|
|
Podpora dětí raného a předškolního věku s rizikovým psychomotorickým vývojem
Levá, Zuzana ; Šumníková, Pavlína (vedoucí práce) ; Mrkosová, Eva (oponent)
Resumé Diplomová práce se věnuje tématu rané podpory a péče poskytované dětem raného a předškolního věku s rizikovým psychomotorickým vývojem. Tato podpora v sobě zahrnuje nejen pomoc poskytovanou dětem s tělesným, mentálním postižením či smyslovými vadami, ale i jejich rodičům, kteří ve výzkumné části vypovídají prostřednictvím anonymních dotazníků o jejich spokojenosti či nespokojenosti s danou problematikou. Výsledky šetření přinášejí mimo jiné i dva stěžejní závěry, v podobě kladného hodnocení odborníků rodiči, kteří mají je i jejich děti v péči. Vedle toho se zde ukazuje i spokojenost s poradenskými zařízeními ze strany rodičů, kteří jejich služby využívají.
|
|
| |
|
| |
|
|
Začleňování dvouletých dětí do heterogenní třídy mateřské školy.
PSUTKOVÁ, Pavla
Cílem práce je posouzení připravenosti začlenění dvouletých dětí do běžné skupiny předškolních dětí ve věku od tří do šesti let a popsat specifičnost práce s dvouletými dětmi v mateřské škole. Teoretická část seznamuje s vývojem dítěte ve věku od dvou do tří let, vývojem dítěte ve věku od tří do šesti let a vývojovými rozdíly mezi dvouletými a tříletými dětmi. Dále obsahuje legislativní rámec spojený s přijímáním dětí, mladších třech let, do mateřské školy. Praktická část seznamuje s výsledky dlouhodobého pozorování skupiny pěti dětí v oblasti motoriky, jazyka, řeči a poznávacích funkcí. Dále uvádí názory pedagogických pracovníků, kteří mají zkušenosti z prací s dvouletými dětmi v mateřské škole.
|
|
|
Fyzioterapie u dětí ohrožených vývojem DMO v 1. roce života
ŠPIKOVÁ, Alžběta
V bakalářské práci jsem se zabývala problematikou terapií u dětí s dětskou mozkovou obrnou. Jako hlavní cíl jsem si stanovila představení terapeutických metod užívaných u dětí ohrožených vývojem dětské mozkové obrny v prvním roce života a určení časového hlediska indikace terapie. V teoretické části jsem se věnovala popisu psychomotorického vývoje dítěte a dále skutečnostem týkajících se onemocnění dětskou mozkovou obrnou, které zahrnují jeho definici, příčiny vzniku, typy a diagnostiku. Jelikož je Vojtova reflexní lokomoce v České republice pro terapii u dětí s dětskou mozkovou obrnou nejvíce používána, bylo cílem výzkumné části práce podrobněji tuto terapeutickou metodu představit a zjistit zkušenosti z jejího používání. Respondenty tvořilo 28 rodičů dětí postižených dětskou mozkovou obrnou, které se léčí ve specializovaném diagnostickém a terapeutickém centru pro děti s dětskou mozkovou obrnou. Tato část práce se metodologicky opírala o principy kvalitativního výzkumu, byla použita metoda dotazovací, technika polostandardizovaného rozhovoru. Z odpovědí na položené otázky bylo zjištěno, že včasná diagnostika onemocnění a neprodlené zahájení terapie je hlavním předpokladem pro dosažení optimálních výsledků léčby. Na účinku terapie se dále podle výzkumného šetření podílí její frekvence, vedení rodičů dítěte odborně školeným fyzioterapeutem, správné pochopení terapie ze strany rodičů a jejich přesvědčení o účinnosti terapie. Z výsledků šetření dále vyplynulo, že rodiče dětí s dětskou mozkovou obrnou zkoušeli i jiné terapeutické metody než Vojtovu reflexní lokomoci, ale pro chybějící spolupráci dítěte, mizivé výsledky jiných terapií nebo jejich špatnou dostupnost rodiče jejich aplikaci ukončili. Z výsledku výzkumu také vyplynulo, že zlepšení, ke kterým při cvičení Vojtovy reflexní lokomoce u jejich dětí s diagnózou dětské mozkové obrny dochází, bylo hlavním důvodem, proč u této terapeutické metody zůstali a nadále ji aplikují.
