|
|
Využití právních norem při práci Policie ČR za mimořádných událostí podle typových činností
HOLUB, Bedřich
Bakalářská práce se týká především oblasti činnosti Policie České republiky a dalších složek integrovaného záchranného systému v rámci mimořádných událostí. Téma je zúženo na právní normy, které Policie České republiky využívá při své činnosti v rámci zásahů u mimořádných událostí. Jde tedy zejména o teoretickou sondu do právních norem, které zmíněnou oblast činnosti Policie České republiky upravují. V práci je využívána zejména metoda analýzy, kdy jednotlivé právní normy a konkrétní ustanovení těchto právních norem jsou podrobně rozebírány a jejich obsah je vztahován ke konkrétním praktickým úskalím tématu. Za využití metody selekce byly vybrány konkrétní mimořádné události, kterým se dále autor jednotlivě věnuje. Jde o tyto mimořádné události "Amok útok aktivního střelce, Demonstrativní úmysly sebevraždy, Dopravní nehoda, Nález nebo hrozba použití nástražného výbušného systému (NVS), Chřipka ptáků, Letecká nehoda, Nález B agens, Uskutečněné a ověřené použití radiologické zbraně". Jádrem bakalářské práce je právě analýza každé výše zmíněné mimořádné události a to jak činnost Policie ČR, tak činnost dalších složek Integrovaného záchranného systému. Takto je činěno zejména z toho důvodu, že činnosti jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému spolu úzce souvisejí a i právní normy se stýkají v mnoha rovinách a úrovních, což může vytvářet mnohé složité situace jak na místě mimořádných událostí, tak při jejich administraci a vyhodnocení. Autor analyzuje nejen základní právní normy, tedy zákony, ale i další podzákonné normy a interní normativní směrnice. Práce je sondou do využívání právních norem při mimořádných událostí především Policií České republiky, která se při své činnosti řídí velkým množství právních norem. Od ústavních zákonů, přes zákony, vyhlášky, prováděcí vyhlášky, nařízení vlády až po opravdu nepřeberné množství interních normativních směrnic. Práce se snaží strukturovaně popsat právě ty právní normy, které zasahují do práce integrovaného záchranného systému při činnostech za mimořádných událostí. Na základě výše zmíněné analýzy právních norem používaných při činnosti Policie České republiky v rámci integrovaného záchranného systému při mimořádných událostech, je sestaveno vyhodnocení, výsledky. Zde jsou zmíněny především fundamentální právní normy, které jsou při mimořádných událostech využívány. Dále je v bakalářské práci použita metoda syntézy, a to především ve vztahu ke statistikám, které jsou zmíněny v jedné z kapitol práce. Autor systematicky popisuje způsob vedení statistik, úskalí, která způsobuje vedení statistik podle různých ukazatelů a různými složkami integrovaného záchranného systému. Přesto jsou uvedeny konkrétní výsledky získané na základě této syntézy. Využitelnost této práce je především v jejím strukturálním pojetí. Jde o systemizovaný přehled právních norem, které jsou používány nejen Policií České republiky při mimořádných událostech. Záměrně jsou selektivně uvedeny pouze jednotlivé případy mimořádných událostí, jelikož absolutní seznam mimořádných událostí pravděpodobně nelze sestavit a i kdyby to bylo možné, výrazně by to přesahovalo rozsah této bakalářské práce. Ačkoliv je zřejmé, že každá konkrétní mimořádná událost je individuální a nelze tedy jednoznačně uvést, které právní normy se u jednotlivých druhů mimořádných událostí budou využívat, v práci lze nalézt schématický seznam právních norem, které především Policie České republiky u jednotlivých selektovaných mimořádných událostí bude využívat. Další využití práce je možné v rámci krizového řízení, či při přípravě krizových plánů, kdy lze využít především jednotlivé analyzované právní normy či konkrétní ustanovení.
