|
|
Rekognice
Veselá, Veronika ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Rekognice Rekognice jako samostatná kriminalistická metoda slouží k identifikaci osob, věcí či zvířat v souvislosti s kriminalisticky relevantní událostí. Zároveň je ale také procesním úkonem upraveným v samostatném oddílu trestního řádu nazvaném Některé zvláštní způsoby dokazování. Toto zařazení, ke kterému došlo po novelizaci s účinností od roku 2002, napovídá, že důležitost a význam rekognice nelze podceňovat a kromě odborníků z řad teoretiků se jí nově zcela oprávněně dostalo větší pozornosti i ze strany zákonodárce. Diplomová práce je rozčleněna do šesti kapitol a každá z nich pojednává o rekognici z jiného hlediska, jež ve svém souhrnu pokrývají nejpodstatnější aspekty a skutečnosti s rekognicí souvisejících. První kapitola je věnována teoretickému úvodu do problematiky rekognice jako takové, její definici, vymezení její podstaty a rovněž jednotlivým druhům rekognice s vymezením základních odlišností, jež mezi jednotlivými druhy panují. V poslední řadě tato kapitola obsahuje také teoretické zasazení tohoto institutu do kriminalistické vědy. V kapitole druhé je zmapováno konstituování rekognice od nejstarších pramenů, jež se v minulosti o rekognici třeba jen zmiňují až po současnou právní úpravu v trestním řádu, která je podrobena podrobnější analýze. Zejména se jedná o § 104b TŘ věnovaný rekognici,...
|
|
|
Trasologie a její využití v kriminalistické praxi
Ulmann, Ondřej ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Trasologie a její využití v kriminalistické praxi Abstrakt Název této diplomové práce je Trasologie a její využití v kriminalistické praxi. Tato práce se zaměřuje na kriminalistický obor trasologie, což je obor kriminalistické techniky zabývající se stopami nohou a jiných částí těla a stopami pneumatik a jiných dopravních prostředků. Cílem této práce je poskytnout čtenáři základní přehled o tomto oboru kriminalistické techniky a metodách, kterých se v ní používá, zejména využití biomechaniky v trasologii a predikce tělesné výšky ze stop bosých nohou. Práce se člení na jedenáct kapitol. Po úvodu je první kapitolou kapitola o historickém vývoji trasologie, další kapitoly jsou věnovány jednotlivým skupinám trasologických stop. Dále následují kapitoly o zviditelňování a zajišťování trasologických stop a srovnávacího materiálu, což jsou kapitoly, které se svým obsahem částečně překrývají. Další kapitola je o kriminalistickém zkoumání a metodách zkoumání trasologických stop. Stěžejní část této diplomové práce tvoří kapitoly o využití poznatků biomechaniky při zkoumání trasologických stop a experimentální část, ve které jsou představeny výsledky porovnání různých metod predikce tělesné výšky z rozměrů bosých nohou. Biomechanika se v trasologii využívá například pro predikci tělesné výšky z parametrů stop různých...
|
|
|
Kriminalistický experiment
Svoboda, Edvin ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Téma diplomové práce je Kriminalistický experiment. První kapitola se věnuje obecnějším záležitostem. Je v ní uvedeno, co se vlastně míní experimentem v běžném slova smyslu a následně je vysvětlen rozdíl mezi takovým experimentem a experimentem kriminalistickým. Za další se tu pojednává o podstatě kriminalistického experimentu. Ve druhé kapitole je popsáno zákonné upravení vyšetřovací pokusu, především tedy v zákoně č. 141/1961 Sb., trestní řád. Lehce je tu i zmíněna problematika osob účastnících se vyšetřovacího pokusu. Třetí kapitola se zaměřuje na historické aspekty vyšetřovacího pokusu, srovnání několika kriminalistických osobností a jejich pohledu právě na téma kriminalistický experiment. Následující, čtvrtá kapitola vymezuje vyšetřovací pokus ve srovnání s podobnými kriminalistickými úkony, a to s rekonstrukcí, prověrkou výpovědi na místě, rekognicí, kriminalistickou expertizou a ohledáním. Pátá kapitola se věnuje podstatě, účelu a cílům, kterým vyšetřovací pokus kriminalistice slouží. Šestá kapitola rozděluje vyšetřovací pokus na několik typů, podle hlediska, kdy k nim dochází nebo podle zjišťovaných skutečností. V sedmé kapitole jsou rozebrány podrobněji otázky vztahující se k účastníkům vyšetřovacího pokusu. Kapitola osmá a devátá popisuje přípravu vyšetřovacího pokusu a z hlediska...