|
|
|
Emoční stavy matek při aplikaci Vojtovy reflexní terapie
KASTNEROVÁ, Drahomíra
V bakalářské práci se zabývám využitím Vojtovy terapie při léčbě dětí s různým stupněm motorického postižení, od nejlehčího až po dětskou mozkovou obrnu (DMO) a dále tím, jak na postižení dítěte a nutnost intenzivního cvičení reaguje matka. Vojtův princip je považován za nejúčinnější způsob léčení těchto dětí, Jako hlavní cíl práce jsem si stanovila evaluaci efektivity léčby právě dle Vojty a zjištění vývoje emotivity matky v průběhu léčby. Respondenty bylo třicet matek dětí ve věku do 18 měsíců, které docházejí na cvičení do mé ordinace. V teoretické části popisuji skutečnosti týkající se Vojtovy metody a rehabilitace dětí, které zahrnují etiologii, symptomy, klinický obraz, diagnostiku, prevenci, samotnou terapii a úlohu rodiny a matky v péči o dítě s handicapem. Praktická část se metodologicky opírá o principy kvantitativního výzkumu, který byl založen na sekundární analýze dat a přímém pozorování. Jako prostředek ke splnění dílčího cíle práce, tedy pro analýzu emocí matek při terapii dítěte dle Vojty jsem použila dva dotazníky, Zungův sebeposuzovací dotazník úzkosti a dotazník vlastní konstrukce. Kineziologické vyšetření spontánní hybnosti, kvality a kvantity tělesné postury při vývoji vzpřimovacích mechanismů potvrdilo objektivní zlepšení u dětí po třech měsících aplikace terapie dle Vojty. Jako příklad uvádím jednu kazuistiku. Z mého výzkumu vyplynulo, že míra úzkosti matek se po třech měsících cvičení dítěte Vojtovou metodou snížila. Na efektivitu terapie dle Vojty mají též vliv jisté aspekty, mezi něž patří frekvence, intenzita, včasnost zahájení terapie, správné vedení rodičů fyzioterapeutem a jejich přístup k terapii. First name and surname of the author: Drahomíra Kastnerová Title of the baccalaureate thesis: The Emotional Expression of Mother in connection with application of Vojta Therapy Department: Department of Health Education, Pedagogical Faculty, University of South Bohemia in České Budějovice Supervisor of the baccalaureate thesis: Mgr. Petra Vojtová, Ph.D. Year of defense of the baccalaureate thesis: 2012 Abstract: The baccalaureate thesis deals with the use of Vojta induction therapy for the treatment of children suffering from various degrees of motor disability ranging from the mildest one up to poliomyelitis, and furthermore with how the mother responds to the child's disability and to the need of intensive exercise. The Vojta principle is understood as the most effective way of therapy in these children. The main aim of the thesis was to evaluate the treatment efficacy precisely according to Vojta, and to determine the mother's emotiveness during the treatment. The respondents included thirty mothers of children in the age up to 18 months that came to my office for exercises. The theoretic part describes facts related to this paediatric disease, which include etiology, its symptoms, clinical image, diagnostics, prevention, the treatment itself, and the role of the family and the mother in caring for the disabled child. In terms of methodology, the practical part is supported by the principles of qualitative- quantitative research based on secondary data analysis and direct observation. Two questionnaires were used as the means to complete a partial goal of the thesis, thus to analyze the mothers' emotions during the child's therapy according to Vojta - Zung Anxiety Self-Assessment Scale and my own questionnaire. Kinesiological assessment of spontaneous motility, of the quality and quantity of physical posture in the development of stand up mechanisms confirmed objective improvement in all respondents after the therapy according to Vojta, which is evidenced by the case report attached. The research indicated reduced anxiety levels of the mothers after three months of exercises with the child using the Vojta method. Certain aspects, which include the freq
|
|
|
Domácí vzdělávání
HOUDKOVÁ, Lenka
Diplomová práce se zabývá domácím vzděláváním. Teoretická část vymezuje základní pojmy domácího vzdělávání a charakterizuje vývoj žáka mladšího školního věku. Dále je zde rozebrána historie, vývoj a legislativa domácího vzdělávání. Poslední část popisuje domácí vzdělávání v praxi z pohledu rodiny a z pohledu institucí. Praktická část diplomové práce je zaměřena na hledání společných znaků rodin a dětí v domácí škole. Tato část se opírá o informace získané prostřednictvím rozhovorů s rodiči a pedagogy. Výsledky analýzy rozhovoru jsou zaznamenány ve vyhodnocení hypotéz.
|
|
|
Psychomotorický vývoj dětí trvale umístěných v jeslích
HANELOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá vlivem jeslí na psychomotorický vývoj dítěte. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán psychomotorický vývoj dítěte do tří let, vliv rodiny a vrstevníků na socializaci dítěte. Dále jsou v této části popsány jesle a jejich vývoj v naší republice. Teoretická část končí popisem konkrétních jeslí. Praktická část se věnuje výzkumu dětí v jeslích E. Pittera v Českých Budějovicích. Sledováno je devět dětí při třech různých řízených výchovách a při volné hře. Pozorování proběhlo dvakrát. Odstup mezi prvním a druhým pozorováním je tři měsíce. Jesle znamenají posun pro dítě především ve vývoji vztahů k druhým dětem, ale rozhodující část výchovy spočívá na rodině.
