|
|
Markery fyziologického stavu borovice ve vztahu ke genetické variabilitě
Šafránková, Anna ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent)
Šlechtění jehličnatých stromů prochází v České republice v posledních desetiletích významným rozvojem, především díky molekulárně genetickým metodám, které zpřesňují a zjednodušují zmapování genotypů stromů a výběr elitních jedinců. Zatím se ovšem v ČR vybírají elitní jedinci pouze podle lesnických parametrů (jako je výška a tloušťka kmene nebo kvalitní tvárnost kmene), které ne vždy korelují se schopností stromu odolávat abiotickým a biotickým stresům. Recentně je snaha do výběrových kritérií při šlechtění jehličnatých stromů zařadit i fyziologické metody a výběr elitních jedinců provádět i podle nespecifických indikátorů stresu, které dokáží mnohem lépe postihnout fyziologickou zdatnost stromu, než lesnické růstové parametry. Výzkum této práce probíhal na genotypech borovice lesní (Pinus sylvestris L.), které se nacházejí v semenných sadech Doubrava a Silov v Plzeňském kraji v České republice. Semenné sady jsou výsadby stromů, které slouží ke sběru geneticky hodnotného reprodukčního materiálu, jsou tedy součástí šlechtitelských programů. Na jehlicích borovic, odebraných v červenci roku 2015, byla provedena analýza nespecifických indikátorů stresu -obsahu fotosyntetických pigmentů, fenolických látek, ligninu, celulózy a prolinu a byla změřena odrazivost a rychlá kinetika fluorescence chlorofylu a....
|
|
|
Růst buněk na biomateriálech pro kožní náhrady a kryty
Kudláčková, Radmila ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Rösel, Daniel (oponent) ; Eckhardt, Adam (oponent)
Tkáňové inženýrství je mladý meziobor rozvíjející možnost léčby defektů tkání pacienta pomocí umělých náhrad. Kožní tkáňové inženýrství pracuje na vývoji kožních náhrad a krytů, které by nahradily stávající léčbu pomocí autologních, alogenních či xenogenních náhrad, které s sebou nesou řadu rizik. Na materiály, které by měly sloužit jako nosiče kožních fibroblastů a keratinocytů, jsou kladeny značné nároky. Musí být v těle degradovatelné, ale takovou rychlostí, aby je tělo stihlo nahradit novou tkání. Aby mohlo dojít k tvorbě nové tkáně, musí buňky na materiálech dobře adherovat a proliferovat. Materiály nesmí být pro buňky toxické a s výhodou mohou uvolňovat růstové faktory a antimikrobiální substance. V rámci této diplomové práce byly hodnoceny vlastnosti materiálů ze sodné soli karboxymetylcelulózy (Hcel® NaT) a nanovlákenných membrán z poly-ε-kaprolaktonu (PCL), z kopolymeru L-laktidu a ε-kaprolaktonu (PLA/PCL) a z acetátu celulózy (AC) z hlediska adheze a růstu buněk. Pro hodnocení byly zvoleny primární lidské kožní fibroblasty a keratinocyty linie HaCaT. Adheze buněk byla sledována fluorescenční mikroskopií a proliferace metodou metabolického testu (WST-1). Potenciální cytotoxicita materiálů byla hodnocena v přístroji xCELLigence®. Přestože materiály nevykazovaly buněčnou cytotoxicitu, příliš...