|
|
|
Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu z pohledu zdravotnického záchranáře
PYTEL, Filip
Bakalářská práce s názvem "Typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu z pohledu zdravotnického záchranáře" je zaměřena na systém spolupráce základních složek integrovaného záchranného systému, především pak na činnosti zdravotnických záchranářů a poskytovatelů zdravotnické záchranné služby. Spolupráce těchto složek na místech mimořádné události nebo náhlého postižení zdraví osob není výjimkou. Pro efektivní zvládnutí takových situací je potřeba, aby všichni členové zasahujících složek zvládali postupy dané souborem dokumentů nazvaným "Katalog typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu", a díky tomu tak bylo provádění záchranných a likvidační prací co nejefektivnější. Teoretická část této práce shrnuje informace o základních složkách integrovaného záchranného systému, které vycházejí ze zákona č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému, a popisuje úlohy zdravotnické záchranné služby během jednotlivých typových činností, vyplývajících právě z "Katalogu typových činností složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu". V praktické části jsou vyhodnoceny rozhovory se zdravotnickými záchranáři, zaměstnanci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, zaměřené na jejich povědomí ohledně typových činností integrovaného záchranného systému. Z výsledků výzkumu plyne, že hloubka informací týkajících se typových činností se u každého jednotlivce liší v závislosti na jejich individuálním přístupu k dané problematice. Nelze tudíž jednoznačně říci, zda mají zdravotničtí záchranáři dostatečné či nedostatečné povědomí o typových činnostech při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému.
|
|
|
Rozsah psychosociální pomoci poskytované Hasičským záchranným sborem Jihočeského kraje při řešení mimořádných událostí a při ochraně obyvatelstva
ZÍKA, Václav
Diplomová práce pojednává o psychosociální pomoci a o celém komplexu v ní obsažených činností, které se staly standardem při pomoci zasaženým u mimořádných událostí, krizových situací a při ochraně obyvatelstva. Standardem v každodenní práci příslušníků Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje, ale i dalších subjektů při spolupráci a společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Mimořádné události s různou intenzitou, četností a rozsahem zasahují do života lidí. Stát vytváří různé nástroje a opatření a snaží se na škodlivé působení těchto jevů připravovat a při vzniku je účinně řešit a minimalizovat jejich dopady. Garantem v této oblasti je Hasičský záchranný sbor České republiky, který svou činnost opírá o zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů a jeho hlavním úkolem je, mimo jiné, chránit životy a zdraví obyvatel. K naplnění svého poslání poskytuje zasaženým při provádění záchranných a likvidačních prací i psychosociální pomoc. Reaguje tak na celkové potřeby lidí a svou péči dále rozvíjí. Tato nabídka občanům je ještě více rozšířena při společném zásahu složek integrovaného záchranného systému. Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů nastavuje možnosti koordinace a širokou platformu součinnosti a spolupráce s řadou dalších významných státních i nestátních organizací a institucí. Stanoveným cílem mé diplomové práce bylo provést vyhodnocení celého komplexu činností psychosociální pomoci zasaženým při mimořádných událostech. Se znalostí teoretických východisek a zejména pak po vyhodnocení následného kvalitativního výzkumu navrhnout podněty a určitá doporučení ke změnám a ke zlepšení naší práce při poskytování psychosociální pomoci. Formuloval jsem si pět výzkumných otázek, které odrážely celou šíři zkoumané problematiky. Práce je standardně členěna na teoretickou a praktickou část. Teoretickou část jsem naplnil studiem a analýzou odborné literatury a souvisejících právních norem zabývajících se zadáním Hasičského záchranného