|
|
Common interests enforcement within EU - Visegrad Group model
Bartová, Hana ; Antal, Jarolím (vedoucí práce) ; Bič, Josef (oponent)
Visegrádská skupina oslavila v únoru 2016 své 25. výročí. Založená původně třemi post-sovětskými zeměmi středoevropského regionu, prošla v průběhu let řadou výzev. Nejen vstupem do Evropské unie však dokázala svůj význam. Diplomová práce se zabývá rozsahem a silou tohoto regionálního uskupení. Jejím cílem je zhodnotit, do jaké míry využívají země Visegrádské skupiny tuto platformu k prosazování společných zájmů v rámci Evropské unie. Pro dosažení tohoto cíle budu využívat metodu klasifikační analýzy, kde v rámci tří zkoumaných oblastí, energetická bezpečnost, politika soudržnosti a migrace, budu sledovat konkrétní společné zájmy.
|
|
|
Potenciální role dovozu LNG pro region střední Evropy
Procházka, Václav ; Čajka, Radek (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je analýza potenciálu LNG k zajištění energetické bezpečnosti v regionu zemí střední Evropy, a zároveň jeho využití jako alternativního paliva v zemích Visegrádské skupiny. Stále rostoucí dostupnost této komodity spolu s odhadovaným navýšením jejích dodávek na základě expanze exportních kapacit různých zemí, představuje velkou příležitost právě pro země střední Evropy, a to hlavně z důvodu zajištění jejich energetické bezpečnosti. Rostoucí dostupnost dodávek LNG je totiž konkurencí pro již existující potrubní dodávky zemního plynu z Ruska. Diplomová práce se také zabývá rolí LNG jakožto alternativního paliva pro říční a kamionovou dopravu v zemích Visegrádské skupiny, a opatřeními, která musí dané země pro realizaci tohoto kroku podniknout v rámci jejich dopravního sektoru.
|
|
|
Comparison of price levels on the countries of Visegrad group after joining the European Union
Bočkoriková, Bernadeta ; Nečadová, Marta (vedoucí práce) ; Rusmichová, Lada (oponent)
BOČKORIKOVÁ, Bernadeta: Komparace změn cenové hladiny v zemích Visegradské čtyřky po jejich vstupu do Europské únie. Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, obor Podniková ekonomika a management. Vedoucí závěrečné práce: Ing. Marta Nečadová, Ph.D. Praha, 2017, 48 s. Cílem diplomové práce je analyzovat rozdílný vývoj cenové hladiny v zemích Visegradské čtyřky po vstupu do Evropské unie a identifikovat příčiny vzniklých rozdílů. Teoretická část definuje pojem inflace, popisuje možnosti a způsoby měření inflace, rozdíly mezi indexy, které slouží k měření inflace a stručně popsány důsledky inflace. Analyzuje skladbu spotřebního koše pro každou zemi Visegrádské čtyřky. Porovnávané jsou rozdíly v konstrukci indexu spotřebitelských cen a harmonizovaného indexu spotřebitelských cen. Praktická část se zabývá porovnáváním vývoje cenové hladiny v časovém období 2004 - 2016. Vývoj meziroční míry inflace pro každou zemi je vysvětlen pomocí meziročních změn ve vybraných oddílech spotřebního koše.
