| |
| |
|
Ekonomická efektivita péče o životní prostředí
ACCON managers & partners, s.r.o., Tursko ; Podhorský, Václav
Problém hodnocení ekonomické efektivnosti veřejných výdajů není dosud komplexně vyřešen v ekonomické teorii a jeho aplikace trpí různorodostí v přístupu. to se projevuje mimo jiné tím, že jak ex-ante tak ex-post evaluace nejsou v žádném případě samozřejmostí, není k dispozici jednotná metodika nebo algoritmy pro její provádění u veřejných projektů a veřejných programů včetně environmentálních. Finanční dopady opatření v oblasti životního prostředí jsou vždy specifické z hlediska zdrojů financování, tj. finanční prostředky z veřejných zdrojů, zahraničních i soukromých zdrojů. Hodnocení efektivnosti realizovaných opatření se provádí na základě komparativních metod porovnáním vynaložených finančních prostředků a dosažených přínosů. V oblasti životního prostředí se porovnávají náklady vynaložené na zlepšení životního prostředí s dosaženými environmentálními efekty (např. snížení emisí dané škodliviny do ovzduší, do vody, do půdy). Efektivita opatření realizovaných v oblasti životního prostředí je nejpodrobněji sledována v rámci Státního fondu životního prostředí ČR, který je ze zákona vybaven jak nástroji, tak i finančními prostředky. Rešerše bibliografických publikací je pokusem o zmapování situace v dané problematice.
|
|
Ekonomická efektivita péče o životní prostředí
ACCON managers & partners, s.r.o., Tursko ; Podhorský, Václav
Cílem je vyhodnotit ekonomickou efektivitu současného systému péče o životní prostředí v České republice a v Evropské unii. Projekt nejprve navrhne metodiku hodnocení efektivity péče o životní prostředí a následně ji vyhodnotí. Projekt bude zaměřen na Státní fond životního prostředí a oblast sankcí za znečišťování životního prostředí. V roce 2004 byly vypracovány rešerše péče o životní prostředí v České republice a v zahraničí a byla započata práce na metodice stanovení nákladů na životní prostředí a na metodice stanovení ceny životního prostředí.
|
| |
| |
|
Určení zátěže krajiny ČR aktuálními úrovněmi atmosférické depozice a zajištění dat pro celoevropský biomonitorovací program 2000: Stanovení obsahu prvků v půdě a mechu jako podklad pro upřesnění distribuce vysokých atmosférických úrovní spadu sledovaných prvků na jižní Moravě
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Průhonice ; Kučerová, Miluše ; Buňatová, Helena ; Semerádová, Ilona ; Suchara, Ivan ; Sucharová, Julie
Výsledky projektu za rok 2003 obsahují data o celkovém obsahu 37 prvků: Ag, As, Ba, Be, Bi, Cd, Ce, Co, Cr, Cs, Cu, Fe, Ga, Ge, Hg, In, La, Li, Mn, Mo, Ni, Pb, Pr, Rb, Sb, Se, Si, Sn, Sr, Th, Tl, U, V, W, Y, a Zn v B horizontech půdních pokryvů jižní Moravy. Výsledky ukazují na dvě ohniska relativně velmi vysokých obsahů sledovaných prvků na jižní Moravě, a to na severu v oblasti Litenčické pahorkatiny a na jihu v oblasti Pavlovských vrchů a Ždánického lesa.
|
|
Hexachlorbenzen – historické a současné problémy v ČR z pohledů závěrů Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech
Masarykova univerzita v Brně, RECETOX, Brno ; TOCOEN, s.r.o., Brno ; Čupr, Pavel ; Matoušek, Jiří ; Klánová, Jana ; Holoubek, Ivan
Byly zpracovány informace o bývalých producentech HCB a odpadního HCB v ČR, zhodnoceno komplexní nakládání s odpady HCB a HCB jako látkou v ČR. Součástí studie je zhodnocení emisí HCB do složek životního prostředí z poslední období s provázaností na integrovaný registr znečištění ČR, včetně zhodnocení potenciálního obsahu HCB v popílcích z elektráren a jiných spalovacích zařízeních. Zpráva obsahuje detailní přehled výskytu HCB ve složkách prostředí a kontaminace potravin a lidské populace v ČR. Byla zhodnocena významnost zdrojů HCB a minimalizace úniků HCB do ŽP.
|
|
Územní aspekty a dlouhodobý monitorovací systém
Česká geologická služba, Praha ; Skořepa, Jaroslav ; Skořepová, Irena ; Krám, Pavel ; Navrátil, Tomáš ; Cudlín, Pavel ; Fottová, Daniela
Monitorovací systém GEOMON koordinovaný ČGS je v současné formě provozován od roku 1994. Ze sítě čtrnácti malých lesních povodí se jednotnou metodikou pořizují vstupní údaje pro výpočet látkových toků ekologicky významných složek. Jedná se o celosvětově uznávaný způsob hodnocení stavu a vývoje přírodního prostředí. Prostředkem k takovému hodnocení je výpočet bilancí, tzn. vstupů a výstupů složek, v přirozených jednotkách biosféry reprezentovaných malým povodím. Vstup do povodí představuje depozice srážkami na volné ploše a pod korunami stromů. jako výstup z povodí je uvažován povrchový odtok. Soubor dat získaný ze sítě malých povodí GEOMON představuje dvanáctiletou řadu dat a vypočtených výsledků, která je hodnocena jako celek zároveň s předchozími ročními soubory od roku 1994.
|
| |