|
|
Animální modely sporadické formy Alzheimerovy nemoci
Popelíková, Anna ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je závažným neurodegenerativním onemocněním postihujícím osoby ve vyšším věku, jehož incidence v populaci rok od roku rapidně narůstá. Dosud však neexistuje žádná účinná léčba a přesný mechanismus patogeneze rovněž zůstává neobjasněn (vyjma identifikace genetických příčin malého procenta případů). Zároveň zatím není ve výzkumu k dispozici vhodný animální model této choroby. Tato rešerše poskytuje shrnutí doposud používaných i teprve nedávno představených netransgenních modelů, jejich charakteristiku a příklady praktického uplatnění. Jsou zde zahrnuty jak hlodavčí modely generované především vnějšími zásahy do homeostázy mozkové tkáně pokusných zvířat, tak i druhy obratlovců, u nichž byl zdokumentován spontánní vznik Alzheimerově chorobě podobných patologií: tzv. "přirozené modely". Tento přehled by tak mohl umožnit lepší orientaci v dosavadním vývoji výzkumu této nemoci.
|
|
|
Čirok cukrový jako krmný komponent v kompletní krmné směsi pro vykrmované králíky
Lajerová, Martina ; Plachý, Vladimír (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Literární část diplomové práce se zabývá výživou králíků, jejich trávicí soustavou, trávením živin, cekotrofií, nutričními požadavky a přehledem vhodných krmiv. Druhá část rešerše popisuje čirok obecný, jeho charakteristiku, obsažené nutriční látky a jeho využití jako krmného komponentu v kompletních krmných směsích.
Praktická část diplomové práce hodnotí vhodnost sušených rostlin čiroku cukrového jako krmného komponentu s nízkým obsahem škrobu pro králíky. Cílem práce bylo zjištění nutriční hodnoty čiroku cukrového jako krmného komponentu ve výživě brojlerových králíků.
Usušená a rozemletá zelená hmota čiroku cukrového byla zařazena ve dvou hladinách (10 % a 18 %) do pokusných kompletních krmných směsí pro vykrmované brojlerové králíky Hyla.
Kompletní krmné směsi byly sestaveny na základě nutričních požadavků králíků v období výkrmu. Do experimentu bylo zařazeno 27 zvířat, která byla zvážena a po dobu pokusu monitorována. V průběhu pokusu byly sledovány parametry výkrmnosti (přírůstek, konverze krmiva). Na základě analýz krmiv a výkalů byla určena bilanční stravitelnost vybraných živin. Bilanční stravitelnost byla spočítána jako rozdíl obsahu živin v krmivu a v tuhých výkalech, vyjádřena koeficientem stravitelnosti (v %).
Nejlepších hodnot bilanční stravitelnosti dosahovala kontrolní směs K, ovšem zvířata prospívala a dobře rostla i při zkrmování pokusných směsí C+10 a C+18 se zastoupením sušené zelené hmoty čiroku. Na základě bilančního pokusu nebylo možné vyvrátit hypotézu, že čirok cukrový je vhodným komponentem do kompletních krmných směsí pro vykrmované králíky.
|
|
|
Chov zakrslých králíků v bytech
Lakomá, Tereza ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Chov zakrslých králíků jako zájmových zvířat vhodných do malých bytů je v posledních letech stále více populární. Zvíře v zájmovém chovu je však plně odkázáno na konání člověka. U králíků toto tvrzení platí dvojnásob, jelikož jsou v mnohých případech drženi v ubikacích (klecích, teráriích, aj.) a je pouze na jejich majiteli, zda jim umožní pohyb nad rámec takové ubikace, jak častá tato možnost bude a nakolik bude pro králíka prospěšná (hračky v místnosti, tmavá zákoutí na odpočinek, stísněné prostory simulující nory, možnost dostatečného proběhnutí). Tato práce se zabývá shrnutím základních potřeb zakrslých králíků prostřednictvím dostupné vědecké a odborné literatury a platné legislativy České republiky a následným zhodnocením současné situace v jednotlivých chovech těchto králíků u širokého spektra chovatelů.
V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno přes 350 chovatelů a zaznamenáno 423 jedinců (zakrslých králíků). Do studie byli zahrnuti majitelé z řad široké veřejnosti, studenti univerzit a majitelé pacientů ze dvou veterinárních pracovišť. Hodnocené faktory ovlivňující kvalitu života králíka byly mimo jiné: typ ubikace, výživa, technika napájení, hygiena ustájení a onemocnění. Zjišťována byla také příčina a věk při úhynu jedince.