|
|
|
Cellulolytic fungi and their diversity on plant litter
Gálová, Diana ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Rozklad opadu si vyžaduje prítomnosť zodpovedajúcich degradačných enzýmov, ktorých dobrými producentmi sú práve huby. Lesné pôdy vykazujú značnú mieru heterogenity v rozložení týchto enzýmov v rôznych merítkach. Navyše produkcia degradačných enzýmov sa mení v priebehu roka. Obvykle ju sprevádza i zmena spoločenstva húb. V tejto práci som sa zaoberala rozložením enzymatickej aktivity na povrchu jednotlivých listov z opadu a zaujímal ma rozdiel v zložení spoločenstiev osídľujúcich miesta kde prebieha intenzívny rozklad celulózy a miestach s nízkou enzymatickou aktivitou. Ďalším cielom bolo izolovať celulolytické huby pomocou opadových sáčkov s celulózou, umiestnených v lesnom opade, s využitím metódy filtrovania spór a metódy vyrieďovania (dilution-to-extinction). V listnatom lese s dominantným porastom dubu bol odobraný opad v štyroch štádiách rozkladu: senescentné listy z vetvičiek a opad po 2, 10 a 22 mesiacoch dekompozície. Na desiatich listoch z každého druhu opadu bola zmeraná aktivita celobiohydrolázy na ich povrchu. Listy boli prichytené na doštičku s agarom a plocha listu bola pokrytá agarózou obsahujúcou fluorescenčne značenú substrát. Pre každý list bola vytvorená mapa relatívnej enzýmovej aktivity a v miesta s nízkou a vysokou aktivitou bol vyrezaný štvorec o ploche približne 1 cm2 . Z oboch...
|
|
|
Role of cytoskeleton in plant cell morphogenesis
Miklánková, Pavlína ; Schwarzerová, Kateřina (vedoucí práce) ; Sekereš, Juraj (oponent)
Bunky sú schopné nadobúdať nepreberné množstvo tvarov, v čom hrá dôležitú úlohu cytoskelet. Ovplyvňuje depozíciu materiálov bunečnej steny, reguluje pohyb vačkov po bunke, podieľa sa na exocytóze a endocytóze. Kortikálne mikrotubuly ovplyvňujú ukladanie celulózy do bunečnej steny a tým udávajú smer bunečnej expanzie, hoci presný súvis medzi mikrotubulami a celulózou zostáva nevyjasnený. Aktín podporuje rast a prispieva k jeho priestorovej regulácii vo vrcholovo aj difúzne rastúcich bunkách. Je dôležitý pri sekrécii v expandujúcich bunkách, ale jeho presné funkcie pri riadení bunečného rastu nie sú ešte celkom vysvetlené. Pre lepšie pochopenie, ako spolu súvisia aktínový a mikrotubulárny cytoskelet v morfogenéze rastlinných buniek, sa používajú analýzy mutantov, spektroskopické metódy, cytoskeletárne jedy, fluorescenčné proteíny a ďalšie metódy. Dobrým modelom pre výskum sú epidermálne a trichómové bunky Arabidopsis thaliana, na ktorých prebieha väčšina štúdii.
|
|
|
Live cycle of the free-living amoeba. Differentiation of amoebae of the genera Acanthamoeba and Balamuthia
Klieščiková, Jarmila ; Nohýnková, Eva (vedoucí práce) ; Ondriska, František (oponent) ; Walochnik, Julia (oponent)
Volně žijící améby Acanthamoeba spp. a Balamuthia mandrillaris jsou původci závažných onemocnění člověka: vzácné, většinou fatální granulomatózní amébové encefalitidy (obě) nebo keratitidy (akantaméby). Jedním z důvodů neúspěšné terapie je schopnost trofozoitů obou organizmů vytvářet rezistentní stádia - cysty, které lze najít také v postižených tkáních. V naší práci jsme zjistili, že encystace u akantaméb vyžaduje kromě jiného přítomnost fungujícího Golgiho aparátu, který se podílí na trasportu materiálu pro stavbu cystové stěny na povrch buňky; glykogenfosforylázy, enzymu, který degraduje glykogen na podjednotky glukózy využívané encystující buňkou pro syntézu celulózy a dvě nově exprimované celulóza syntázy. Syntéza celulózy u akantaméb není inhibovaná známými herbicidy. Kromě celulózy jsme v cystové stěně akantaméb detekovali -mannan a -1,3-1,4-glukan (lichenin). Zatímco celulóza je přítomna ve vnitřní (endocystě) a zevní stěně (exocystě) cysty, -mannan a lichenin se nacházejí pouze v endocystě. Lichenin, který byl u protozoí v naší studii detekován vůbec poprvé, má podobnou stavbu jako lichenin ječmene. Je tvořen především celobiózou a celotriózou s menším podílem celotetrózy. Použitím stejných metod jako u akantaméb se nám nepodařilo detekovat žádný cukerný zbytek v cystové stěně...
