|
|
Vliv podzemní vody na hydrologické sucho v nivě Lužnice
Korejs, Tomáš ; Šobr, Miroslav (vedoucí práce) ; Janský, Bohumír (oponent)
Předmětem této práce je zhodnocení vlivu podzemní vody na období hydrologického sucha v nivě řeky Lužnice se zaměřením na interakci povrchových a podzemních vod. Niva Lužnice je jedinečný fluviální ekosystém typický svou pestrostí a přírodní hodnotou. Zejména horní část toku představuje velmi zachovalou říční nivu a vytváří dobré podmínky pro retenci vody. Stěžejní první část práce je zaměřena na zpracování literatury ohledně problematiky interakce povrchových a podzemních vod v říční nivě s příklady z ČR i ze světa, včetně charakteristiky podzemních vod. Zpracování literatury se rovněž zaměřuje na charakterizování typů sucha, jeho příčin a následků. Druhá část se zabývá vyhodnocením základních odtokových charakteristik a hydrologického sucha na Lužnice. Analýza je provedena na základě dlouhé datové řady z limnigrafických stanic Pilař a Bechyně, oba profily jsou vzájemně porovnány za účelem zjištění korelace.
|
|
|
Comparison of effectiveness of three applications of zero-valent iron nanoparticles for remediation of groundwater polluted by chlorinated ethenes
Vacková, Nikola ; Stejskal, Vojtěch (vedoucí práce) ; Oswald, Sascha (oponent)
Diplomová práce se zabývá sanací podzemní vody kontaminované chlorovanými etheny za využití částic nanoželeza. V rámci diplomové práce byly provedeny tři na sebe navazující aplikace různých typů nanoželeza na stejné lokalitě v areálu Spolchemie a.s. v Ústí nad Labem. Hlavním cílem bylo porovnat jednotlivé aplikace a stanovit jejich účinnost. Po injektáži suspenze nanoželeza provedené metodou direct-push, následoval monitoring hladin podzemní vody a fyzikálně-chemických parametrů. Během monitoringu byly odebrány vzorky podzemní vody, které byly analyzovány na obsah kontaminantů a jejich produktů rozkladu. Výsledky analýz ukázaly, že největší účinnost měla aplikace nanoželeza typu NANOFER STAR. Vyvolala reduktivní dechloraci, která se 3 měsíce po aplikaci nZVI projevila poklesem koncentrace TCE o 84 %, VC o 60 % a chlorovaných ethenů v celkové sumě o 39 % a zároveň nárůstem produktů rozkladu. Injektáž stopovačů bromidu draselného a chloridu lithného umožnila odlišit probíhající dechloraci od pouhého naředění injektovanou suspenzí. Efektivita aplikace nanoželeza NZVI-C3 a nanoželeza NANOFER STAR s karboxymethyl celulosou byla výrazně nižší než aplikace nanoželeza NANOFER STAR. Součástí práce je rešerše zahrnující problematiku kontaminace chlorovanými etheny, vlastnosti, výrobu a stabilizaci...
|
|
|
Kanály vzniklé prouděním podzemní vody v lomu Střeleč: erozní procesy a faktory ovlivňující vznik kanálů
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent)
Vlivem těžby vznikla v okolí lomu Střeleč rozsáhlá deprese hladiny podzemní vody, kdy do lomu ve formě soustředěných vývěrů přitéká až 70 l/s. Na vývěrech podzemní vody dochází k tvorbě systému kanálů, dosud největší vzniklý kanál dosahoval délky 300 m, výšky 17 m a objemu až 22 tisíc m3. Tyto kanály se v lomu utváří několik měsíců až let. Rychlý vývoj umožňuje detailně studovat erozní procesy in situ. V práci jsem se zabýval detailním popisem kanálů, charakterem proudění a erozními procesy. Zjištěné rychlosti proudění vody v kanálech dosahují až 0,4 m/s při hydraulickém gradientu 1 - 5%. Rychlosti proudění a spád hladiny v kanálech odpovídají erozi zvané "piping". Nejprve dochází k tvorbě malých kanálků, postupně se sbírá více vody a utváří větší hlavní kanál s menšími přítoky. Kanály sledují existující puklinový systém a jejich šíření do stran je omezeno průběžnými puklinovými plochami. Nad hladinou vody vznikají prostory řícením podetnutých pískovcových bloků. Rozšiřování v lomu je možné jen díky existenci méně pevných erodabilních partií pískovce. Pro popis pevnějších i méně pevnějších partií byly adaptovány metody na měření erodability (REI) a odolnosti vůči vrtání (DR), které slouží k relativnímu porovnávání vlastností povrchů pískovce. Při bázi lomu byly touto metodou vymapovány erodabilní...
|
|
|
Slapové jevy v hydraulice podzemní vody
Ondovčin, Tomáš ; Mls, Jiří (vedoucí práce) ; Šembera, Jan (oponent) ; Novotný, Oldřich (oponent)
Projevy slapové síly jsou lidstvu známy už od starověku. Nejstarší dochované poznámky o jejich původu nám ve svých Zápiscích o přírodě zanechal Plinius st. Z téhož díla pocházejí i nejstarší zmínky o pravidelném kolísání hladiny vody ve studnách. Tento jev nemusí nutně souviset s blízkostí moře. Případy, kdy oscilace nevznikají v blízkosti moře, jsou od konce 19. století předmětem bádání. Zkoumání mechanismů, jakými se slapová síla v podzemní vodě pro- jevuje, vyžaduje spojení poznatků nejen z geologie a hydrogeologie, ale také z hydrauliky a mechaniky porézního prostředí a do jisté míry i z astrono- mie. Tato práce přispívá k objasnění mechanismu vzniku slapových oscilací hladiny podzemní vody změřených ve vrtu na lokalitě v polické pánvi ne- daleko Teplic nad Metují. Využívá modely založené na znalosti geologické a hydrogeologické stavby blízkého okolí vrtu, který vykazuje slapové oscilace. Zkoumá vztah fyzikálních parametrů k amplitudě a fázi oscilací a předkládá řešení modelů.