sboru České republiky a jeho psychologické služby, složek integrovaného záchranného systému a především samotné psychosociální pomoci. Praktická část je realizována osvědčeným kvalitativním výzkumným šetřením formou polostrukturovaného individuálního rozhovoru. Rozhovory byly podle zadání práce vedeny s veliteli v několika řídících úrovních, operačními důstojníky a psychologem Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. Výzkumný soubor tvořilo patnáct respondentů, tedy více jak deset procent z celkového počtu podobně zařazených příslušníků. Vzhledem k zadání diplomové práce je zde patrná snaha o co největší vypovídatelnost výsledků výzkumu při zachování všech zásad kvalitativního šetření. Rozsáhlá vytěžená data jsem vyhodnotil metodou obsahové analýzy kvalitativních dat a po následné komparaci a redukci jsem vytvořil souhrny konečných výsledků výzkumu. V následné diskuzi jsem hlavní výsledky výzk
|
|
|
Výuka témat "Ochrana člověka za běžných rizik a mimořádných událostí" na základních a středních školách
BERKOVEC, Jiří
Tato diplomová práce pojednává o tématech "ochrany člověka za běžných rizik a mimořádných událostí", které jsou součástí jednotlivých vyučovaných předmětů na základních a středních školách. Tato témata jsou v současné době důležitou složkou vzdělávání na obou stupních vzdělávání. Žáci nebo studenti potřebují zlepšit své znalosti o těchto tématech spojených s ochranou obyvatelstva. V případě vzniku těchto mimořádných událostí je potřeba, aby žáci nebo studenti projevili odpovědné chování, dokázali se v dané vzniklé situaci zorientovat, pomoci zasaženým lidem a přivolat záchranné složky na místo. Pedagogové na základních a středních školách, kteří mají vzdělání v oblasti ochrany obyvatelstva a předávají informace dále žákům nebo studentům pomocí výukových předmětů a pomůcek. Jednotlivých pedagogů jsem se dotazoval, v jakých předmětech výuku témat realizují. Témata jsou začleněna do mnoho vyučovaných předmětů, jakými jsou nejčastěji Výchova ke zdraví, Člověk a svět práce, Člověk a jeho svět, Občanská nauka, ale i Prvouka na prvním stupni ZŠ, Přírodopis (popřípadě biologie), Chemie nebo Fyzika. Rámcově vzdělávací programy pro základní a střední školy obsahují témata spojená s ochranou obyvatelstva. Na školní úrovni pak představují školní vzdělávací programy, které vydávají jednotlivý ředitelé školních zařízení a podle těchto programů je výuka uskutečňována na jednotlivých školách.
|
|
|
Vliv mediálního pokrytí období světových epidemií na společnost (na příkladu virů ebola a zika)
Staňková, Nikola ; Moravec, Václav (vedoucí práce) ; Trunečková, Ludmila (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vlivu médií na společnost během epidemií virů ebola (v letech 2014-2016) a zika (v roce 2016). Teoretická část charakterizuje základní pojmy a stručně popisuje průběh obou epidemií. Následně předkládá teoretický základ k problematice vlivu mediálních sdělení na publikum, na společnost a na farmaceutický průmysl. Krátce také rozebírá úpravu referování o nemocech ve vybraných kodexech (v kodexu veřejnoprávní České televize, v kodexu britské veřejnoprávní televize BBC a v kodexu Asociace televizních organizací ČR). V praktické části jsou poznatky z části teoretické aplikovány do případové studie, kde jsou analyzovány audiovizuální zpravodajské příspěvky České televize a televize Nova během epidemií eboly a ziky. Práce si všímá četnosti a frekvence příspěvků ve sledovaném období, zajímá se o charakter zpráv, jejich jazykovou úpravu i hosty, kteří v příspěvcích vystupují. Analýza je doplněna o popis redakční práce v obou televizích. Následně jsou na základě výsledků průzkumů veřejného mínění vybrány nejviditelnější vlivy, které mediální pokrytí vyvolalo u publika, a na základě rozhovorů s odborníky charakterizovány účinky, které zpravodajství o epidemiích vyvolalo ve farmaceutickém průmyslu. Závěr je věnován návrhu úpravy, která by v podobných situacích eliminovala výskyt...
