|
|
Současné národnostní menšiny v České republice v kontextu evropských vývojových trendů
Uherek, Zdeněk
Text se zaměřuje na problémy menšinových organizací v Praze v situaci, kdy se Praha stává otevřeným globálním městem, gateway city, které se složením obyvatelstva a sociabilitou významně odlišuje od ostatních sídel České republiky. Na statistických datech je v textu demonstrována diverzita pražského obyvatelstva, která spolu s předimenzovaností turistického ruchu vytváří z Prahy prostředí extrémně náročné pro soužití obyvatel ve městě. Vysoce diverzifikovaná společnost je spolu s anonymitu a segmentarizací osobních životů jednotlivců pro velkoměsto typická. V tomto specifickém prostředí hledají spolky národnostních menšin svoji působnost a snaží se oslovit svoje krajany, kteří jsou rozptýleni po celém městě. Velkou změnou pro život menšin v České republice je decentralizace menšinových organizací. Jednotlivé menšinové spolky jsou nyní často samostatnými subjekty, které si vytvářejí vlastní program i samostatně hospodaří. Jejich svoboda je vykoupena organizační nezralostí. Musí soupeřit o granty, potýkají se s problémy se spolufinancováním, nemají prostředky na infrastrukturu a administrativní činnosti. Jak ověřily výzkumy Etnologického ústavu ČR, chybí jim poradenská a koordinační asistence, která by napomáhala k získání evropských prostředků, vzájemné komunikaci a mimo jiné i k tomu, aby jejich činnost mohla Pražany efektivně obohacovat jako celek. V této souvislosti oceňují zřízení Domu národnostních menšit, který alespoň částečně zjednodušuje komunikaci mezi menšinami.
|
|
|
K otázce přítomnosti národnostních menšin v České republice
Sulitka, Andrej
Příspěvek ukazuje na základní politická východiska k otázce národnostních menšin v České republice po roce 1989. Stávající zákon o právech příslušníků národnostních menšin (2001) nestanoví taxativní výčet národnostních menšin a za národnostní menšiny jsou považovány ty skupiny občanů hlásící se k jiné než české národnosti, které jsou na území státu historicky přítomné, tj. existující jako trvalá součást společnosti. Podle novelizovaného znění Statutu Rady vlády pro národnostní menšiny, který schválila vláda v roce 2013, jde o 14 menšin (běloruskou, bulharskou, chorvatskou, maďarskou, německou, polskou, romskou, rusínskou, ruskou, řeckou, slovenskou, ukrajinskou a vietnamskou).
|
|
|
Předmluva
Sulitka, Andrej ; Uherek, Zdeněk
Úvodní informace k 14. Setkání národnostních menšin v Praze, jehož součásti byla v roce 2014 mezinárodní konference pod názvem Praha a menšiny. Program jednání konference byl zaměřen na otázky: přítomnost národnostních menšin v Praze a jejich aktivity, menšiny a mateřský jazyk, národnostní menšiny a migranti. Odborné i širší veřejnosti je předkládán dílčí výstup, odpovídající svým uspořádáním průběhu konference.
|
|
|
Praha a menšiny : sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Praze dne 4. prosince 2014
Sulitka, Andrej ; Uherek, Zdeněk
Publikace Praha a menšiny je výstupem ze 14. Setkání národnostních menšin, jehož součásti byla mezinárodní konference pod názvem Praha a menšiny. Program konference byl rozčleněn do tří tematických bloků: 1. přítomnost národnostních menšin v Praze a jejich aktivity, 2. menšiny a mateřských jazyk, 3. národnostní menšiny a migranti. Tyto otázky jsou v centru pozornosti zástupců národnostních menšin a jsou diskutovány na každoročních setkáních národnostních menšin, které pořádá hlavní město Praha a Dům národnostních menšin ve spolupráci s akademickými institucemi, konkrétně v roce 2014 s Etnologickým ústavem AV ČR. Odborné i širší veřejnosti je tak předkládán dílčí výstup, odpovídající svým uspořádáním průběhu konference.
|
|
|
Government's policy towards national minorities in Slovakia
Smetanková, Daša ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Mansfeldová, Zdenka (oponent) ; Čáky, Milan (oponent)
Dizertačná práca sa venuje politike vlády voči národnostným menšinám na Slovensku po roku 1993. Zaoberá sa vládnou politikou voči dvom najpočetnejším menšinám na Slovensku -- Rómom a Maďarom, a to predovšetkým v dvoch kľúčových oblastiach: kultúre a školstve. Jej cieľom je zhodnotiť Dizertační práce se věnuje politice vlády vůči národnostním menšinám na Slovensku po roce 1993. Zabývá se vládní politikou vůči dvěma nejpočetnějším menšinám na Slovensku (Maďarům a Romům), a to především ve dvou klíčových oblastech: kultuře a školství. Jejím cílem je zhodnotit vývoj menšinové politiky na Slovensku, zhodnotit jednotlivé faktory, které ovlivňovaly její změnu a zároveň porovnat přístup jednotlivých vládních koalic k těmto dvěma menšinám. Sledována je kontinuita menšinové politiky pod vlivem jednotlivých externích a interních faktorů. Je sledován vliv tří mezinárodních organizací: Rady Evropy, Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě; a Maďarska. Zkoumaným interním faktorem je vliv koaličních modelů. S těmito faktory úzce souvisí i třetí zkoumaná otázka a to potencionální vliv tzv. trojstranného vztahu Maďarska, Slovenska (slovenské vlády) a maďarské menšiny na Slovensku -- triadic nexus, jak ho charakterizoval Rogers Brubaker, na vývoj vládní politiky vůči Romům. Menšinová politika se pod vlivem těchto faktorů mění a vyvíjí, je však kontinuální.
|
|
|
Existovala či existuje dlouhodobější vládní koncepce pro řešení problému menšin?