Respondenty byly většinou ženy (92 %), věk dotazovaných se nejčastěji pohyboval v rozmezí 21 -30 let (58 %), zkušenost s chovem byla kratší 5 let (62 %). Chován byl 1 králík (73 %), při vyšším počtu byly ubikace oddělené (75 %). Další zvíře v domácnosti byl pes (44 %). Králíci byli mladší pěti let (75 %), od 1,00 do 2,00 kg (72 %), samec nekastrovaný (46 %), samice nekastrovaná (38 %). Adlibitní napájení (99,5 %) zajišťovaly napáječky (71 %). Výživu tvořilo seno (95 %) a šťavnaté krmivo (91 %). Ubikací byla klec s možností proběhnutí (55 %). Králičí WC využilo 74 % respondentů, hračky 67 %. Očkováno bylo 76 % králíků. Nejčastějším onemocněním byl průjem (12 %). Průměrná délka života byla 5 - 8 let. Příčinou úhynu bylo nejčastěji stáří (26 %).
Situace v chovu zakrslých králíků v domácích (bytových) podmínkách je uspokojivá. Veřejnost by měla být detailněji seznámena s výživovými potřebami zakrslých králíků. Pozornost by měla také být věnována eliminaci výskytu onemocnění.
|
|
|
Ontogenetické změny štítné žlázy králíka
BLÁHOVÁ, Kateřina
V literárním přehledu bakalářské práce je popsána štítná žláza z hlediska morfologie, fyziologie, mikroskopické stavby, prenatálního a postnatálního vývoje. Praktická část byla věnována morfometrickým změnám štítné žlázy v průběhu 39 dní postnatálního vývoje. K experimentu bylo využito 24 králíků plemene novozélandský bílý. Mikroskopicky byly stanoveny parametry: obvod, délka a šířka folikulů a výška thyreocytů. Při narození byl průměrný obvod folikulů 134,54 ? 7,81?m, délka 41,85 ? 0,93 ?m, šířka 39,45?4,05 ?m a výška thyreocytů 5,12?0,06 ?m. V 39. dnech (na konci experimentu) byl průměrný obvod folikulů 231,53 ? 37,95 ?m, délka 71,09 ? 12,19 ?m, šířka 68,97 ? 10,02 ?m a výška thyreocytů 5,69 ? 0,42 ?m. U všech parametrů je zřetelný nárůst kromě thyreocytů, u nich nárůst není tak patrný. Velikost obvodu se od narození do 39 dne věku zvětšila o 72,1 %, výška folikulů o 69,9 %, nejvíce šířka folikulů, a to o 77,4 %. Ve věku 5 dnů došlo ke snížení velikosti všech 3 sledovaných rozměrů, tedy ke zmenšení folikulů, to lze přisuzovat adaptaci štítné žlázy na postnatální období.
|
|
|
Postnatální změny střeva králíka.
ŠTĚCHOVÁ, Kristýna
Tenké střevo je významný orgán gastrointestinálního traktu. V postnatálním období života prodělává pod vlivem vnitřních a vnějších faktorů významné adaptační změny. Cílem bakalářské práce bylo přinést poznatky o morfometrických změnách jednotlivých oddílů tenkého střeva králíků v průběhu 19 dnů postnatálního vývoje. Ve věku 0, 5, 10, 14 a 19 dní byla změřena délka jednotlivých úseků tenkého střeva a byly odebrány vzorky pro morfometrické vyšetření sliznice. Mikroskopicky byla stanovena délka a šířka klků, hloubka Lieberkühnových krypt a výška enterocytů. Průměrná délka tenkého střeva u novorozených králíků byla 61,4?2,4 cm a v 19 dnech 106,5?9,1 cm. Nejvýraznější nárůst délky byl pozorován u kyčelníku (124,4 %), a nejmenší u lačníku (63,1 %). V průběhu 19 denního vývoje králíků dosahovaly nejvyšší rozměry klky a Lieberkühnových krypty ve dvanáctníku, nejnižší v lačníku. Ve všech oddílech tenkého střeva byla okolo 10. dne života pozorována přechodná stagnace růstu enterocytů. Z výsledků vyplývá, že v průběhu rané postnatální ontogeneze (do 19 dní věku králíků) se nejrychleji adaptuje dvanáctník.
