|
|
Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence
Steklík, Daniel ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Kritické ohlasy psané a hudební tvorby Vratislava Brabence se zabývá analýzou samizdatových sborníků, československých a zahraničních periodik, a také internetových článků reagujících na celoživotní dílo a osobnost tohoto hudebníka, básníka a představitele československého undergroundu. Autor práce nejprve utváří biografický a historický kontext a stručně představuje další protagonisty undergroundu. Dále přibližuje underground a disent, kde vysvětluje i rozdíl mezi těmito pojmy. Hlavní částí práce pak tvoří zpracování mediálního ohlasu na básnická díla, hudbu a život umělce. Text dále zachycuje událost soudního procesu z roku 1976, která vedla k uvěznění Vratislava Brabence, jak z pohledu pamětníků, kteří uchovali dopisy v samizdatové formě, tak z pohledu zástupců StB, kteří proces proti tvůrcům undergroundu vedli a sepsali zprávy zachycujíci průběh soudního jednání. Rešeršní metodou pak autor práce pátrá v československém a exilovém tisku a samizdatech. Obsahová analýza vyhledaného materiálu přínáší zajímavé rozdíly mezi cenzurovanými a svobodnými periodiky, včetně pohledu představitelů undergroundu. Práce tudíž zachycuje i dopad procesu s Vratislavem Brabencem na vývoj událostí v Československu.
|
|
|
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
|
|
|
Česká emigrace v západní Evropě, USA a Kanadě; národní vědomí a vztah k vlasti v porovnání s postoji Čechů žijících v hranicích národního státu
Feitl, David ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Lupták Burzová, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá diverzifikovaným pojetím češství. Hlavní tezí je porovnání typů a rovin vztahu k vlasti, na jedné straně u (politické) emigrace po roce 1948 a na straně druhé "domácího" českého obyvatelstva. V práci budou stručně zmíněna i předcházející údobí českého vystěhovalectví, hospodářsko-sociální situace na přelomu 19. a 20. století, 50. léta 20. století atd. To vše v kontextu historického odklonu českých zemí od Západu, avšak právě tam mířily kroky poúnorových emigrantů. V tomto ohledu je klíčový popis českého společensko-politického dění v očích tehdejších občanů, oficiální propagandy a emigrantů. Tehdejší obraz Západu či emigrantů spolu s ostatními závěry bude komparován se základními teoriemi migrace a migrační politiky. V bodě politické emigrace bude práce citovat dobové zákonné normy včetně paragrafového znění. Práce se zabývá výlučně emigranty na Západ. Zejména do západní Evropy, USA a Kanady, ale i do Austrálie či Izraele. Reflektuje směr a hlavní centra emigrace, ověřuje relevantnost informací o počtu exilových Čechů, schopnost jejich seberealizace v nové vlasti, včetně spolků a organizací či snahu o komunikaci se svou domovinou či následnou reemigraci. Cílem práce, která se opírá zejména o výše zmíněné informace, není popis odchodu ze staré vlasti ani následná asimilace...
|
|
|
Od lingvistických anomálií k subverzi moci: Narušování jazyka moci a vyjádření vykořeněnosti skrze střídání a míšení jazyků v literatuře
Zelenková, Alena ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá střídání kódů, tedy užití více jazyků v rámci jedné promluvy, jako stěžejní strukturní prvek polyfonie ve vybraných literárních dílech, mezi která patří za prvé Borderlands: The New Mestiza = La Frontera (1987) chicanské autorky Glorie Anzaldúy, která prostřednictvím několika jazyků zakládá literární tradici tak, aby byla schopna reflektovat život v pohraničí. Za druhé román Vystěhovalci (1992) německého spisovatele Winfrieda Georga Sebalda, který skrze fotografie a vícejazyčné promluvy jednotlivých protagonistů vyvolává dojem autentického vyprávění. Třetí okruh tvoří povídky Franze Kafky. Předmětem zájmu příslušné kapitoly jsou gesta, která prakticky tvoří jednotlivé povídky-fragmenty. Konečně se práce zastaví u prolínání různých jazykových struktur intimních sfér prvkem jazyka moci, diskurzu socialistického realismu, v Zahradní slavnosti (1963) Václava Havla skrze repetice a variace.
|
|
|
Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského
Zbořil, Jakub ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Kritický ohlas na poválečná díla Egona Hostovského se snaží zmapovat ohlas tří poválečných děl (Cizinec hledá byt, Osamělí buřiči, Nezvěstný) spisovatele Egona Hostovského v domácím, exilovém a zahraničním prostředí. Samotnému popisu kritického ohlasu jednotlivých děl předchází kapitola, která se snaží zachytit Hostovského tvorbu předválečnou a tvorbu válečnou, které mají na jeho pozdější dílo výrazný vliv. Výsledku práce bylo dosaženo kvalitativní analýzou dobových kritik, stejně tak díky publikovaným vzpomínkám samotného autora v autobiografii Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině a díky dílům literárního kritika Václava Papouška. Z důvodu Hostovského exilového pobytu a s tím spojenou cenzurou jeho děl v Československu je období zpracovaných recenzí široké - od roku 1947 až po současnost.
