|
|
Možnost ovlivnění zájmu o očkování proti klíšťové encefalitidě v ohnisku nákazy
VOBORSKÁ, Eliška
Tato diplomová práce se zabývá tématem informování lidí o problematice klíšťové encefalitidy a očkování proti ní. Naše diplomová práce má celkem čtyři cíle. Prvním cílem jsme zjišťovali kolik z oslovených osob je očkováno proti klíšťové encefalitidě. V druhém a třetím cíli jsme objasňovali důvody očkovaných a neočkovaných respondentů. Ve čtvrtém cíli jsme si dali za úkol zanalyzovat postoje respondentů k medializaci problematiky klíšťové encefalitidy. Klíšťová encefalitida je nákaza s přírodní ohniskovostí, která je způsobena virem klíšťové encefalitidy, patřící mezi flaviviry. Přenašečem je klíště obecné (Ixodes ricinus). Klíšťata parazitují na rezervoárových zvířatech tipu drobných hlodavců, kopytníků či domácích zvířat. Klinický obraz nemoci je většinou dvoufázový a symptomatologická forma postihuje především dospělé a starší osoby. Jižní Čechy patří mezi významná ohniska klíšťové encefalitidy s nemocností výrazně převyšující průměr pro ČR. Nejúčinnější prevencí před onemocněním je očkování. V ČR jsou registrovány v současnosti dvě vakcíny. Jde o vakcínu FSME-Immun firmy Baxter a vakcínu Encepur firmy Novartis. Obě tyto vakcíny jsou určeny dětem již od 1 roku věku. Základní schéma očkování se skládá z 3 dávek a každé 3-5 let je nutné přeočkování. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z celkového počtu 136 respondentů 49 % je očkováno. Dle předpokladu, nejčastějším důvodem očkování z 65 % je obava z nákazy klíšťovou encefalitidou. Dalším důvodem z 19% se stala intervence okolí na očkovaného a pro 16% osob je důvodem k očkování finanční zvýhodnění od zdravotní pojišťovny nebo od zaměstnavatele. Ani do budoucna se nechystá nechat se očkovat 35% z neočkovaných. Zhruba 40 % neočkovaných respondentů má pocit, že toto očkování nepotřebuje či nedůvěřuje očkování jako takovému. Neočkované by nejčastěji z 42% přesvědčilo finanční zvýhodnění ceny vakcíny zdravotní pojišťovnou či zaměstnavatelem, ale 35% by nepřesvědčilo nic. Z našeho průzkumu vyplynulo, že většina respondentů je spokojená s množstvím i obsahem informací o klíšťové encefalitidě. Nemají pocit, že by se mělo něco měnit v systému informování o této nemoci. Tato práce přispívá k zmonitorování trendů v myšlení lidí, a povede k zjištění jakým směrem má jít edukace lidí o klíšťové encefalitidě.
|
|
|
Proočkovanost dospělých proti klíšťové meningoencefalitidě v Českých Budějovicích
VOBORSKÁ, Eliška
Tato bakalářská práce si kladla za cíl zmapovat proočkovanost proti klíšťové encefalitidě dospělých obyvatel jednoho z měst v ohnisku nákazy, tedy v Českých Budějovicích. Klíšťová encefalitida je velice zákeřné a nebezpečné neurodegenerativní onemocnění. Často se zpočátku projevuje pouze nenápadnými chřipkovými příznaky. Přenáší se buď nakaženým klíštětem, a nebo požitím produktů z nepasterizovaného mléka nakažených zvířat (kozy,ovce). Lidé, žijící v oblastech s vyšším zastoupením klíšťat infikovaných některou z jimi přenášených chorob (klíšťová encefalitida, lymeská borelióza, ehrlichióza) by měli věnovat velkou pozornost prevenci. V případě klíšťové encefalitidy jako jediné z klíšťaty přenášených nemocí je možné očkování. Očkování se doporučuje v zimních měsících, kdy klíšťata nejsou aktivní. Toto opatření se dělá v chladném ročním období proto, aby již na jaře, kdy klíšťata začínají být aktivní, mělo tělo dostatečné množství protilátek proti klíšťové encefalitidě. V teplých měsících je možné zrychlené schéma očkování proto, aby se protilátky vytvořily rychleji. jejich přetrvávání je však poněkud kratší. Mé zkoumání bylo prováděno pomocí dotazníků, předkládaných metodou náhodného výběru, dospělým obyvatelům Českých Budějovic. Formou zpracování byla metoda kvantitativního výzkumu. Posléze byly dotazníky zpracovány formou deskriptivní studie. Celkový počet vrácených dotazníků činil 541 (77 %). Největší zastoupení měla generace do 29 let (68 %), kde je proočkovanost nejvyšší (56 %). Tedy celkové rozložení očkovaných k neočkovaným činí 49 % k 51 %. Naopak nejnižší proočkovanost je v generací 70 a více letých, kde je očkovaný 1 respondent z 18, tedy 5,5 % z celkového počtu. U žen, které zaujímaly 76 % zkoumaného vzorku, proočkovanost činní 53 % a u mužů, kteří zaujímali 24 %, očkovaní činili 35 %. Dalším z cílů práce bylo zmonitorovat postoje obyvatel města k tomuto očkování. Zjistili jsme, že u neočkovaných obyvatel se jako důvod nejčastěji objevil názor, že očkování není potřeba (43 %), finance (20 %) a dále následují různé důvody, jejichž společným jmenovatelem je lenost. U očkovaných obyvatel se nejčastěji objevoval jako důvod strach z nákazy (51 %) a za ním následuje přesvědčení jinou osobou (24 %). Na třetím místě je pobyt v rizikovém prostředí (18 %).
|
host ::
RSS.