|
|
Vytápění ve středověku
Hanušová, Barbora ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Rykl, Michael (oponent)
Tato práce je pokusem o utvoření přehledu vývoje středověkých vytápěcích systémů zejména ve vyšším sociálním prostředí se zaměřením na jejich uměleckou podobu a postavení v obytném interiéru. Proto je nutné zahrnout i prostorové uspořádání středověkých obytných prostor. Autorka se soustřeďovala především na vývoj krbů, kachlových kamen a dýmného a teplovzdušného vytápění s využitím jak dochovaných tak rekonstruovaných topenišť či celých systémů, ale také ikonografického materiálu a písemných zmínek. Je také kladen důraz na původ a rané formy topenišť.
|
|
| |
|
| |
|
|
Technologie výroby a zpracování středověkých hrotů střel
Kašpar, Jan ; Stránský, Karel (oponent) ; Stránský, Karel (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou výroby, typologie a použití středověkých hrotů. V teoretické části je popsána historie luku a jeho evropské nálezy především ze středověku. Poté je nastíněn historický vývoj hrotů a je zde dále popsána jejich typologie. V dalších kapitolách jsou objasněny způsoby výroby železa obzvláště v raném středověku a také postupy při výrobě různých typů hrotu. Dále je popsán středověký šíp, jeho konstrukce a vlastnosti. Průběžně je v rešeršní části rozebírána problematiku průraznosti různých typů hrotů na nejznámější typy zbrojí, jako je kroužkové brnění nebo plátová zbroj. V experimentální části jsou metalograficky analyzovány nálezy hrotů z raného a vrcholného středověku. Z analýz tvarů, struktur a tvrdostí hrotů jsou vyvozeny závěry o jejich výrobě, zpracování, a možnostech použití.
|
|
| |
|
|
Šperk jako doklad středověké hmotné kultury
MARKOVÁ, Petra
Práce se zabývá obrazem šperku ve hmotných pramenech od 13. do 15. století. Vychází ze zahraniční a domácí odborné literatury, dostupných kovových a textilních nálezů muzejní a archeologické povahy. Za cíl si klade podat základní přehled o vývoji šperku v průběhu vrcholného středověku a jeho ovlivnění kulturní historií.
|
|
|
Hrad Křivoklát.
HÁPOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce na téma Hrad Křivoklát má čtenáři poskytnout kvalitní monografii tohoto hradu. Na úvod je zahrnuto kritické zhodnocení vybrané literatury, následuje stručná historie hradu, dále kapitola, která se věnuje celkovému popisu hradu, a nakonec jsem se věnovala některým prostorám interiéru. Za stěžejní kapitoly považuji popis dolního i horního hradu a také detailní popis kaple včetně ikonografickéhorozboru výzdoby. Vnitřní prostory, které bakalářská práce vyzdvihuje, jsou Královský a Rytířský sál, kaple a obrazárna, kde jsou blíže popsány vybrané portréty členů rodu Fürstenberků.
|
|
|
Studie k dějinám středověkého osídlení. Archeologie na Telečsku.
BARTUŠEK, Petr
Tato práce se zabývá vývojem osídlení mikroregionu Telečsko a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace. Na základě především souhrnu dosavadních archeologických výzkumů a historicky orientovaných prací je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území ve 13. a 14. století. Práce vychází především z uskutečněných archeologických výzkumů Muzea Vysočiny Jihlava, výzkumů PhDr. Josefa Bláhy a Prof. PhDr. Lubomíra Konečného a výzkumů dalších archeologů, kteří se zabývali lokalitami na Telečsku. Práce přináší možný úhel pohledu na zdejší středověké osídlení a poukazuje na další poznatky vyplývající z aktuálního historického a archeologického poznání mikroregionu. Rovněž se tato práce snaží poukázat na problémy a otázky, které v rámci archeologie na Telečsku nebyly prozatím dostatečně zodpovězené. Přílohy: Mapové podklady, kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace archeologických nálezů, fotografická dokumentace předpokládaných poloh ZSO.
|
|
|
Vývoj osídlení Křemžské kotliny s důrazem na vrcholně středověké až raně novověké hmotné prameny
HAMAN, Jaroslav
Práce se zabývá vývojem osídlení Křemžské kotliny a je podrobněji zaměřena na období středověké kolonizace a raného novověku. Na základě písemných pramenů, geografických dat, toponomastiky, a především archeologických pramenů je nastíněn vývoj osídlení na sledovaném území. Práce je syntézou uskutečněných výzkumů Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Regionálního muzea v Českém Krumlově a povrchové prospekce J. Polácha. Přílohy: Mapové podklady,katalog nalezišť,kresebná a fotografická dokumentace nemovitých archeologických památek, kresebná a fotografická dokumentace nálezů.
|
|
|
Meč s damaskovanou čepelí z hrobu 715 v Mikulčicích a jeho metalografický průzkum
Hošek, Jiří ; Košta, J.
Průzkumu podrobený meč byl nalezen v hrobě 715 odkrytém v roce 1958 v rámci systematického archeologického výzkumu na akropoli raně středověkého hradiště v Mikulčicích u Hodonína. Vedle pohřbu asi 40 až 60 letého muže byly nalezeny kromě meče i nůž, sekera a zbytky ostruh. Meč se jednoznačně hlásí ke starokarolínským typům, můžeme jej řadit k Petersenovu typu H a jeho výrobu lze v absolutní dataci klást zhruba do 1. poloviny 9. století. Díky damaskované čepeli náleží ke zdobnějším variantám zbraně, které byl patrně již při výrobě vtisknut demonstrační ráz. Břity čepele jsou měkké, železné a jejich efektivní poocelení a tepelné zpracování je nedoložitelné. Čepel v důsledku celoželezné konstrukce také nedosahuje pevnostních vlastností svých celoocelových a ocelo-železných protějšků. Mezi doposud prozkoumanými mikulčickými meči představuje nález z hrobu 715 zbraň „staršího“ typu bez kvalitního ocelového nebo pooceleného jádra a dostatečně mohutných kvalitních břitů.
|
host ::
RSS.