|
|
|
Visegrad Group: Transition of banking sector from "single bank" system to the current global commercial banking system
Masarikova, Miroslava ; Teplý, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent) ; Ji, Yuemei (oponent)
Cieľom tejto diplomovej práce je vypracovanie detailného pohľadu ako na kvantitatívnu, tak aj na kvalitatívnu stránku bankového systému ako aj jeho prechodu zo Sovietskeho systému na kapitalistický, trhovo orientovaný systém vo Vyšehradských krajinách. Empirická časť tejto štúdie sa zameriava na meranie stability bankového systému a skúma aký majú prísnejšie regulácie a dohľad vplyv na stabilitu bankového systému, ďalej skúma výkonnosť a efektivitu (produktivitu), a vplyv výkonnosti bánk na celkový rast. Použila som dva typy metód na analýzu: regresia panelových dát s "random" efektom a tradičné meranie na základe pomerov s použitím Du Pontovej formuly a iných finančných ukazovateľov skonštruovaných z historických dát z Bank Scope spolu s "random" efekt GLS regresiou. Podľa výsledkov z-skóre, Slovenská Republika má najstabilnejší bankový systém vo väčšine skúmaných rokov, za ňou nasleduje Poľsko, Maďarsko a Česká Republika. Naviac, podľa výsledkov regresnej analýzy, prísne požiadavky na vstup na trh a získanie bankovej licencie vo Vyšehradských krajinách vedú k vyššej stabilite bankového sektoru kým zákaz alebo obmedzovanie bankových aktivít ako napríklad nehnuteľnosti, poisťovníctvo, akcie, alebo iné nefinančné operácie vedie k nižšej stabilite bankového systému celkovo. Taktiež sme zistili, že v...
|
|
|
Development of the economic relations between Germany and the Visegrád Group before and after east enlargement of the EU
Karnitskaya, Helena ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kačmárová, Pavla (oponent)
V důsledku východního rozšíření Evropské unie se v roce 2004 připojily ke společenství evropských zemí mimo jiné i státy Visegrádské čtyřky - Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko. Tato významná událost zásadně ovlivnila rozvoj a průběh transformace těchto zemí. Cílem předložené práce je zjistit, jaký vliv mělo východní rozšíření EU na ekonomické vztahy Německa se státy Visegrádské čtyřky. Analýza ekonomických vztahů se přitom soustředí na dvě klíčové dimenze: na spoluprácí ve vzájemném obchodu a rovněž na přímé investice z Německa. Práce je členěna do třech oddílů: dvou teoretických a jednoho praktického. První část práce se věnuje integračním krokům středovýchodoevropských států v 90. letech a jejich vlivu na dynamický rozvoj ekonomické spolupráce s Německem. V tomto oddílu bude také tematizována role Německa při formování podmínek východního rozšíření a stejně tak zmíněny zájmy německé podnikové scény na ekonomickou činnost ve zkoumaném regionu. V druhém oddílu budou upřesněny pojmy mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic. Tato část má za cíl stanovit komparativní kritéria, která napomůžou při zodpovězení výzkumné otázky a hypotézy ohledně přínosu a vlivu členství čtyř visegrádských států v EU na jejich ekonomické vztahy s Německem. Dále následují čtyři komparativní studie o...
|
|
|
Koordinace Visegrádské skupiny při projednávání klimaticko-energetického balíčku EU pro rok 2030
Denková, Adéla ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyjednáváním o podobě rámce pro politiku v oblasti klimatu a energetiky EU pro období 2020-2030, které probíhalo na půdě Rady EU a Evropské rady od ledna do října 2014. Zaměřuje se přitom na koordinaci společných pozic a vytváření společných požadavků ze strany zemí Visegrádské skupiny, Bulharska a Rumunska, které během jednání o klimaticko-energetickém balíčku sehrály významnou roli jako advokační koalice prosazující řešení problematiky nerovnoměrných nákladů pro jednotlivé členské státy a znevýhodnění nízkopříjmových unijních zemí. Cílem práce je zjistit, jaké byly konkrétní požadavky skupiny V4+2 a zda byla úspěšná při jejich prosazování do výsledné podoby klimaticko-energetické politiky pro období po roce 2020. Práce se opírá o teoretické koncepty agenda-setting a advocacy coalition a využívá také poznatky z teoretického zkoumání rozhodovacího procesu Evropské unie.
|
|
|
Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny
Franta, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...