|
|
|
VOJTŮV PRINCIP VE FYZIOTERAPII HYBNÝCH PORUCH U DĚTSKÝCH NEUROLOGICKÝCH PACIENTŮ
KADLECOVÁ, Jana
V mé bakalářské práci jsem se zabývala problematikou reflexní terapie ve vztahu k léčbě dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO). Vzhledem k faktu, že je Vojtův princip považován za nejúčinnější způsob léčení pro pacienty postižené jakoukoli formou DMO, jsem si jako hlavní cíl práce stanovila evaluaci efektivity léčby právě dle Vojty. Respondenty byli dva klienti centra pro rehabilitaci osob se zdravotním postižením Arpida vedených v terapii pro triparetickou a diparetickou formu DMO. V teoretické části jsem se věnovala popisu skutečností týkajících se onemocnění, které zahrnují etiologii, symptomy, klinický obraz, ale především diagnostiku, prevenci a léčbu. V návaznosti na ni jsem charakterizovala podstatu Vojtovy metody jako diagnostického a terapeutického systému. Praktická část se metodologicky opírá o principy kvalitativního výzkumu, který byl založen na sekundární analýze dat a přímém pozorování. Součástí monitoringu byl standardní pozorovací test Gross Motor Function Classification System (GMFCS) a test ADL. Jako prostředek ke splnění dílčího cíle práce, tedy pro analýzu zkušeností rodičů s léčbou DMO dle Vojty jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Vyšetření spontánní hybnosti, kvality a kvantity tělesné postury při vývoji vzpřimovacích mechanismů potvrdilo objektivní zlepšení u obou respondentů po provedené terapii dle Vojty, která se ukázala ve výstupním kineziologickém rozboru. Z kazuistických studií vyplynulo, že na efektivitu terapie dle Vojty mají také vliv jisté aspekty, mezi něž patří frekvence, dávka, včasnost zahájení terapie, správné vedení rodičů fyzioterapeutem a jejich přístup k terapii. Vojtova metoda představuje vhodné východisko pro léčbu dětí s DMO, ale je nutno brát na zřetel, že jejich rehabilitace musí být vždy ucelená. Závěrem bych pro další výzkum v této problematice doporučila sledování klientů ve vývoji dle výpočtu retardačního kvocientu.
|
|
|
Informovanost matek o psychomotorickém vývoji fyziologického novorozence
LUSKOVÁ, Michaela
Každá matka se chce svému dítěti věnovat jak nejlépe dokáže. Obzvlášť v novorozeneckém období je její péče velmi důležitá a může ovlivnit další vývoj dítěte. Je důležité, aby matky byly dostatečně informované o psychomotorickém vývoji novorozence a věděly, že se s podporou dá začít již od první chvíle po porodu. Teoretická část práce je zaměřena na poznatky psychomotorickém vývoji novorozence a kojence, o smyslovém vnímání novorozence, jeho schopnostech, důležitosti prvního kontaktu matky s novorozencem po porodu. Praktická část se zabývá znalostmi rodiček o správném vývoji dítěte v novorozeneckém věku. Dále jsou v praktické části zpracovány rozhovory s porodními asistentkami, které vedou předporodní kurzy. Ke zpracování problematiky a dosažení daných cílů byla zvolena metoda kvantitativního i kvalitativního výzkumného šetření. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo pomocí hloubkových rozhovorů. Byly stanoveny dva cíle a s nimi související hypotéza a výzkumná otázka. Prvním cílem bylo zjistit, zda jsou matky na oddělení šestinedělí informovány o psychomotorickém vývoji fyziologického novorozence a druhým cílem bylo zjistit, zda porodní asistentky v rámci předporodních kurzů mají zájem o edukaci těhotných žen o psychomotorickém vývoji novorozence. Oba dva cíle byly splněny.Byla položena jedna hypotéza a jedna výzkumná otázka. Hypotéza 1 zní ?Matky na oddělení šestinedělí jsou informovány o psychomotorickém vývoji novorozence? a výzkumná otázka ?Do jaké míry jsou porodní asistentky ochotny zařadit edukaci matek o psychomotorickém vývoji novorozence v rámci předporodních kurzů??. Hypotéza 1 nebyla potvrzena a v druhé části výzkumného šetření bylo zjištěno, že tři ze čtyř porodních asistentek nejsou ochotny zařadit problematiku psychomotorického vývoje novorozence do svých předporodních kurzů. Na základě teoretické části byla sestavena brožurka pro matky, která shrnuje základní informace o psychomotorickém vývoji novorozence.
|
host ::
RSS.