|
|
Genetic regulation of Leishmania infection
Sohrabi, Yahya ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Kolářová, Iva (oponent)
10 Abstrakt Leismanióza je opomíjené tropické onemocnění, které se řadí k nejzávážnějším zdravotnickým problémům. Je endemické v 98 zemích Asie, Afriky, Ameriky a Středomoří a postupně se šíří do nových oblastí včetně střední Evropy a USA. Klinické formy leishmaniózy zahrnují široké spektrum projevů od kožní leishmaniózy až po potenciálně smrtelnou viscerální leishmaniózu. V endemických oblastech je znám výskyt asymptomatických případů. Různé druhy leishmanií indukují různé symptomy, ale dokonce pacienti infikovaní stejným druhem parazita mohou projevovat různé symptomy onemocnění a různě reagovat na léčbu. Proto je jednou z velkých výzev vysvětlení pozorované variability, kterou nelze vysvětlit pomocí současně známých faktorů. Abychom našli nové faktory regulující leishmaniózu, testovali jsme úlohu molekul, o nichž je známo, že se účastní regulace jiných infekcí, a mapovali jsme lokusy kontrolující množství parazitů po infekci L. major. Také jsme determinovali kontrolu přežití po infekci virem klíšťové encefalitidy (TBEV) s cílem určit, zda existují společné prvky v odpovědi k L. major a TBEV. Interferonem indukované GTPázy (guanylate-binding proteins, GBPs) hrají významnou úlohu v aktivaci inflamazómu a zprostředkovávají vrozenou rezistenci proti mnoha vnitrobuněčným patogenům. O jejich roli v...
|
|
|
Leishmanie podrodu Mundinia: genetická analýza a experimentální infekce hlodavců a přenašečů.
Bečvář, Tomáš ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Modrý, David (oponent)
Leishmanióza je lidské a zvířecí onemocnění způsobené jednobuněčnými dvojhostitelskými parazity rodu Leishmania, který je v současné době rozdělen do 4 podrodů - L. (Leishmania), L. (Viannia), L. (Sauroleishmania) a L. (Mundinia). Podrod Mundinia byl vytvořen teprve v roce 2016 a momentálně zahrnuje pět druhů leishmanií parazity divokých zvířat L. enriettii a L. macropodum a tři druhy patogenní pro člověka - L. martiniquensis, L. orientalis a zatím nepojmenovanou L. sp. z Ghany. Geografické rozšíření těchto druhů pokrývá všechny kontinenty kromě Antarktidy. Mezi přenašeče onemocnění lze zařadit nejen flebotomy (Diptera: Psychodidae), jak je tomu u ostatních podrodů leishmanií, ale unikátně i tiplíky (Diptera: Ceratopogonidae). U většiny druhů ale nejsou potvrzeny konkrétní druhy přenašečů a stejnou neznámou jsou i jejich rezervoároví hostitelé. Náplní této diplomové práce bylo testování možných přenašečů, potencionálních modelových organismů (morčat) a rezervoárových hostitelů všech pěti druhů podrodu Mundinia pomocí experimentálních infekcí. Pro testování vývoje v přenašečích jsme využili tři druhy flebotomů, které sdílejí geografické rozšíření s těmito leishmaniemi a byli k dispozici v našem insektáriu. Jelikož flebotomové z Austrálie nebyli nikdy kolonizováni, v případě australské L....
|
|
|
Leishmaniózy a jejich přenašeči na Blízkém východě
Zelenková, Natálie ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Votýpka, Jan (oponent)
Leishmaniózy jsou parazitická onemocnění přenášená flebotomy, která patří mezi nejvýznamnější zanedbávané tropické choroby světa. Kutánní i viscerální leishmanióza je endemická i na Blízkém východě a některé ze zemí zde hlásí vzrůstající incidenci. Blízký východ je oblastí s vysokou politickou nestabilitou a stupňující se konflikty v Sýrii, Jemenu a Iráku vedly ke kolapsům místních zdravotnických systémů. V těchto zemích se následně objevily epidemie leishmaniózy. S válkami souvisí i současná uprchlická krize, která dále usnadňuje šíření onemocnění i do původně neendemických oblastí. L. major a L. tropica způsobují kutánní leishmaniózu v tomto regionu a druhy patřící do L. donovani komplexu zde způsobují leishmaniózu viscerální. Vyskytuje se zde množství druhů rodu Phlebotomus, kteří působí jako přenašeči tohoto onemocnění. Mezi nejhojněji zastoupené prokázané přenašeče patří P. papatasi a P. sergenti. Hlodavci a psi jsou považováni za hlavní rezervoárové hostitele zoonotických forem leishmaniózy. Cílem této bakalářské práce je shrnout současné poznatky o výskytu leishmanióz v jednotlivých zemích Blízkého východu s přihlédnutím k aktuální situaci v regionu.
