|
|
Dodržování pracovněprávních předpisů ze strany zaměstnavatele a případný vliv na nezaměstnanost
FEDOROVÁ, Milada
Tato bakalářská práce se zabývá dodržováním pracovněprávních předpisů, které jsou ukotveny především v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů. Teoretická část se specializuje na vybraná práva zaměstnanců a povinnosti zaměstnavatelů. Nejprve je zaměřena na definování základních pojmů pracovního práva a nezaměstnanosti. Další kapitoly se zabývají zejména pracovní dobou, dobou odpočinku, prací přesčas, noční prací a pracovními cestami. Zároveň bakalářská práce informuje o institucích napomáhajících při porušování zákoníku práce. Praktická část je založena na dotazníkovém šetření. Důležitým tématem této práce je také vliv porušování pracovněprávních předpisů na nezaměstnanost, kterým se zabývá část dotazníkového šetření. Výsledky dotazníkového šetření jsou prezentovány pomocí tabulek a grafů.
|
|
|
Změny v pracovním právu po vstupu České republiky do EU
JÁNOVÁ, Romana
Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit, jaké změny nastaly v českém pracovním právu a v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnanci, zaměstnavateli a odbory v souvislosti se vstupem ČR do EU. Zabývala jsem se také směrnicemi ES, jež musely být zapracovány do českého právního řádu, aby byl plně slučitelným s právem ES. V praktické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na možnosti zaměstnání českých pracovníků v jiných členských státech prostřednictvím českých úřadů práce.
|
|
| |
|
|
Sport a pracovní právo
Novák, Tomáš ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Název práce: Sport a pracovní právo Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá právním postavením profesionálních sportovců v kolektivních sportech v České republice a především se zaměřuje na otázku, jestli je činnost profesionálních sportovců v kolektivních sportech závislou prací, a zda stávající praxe, kdy jsou smluvní vztahy mezi sportovními kluby a hráči jako osobami samostatně výdělečně činnými povětšinou jiné než pracovněprávní, není dlouhodobě aplikovaným a orgány veřejné moci tolerovaným švarcsystémem. První kapitola se zabývá nejprve vymezením sportovní činnosti a jejím členěním, jakož i funkcemi, které sport ve společnosti plní. Dále podává stručný výklad ke sportovnímu právu, jeho základním principům a v neposlední řadě obsahuje vhled do současného stavu právní úpravy sportu v České republice. Druhá kapitola diplomové práce popisuje postavení a činnost některých subjektů s významným vlivem na fungování sportovního sektoru, s ambicí poskytnout alespoň základní vhled do organizační struktury a běžného chodu profesionálního sportu. Následující dvě kapitoly jsou stěžejní částí této práce. Ve třetí kapitole autor představuje právní postavení profesionálního sportovce v kolektivním sportu v České republice, a to jak v rovině de lege lata, tak i v rovině de lege ferenda. Konkrétně přitom dospívá ke...
|
|
|
Výpověď z pracovního poměru
Homolková, Simona ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Bělina, Miroslav (oponent)
Výpověď z pracovního poměru Téma výpovědi z pracovního poměru jsem si pro svou diplomovou práci vybrala proto, že otázky pracovního práva musíme řešit v našich každodenních životech. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice frekventovanou problematiku, je důležité jí řádně rozumět. Výpověď z pracovního poměru s sebou může nést závažné ekonomické a sociální důsledky pro život každého zaměstnance a může se rovněž dotknout členů jeho rodiny. Na druhou stranu zaměstnavatelé musí mít určité možnosti, jak skončit pracovní poměr se zaměstnanci, kteří nemají dostatek schopností či způsobilosti k řádnému výkonu práce. Cílem této práce je proto analyzovat právní úpravu výpovědi v České republice, objasnit její základní principy a upozornit na možné způsoby výkladu jednotlivých ustanovení. Práce je rozdělena celkem do sedmi kapitol. Po stručném nástinu historického vývoje zkoumané problematiky a přehledu úpravy těchto otázek v komunitárním a mezinárodním právu se práce zabývá nejprve obecně jednotlivými otázkami týkajícími se výpovědi. Následně rozebírá výpověď ze strany zaměstnance a zaměstnavatele. Do každé kapitoly přitom byla zapracována příslušná judikatura. V poslední kapitole práce přináší krátký přehled, jak je výpověď z pracovního poměru upravena ve vybraných členských státech EU. Výpověď z pracovního...
|
|
|
Právní úprava konkurenční doložky v České republice a v dalších vybraných státech
Božek, Michal ; Vysokajová, Margerita (vedoucí práce) ; Brádlerová, Libuše (oponent)
Cílem této rigorózní práce je podat ucelený komplexní výklad právní úpravy konkurenční doložky v českém pracovním právu a dále upozornit i na její právní úpravu v pracovním právu na území Slovenské republiky a na území Spolkové republiky Německo. Konkurenční doložka se ovšem v českém právním řádu neobjevuje pouze v odvětví práva pracovního, nýbrž také v odvětví práva obchodního, na což autor této práce stručně poukazuje. Hlavním tématem je nicméně právní úprava konkurenční doložky v rámci pracovního práva, přičemž ne vždy existoval jednotný názor na to, zda je takovéto ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem platné. V mnoha právních řádech evropských států je tento institut hojně obsažen, přesto v některých zemích není obsažen vůbec, resp. konkurenční doložka je zakázána, a je-li přesto sjednána, považuje se za neplatnou. A právě tato skutečnost, že konkurenční doložka je v mnoha zahraničních právních řádech upravena jinak než v českém pracovním právu, byla jedním z důvodů, proč si autor vybral toto téma. Nadto, jedná se o institut práva, který není harmonizován právem Evropské unie, proto lze najít tolik odlišných právních úprav. Dá se říct, že konkurenční doložka je dynamicky rozvíjejícím se prvkem pracovního práva. S ohledem na výše uvedené je nutné uvést, že i v našich podmínkách byl tento...