|
|
|
Charakterizace společenstva hub, podílejícího se na rozkladu opadu v jehličnatých lesích Národního parku Šumava
Žifčáková, Lucia ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Schierová, Michaela (oponent)
Pochopenie cyklu uhlíku v ihličnatých lesoch, ktoré predstavujú veľké zásobárne uhlíku má zásadný význam pre naše chápanie prírodných procesov v rámci zmeny globálnej klímy. Rozpoznanie húb ako základných rozkladačov môže prispieť k tomuto pochopeniu. Huby sú schopné rozložiť množstvo substrátov a majú celý rad enzýmov, aby tak urobili. V tejto štúdii prezentujem huby rozkladajúce opad v horských smrekových lesoch národného parku Šumava. Cieľom mojej práce bolo sledovať sukcesiu a zmeny spoločenstiev húb od skorých štádií rozkladu ihlíc Picea abies po rozklad organickej hmoty v humusovom horizonte pôdy. Tento cieľ bol čiastočne splnený skúmaním produkcie extracelulárnych enzýmov húb v rôznych fázach rozkladu ihličia a to ihličia pripevneného na vetvičkách spadnutých stromov až po ihličie z opadu na povrchu pôdy v neskorších fázach rozkladu. Okrem testovania húb na ich prirodzených substrátoch - opad, enzýmové aktivity boli tiež merané na agarových kultúrach, ktoré umožňujú porovnanie rôznych húb rôzneho pôvodu. Enzymatické aktivity boli merané na enzýmoch rozkladajúcich celulózu a látkynachadzajúce sa v opade. I keď ekológia endofitov a saprotrofov naznačuje rozdiely v produkcii enzýmov, tieto neboli zaznamenané. Enzýmove aktivity vrcholia ako sa spotrebováva málo úživný sladový agar a jediný zdroj...
|
|
|
Secretory pathway in plant cell wall polysaccharide biosynthesis and FT-IR spectroscopy methods in plant cell wall composition analysis
Glanc, Matouš ; Žárský, Viktor (vedoucí práce) ; Votrubová, Olga (oponent)
Všechny rostlinné buňky jsou obklopeny buněčnou stěnou, která ustavuje jejich velikost a tvar a je nezbytná pro mnoho zásadních buněčných procesů. Buněčná stěna streptofytních rostlin je tvořena převážně vysokomolekulárními polysacharidy. Celulóza, hlavní složka buněčné stěny rostlin, je syntetizována transmembránovými proteinovými komplexy přímo na povrchu buňky, zatímco hemicelulózy a pektiny jsou tvořeny v Golgiho aparátu. Bylo popsáno několik proteinů účastnících se syntézy těchto polysacharidů, nicméně stovky dalších teprve čekají na objevení. Proteiny nutné pro syntézu celulózy a molekuly hemicelulóz a pektinů syntetizované v Golgiho aparátu jsou transportovány na povrch buňky sekreční drahou, tato dráha tedy hraje důležitou roli v biogenezi buněčné stěny. Hypotézy o regulaci sekrece komponent buněčné stěny počítají s působením aktinového a mikrotubulárního cytoskeletu, vápníkového gradientu nebo PIP kináz; komplexní regulace tohoto procesu však zdaleka není popsána. FT-IR spektroskopie je metoda schopná detekce molekulárních vibrací, s jejíž pomocí je možné získat informace o chemickém složení prakticky všech látek. Tato metoda je úspěšně používána v identifikaci mutantů s abnormální buněčnou stěnou, ve studiu interakcí mezi jednotlivými složkami buněčné stěny a v dalších experimentech...