|
|
|
Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží
Doleželová, Michaela ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Štourač, Petr (oponent)
Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží Metodika vyšetřování trestných činů spáchaných mládeží je určitý celistvý systém postupů, které využívají kriminalisté při vyšetřovaní trestné činnosti spáchané věkovou skupinou mládeže. Pro účely této diplomové práce je pod pojem mládež zahrnuta věková kategorie od dvanácti do dvaceti čtyř let. Kvalitně zpracovaná metodika má kriminalistům napomoci rychle a efektivně řešit situace, kde podle zjištěných stop a způsobu spáchání trestného činu vzniká důvodné podezření, že pachatelem byla osoba z této věkové kategorie. Práce seznamuje s typickými osobnostními a psychickými rysy mládeže. Je zde nastíněno, které trestné činy jsou touto skupinou páchány nejčastěji a které faktory způsobují delikventní chování mládeže. Představeny jsou typické stopy, které vznikají při trestné činnosti páchané mládeží a způsoby páchání, které poukazují na nízký věk pachatele. Dle těchto znaků je možné předpokládat, že čin byl spáchán pachatelem z řad mládeže a že je tedy na místě použít pro vyšetřování speciální metodiku. Samotné jádro práce je věnováno vyšetřovacím postupům, zejména následným vyšetřovacím úkonům a jejich specifikám. Největší pozornost je soustředěna na výslech pachatele, neboť jeho řádná příprava a důsledné dodržení všech výslechových pravidel je pro...
|
|
|
Rekognice
Janulková, Kateřina ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Pelc, Vladimír (oponent)
Tato rigorózní práce se věnuje rekognici, která představuje frekventovaný procesní úkon a jednu ze základních kriminalisticko-taktických metod. Práce pohlíží na rekognici jako na velmi důležitý důkazní prostředek, a to z pohledu trestního práva procesního i kriminalistiky. Rekognice je také úkonem velmi specifickým, neboť proces znovupoznání probíhá v mozku člověka a nelze ho nijak kontrolovat nebo ověřit. Všechny tyto charakteristiky zvyšují požadavky na řádnou přípravu a provedení rekognice. Rigorózní práce také poukazuje na skutečnost, že rekognice je významným procesním úkonem i v případech, kdy nedojde ke ztotožnění nebo výsledek rekognice nebude věrohodný, neboť takový výsledek může být využit pro další postupy při vyšetřování. Cílem rigorózní práce je komplexně a přehledně zpracovat problematiku rekognice a analyzovat, zda současná právní úprava rekognice odpovídá významu tohoto procesního úkonu. Dále je cílem práce analyzovat postup při provedení rekognice a jeho správnost a efektivnost. V návaznosti na tyto cíle práce poukazuje na problémy, vady a nejasnosti spojené s rekognicí a nastiňuje možné způsoby jejich odstranění. Rigorózní práce se nejdříve věnuje obecným poznatkům o rekognici, druhům rekognice a vztahu rekognice k dalším kriminalistickým metodám. Stěžejní část rigorózní práce se...
|
|
| |
|
|
Rekognice osob v trestním řízení
Dvořák, Marek ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou rekognice osob v trestním řízení, která je upravena v ustanovení § 104b zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). Rekognice osob je jedním ze zvláštních způsobů dokazování v trestním řízení, který mnohdy přináší klíčové důkazy vedoucí ve svém důsledku až k pravomocnému rozhodnutí ve věci samé. Ačkoliv se na první pohled jeví tento úkon jako jednoduchý až intuitivní, jeho provedení klade vysoké nároky na orgány činné v trestním řízení. Jakékoliv pochybení mívá zpravidla za následek absolutní neúčinnost z rekognice získaného důkazu, což je umocněno povahou rekognice jakožto v zásadě neopakovatelného (a mnohdy neodkladného) úkonu trestního řízení. Právě možnost opakování rekognice osob je jedním z problematických aspektů, kterým se blíže věnuje předkládaná diplomová práce. Text práce výrazněji reflektuje i zahraniční poznatky, neboť právě v zahraničí byly v uplynulých letech prováděny rozsáhlé výzkumy, které bohužel potvrdily mnohdy chybná provádění rekognice osob s fatálními důsledky spočívajícími v usvědčení nevinných osob, které byly mnohdy následně po desítky let neprávem drženy ve vězení. Pozornost je dále věnována možným návrhům na zlepšení současné právní úpravy, tedy návrhům "de lege ferenda". Mezi takové návrhy lze zařadit...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu /kriminalistická viktimologie/