|
|
|
Porovnání vlivu lupiny bílé a lupiny úzkolisté v krmné směsi na užitkovost a zdravotní stav brojlerových králíků
PŘÍDOVÁ, Lenka
Bylo prokázáno, že lupina bílá (LB) je vhodným zdrojem dusíkatých látek (NL) pro krmné směsi brojlerových králíků. Na druhou stranu, o možnosti využít další druhy lupin, např. lupinu úzkolistou (LÚ), pro krmné směsi brojlerových králíků, v literatuře zatím nejsou zmínky. Cílem diplomové práce proto bylo porovnat zařazení semen LÚ (Lupinus angustifolius, odrůda Probor) do reprodukční a výkrmové směsi coby hlavní zdroj NL s LB (Lupinus albus, odrůda Amiga), z hlediska produkce mléka králic, složení mléka, spotřeby krmiva, růstu a životaschopnosti jejich potomstva před odstavem a po odstavu, stejně jako z pohledu kvality jatečného těla králíků na konci výkrmu. Byly sestaveny dvě laktační diety a dvě výkrmové diety. Kontrolní laktační dieta (LLB) a kontrolní výkrmová dieta (VLB) obsahovaly jako zdroj NL semena LB (odrůda Amiga; 25 a 12%), zatímco pokusná laktační dieta (LLÚ) a pokusná výkrmová dieta (VLÚ) obsahovaly semena LÚ (odrůda Probor; 28,5 a 15,0%). Diety měly shodný poměr stravitelného proteinu ke stravitelné energii. Krmné směsi se lišily nepatrně vyšším obsahem tuku v dietách s lupinou bílou. Do pokusu bylo zařazeno 32 samic genotypu Hyplus (16/skupina; všechny samice 3 porod). Samice byly ustájeny v modifikovaných klecích, které umožňovaly řízené kojení (kojení pouze 1 x denně v 7:00 h; kojení trvá cca 3-5 minut a hnízdo se na 24 h uzavírá) a oddělený přístup samic a jejich mláďat ke krmivu. Po porodu (den 0) byly samice rozděleny do dvou skupin a krmeny jednou z laktačních diet. Počet mláďat ve vrhu byl bezprostředně po porodu u všech samic standardizován na 9. Od 17. dne po porodu do 80. dne věku (konec výkrmu) byla králíčatům nabízena výkrmová směs. V době odstavu (37. den laktace) bylo z každé skupiny vybráno 99 králíků pro výkrmový pokus. Z dosažených výsledků lze říci, že samice, kterým byla podávána laktační dieta s LB, měly na konci laktace signifikantně vyšší živou hmotnost (o 423 g, P=0,005), než samice krmené dietou obsahující semena LÚ. Průměrná denní spotřeba krmiva byla po celé laktační období u obou skupin samic bez průkazných rozdílů (v průměru 424 g/den). Podobně, průměrná denní produkce mléka se v rámci jednotlivých skupin signifikantně nelišila. Obsah sušiny v mléce samic krmených laktační dietou s lupinou bílou byl vyšší (o 3,16 g/100 g, P=0,028), stejně jako obsah tuku v mléce (o 3,07 g/100 g, P=0,016), než v mléce samic krmených dietou s lupinou úzkolistou. Živá hmotnost vrhů, stejně jako konverze mléka, byla u obou skupin mláďat bez statisticky průkazných rozdílů. Po odstavu, ve většině sledovaných parametrů dosáhli horších výsledků králíci, kteří byli krmeni dietou s lupinou úzkolistou. U těchto králíků byla zaznamenána nižší konečná živá hmotnost (o 132 g, P=0,061), nižší denní přírůstek živé hmotnosti (o 3 g/den, P=0,024), a protože průměrná denní spotřeba krmiva se nelišila (v průměru 185 g/den), též horší konverze krmiva (3,61 vs. 3,42, P=0,086). Významným výsledkem je nález horšího zdravotního stavu u králíků krmených výkrmovou dietou obsahující lupinu úzkolistou. Sanitární index zdravotního rizika byl u těchto zvířat vyšší (o 15 králíků, P=0,042) než u králíků krmených dietou s lupinou bílou. U této skupiny králíků byla též zaznamenána průkazně nižší hmotnost jatečně upraveného těla. Výsledky diplomové práce potvrdily, že semena lupiny bílé jsou výhodným zdrojem dusíkatých látek pro krmné směsi brojlerových králíků. Naopak, negativní nálezy u králíků krmených laktační či výkrmovou směsí obsahující semena lupiny úzkolisté (nižší živá hmotnost samic na konci laktačního období, u králíků ve výkrmu pak nižší denní přírůstek, horší konverze krmiva a zdravotní stav, stejně jako horší kvalita jatečného těla) ukazují, že bude nutný další výzkum, aby tyto výsledky objasnil. Důležité také bude vyzkoušet i jiné odrůdy lupiny úzkolisté. Lupinu úzkolistou tedy prozatím pro praxi nelze doporučit.