|
|
|
Prosazování českých priorit ve Východním partnerství: tři česká předsednictví
Franěk, Robert ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Bakalářská práce "Prosazování českých priorit ve Východním partnerství" se zabývá českou politikou vůči šestici států východní Evropy a jižního Kavkazu v období tří českých předsednictví: ve Visegrádské skupině v letech 2007/2008 a 2011/2012 a v Radě EU v roce 2009. Tato období byla zvolena, protože v nich měla česká politika největší možnost projekt ovlivnit. Práce se na základě analýzy předsednických programů a hodnocení průběhů předsednictví snaží zhodnotit, zda se české politice dařilo prosadit skrze předsednictví do projektu své zahraničněpolitické priority. Úvodní kapitoly práce se zabývají historií českého vztahu k regionu východní Evropy a popisem projektu Východní partnerství. Následující tři kapitoly jsou případovými studiemi jednotlivých předsednictví. Práce dochází k závěru, že ačkoliv se České republice daří zahrnout priority do programu i agendy, nedokáže je z důvodu malého politického zájmu a také nezkušenosti na unijní úrovni prosadit.
|
|
|
Visegrádská skupina jako nástroj prosazování zájmů v oblasti zemního plynu - případ České a Polské republiky
Štolba, Ondřej ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Cílem této práce je zhodnocení vlivu ukrajinských krizí v letech 2006 a 2009 na využívání Visegrádské skupiny jako nástroje pro prosazování zájmů v oblasti zemního plynu. Zkoumání se opírá o institucionální teorii, která odůvodňuje regionální spolupráci. Dopad obou krizí na Visegrádskou spolupráci je pak představen na dvou členských státech skupiny - České republice a Polsku, které poskytují rámec pro celkové hodnocení. Prosazování zájmů v plynárenské oblasti se během sledovaných let projevuje v posilování Visegrádské skupiny. Práce sleduje vývoj od předkrizového období do polského předsednictví ve Visegrádské skupině. Postihuje tak prvotní snahy na koordinaci plynárenských politik, vliv Evropské unie na vývoj plynárenské agendy uvnitř Visegrádské skupiny a její přínos pro energetickou bezpečnost sledovaných států. Práce hodnotí dynamický rozvoj Visegrádské skupiny a jednotlivé výsledky ve snižování závislosti na ruském plynu. Všímá si však i přetrvávajících limitů ve fungování této skupiny, které mohou bránit v prosazování národních i středoevropských zájmů.
|
|
|
Growing importance of energy and military security of the Visegrad Group
Kierczak, Natalia ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Binhack, Petr (oponent)
Práce zkoumá, zda v rámci Visegrádské skupiny vzrůstá význam energetické bezpečnosti a vojenské bezpečnosti a jestli nedávné krize vedou k prohlubování spolupráce. Práce také zkoumá, zda bezpečnost v těchto oblastech je sekuritizována a jestli je Rusko vnímáno jako hrozba. Práce používá metodu obsahové analýzy národních bezpečnostních strategií, strategií energetické bezpečnosti a vojenských nebo obranných strategií, a také diskurzivní analýzu oficiálních materiálů ministerstev a vlád států Visegrádské skupiny. Rovněž jsou analyzovány materiály zveřejněné samotnou Visegrádskou skupinou. Analýza diskurzu v případě států je zaměřena na krizová období. V oblasti energetické bezpečnosti byly vybrány tři krize: plynové krize v letech 2006 a 2009 a ropná krize z roku 2008. V kapitole o vojenské bezpečnosti byly vybrány dvě události: konflikt v Gruzii v roce 2008 a vojenské cvičení v roce 2009. Jak výzkum ukazuje, spolupráce v oblasti energetické bezpečnosti již probíhá a spolupráce ve vojenských záležitostech v podobě battlegroup je naplánována. Zejména v oblasti energetické bezpečnosti, může být na základě výzkumu nalezena souvislost mezi nedávnými krizemi, jejich sekuritizací a spoluprací států Visegrádské skupiny.
|
host ::
RSS.