|
|
|
Charakteristika neatropogenních mimořádných událostí
Legner, Vojtěch ; Fiala, Miloš (vedoucí práce) ; Vilášek, Josef (oponent)
Název: Charakteristika neantropogenních mimořádných událostí Cíl práce: Cílem práce je charakterizovat některé druhy mimořádných neantropogenních událostí, určit ty, které v České republice dosahují největší četnosti a jednu z nich blíže popsat. Metody: V této bakalářské práci byly použity metody deskriptivně-analytického charakteru, pro které byly podkladem informace, úzce související s problematikou neantropogenních mimořádných událostí v České republice a ve světě. Výsledky: Přehled některých mimořádných událostí, které již vznikly či mohou vzniknout na území České republiky a ve světě. Stručné vyjmenování nejčastějších případů mimořádných neantropogenních událostí v České republice a širší charakterizování jedné z nich. Klíčová slova: mimořádná událost, neantropogenní události, hrozba, nebezpečí, prevence, bezpečnost
|
|
|
Psychosomatické přetížení členů Integrovaného záchranného systému v důsledku zásahu při mimořádné události.
Kronavetrová, Martina ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je výzkumné šetření, zda zásah při mimořádné události má vliv na psychosomatiku členů složek integrovaného záchranného systému (IZS). Jako dílčí cíle jsem si vytyčila vyhodnotit, u kterých složek IZS se nejvíce projevují psychosomatické potíže v souvislosti s mimořádnou událostí. Zda mají členi IZS v rámci svého zaměstnání možnost navštívit specialistu v případě potřeby, dále zda jsou seznámeni s programem strategie zvládání psychicky náročných profesních situací a zda se dá připravit na stres provázející zásah při mimořádné události. Následuje seznámení se s psychosomatickou medicínou a její historií. Další část je věnována psychoterapii, duševní hygieně, stresu, bodyterapii, krizové intervenci a posttraumatickým stresovým poruchám. Pro empirickou část jsem si zvolila kvantitativní metodu výzkumného šetření formou anonymního dotazníku. Výzkumný soubor se skládá ze členů integrovaného záchranného systému. Respondenti byli zaměstnanci pracující v integrovaném záchranném systému, bylo osloveno 120 členů IZS. Z výzkumného šetření se potvrdilo, že mimořádná událost má vliv na psychosomatiku projevující se nejčastěji hypertenzí a vracením negativních prožitků. Klíčová slova v ČJ Psychosomatika Psychoterapie Mimořádná událost Integrovaný záchranný systém Krizová...
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens
STREJČKOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo zjistit připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení potenciální mimořádné události radiačního charakteru. Náplní bakalářské práce je zmapovat odbornou, materiální a technickou připravenost. Teoretická část se zabývá charakteristikou integrovaného záchranného systému, mimořádných událostí, ionizujícím zářením a v neposlední řadě přednemocniční neodkladnou péčí o ozářené osoby. Praktická část bakalářské práce zjišťovala míru připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jak v rovině odborné, tak v rovině materiálně technické. V práci byly stanoveny dvě hypotézy, H1: "Zdravotničtí záchranáři mají znalosti o ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.," a H2: "Zdravotnická záchranná služba disponuje materiálně technickým vybavením pro ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens." K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník a realizován dotazníkový průzkum. Bylo provedeno statistické šetření pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník se sestával z uzavřených otázek. Obsahoval 11 otázek informativního charakteru, 9 otázek zaměřených na problematiku ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens a 4 otázky zaměřené na materiálně technickou vybavenost zdravotnické záchranné služby. Na otázky zaměřené na znalosti respondentů byly poleženy 3-5 možných odpovědí, z nichž pouze jedna byla správná. Data byla shromážděna v průběhu měsíce března 2017. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 60 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 42 respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že znalosti zdravotnických pracovníků v této oblasti jsou podprůměrné. Aritmetický průměr u znalostí činil 5,79 bodů z 9, u materiálně technické vybavenosti činil 1,79 bodů z 2. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že cíle diplomové práce byly splněny. Hypotéza č. 1 byla zamítnuta a hypotéza č. 2 přijata.Přínosem bakalářské práce je především zhotovení základního uceleného přehledu o připravenosti a materiálně technickém zabezpečení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.