|
|
|
Výživa a krmení zakrslých králíků
Halouzková, Soňa
Svoji bakalářskou práci na téma Výživa a krmení zakrslých králíků jsem zaměřila na obecné informace o zakrslých králících jako je zoologické zařazení, historie chovu a využití zakrslých králíků. Velká část práce pojednává o anatomii, fyziologii trávení a vstřebávání živin, které úzce souvisí s nároky na výživu. Další kapitoly se týkají přímo výživy a techniky krmení. Zabývala jsem se obecnou charakteristikou živin, metodami jejich stanovení a potřebou pro jednotlivé kategorie králíků. Dále jsem uvedla krmiva vhodná především pro zakrslé králíky a základní principy krmné techniky. Veškeré normy živin jsou stanoveny pouze pro domácí králíky, proto jsem uvedla v poslední kapitole pokus, zaměřený na porovnání nároků ve výživě domácích a zakrslých králíků. Experimentální část zahrnuje sestavení krmných směsí, které jsem zkrmovala ve vlastním chovu zakrslých králíků, seznámení s podmínkami prostředí a testovanými jedinci a rovněž výsledky pokusu.
|
|
|
Produkce, zpracování a složení králičího masa
Kosová, Petra
Bakalářská práce se zabývá králičím masem. Králíci jsou chováni po celém světě pro králičí maso a králičí kožky. V dnešní době převažují faremní chovy králíků, především brojlerových plemen, kde intenzivní výkrm králíků trvá 70 až 85 dní. Při nákupu králíků určených na jatka se uplatňují kritéria jako živá hmotnost 2,5 -- 3,6 kg, věk 3 až 4 měsíce a zmasilost (plně zmasilé hřbetní partie). Králíci se poráží na králičích jatkách a v některých případech i na drůbežích porážkách. Jatečná výtěžnost králíka se pohybuje v rozmezí 50 až 65 %, čímž hmotnost jatečného těla je 1,0 až 1,8 kg. V České republice se v roce 2012 vyprodukovalo 1 211 t králičího masa, z toho šlo 90 % na export. Na celém světě je za rok vyprodukováno 1 800 000 t králičího masa. Hlavním producentem je Čína, následovaná Evropskou unií. Cenově je králičí maso srovnatelné s masem telecím. Králičí maso je ceněno pro vysoký obsah bílkovin, nenasycených mastných kyselin a nízký obsah cholesterolu.