Konvičková, Hana ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie) (abstrakt) V této diplomové práci se pokouším stručně nastínit některá základní témata, která se týkají kriminalistické viktimologie. Věnuji se v ní jak tomu, jak oběť ovlivňuje genezi trestného činu a jeho vyšetřování, ale také jak toto vyšetřování působí na oběť. Při vyšetřování konkrétního trestného činu narážíme na dva proti sobě stojící cíle; vyšetřit věc co nejpečlivěji a nejefektivněji, jak je jen možné, a uchránit oběť sekundární viktimizace. Profesionální a citlivý přístup je zásadní pro celou oblast kriminalistiky, nejen pro kriminalistickou viktimologii. Úspěšné vyšetřování záleží v mnoha případech značně na tom, zda a jakým způsobem oběť spolupracuje, a to zase záleží na tom, jak oběti (a veřejnost všeobecně) vnímají policii, soudy a jiné orgány činné v trestním řízení. Proto je nutné rozumět obětem, jejich roli ve vzniku trestného činu, a zajistit jejich důvěru v trestněprávní instituty. Tato diplomová práce začíná stručnou historií oboru a pak rozebírá základní koncepty a pojmy obsažené v ní. Poté se věnuje roli oběti při tvorbě a uchovávání kriminalistických stop a ohlašování trestného činu. Největší důraz je pak kladen na kapitolu zabývající se rolí oběti při vyšetřování samotném. Dle statistik se většina naší...
|
|
|
Kriminalistické učení o oběti trestného činu (kriminalistická viktimologie)
Fereš, David ; Musil, Jan (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je stručně představit kriminalistickou viktimologii a pojednat o oběti trestného činu. Práce je rozdělena do šesti kapitol, pohlížejících na související problematiku z různých úhlů pohledu. První dvě se zabývají samotnou kriminalistickou viktimologií. Následující dvě rozebírají roli oběti v trestním řízení pohledem kriminalistické viktimologie. Poslední dvě kapitoly odráží postavení oběti v současném českém trestním právu. První kapitola definuje základní pojmosloví používané kriminalistickou viktimologií, které se liší od pojmů trestního práva. Druhá kapitola se věnuje vzniku a vývoji kriminalistické viktimologie a jejímu postavení mezi příbuznými vědními obory. Třetí kapitola je zaměřena na předmět kriminalistické viktimologie, tj. roli oběti při vyšetřování trestného činu. Je rozdělena do devíti částí rozebírajících vztah oběti a pachatele, podíl oběti na vzniku trestného činu, vliv oběti na vznik stop, oběť jako zdroj stop, význam oběti pro vyšetřování, oběť jako oznamovatele a svědka trestného činu s důrazem na otázku věrohodnosti, účast oběti na jiných vyšetřovacích úkonech a nakonec oběť jako předmět odborného zkoumání. Čtvrtá kapitola pojednává o sekundární újmě způsobené oběti trestného činu nevhodným jednáním v průběhu vyšetřování. Popisuje konkrétní psychologická...
|
|
|
Kriminalistické zkoumání ručního písma
Stehlík, Matěj ; Konrád, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krupička, Jiří (oponent)
Resumé Cílem této práce je představit kriminalistické zkoumání ručního písma jako jednu z metod kriminalistické identifikace, popsat metody a způsoby její činnosti a demonstrovat tyto metody na konkrétních příkladech. Cílem experimentální části práce je aplikovat poznatky, popsané v práci, na vlastní písmoznalecké zkoumání, provedené autorem práce, a experimentálně ověřit některé hypotézy této práce, konkrétně některé vliv některých faktorů na písmo, a zjistit, jaké nejčastější změny se objevují při snaze o úmyslné měnění vlastního rukopisu. První kapitola práce se zaměřuje na popis pojmu písmoznalectví, stručně zkoumá historii tohoto oboru, a zkoumá jeho vztahy, souvislosti a odlišnosti od ostatních příbuzných vědních oborů, zejména grafologie. Druhá kapitola analyzuje proces vzniku písařského návyku, vliv školní normy písma na tento návyk, a zkoumá některé vnější a vnitřní faktory, které na písmo působí. Ve třetí kapitole jsou popsány některé hlavní objekty zkoumání písmoznalecké expertizy, především je zde vymezen sporný a srovnávací materiál, popsán jejich vztah k trestnímu právu procesnímu, a jsou stručně rozebrány některé znaky písma, které jsou konkrétně zkoumány. Krátce se tato kapitola věnuje rovněž zkoumání podpisů, na něž se v současné době písmoznalectví soustředí především, či zkoumání úmyslně...
|
host ::
RSS.