Kučera, František ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Smetanková, Daša (oponent)
Práce se zabývá otázkou existence dlouhodobých vládních integračních koncepcí vzhledem k národnostním menšinám a cizincům. Práce analyzuje teoretické integrační koncepty, jejich typy a vývoj. Popisuje národnostní menšiny žijící na území České republiky. Sleduje vznik a vývoj vládní institucionální struktury pro řešení otázek menšin a zabývá se analýzou vývoje právního rámce a vládních koncepcí týkajících se cizinců, národnostním menšin a samostatně romské menšiny s důrazem na jejich kvalitu a návaznost. Cílem práce je odpovědět, zda existuje dlouhodobá vládní koncepce řešení této problematiky, nakolik je tato koncepce propracovaná a promyšlená a do jaké míry kontinuálně/diskontinuálně je prosazována?
|
|
|
International Context of The Roma Minority Human Rights Protection in Slovakia
Lackovičová, Simona ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Romská problematika je považována za jeden z nejvýraznějších společenských problémů na Slovensku. Předsudky, zlé vztahy mezi majoritním "neromským" a minoritním romským obyvatelstvem, ale i rasizmus a porušování práv Romů, to jsou problémy, za které je Slovensko kritizováno téměř všemi zahraničními aktéry a nevládními organizacemi. Vláda SR si vážnost dané situace uvědomuje, i proto patří řešení romské problematiky k prioritám její politiky. Slovenská republika přijala do současnosti spoustu mezinárodněprávních závazků na ochranu práv menšin, a tedy i menšiny romské, proto jsem se rozhodla zjistit, jak dané závazky plní. Do jaké míry ovlivňují dané přijaté mezinárodní závazky SR, jako i jednotlivé doporučení zahraničních aktérů, stav ochrany práv romské menšiny na Slovensku, zda vůbec, zhodnotit adekvátnost kritiky zahraničních aktérů a najít nedostatky Slovenska v plnění jednotlivých závazků a také uvést možné způsoby řešení dané problematiky, které vychází především z analýz nevládních organizací -- jak romských, tak i neromských.
|
|
|
Počátky šikany v předškolním vzdělávání z hlediska multikulturního vzdělávání
KOCANDOVÁ, Michaela
Multikulturní výchova je celkem nový pojem, ale jedná se historickou stránku výchovy, někdy složitě v našem školství uplatňovanou, pokud se nedosáhne aktivní spolupráce rodiny a školy. Proto jsem se pokusila ve své bakalářské práci přiblížit tuto problematiku z hlediska předškolního vzdělávání se zaměřením na šikanu vznikající ze špatného přístupu k multikulturní výchově na tomto stupni vzdělávání. V praktické části se zabývám projektem proti násilí, který by byl alespoň částečně vhodný k realizování v mateřské škole.
|
|
|
Postoje vůči etnickým a národnostním menšinám
SVOBODOVÁ, Kateřina
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou postojů žáků 7. a 8. tříd základních škol Jihočeského kraje vůči etnickým a národnostním minoritám. V teoretické části jsou shrnuty současné poznatky o vybraných minoritách (Romové, Vietnamci, Ukrajinci a Američané). Realizace praktické části proběhla prostřednictvím kvantitativně kvalitativního výzkumu, který se uskutečnil v únoru a březnu 2010 v 7. a 8. třídách na vybraných základních školách v obcích do 7 000 obyvatel (ZŠ J. A. Komenského Blatná, ZŠ Bělčice, ZŠ Sedlice). Cílem práce bylo zmapovat postoje cílové skupiny žáků s diferenciací dle pohlaví vůči nejrozšířenějším etnickým a národnostním menšinám v České republice. Z výsledků výzkumu vyplývá, že postoje žáků 7. a 8. tříd základních škol vůči minoritám nekopírují postoje široké veřejnosti uváděné v průzkumech veřejného mínění. Dívky cílového souboru vykazují pozitivnější vztah vůči etnickým a národnostním menšinám než chlapci. Souhrnně lze říci, že žáci 7. a 8. tříd jsou poměrně vstřícní a otevření vůči minoritním skupinám spoluobčanů, avšak uvědomují si problémy spojené především se soužitím s romskou menšinou. Vytváření pozitivně laděných postojů k minoritám prostřednictvím školní výuky, speciálních programů a akcí u žáků je důležité vzhledem k možnosti vstupu těchto jedinců do života bez předsudků vznikajících v blízkém okolí jedince na základě stereotypního chování a myšlení. Tento výzkum ukazuje, že žáci 7. a 8. tříd jsou schopni vnímat charakteristiky daných skupin na základě předkládaných způsobů interpretace okolí, ale také, že dokážou vyjádřit svůj názor na spoluobčany jiných národnostních a etnických menšin, se kterými se setkávají.
|
|
|
Problém ochrany národnostních menšin
Broklová, Eva
Ustanovení o ochraně menšin v Československu 1918–1938 byl odvozen z menšinové mírové smlouvy. Její články byly převzaty československou ústavou. Ochrana menšin v ČSR náležela k nejlepším v Evropě.
|
host ::
RSS.