|
|
|
Emigration motif in Pnin and other novels by Vladimír Nabokov
Dubiaga, Daria ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Grmela, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá téma emigrace v beletristickém díle Vladimira Nabokova zejména prostřednictvím analýzy jednoho z anglicky psaných románů - Pnin. Mnoho Nabokových děl nese autobiografické rysy, proto velká část této práce nabízí biografii Nabokova s důrazem na životopisné přesahy do jeho tvorby. V teoretické části práce je popsána biografie Vladimíra Nabokova a typické prvky jeho tvorby, s krátkým úvodem do předmětu emigrace a charakterizací první vlny ruské emigrace. Navazující praktická část pak nabízí hlubší analýzu románu Pnin s ohledem na realizaci motivu emigrace v daném románu, pod-témat, které se vyskytuji v tvorbě Nabokova obecně. Závěr práce pak shrnuje způsob, jakým Nabokov zřejmě vytvářel typologickou postavu ruského emigranta.
|
|
|
Zmizelé knihy: Původní české beletristické knihy "zastavené" cenzurou z ideologických důvodů v různých fázích výroby či distribuce na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století
Spáčilová, Martina ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Šípek, Richard (oponent)
Tématem práce je oblast náležící rozhraní knihovnictví, archivnictví a literární historie - jde o syntézu několika zájmů a pohledů na problematiku. Cenzura jako nástroj režimu v bývalé ČSR, resp. ČSSR zabraňovala mnohým spisovatelům vydávat jakákoli svá díla. Práce se zabývá nejen knihami, jež jsou ve slovnících uváděny jako zničené, a přesto existují, ale také těmito tématy: jak se přelom 60. a 70. let 20. století projevil v knihovnách, knihkupectvích a v antikvariátech, jaká byla nakladatelská praxe té doby, jak se o zmiňované době vyjadřují pamětníci, kteří se pohybovali v těchto odvětvích, co se stalo s knihami, jež byly ze dne na den zakázány, jaká byla praxe Ediční rady, co obnášelo pracovat právě se zakázanými knihami apod. Součástí práce je popis politického vlivu včetně představení seznamu děl, jež nesměla být vydána, případně celý náklad řady knih "zmizel". V knihovnách se popisovaná díla (a tisíce dalších) zavírala do skříní, zřizovaly se zvláštní útvary, které měly celou organizaci na starost, zakládala se oddělení, kam směl čtenář pouze se zvláštním povolením. Tato literatura se vrátila do fondů knihoven na začátku devadesátých let v nekompletním množství, neboť řada svazků zmizela v nezabezpečených depozitářích, jiné byly odcizeny.
|
|
|
Komparace pojetí exilového tisku na příkladu Svědectví a Listy
Beneš, Miroslav ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se v úvodu zabývá obecnými dějinami poválečného Československa. Pozornost je pak věnována zejména únoru 1948, Pražskému jaru a srpnovým událostem roku 1968. Tato data znamenala dvě emigrační vlny z Československa. V této souvislosti jsou zde podrobně představeny osobnosti Jiřího Pelikána a Pavla Tigrida jako předních osobnosti československého exilu. Analytická část práce se pak zabývá komparací Tigridova Svědectví a Pelikánových Listů na základě důležitých událostí v poválečných dějinách. Práce je zaměřena hlavně na rozdílné vnímání Pražského jara nebo sametové revoluce v roce 1989.
|
|
|
Repatriace československých občanů z exilu ve Velké Británii po druhé světové válce
Kučera, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Cílem této práce bude vyložit, jak probíhala repatriace z Velké Británie do osvobozeného Československa po druhé světové válce. Pro zařazení československé repatriace do mezinárodní repatriační akce je třeba zdůraznit roli mezinárodních organizací, bez kterých by celá akce nemohla být provedena. V první řadě se práce zaměřuje na mnohaleté plánování repatriace londýnskou československou exilovou vládou, což byl neskutečně zdlouhavý proces nejen pro ni samotnou, ale také pro spojenecké země. Plánování totiž naráželo na mnoho problémů a navíc se s některými závěry muselo počkat až do konce druhé světové války, protože bylo nutné znát aktuální situaci v domácím státě. Za druhé se v práci představí samotný start, průběh a závěr repatriace se zaměřením na jednotlivé transporty a obtíže, jež je doprovázely. V závěru práce je představeno několik repatriantů s jejich životními osudy během trvání jejich pobytu v Anglii, i po jejich návratu do vlasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, Druhá světová válka, Exil, Repatriace
|
|
| |
host ::
RSS.