|
|
|
Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli
Drahovzal, Jaroslav ; Bělina, Miroslav (vedoucí práce) ; Drápal, Ljubomír (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na institut odpovědnosti zaměstnance za škodu v pracovním právu. Nejprve je rozebrán obecně pojem odpovědnost v pracovním právu a poté odpovědnost za škodu. Těžištěm rigorózní práce je rozbor jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu a otázka rozsahu náhrady škody. Rigorózní práce dále věnuje pozornost otázce prevence v pracovním právu, nástinu úpravy pracovního práva Evropské unie se zaměřením na odpovědnost zaměstnance za škodu a možnosti zaměstnance pojistit se proti odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli.
|
|
|
Skončení pracovního poměru - srovnání české a španělské právní úpravy
Stanzel, Jakub ; Štangová, Věra (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Cílem předkládané práce je srovnání české a španělské pracovněprávní úpravy zaměřené na skončení pracovního poměru, formy a způsoby tohoto skončení v českém a španělském právu a normy s tím související, s určitým přesahem k popisu vyšší míry ochrany pracovního poměru a pracovních podmínek některých skupin zaměstnanců. Práce se snaží upozornit na některé rozdíly v obou právních úpravách a jejich právní důsledky. Práci je možné rozdělit na 3 části. V první části, která se skládá z první až třetí kapitoly, je nastíněno obecné pojetí pracovního práva, jeho místo v systému práva a jeho historický vývoj, včetně měnícího se vztahu mezi právem občanským a pracovním. Dále pak základní pojmy a zásady úpravy českého pracovního práva a španělského pracovního práva. Na základě popsaného historického vývoje je možné sledovat vznik pracovního práva a změny v právu do dnešní doby a pochopit odlišnosti obou úprav. Definice základních pojmů a zásad zase ukazuje, že obě úpravy jsou si v dnešní době již velmi blízké. Druhá část se v kapitole čtvrté věnuje podrobnějšímu popisu jednotlivých způsobů skončení pracovního poměru v českém a španělském právu a rozdílům v právech obou zemí. Ukazuje, že i když úprava a její cíle jsou podobné, v jednotlivých detailech se často výrazně liší. Třetí část, tedy pátá kapitola, se...
|
|
|
The comparison of termination of labour relation in Czech and Slovak republic
Šebo, Eduard ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
Tato práce pojednává o problematice skončení pracovního poměru v České republice, resp. na Slovensku. Zmíněnou problematiku jsem uchopil způsobem komparace platných ustanovení uvedených v zákonících práce ČR a SR. Důslednou znalost předmětné problematiky pokládám za nanejvýš praktickou. Jsem přesvědčen, že jde o jeden ze systémově nejvýznamnějších atributů určujících fungování celé společnosti. Ze způsobu úpravy práce jako základního výrobního prostředku kteréhokoliv státního zřízení je možné dovodit množství zajímavých informací. Práce byla a je nutným předpokladem k našemu přežití a je tak základem každého státního zřízení. Práci jsem rozdělil do samostatných šesti kapitol, ze kterých každá se pracovnímu právu věnuje z jiného úhlu pohledu. První kapitola pojednává o předmětu, účelu a obsahu pracovního práva. Kapitola druhá popisuje historii pracovního práva a člení se do dvou podkapitol a to do roku 1989 a po tomto roku. Popisuje tedy rovněž poměry v Československu, za kterého od určitého roku platila stejná právní úprava ve všech právních odvětvích. Třetí kapitolu jsem věnoval pracovnímu poměru jako právnímu institutu. V kapitolách čtyři a pět jsem popsal způsoby ukončení pracovního poměru v České a následně i Slovenské republice. Za nejdůležitější část ovšem považuji kapitolu šest, ve které...
|
|
|
Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru
Morávek, Jakub ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Hůrka, Petr (oponent)
1 Resumé Ochrana osobních údajů při vzniku pracovního poměru Tato práce se zabývá problematikou ochrany osobních údajů ve spojení s pracovněprávními vztahy. Konkrétně se autor zaměřuje na ochranu osobních údajů při vzniku pracovního poměru. Nejprve se autor věnuje obecnému právnímu základu problematiky a následně rozebírá pozitivní vyjádření ochrany osobních údajů v platném právu, zejména v zákoně č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Autor blíže zkoumá některé problematické povinnosti zaměstnavatele spojené se zpracováním osobních údajů jeho zaměstnanců a současně upozorňuje na imperfektní transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Na základě provedeného výkladu autor v obecné rovině uvádí rozsah osobních údajů, které může zaměstnavatel při vzniku pracovního poměru od zaměstnance vyžadovat. Autor se zabývá často diskutovanými případy zpracovávání osobních údajů v pracovněprávním vztahu, jako jsou například používání fotografie zaměstnance, zaznamenávání údajů o jeho rodinných poměrech atd. Prostřednictvím praktického příkladu odsouzení zaměstnance za trestný čin podává autor dále ukázku problematičnosti...
|
host ::
RSS.