|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
|
|
Botanická inventarizace Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, dílčí lokality Velký močál
Baroch, Patrik ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Horské vrchoviště Velký močál se rozkládá na ploše cca 50 ha v katastrálním území dnes již bývalé obce Sauersack (Rolava), ležící v nadmořské výšce 930 m nedaleko města Přebuz v Krušných horách. Od roku 1969 bylo vrchoviště Velký močál samostatnou Státní, později Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2012 je součástí NPR Rolavská vrchoviště, rozkládající se na ploše zhruba 750 ha.
Cílem práce bylo navázat na botanické průzkumy z minulých let a porovnat je se současným stavem. V rámci botanické inventarizace bylo během jedné vegetační sezóny zaznamenáno celkem 37 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů, přičemž byl potvrzený výskyt a další šíření hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba), na který poukázal v Additamentech ČBS XII / 2014 již Mgr. Melichar. Bylo zjištěno rozšíření plodné populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) do západní části území a okolních šlenků. V jižní a západní části hranice vrchoviště byl pak nově zjištěný výskyt sítiny klubkaté (Juncus conglomeratus) a rašeliníku lesklého (Sphagnum subnitens), který prokazuje eutrofizaci okrajových částí vrchoviště.
Dále byla zkoumána dlouhodobá vegetační dynamika území, konkrétně změny v rozloze jednotlivých dílčích biotopů, které byly interpretovány na historických leteckých snímcích z let 1953, 2000 a 2013. V programu ArcGIS byly vytvořeny vegetační mapy, které byly následně analyzovány. Analýza ukázala dlouhodobé změny ve vegetačním pokryvu, prokázala probíhající sukcesi smrku ztepilého (Picea abies) a borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), v důsledku čehož dochází ke snížení rozvolněné plochy vrchoviště. Tyto změny mohou mít do budoucna fatální vliv na stávající vrchovištní vegetaci, zejména pak na rozšiřující se a plodné populace Scheuchzeria palustris a Rhynchospora alba a jsou důkazem postupného vysychání vrchoviště. Hlavní příčinou je pravděpodobně globální změna klimatu a s ní související změněná srážková bilance ČR což podstatně ovlivňuje hydrologický režim tohoto ombrotrofního vrchoviště a tyto jevy je potřeba dále podrobněji zkoumat.
Pro zjištěné negativní vlivy, které se uplatňují na vývoji přírodních podmínek vrchoviště, byla navržena opatření směřující k jejich odstranění, nebo alespoň k jejich minimalizaci.
|
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
|
|
Exkurze pro žáky základních škol do oblasti Veselských pískoven
SEMRÁDOVÁ MARTINŮ, Lenka
Tématem bakalářské práce je vytvoření didaktických podkladů a motivačních prvků, které by byly vyuţity při poznání Veselských pískoven. Projekt je určen pro ţáky základních škol. Práce se v první části zabývá problematikou pískoven obecně. Seznamuje s jejich vznikem, faunou a florou, která se vyskytuje na narušených místech a také se věnuje konkrétnímu prostředí Veselských pískoven. Druhá část je věnována exkurzím, které jsou určeny jak pro první tak i druhý stupeň ZŠ. Tyto jsou vytvořeny tak, ţe mohou být pouţity jak na samotných pískovnách, tak v učebně.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Flóra cévnatých rostlin základního pole (kvadrantu) středoevropského mapování (CEBA) č. 7251 (jižní okolí Českého Krumlova)
VOREL, Michal
Účelem této práce bylo určit základní charakteristiku přírodních podmínek kvadrantu č. 7251 středoevropského mapování, vytvoření přehledu dosud uváděných taxonů cévnatých rostlin v tomto území na základě literárních údajů. Tyto údaje byly porovnány s údaji z vlastního terénního průzkum, který byl proveden v roce 2011 a 2012, a to od března do září. Na základě výše uvedených údajů byl sestaven úplný druhový seznam zkoumaného území, který byl porovnán s druhovým bohatstvím ostatních kvadrantů České republiky. Kvadrant č, 7251 leží v povodí Vltavy a je součástí Českokrumlovské vrchoviny, jež je složena ponejvíc z krystalických hornin moldanubika. Nadmořská výška kolísá od 828 až k 500 m. n. m. Území se nachází ve srážkovém stínu Šumavy (průměrný úhrn srážek 650 mm za rok), z převážné části je tvořeno mezofytikem a z malé části oreofytikem. Ve zkoumaném území bylo literárními zdroji dosud uváděno 519 taxonů cévnatých rostlin, zatímco při terénním průzkumu bylo nalezeno pouze 319 taxonů. Z tohoto počtu bylo 84 taxonů v kvadrantu dosud neuvedených. Podle literárních zdrojů a vlastního terénního průzkumu byl stanoven celkový počet druhů z kvadrantu č. 7251 na 603 taxonů. Při srovnání celkového počtu taxonů v průměrném kvadrantu České republiky s celkovým počtem taxonů z kvadrantu č. 7251 (literární zdroje + vlastní terénní průzkum) by bylo možno usuzovat, že zkoumané území je druhově chudší.
|
|
|
Vliv výstavby silničního obchvatu Klatov na biodiverzitu
ŠIZLINGOVÁ, Václava
Tématem této práce byl vliv výstavby silničního obchvatu města Klatovy a přilehlých obcí na krajinu a biodiverzitu (fauna a flóra). Silniční obchvat Klatov by byl nejlepším řešením pro snížení hluku a emisních limitů pro obyvatele centra města a přilehlých obcí. V práci byl popsán a porovnán předchozí (1997) a současný stav území. Obchvat byl posouzen z hlediska vlivu na krajinu a biodiverzitu na základě vyhodnocení vlivů na životní prostředí, a to nejen podle mého vlastního pozorování, ale také podle výsledků, které vyplynuly z procesu EIA. Byla vyhodnocena struktura společenstva bezobratlých epigeických na plánované trase obchvatu ve všech jejích variantách. V úseku I. a II. obchvatu byla v procesu EIA (1997) i v mém vlastním pozorování posuzována a vyhodnocena pouze jedna varianta, která byla v předcházejícím období vybrána jako nejvhodnější. V úseku III. obchvatu bylo posuzováno a hodnoceno pět variant V1 ? V5. V procesu EIA byla vybrána jako nejvhodnější varianta V4, a to jak z hlediska vlivu na krajinu, biodiverzitu, tak i na obyvatelstvo. Vhodnost varianty V4 potvrdila i moje vlastní pozorování. Po jejich vyhodnocení jsem dospěla k závěru, že obchvat v této variantě sice kříží Drnový potok, ale do lesního porostu zasahuje minimálně. Trasa prochází převážně zemědělsky obhospodařovanou krajinou, která je již v tomto prostoru zatížena existencí cyklostezky a železničního koridoru.
|
|
| |
host ::
RSS.