|
|
|
Dynamika růstu králíků vybraných plemen
POUSTKA, Milan
Cílem diplomové práce bylo porovnat užitkové vlastnosti vybraných populací tří plemen králíků moravský modrý (Mm), holandský králík (Ho) a vídeňský modrý (Vm), tedy velkého,středního a malého plemene. Sledovány byly jak produkční znaky (přírůstek, jatečná výtěžnost), tak reprodukční znaky (průměrný počet mláďat, počet všech narozených, z toho živě a mrtvě narozených a počet odstavených mláďat, schopnost zabřezávání, mléčnost). Sledovány byly populace od každého plemene o výběrové základně 68 vrhů moravského modrého, 84 vrhů holandského králíka a 65 vrhů vídeňského modrého. Přírůstek byl sledován v pravidelných týdenních intervalech od narození až do ukončení výkrmu, tj. do 8 měsíců věku u moravského modrého, vídeňského modrého a 6 měsíců věku u holandského králíka. Výsledky byly porovnány s přírůstky uvedenými ve vzorníku plemen. Na základě sledovaných znaků přírůstku byla sestavena růstová křivka podle Richardsovy funkce v programu Excel a Statistica 12. Měsíční přírůstky hmotnosti byly porovnány mezi plemeny. Plemeno Mm dosáhlo nejvyššího průměrného přírůstku 693 g, plemeno Ho 480 g a plemeno Vm 529 g.Z výsledků jsou patrné znatelně vyšší přírůstky po celou dobu růstu v chovu holandského králíka, než požaduje standard ze vzorníku plemen. Moravský modrý vykazoval nižší průměrné přírůstky v prvních 5 měsících věku oproti standardu. Byla zjištěnavysoká statistická závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a přírůstkem v prvním měsíci věku (R =0,94, p < 0.01). Od 2. měsíce věku se závislost snižovala.Z parametrů růstové křivky byl zjištěn inflexní bod růstu u Mm v 59,8 dnech věku při hmotnosti 1528 g, u plemene Ho ve 43,2 dnech při hmotnosti 895 g a u Vm v 67,7 dnech a hmotnosti 1512 g. Průměrný počet mláďat ve sledovaných chovech byl 6,3 u Mm, 6,48 u Ho a 6,23 u Vm. Mléčnost byla zjištěna podle hmotnosti vrhu ve 2 a 21 dnech. Mléčnost u Mm byla 3985 g, u Ho 2582 g a u Vm 3176 g. U všech plemen byla zjištěna průkazná závislost mezi počtem mláďat ve vrhu a mléčností (R = 0,97-0,98).Mortalita u sledovaných plemen byla na nízké úrovni, nejvyšší byla u Vm (5 %), dále 2,9 % u Ho a u Mm jen 1,4 %. Jatečným rozborem byla zjištěna nejvyšší výtěžnost u plemene Ho (62,4 %), avšak při nižší produkci živé hmoty. Jatečná výtěžnost u Vm byla 59 % a nejnižší u Mm (56,1 %). Celkovým shrnutím dosažených výsledků byla zjištěna větší produkce živé hmoty u Mm ovšem za předpokladu vyšších nároků na prostor ustájení a větší krmivové základny. Jeho potomstvo poskytuje větší potenciál růstu a v některých ohledech lepších reprodukčních vlastností. Oproti tomu Ho dosahoval paradoxně vyššího počtu mláďat ve vrhu a větší jatečnou výtěžností s nepochybně kvalitnějším masem. Plemeno Vm i přes vyšší mortalitu vykazovalo poměrně velké přírůstky hmotnosti s jatečnou výtěžností srovnatelnou s jinými středními plemeny tzv. masného typu.Výsledky práce mohou být přínosem pro začínající chovatele při výběru plemene i stávajícím chovatelům těchto plemen při snaze o zdokonalení jejich předností a odstranění jejich nedostatků.
|
|
|
Masná užitkovost králíků
KREJČÍKOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce se zabývá masnou užitkovostí hybridních králíků. Základním předpokladem dobré produkce masa, srsti, kůže králíků je odpovídající úroveň výživy a krmení, které při plném zdraví zvířat zajistí maximální využití jejich genetického základu. V chovech králíků závisí výživa a krmení na technologií chovu a ustájení zvířat. Používají se různé typy krmení. Nejdůležitějším požadavkem výkrmu je dosažení jatečné zralosti králíků v co nejkratším čase. V prvé pokusné skupině dosáhlo porážkové hmotnosti 2600 g nejvíce kusů v 70. dnech věku u obou pohlaví, na rozdíl od druhé pokusné skupiny, kde nejvíce kusů s dokončeným výkrmem bylo až v 77. dnech. Přírůstky v jednotlivých týdnech výkrmu byly vyrovnané, rozdíly v prvém pokusu byly neprůkazné, u druhého pokusu byl rozdíl mezi pohlavím 15,5 g přírůstku/týden (což představuje 2,2 g/den). Spotřeba krmiva u jednotlivých pokusných skupin se lišil. V prvém pokusu nebyl zjištěn rozdíl spotřebovaného krmiva mezi pohlavím. Rozdíly byly zjištěny u druhé pokusné skupiny, kde více krmiva spotřebovaly samice (cca o 4,3 g/den) oproti samcům. První pokusné skupině se do KKS přidával Ostropestřec mariánský v koncentraci 1%, druhé skupině pouze v koncentraci 0,2%.
|
host ::
RSS.