Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Infekční nemoci přenášené členovci
NOVÁKOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá problematikou arbovirových nákaz v České republice (ČR) v období let 2002 - 2011. O splnění stanovených cílů a zodpovězení výzkumných otázek, jsem se pokusila metodou sekundární analýzy hlášených případů arboviróz v Informačním systému pro hlášení a evidenci infekčních nemocí - EPIDAT a literární rešerší a následnou analýzou odborných článků. Důležité doplňující informace mi poskytli pracovníci Státního veterinárního ústavu v Praze a Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě. Celá práce neposuzuje kvanta dat, ale je spíše zaměřena na epidemiologickou závažnost analyzovaných případů, na závažnost klinického průběhu a riziko zavlečení infekce na území ČR. Proto jsem také zvolila formu smíšeného kvalitativně - kvantitativního výzkumu.Teoretická část práce popisuje vybrané arbovirové nákazy.V našich podmínkách patří mezi epidemiologicky nejvýznamnější arbovirózy klíšťová encefalitida. Ve sledovaném období let 2002 - 2011 došlo, dle mého výzkumu a statistického ověření, k setrvalému trendu výskytu hlášených případů onemocnění klíšťovou encefalitidou s nejvyšší nemocností v roce 2006. Ve stejném roce byla za sledované období i nejvyšší incidence onemocnění klíšťovou encefalitidou v kraji Vysočina, kdy se hodnota nejvíce přiblížila Jihočeskému kraji, který zůstává po celé období let 2002 - 2011 nejvíce postižen. Proti onemocnění klíšťovou encefalitidou existuje účinná prevence - očkování. V souvislosti s klimatickými změnami, převážně s postupným vzestupem průměrných ročních teplot, a v důsledku narůstajícího cestovního ruchu nabývá v současnosti také v podmínkách ČR na stále větším významu Západonilská horečka. Zvýšená incidence tohoto onemocnění je zaznamenávána v posledních letech v USA, ale i v řadě evropských zemí (např. v Řecku, Maďarsku, Itálii). Jedním z dílčích cílů práce je tedy charakterizace surveillance Západonilské horečky v ČR, a to jak v oblasti humánní medicíny, tak i v oblasti veterinární. Sledování titru protilátek v séru koní patří mezi základní prvky surveillance tohoto onemocnění na našem území. Výsledky provedené studie naznačují rostoucí aktivitu viru a možné rozšíření do nových oblastí. Klinické onemocnění koní nebylo prozatím na území ČR zaznamenáno. V oblasti humánní medicíny byly hlášeny tři případy importovaného onemocnění Západonilskou horečkou. Dalšími arbovirózami, které se objevily na našem území, je onemocnění dengue a virová nemoc Chikungunya. Ve sledovaném období se jednalo celkem o 98 hlášených importovaných případů onemocnění dengue, z toho byla ve 24 případech zemí původu importu Indie. Tři případy onemocnění Chikungunya byly hlášeny v r. 2006 v souvislosti s pobytem na ostrově Mauritius, kde probíhala epidemie tohoto onemocnění. Z uvedených výsledků vyplývá, že v době možností neomezeného cestování, nabývá na významu pro obyvatele ČR riziko importu arboviróz. V poslední době jsou zaznamenávány některé arbovirózy i v lokalitách, kde se dříve nevyskytovaly. Důležitá je prevence, jak nespecifická, tak u některých onemocnění specifická. Dalším důležitým prvkem prevence je důsledné dodržování metod surveillance u jednotlivých onemocnění, které je klíčem k úspěšnému monitorování epidemiologické situace ve výskytu arboviróz, jak ve světě, tak na našem území. Virové nákazy přenášené hematofágními členovci patří mezi nejdůležitější emergentní infekční nemoci, kterým čelí lidstvo na začátku třetího tisíciletí, a stávají se (vedle malárie, malnutrice a helmintóz) největším zdravotnickým problémem, a to nejen v zemích třetího světa.
Výskyt klíšťové encefalitidy v okrese Příbram a míra informovanosti a postoj k očkování proti klíšťové encefalitidě u vybraných skupin obyvatel
KUCHAŘOVÁ, Eliška
Středoevropská klíšťová encefalitida je onemocnění, které patří do skupiny zoonóz a které je přenášeno prostřednictvím klíštěte Ixodes ricinus. Je to akutní neuroinfekce způsobená RNA virem, která může nemocného ohrozit na životě. Klíšťová encefalitida patří mezi onemocnění typické svou přírodní ohniskovostí. K nákaze člověka nejčastěji dochází přisátím infikovaného klíštěte. Jsou ale známy i případy, kdy k nákaze došlo požitím nepasterizovaného mléka nebo mléčných výrobků. Ačkoli se jedná o preventabilní onemocnění, kterému lze snadno předejít, proočkovanost je u nás stále velmi nízká. Pokud by se tento stav podařilo změnit, můžeme předpokládat, že výskyt klíšťové encefalitidy u nás by se výrazně snížil.
