etnografickou expozicí převzalo Slovácké muzeum v Uherském Hradišti s podporou významného partnera projektu Holdingu Synot. Muzeum v přírodě Rochus budou tvoři tři vzájemně provázané části. První z nich, tzv. Mařatský dvůr (16) na začátku Vinohradské ulice (11), se stane jakousi vstupní branou do celého areálu. Na něj, už v samotném areálu PARKu ROCHUS, bude navazovat druhý areál koncipovaný do podoby návesního prostoru obce z uherskohradišťského Dolňácka. Soustředí se sem například provoz vesnické hospody s nabídkou tradiční kuchyně a místních gastronomických specialit, výběrová prodejna předmětů tradiční rukodělné výroby a konání různých prezentačních činností - předvádění tradiční řemeslné výroby, řemeslných tvůrčích dílen, jednodenních i pobytových kurzů rukodělných technik, předvádění tradičních zvyků a obyčejů, konání folklorních programů, ukázek živého hospodaření a dalších aktivit. Na tuto část muzea v přírodě bude navazovat Environmentální centrum (17). 16. Environmentální centrum s pobytovým zázemím Centrum bude zaměřeno na osvětu návštěvníků, vzdělávání a aktivity pro rodiny s dětmi. Současná představa uvažuje širší škálu možností, od informačního centra Natura 2000 (2) s potřebným zázemím, až po výstavbu nové budovy ekologického střediska. Záměry muzea v přírodě (15), vzdělávání i ekologické aktivity se dobře doplňují, zejména v oblasti ukázek a výuky řemesel, pěstování a zpracování plodin, využití tradičních materiálů a technologií, ale i pro zájmové a spolkové aktivity apod. Budova centra může být řešena jako nízkoenergetická stavba vytápěná např. energetickou biomasou. Na budovu envicentra bude navazovat pobytové zázemí pro volnočasové aktivity, programy a kurzy ekologické výchovy, včetně zeleně s odpočinkovou části pro návštěvníky areálu.
Zlín, obnova a nové využití zámku
Svoboda, Lukáš ; Schnapková, Radka (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou historického objektu zámku. Řešený objekt se nachází v samém centru města Zlína, uprostřed rozlehlého parku. Zámek je čtyřpodlažní. Má 4 křídla, které vytváří kompaktní celek. Obnova objektu je zaměřena na návrh nového funkčního využití prostor a obnovu celkového vzhledu. Zrekonstruované prostory budou využity pro výstavní plochy a zázemí muzea města Zlína a muzea architektury. V ostatních prostorech bude restaurace, kavárna, ubytování a ateliéry. Součástí obnovy je i úprava předprostoru který plynule navazuje na budovu Zámku.
Obnova barokní fary v Sebranicích
Osipova, Valentina ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Daněk, Lukáš (vedoucí práce)
Předmětem této práce je obnova barokní fary v Sebranicích u Boskovic. Pozemek se nachází v centru obce a má dobrou dopravní dostupnost vzhledem k umístění na hlavní ulici této obce. Řešený objekt je dvoupodlažní budova obdélníkového půdorysu. Budova fary pochází z 18. století a je zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek, což ovlivňuje návrh její obnovy. Cílem práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě dříve zpracované architektonické studie. Během obnovy byla dle přání majitelů provedena konverze fary v muzeum loutek. Část budovy je věnována účelům krátkodobého ubytování majitelů a v 1NP byl také navržen byt správce. Uspořádání venkovního prostoru umožňuje využítí objektu k společenským účelům. Ve svém návrhu jsem se snažila přistupovat šetrně a zachovat faru v co nejvíc autentické podobě. Bourací práce a stavební zásahy byli minimalizovány. Naopak byly navráceny původní prvky nebo jejich repliky. Důležitým bodem koncepce bylo podpoření unikátního duchu místa. Odlišný vzhled jižní fasády byl umocněn použítím jiného odstínu omítky. Tato fasáda nebyla historicky reprezentativní a v mém návrhu je taktéž součástí soukromého prostoru. Její odlišný vzhled pomáhá vytvoření dvou prostorů s různými funkcemi – reprezentativního veřejného parku a soukromého ovocného sadu.