|
|
|
Provádění vstupu do objektu při mimořádných událostech policistou
CHALOUPKA, Pavel
Diplomová práce je vytvořením přehledného dokumentu, který obsahuje zákonná oprávnění policie ČR použitelná v praxi při mimořádných událostech, kde lze předpokládat nutnost vstupu do objektu. Hlavním cílem práce je zjistit a vyhodnotit znalost a připravenost policistů zařazených pod Krajským ředitelstvím policie Jihočeského kraje k provádění vstupu do objektu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů z oblasti policie ČR a Integrovaného záchranného systému. Dále je zaměřena na problematiku vstupu do objektu při ochraně života, zdraví a majetku, při evakuaci a také při mimořádných událostech, které vyžadují aplikaci vybraných typových činností IZS, kde je velitelem zásahu policista. V praktické části jsou pro výzkum stanoveny dvě hypotézy. Hlavní hypotéza předpokládá, že policisté jsou dostatečným způsobem seznámeni s problematikou vstupu do objektu. Dílčí hypotéza předpokládá statisticky významný rozdíl v úrovni znalostí mezi služebně staršími a mladšími policisty. Data pro výzkum byla získána pomocí kvantitativního výzkumu formou dotazníkového šetření. Pro ověření hlavní hypotézy byl použit aritmetický průměr. Pro ověření dílčí hypotézy byly stanoveny dva výběrové soubory a data byla statisticky zpracována pomocí dvojvýběrového t-testu. Výsledkem šetření je nepotvrzení obou stanovených hypotéz, a tedy, že policisté nejsou dostatečným způsobem seznámeni s problematikou vstupu do objektu a rozdíl mezi služebně staršími a mladšími policisty není statisticky významný.
|
|
|
Analýza řešení připravenosti obcí na mimořádnou událost sucho v regionu Jihočeského kraje
FURIK, Miroslav
Cílem této diplomové práce je zhodnocení potřeb a připravenosti obcí s rozšířenou působností Jihočeského kraje na mimořádnou událost sucho. K dosažení stanoveného cíle byla provedena rešerše dostupné literatury a zahraničních pramenů, která napomohla k získání základních informací nezbytných k pochopení této problematiky. Pro analýzu potřeb a připravenosti obcí s rozšířenou působností byla využita metoda kvalitativního výzkumu, provedená na základě řízeného strukturovaného rozhovoru. Tento výzkum byl uskutečněn mezi pracovníky krizového řízení obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Dotazováni byli i další odborníci, jako např. pracovníci odboru krizového řízení Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí obcí s rozšířenou působností nebo Hasičského záchranného sboru Jihočeského kraje. V dostupných dokumentech byly dále zkoumány podrobnosti týkající se vybraných aspektů zvyšujících odolnost a připravenost obcí s rozšířenou působností na výskyt sucha. V těchto dokumentech byla zkoumána míra zapojení státní správy a samosprávy v otázkách řešení připravenosti na sucho a způsob implementace v analyzovaných dokumentech. Zjištěné informace byly následně uspořádány a vyhodnoceny. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že připravenost obcí s rozšířenou působností na mimořádnou událost sucha je nedostatečná. Dokumentace, která by řešila problematiku sucha, nebyla pro jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností zpracována a též nebyla zapracována do havarijního plánu kraje nebo krizového plánu obce s rozšířenou působností. Dalším problémem je nedostatečná informovanost obcí s rozšířenou působností o epizodách výskytu sucha ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Provedeným výzkumem byl také zjištěn problém v nízkém počtu zdrojů pitné vody a nedostatečného zajištění náhradních či nouzových zdrojů pitné vody.
|
host ::
RSS.