|
|
|
Critical factors affecting pathogen development in sand flies
Jančářová, Magdaléna
Tato práce se zabývá bariérami a kritickými faktory při vývoji virů, leishmanií a gregarin během vývoje ve flebotomovi. Nejdříve jsme se zaměřili na vývojový cyklus virů přenášených flebotomy, jelikož dodnes není jasné, jak tyto viry dokážou kolovat v přírodě. Pro studium této problematiky jsme si zvolili Massilia virus (MASV), který je blízce příbuzný Toscana viru, hlavnímu původci meningitidy v Mediteránu během letních měsíců. Zkoušeli jsme různé způsoby nákazy Massilia virem u různých vývojových stádií flebotoma druhu Phlebotomus pernicisous a to infekci: (i) prvního a čtvrtého larválního instaru z larvální potravy, (ii) samic krví a (iii) obou pohlaví cukrem. Infekce larev z potravy a následný transstadiální přenos MASV na dospělce byl neefektivní; celkem se z larev vyvinulo 875 dospělců a pouze tři z nich byli MASV pozitivní. Po nákaze samic z krve jsme sice na počátku získali vysoké procento infikovaných jedinců, nicméně po defekaci došlo k eliminaci infekce a počet infikovaných samic poklesl na 5 z 27. Jako nejúčinnější způsob infekce MASV jsme prokázali nákazu z cukru; 72 % samic (88 ze 122) a 51 % samců (58 ze 113) bylo MASV pozitivní. Navíc, takto infikovaní flebotomové kontaminovali virem cukr, který díky tomu sloužil jako zdroj nákazy pro naivní jedince během následujících 24 hodin;...
|
|
|
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
|
|
|
Development of a new sand fly exposure test to evaluate vector control tools
Willen, Laura Adrienne André ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent) ; Valenzuela, Jesus G. (oponent)
V oblasti Středozemního moře je ročně zaznamenáno 1200-2000 nových případů lidské viscerální leishmaniózy. Toto onemocnění je zoonózou působenou parazitem Leishmania infantum a přenášenou flebotomy. Hlavním rezervoárem jsou psi, kteří mohou též onemocnět závažným a chronickým onemocněním, psí leishmaniózou; jedním z hlavních přenašečů je Phlebotomus perniciosus. Sliny krevsajících přenašečů byly opakovaně využity při studiu pobodání hostitelů a sledování účinnosti insekticidních zásahů. Tato disertační práce byla proto zaměřena na identifikaci slinných antigenů, které mohou sloužit jako markery pobodání psů druhem P. perniciosus a mohou být použity k vývoji nových diagnostických metod. Prvá část práce byla věnována využití rekombinantního slinného proteinu P. perniciosus - rSP03B - v různých endemických oblastech psí leishmaniózy. Během průřezové studie byla zjištěna podobná protilátková odpověď u psů pocházejích z různých oblastí okolo Středozemního moře a bylo potvrzeno, že rekombinantní protein je antigenně shodný s nativním proteinem ze slin. V následující longitudineální studii byla sledována sezónní dynamika protilátkové odpovědi proti P. perniciosus. Bylo prokázáno, že odpověď proti slinám i rSP03B koreluje se sezónní aktivitou P. perniciosus a je signifikantně nižší během zimních měsíců....
|
|
|
Critical factors affecting pathogen development in sand flies
Jančářová, Magdaléna ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Ratinier, Maxime (oponent) ; Bilej, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá bariérami a kritickými faktory při vývoji virů, leishmanií a gregarin během vývoje ve flebotomovi. Nejdříve jsme se zaměřili na vývojový cyklus virů přenášených flebotomy, jelikož dodnes není jasné, jak tyto viry dokážou kolovat v přírodě. Pro studium této problematiky jsme si zvolili Massilia virus (MASV), který je blízce příbuzný Toscana viru, hlavnímu původci meningitidy v Mediteránu během letních měsíců. Zkoušeli jsme různé způsoby nákazy Massilia virem u různých vývojových stádií flebotoma druhu Phlebotomus pernicisous a to infekci: (i) prvního a čtvrtého larválního instaru z larvální potravy, (ii) samic krví a (iii) obou pohlaví cukrem. Infekce larev z potravy a následný transstadiální přenos MASV na dospělce byl neefektivní; celkem se z larev vyvinulo 875 dospělců a pouze tři z nich byli MASV pozitivní. Po nákaze samic z krve jsme sice na počátku získali vysoké procento infikovaných jedinců, nicméně po defekaci došlo k eliminaci infekce a počet infikovaných samic poklesl na 5 z 27. Jako nejúčinnější způsob infekce MASV jsme prokázali nákazu z cukru; 72 % samic (88 ze 122) a 51 % samců (58 ze 113) bylo MASV pozitivní. Navíc, takto infikovaní flebotomové kontaminovali virem cukr, který díky tomu sloužil jako zdroj nákazy pro naivní jedince během následujících 24 hodin;...