|
|
|
Administrativní budova
Tručka, Jiří ; Mizerová,, Lenka Smolková (oponent) ; Smolka, Radim (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá projektovou dokumentací administrativní budovy s komerčními prostory, kavárnou a kantýnou. Stavba je situována v obci Žďár nad Sázavou, na parcele 2197. Přístupová komunikace je ze severní strany. Budova má 6 nadzemních a 2 podzemní podlaží. Stavba je navržena jako železobetonový monolitický skelet se ztužujícím jádrem. Suterén je tvořen železobetonovými stěnami. Celý objekt je založen na železobetonové desce, která je doplněná o soustavu pilot. Obvodová stěna je z keramických cihel. Fasáda je provětrávaná.
|
|
|
Chování atrazinu za denitrifikačních podmínek
Pániková, Kristína
Atrazin patří mezi nejvíce perzistentní pesticidy, má negativní vliv na životní prostředí a lidský organizmus. Tato látka je častým kontaminantem podzemních vod, ve kterých převládají ideální podmínky pro denitrifikační proces. Pomocí metodiky dlouhodobého testu byl zkoumán atrazin za denitrifikačních podmínek, vliv na samotný proces denitrifikace a jeho transformační chování. Po 28 dnech byl pozorován jako dominantní proces adsorpce na topolové hobliny, 30,6 %. Byl zjištěn biotický úbytek 9,8 % a při koncentraci 0,1 mg/l atrazin významně neovlivnil denitrifikační proces. Stimulace dosáhla hodnoty 6,9 %.
|
|
|
Comparison of effectiveness of three applications of zero-valent iron nanoparticles for remediation of groundwater polluted by chlorinated ethenes
Vacková, Nikola
Diplomová práce se zabývá sanací podzemní vody kontaminované chlorovanými etheny za využití částic nanoželeza. V rámci diplomové práce byly provedeny tři na sebe navazující aplikace různých typů nanoželeza na stejné lokalitě v areálu Spolchemie a.s. v Ústí nad Labem. Hlavním cílem bylo porovnat jednotlivé aplikace a stanovit jejich účinnost. Po injektáži suspenze nanoželeza provedené metodou direct-push, následoval monitoring hladin podzemní vody a fyzikálně-chemických parametrů. Během monitoringu byly odebrány vzorky podzemní vody, které byly analyzovány na obsah kontaminantů a jejich produktů rozkladu. Výsledky analýz ukázaly, že největší účinnost měla aplikace nanoželeza typu NANOFER STAR. Vyvolala reduktivní dechloraci, která se 3 měsíce po aplikaci nZVI projevila poklesem koncentrace TCE o 84 %, VC o 60 % a chlorovaných ethenů v celkové sumě o 39 % a zároveň nárůstem produktů rozkladu. Injektáž stopovačů bromidu draselného a chloridu lithného umožnila odlišit probíhající dechloraci od pouhého naředění injektovanou suspenzí. Efektivita aplikace nanoželeza NZVI-C3 a nanoželeza NANOFER STAR s karboxymethyl celulosou byla výrazně nižší než aplikace nanoželeza NANOFER STAR. Součástí práce je rešerše zahrnující problematiku kontaminace chlorovanými etheny, vlastnosti, výrobu a stabilizaci...
|
|
|
Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činnosti v okolí Stráže pod Ralskem
Lipanský, Tomáš
Lipanský T. (2016): Dlouhodobý režim proudění podzemních vod v hlubokých pánevních kolektorech, na příkladu ovlivnění hydrogeologických poměrů české křídové pánve hornickou činností v okolí Stráže pod Ralskem. Doktorská disertační práce. - Univerzita Karlova v Praze Abstrakt: Práce předkládá hodnocení vývoje režimu podzemních vod zvrstveného vícekolektorového zvodněného systému české křídové pánve v oblasti předpokládaného maximálního dosahu ovlivnění podzemních vod těžbou radioaktivních surovin v okolí Stráže pod Ralskem. Hlavním směrem práce bylo zpracování mapových interpolací dat z monitoringu úrovní hladin podzemní vody v jednotlivých zvodních zkoumané oblasti a popis režimu podzemních vod na základě změřených dat. Sestavené mapy piezometrických povrchů jednotlivých zvodní umožňují představu dlouhodobého vývoje režimu podzemních vod. Toho bylo dosaženo i přesto, že tato práce není založena na hydraulickém modelu, ale interpolaci dat z terénního monitoringu. Mapy a gridové soubory piezometrických povrchů je tedy vhodné použit pro kalibraci hydraulických modelů v zájmovém území. Hladina cenomanské zvodně byla v letech 1970 až 2001 v prostoru hlubinné těžby uranu snížena až o 170 metrů, s dosahem ovlivnění více než 50 km, od infiltrační oblasti při lužické poruše k oblasti drenáže v údolí Labe. Rozsah...
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
| |
host ::
RSS.