Vztah praktických lékařů pro děti a dorost k očkování proti klíšťové meningoencefalitidě ve velkoplošném ohnisku nákazy
PETERKOVÁ, Monika
Počet onemocnění KE se v ČR neustále zvyšuje. Je potřeba chránit nejen děti, ale i dospělé. Nejúčinnější ochranou je očkování. Má práce se zabývala nejen zjištěním procenta očkovaných dětí a dorostu v okrese České Budějovice, ale i vztahem pediatrů k onemocnění KE. Z výzkumu vyplynulo, že procento očkovaných se nesutále zyvšuje a že pediatři mají k tomuto onemocnění velmi vstřícný přístup. Rodiče o tomto problému dostatečně informují a očkování dětem i rodičům jednozančně doporučují.
Možnost ovlivnění zájmu o očkování proti klíšťové encefalitidě v ohnisku nákazy
VOBORSKÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá tématem informování lidí o problematice klíšťové encefalitidy a očkování proti ní. Naše diplomová práce má celkem čtyři cíle. Prvním cílem jsme zjišťovali kolik z oslovených osob je očkováno proti klíšťové encefalitidě. V druhém a třetím cíli jsme objasňovali důvody očkovaných a neočkovaných respondentů. Ve čtvrtém cíli jsme si dali za úkol zanalyzovat postoje respondentů k medializaci problematiky klíšťové encefalitidy. Klíšťová encefalitida je nákaza s přírodní ohniskovostí, která je způsobena virem klíšťové encefalitidy, patřící mezi flaviviry. Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata parazitují na rezervoárových zvířatech tipu drobných hlodavců, kopytníků či domácích zvířat. Klinický obraz nemoci je většinou dvoufázový a symptomatologická forma postihuje především dospělé a starší osoby. Jižní Čechy patří mezi významná ohniska klíšťové encefalitidy s nemocností výrazně převyšující průměr pro ČR. Nejúčinnější prevencí před onemocněním je očkování. V ČR jsou registrovány v současnosti dvě vakcíny. Jde o vakcínu FSME-Immun firmy Baxter a vakcínu Encepur firmy Novartis. Obě tyto vakcíny jsou určeny dětem již od 1 roku věku. Základní schéma očkování se skládá z 3 dávek a každé 3-5 let je nutné přeočkování. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 136 respondentů 49 % je očkováno. Dle předpokladu, nejčastějším důvodem očkování z 65 % je obava z nákazy klíšťovou encefalitidou. Dalším důvodem z 19% se stala intervence okolí na očkovaného a pro 16% osob je důvodem k očkování finanční zvýhodnění od zdravotní pojišťovny nebo od zaměstnavatele. Ani do budoucna se nechystá nechat se očkovat 35% z neočkovaných. Zhruba 40 % neočkovaných respondentů má pocit, že toto očkování nepotřebuje či nedůvěřuje očkování jako takovému. Neočkované by nejčastěji z 42% přesvědčilo finanční zvýhodnění ceny vakcíny zdravotní pojišťovnou či zaměstnavatelem, ale 35% by nepřesvědčilo nic. Z našeho průzkumu vyplynulo, že většina respondentů je spokojená s množstvím i obsahem informací o klíšťové encefalitidě. Nemají pocit, že by se mělo něco měnit v systému informování o této nemoci. Tato práce přispívá k zmonitorování trendů v myšlení lidí, a povede k zjištění jakým směrem má jít edukace lidí o klíšťové encefalitidě.
Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích
VOBORSKÁ, Eliška
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).
Informovanost veřejnosti o onemocnění klíšťovou encefalitidou
VOKROUHLÍKOVÁ, Monika
Ve své bakalářské práci se zabývám monitoringem informovanosti veřejnosti o onemocnění klíšťovou encefalitidou a jejím přístupem k očkování proti tomuto onemocnění. Výzkumem jsem zjistila, že populace je o klíšťové encefalitidě informována, ale zájem o očkování proti tomuto onemocnění u populace není.
Sekvenční analýza genomů viru KE, kmen Hypr, v různých pasážích v hostiteli \kur{in vivo}.
ŠIMONOVÁ, Zuzana
Srovnávala jsem genomové sekvence tří variant klíšťové encefalitidy, kmene Hypr. Konkrétně to byly: Hypr5 - pětkrát pasážovaný virus na mozcích sajících myšek, Hypr50/V - varianty vysocepasážovaná v laboratoři ve Vídni in vivo a Hypr50/CB - vysocepasážovaná varianta v laboratoři v Českých Budějovicích in vivo. Obě vysoce pasážované varianty byly také pasážované v mozcích myší. Zaměřila jsem se na změny nukletidových sekvencí ve vysocepasážovaných variantách Hypr50/CB a Hypr50/V v porovnání s variantou Hypr5 a z nich vyplývající změny aminokyselinových sekvencí ve virových proteinech. Zaznamenala jsem několik změn identických pro obě vysocepasážované varianty a to v proteinech E, NS3 a NS5 a několik unikátních změn jen v jedné z variant v proteinech E, NS1, NS2A, NS2B a NS3. Nukleotidová substituce byla taktéž nalezena v 5'UTR oblasti virového genomu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.