|
|
|
Leishmaniases of northern Africa and their vectors
Hanušniaková, Ida ; Dvořák, Vít (vedoucí práce) ; Sádlová, Jovana (oponent)
Leishmanióza patrí medzi najvýznamnejšie svetové ľudské i zvieracie ochorenia. Vyskytuje sa takmer na všetkých svetadieloch. Jej najbližší výskyt k nám je v Stredomorí, vrátane štátov severnej Afriky. Práve tu sa vyskytuje veľká časť všetkých registrovaných prípadov a táto prevalencia stále stúpa. Alžírsko je v počte prípadov druhé na svete a v ostatných krajinách je situácia dosť podobná. V krajinách severnej Afriky sa vyskytujú viscerálne a kutánne prejavy leishmaniózy. K najvýznamnejšími druhom rodu Leishmania v oblasti patrí Leishmania major, nasledovaná L. infantum a L. tropica. V Starom svete prenášajú leishmánie druhy Phlebotomus. Medzi najdôležitejšie prenášače patrí Phlebotomus papatasi, P. sergenti, P. perfiliewi či P. perniciosus. Za hlavné rezervoárové organizmy sú považované hlodavce (Psammomys obesus, Meriones shawi) a psi. U psov sa často prejavuje aj tzv. psia leishmanióza, pričom tieto zvieratá majú klinické prejavy a zároveň slúžia ako rezervoáre ochorenia. Táto bakalárska práca sa zaoberá výskytom jednotlivých druhov Leishmania, klinickými prejavmi v hostiteľoch a ich prenášačmi v severnej Afrike. Kľúčové slová: leishmanióza, flebotomus, severná Afrika, Leishmania, rezervoárový hostiteľ
|
|
|
Genotype influence on development of infections caused by Trypanosomatidae in mouse
Šíma, Matyáš ; Lipoldová, Marie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent) ; Kolářová, Iva (oponent)
Parazitičtí prvoci rodu Trypanosoma a Leishmania jsou členi čeledi Trypanosomatidae. V naší práci jsme na myším modelu zkoumali vliv genotypu na infekce způsobené těmito parazity. Tato onemocnění jsou na genetické úrovni řízena lokusy kvantitativních vlastností (QTL), kdy výsledný fenotyp je řízen množinou genů s malým individuálním účinkem. Jako myší model pro mapování QTL, které kontrolují tyto infekce, jsme použili rekombinantní kongenní kmeny (RCS). Každý RCS nese jedinečnou kombinaci 12,5% genomu rodičovského kmene dárce na genetickém pozadí druhého rodičovského kmene. Pro mapování QTL kontrolujících infekce Trypanosoma brucei brucei (T. b. brucei) a Leishmania tropica (L. tropica) a infiltraci eosinofilů do inguinálních uzlin po infekci Leishmania major (L. major) jsme použili RCS z řady CcS/Dem, kde STS je kmen dárce a BALB/cHeA je kmen genetického pozadí. Nejprve bylo nutné najít pro mapování vhodné modelové kmeny. Ve všech třech studiích jsme zvolili RCS, který překročil rozsah monitorovaných parametrů fenotypu ve srovnání s jinými testovanými RCS i rodičovskými kmeny. Myši RCS CcS-11 vykazovaly kratší přežití po infekci T. b. brucei a myši kmene CcS-9 vykazovaly vyšší infiltraci eosinofilů po infekci L. major. Pro analýzu genetické kontroly vnímavosti k L. tropica jsme vybrali samice kmene CcS-16,...
|
|
|
Mitochondrial gene expression in trypanosomatids
PROCHÁZKOVÁ, Michaela
This thesis comprises of diverse projects all focused towards analysis of mitochondrial translation in unicellular parasites. As only two mitochondrially encoded genes are required during the life cycle stage when Trypanosoma brucei resides in the bloodstream of a mammalian host, this protist provides a simplified background in which to study mitochondrial translation termination phase. The leading project utilizes T. brucei to examine mitochondrial translation termination factor TbMrf1 by gene knockout. Subsequently, it is suggested that the peptidyl-tRNA hydrolase TbPth4 is able to abate the TbMrf1 knockout phenotype by its ability to rescue mitoribosomes that become stalled when TbMrf1 is absent. Additionally, modifying methyltransferase of TbMrf1, the TbMTQ1, was characterized. And finally, this work contributed to the development of the protein expression regulation method in Leishmania parasites, a protocol for measurement of proton pumping activity of FoF1 ATPase complex in native mitochondria, and optimization of purification protocol for hydrophobic recombinant proteins.
|
host ::
RSS.