|
|
|
Možnosti zpracování celulózy a jejich derivátů elektrospiningem
Kulas, Michal ; Šedivka, Přemysl (vedoucí práce) ; Procházka, Jiří (oponent)
Tato Bakalářská práce se zabývá procesem zvlákňování celulózy a jejích derivátů za použití
metody elektrospiningu a porovnává ostatní metody zvlákňování s elektrospiningem. Dále
zkoumá vliv procesních a materiálových parametrů na výsledný produkt, který se nazývá
nanovlákna. Popisuje vhodné kombinace derivátů a jejich rozpouštědel, při kterých bylo
dosaženo nejlepších výsledků. A na závěr ukazuje současné uplatnění nanovláken celulózy
v různých odvětvích průmyslu a medicíny a nastiňuje budoucí možnosti jejího využití.
|
|
|
Speciální technická řešení ve vakuové technice
SZABÓ, Robin
Bakalářská práce je zaměřena na realizaci různých technických řešení pro mikrovlnnou plazmovou aparaturu. Teoretická část je zaměřena na vakuum a všeobecné pojmy, které s ním souvisí. Pozornost byla věnována například definici tlaku, tlaku a střední volné dráze, jednotkám tlaku a jejich převodu. V této části je uvedena také klasifikace vakua dle tlaku. Další části práce se zabývají získáváním vakua, včetně popisu rotační olejové a turbomolekulární vývěvy. Součástí práce je také popis plazmové mikrovlnné aparatury CX 22, která byla během realizace této práce využívána. Popsána je vakuová komora, systém čerpání plynů, systém zavádění plynů, dále mikrovlnný zdroj, výparník kapalných prekurzorů a míchací zařízení. V praktické části je uvedeno měření fyzikálních a technologických veličin. Tato část zahrnuje měření natékavosti aparatury a teploty substrátu během plazmového procesu. V další části jsou popsána speciální technická řešení, které navrhl autor práce. Mezi navržená technická řešení prezentována v této práci patří vakuová průchodka, systém vyhřívání potrubí výparníku, box výparníku kapalných prekurzorů, "gas ring" a tabletovací zařízení. Vakuová průchodka byla navržena pomocí 3D modelování a slouží pro připojení detekční techniky. Vyhřívání potrubí výparníku bylo zkonstruováno za účelem zvýšení kvality plazmového procesu. Box výparníku byl navržen pro udržení čistoty ovzduší v laboratoři. "Gas ring" byl rovněž navržen pomocí 3D modelování a slouží jako speciálně uzpůsobené potrubí pro přivedení par prekurzoru do blízkosti substrátu. Tabletovací zařízení bylo zkonstruováno pro unifikovanou přípravu tablet slisované práškové celulózy. Dále bylo rovněž zkonstruováno z dostupných vývěv vícestupňové čerpání, které napomáhalo k dosahování nižšího mezního tlaku.
|
|
|
Studium efektu aplikace celulózových vláken v cementových kompozitech
Dvořák, Richard ; Herka, Petr (oponent) ; Bodnárová, Lenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje složení a zpracování celulózových vláken a jejich využití v cementových kompozitech. Popisuje klíčové vlastnosti celulózových vláken, které je třeba zajistit pro efektivní využití v cementových kompozitech. Dále je popsán očekávaný vliv na vlastnosti betonu, jako je zpracovatelnost, fyzikálně mechanické vlastnosti a mrazuvzdornost. V experimentální části je navrhnuta receptura cementového kompozitu s přídavkem celulózových vláken. Byly provedeny zkoušky pro posouzení vlivu vláken na vlastnosti betonu. Pro samotná vlákna byl navrhnut experiment, který má ověřit jejich alkalickou odolnost a následně analyzovat možné změny optickým mikroskopem a elektronovým rastrovacím mikroskopem.
|
host ::
RSS.