Muzeum průmyslového dědictví v areálu bývalé textilní továrny v Prostějově
Horáková, Terezie ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál bývalého oděvního podniku OP Prostějov je výzvou pro budoucí generace, jak zajímavě zhodnotit dnes již nevyužívané budovy továrny z 50. let minulého století. V návrhu se počítá s novou městskou částí, která poskytne prostory pro veškerou městskou administrativu, což umožní jednodušší pohyb mezi jednotlivými úřady. Dále je zde navrženo bydlení od malých bytů pro seniory po velké byty s výhledem. V několika křídlech je také navržen podnikatelský inkubátor, v dalších škola. Potom jsou zde veškeré služby a prostory volnočasových aktivit. Muzeum průmyslového dědictví je ve středu veškerého dění. Má tři hlavní části – výstavní, auditorium a deposity s administrativou. V bezprostřední blízkosti v budově bývalé teplárny je navržena mediatéka s knihovnou a archivy navazujícími na muzeum. V okolí muzea se nachází obchody, restaurace a další služby.
Kraví hora - rodinné stříbro VUT
Peštálová, Lucie ; Dvořák, Miloš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je navrhnout takovou studii a stavební program, který by se stal kompromisem mezi požadavky města Brna a VUT na území areálu Kraví hora v centru Brna. O území usiluje město Brno a rádo by jej přeměnilo na veřejný park. VUT jej ovšem pokládá za své “rodinné stříbro”, neboť si uvědomuje jeho mimořádnou hodnotu. Vzhledem k mnoha regulacím jsou možnosti výstavby omezené. Můj návrh počítá s demolicí všech stávajících objektů v areálu, respektuje majetkoprávní vztahy v území, ochranné pásmo , návaznost na stávající dopravní komunikace, výškovou regulaci, pomyslný rastr okolních budov, sklon terénu a orientaci ke světovým stranám. Návrh představuje studii 5 skupin objektů tvořící pravoúhlý rastr. Jako kompromisní řešení jsem zvolila pro náplň budov prezentační a propagační prostory jednotlivých fakulty VUT. Součástí fakult by byly i prostory pro zájmové kroužky pro veřejnost sloužící všem věkovým skupinám. V areálu jsem také navrhla muzeum historie VUT, multimediální sál, kavárnu, ateliéry, studentské volnočasové centrum a rozhlednu s lezeckou stěnou.
Areál VUT Kraví hora
Kříčková, Zuzana ; Kyselka,, Mojmír (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Obsahem práce je architektonická studie, která navrhuje nové využití pozemků areálu VUT na Kraví hoře. Cílem bylo skloubit zájmy VUT a města Brna v tomto mimořádném území ku prospěchu obou subjektů. Studie řeší nejen pozemky VUT, ale dotýká se i celkového území Kraví hory, která je jedním z jedinečných zelených míst v centru města Brna. Areál Vysokého učení technického na Kraví Hoře patří k nejcennějším územím města Brna. Stejně tak jako zbytek Kraví hory. Hovoříme však o území, které je rozkouskované na několik dílčích částí. Největším problémem celé hory je neprostupnost a necelistvost. Kraví hora je místo, které od historie sloužilo k vycházkám, odpočinku, odpoledním aktivitám a rodinným výletům. Dnes slouží převážně z části jako zahrádkářská kolonie - tedy soukromému sektoru. Z jiné části jsou zde prostory, které se pronajímají různým firmám a soukromníkům. Využití těchto prostor však ve většině případů neodpovídá charakteru, které toto místo odedávna mělo. Dalším problémem je špatná dopravní dostupnost, malá kapacita parkovacích stání a velké vzdálenosti od území k zastávkám MHD. V zájmu města Brna je kultivace Kraví hory jako městského zeleného prostoru a vytvoření celistvého zeleného parku, který bude sloužit především veřejnosti.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 261 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.