|
|
Demografický vývoj Středočeského kraje 1960 až 2012
Český statistický úřad
Předkládaná publikace Demografický vývoj Středočeského kraje v letech 1960 až 2012, vydaná oddělením informačních služeb Krajské správy ČSÚ pro Středočeský kraj, vyplňuje mezeru mezi publikacemi zabývajícími se demografickým vývojem tohoto kraje v dlouhodobějším časovém horizontu. Pro uživatele je přínosem jak analytická část doprovázená pro lepší názornost 122 grafy, tak i tabulková příloha se 140 tabulkami, které obsahují data zachycující demografické procesy v různém kombinačním třídění od roku 1960 do roku 2012.
Plný text:  PDF
|
|
|
Reprodukční proces obyvatelstva v EU a jeho ekonomické a sociální dopady
Chroboček, Jakub ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Jeníček, Vladimír (oponent)
Cílem této diplomové práce je odhalení sociálních a ekonomických dopadů demografického vývoje v Evropské unii. V první kapitole jsou rozebírány demografické pojmy a teorie, které se vztahují k současné a budoucí situaci v oblastech vývoje porodnosti, úmrtnosti a jejich výsledku přirozeným přírůstkem obyvatelstva. Statistická data týkající se porodnostních a úmrtnostních ukazatelů jsou rozebírána v druhé kapitole, kterou uzavírá vyhodnocení přírůstku obyvatelstva. V poslední kapitole jsou popsány očekávané ekonomické důsledky demografického vývoje obyvatelstva v oblastech dopadů na fiskální stabilitu rozpočtů, dopadů na jednotlivce a sociálních dopadů spojených s očekávaným demografickým vývojem.
|
|
|
Vliv rodinné politiky na vývoj demografických procesů se zaměřením na Pardubický kraj
Čechalová, Kateřina ; Cséfalvaiová, Kornélia (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Předmětem této práce je zkoumání vývoje rodinné politiky a její vliv na změny v demografickém chování obyvatel v České republice a Pardubickém kraji v období od roku 1989 po současnost. První kapitola popisuje instituci rodiny a formy rodinné politiky na celostátní a regionální úrovni. Na teoretickou část navazuje druhá kapitola, ve které jsou analyzovány jednotlivé nástroje státu na podporu rodin s dětmi. Součástí je i grafické znázornění a popis trendů ukazatelů porodnosti, plodnosti, sňatečnosti a rozvodovosti, které mohou být působením státních opatření ovlivňovány. Poslední část práce obsahuje rozbor empirického šetření, které ověřuje výsledky předchozích kapitol v praxi. Na základě výsledků dochází k navržení možných řešení aktuální situace.
|
|
|
Vliv sociální politiky státu na porodnost
Václavková, Jana ; Šimková, Martina (vedoucí práce) ; Cséfalvaiová, Kornélia (oponent)
Úroveň porodnosti v České republice dlouhodobě klesá, což může mít nepříznivý dopad na budoucí populaci. Úkolem práce je definovat sociální politiku a sociální zabezpečení obecně v souvislosti s jejich působením v České republice, Velké Británii a Švýcarsku. Hlavní cíl práce je posouzení vlivu změn v sociální oblasti na vývoj porodnosti v jednotlivých zemích. Pomocí grafického zpracování jsou porovnávány demografické a sociální ukazatele a jsou hledány možné souvislosti jednotlivých výkyvů. Součástí poslední kapitoly jsou i možná opatření a doporučení na zlepšení rodinné politiky v České republice.
|
|
|
Plánovaná versus skutečná plodnost - dotazníkové šetření realizované plodnosti na vzorku žen v ČR
Klementová, Lenka ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jitka (oponent)
Cílem diplomové práce je porovnání plánované a posléze realizované plodnosti vzorku českých žen s ukončenou plodností. Pomocí dotazníkového šetření tedy zjistit nejen plánovaný a skutečný počet dětí, ale také jejich pohlaví, pořadí, rozestup a dále také věk žen při prvním porodu a sňatku. Naplnění těchto události následně porovnat a identifikovat příčiny v případě nesplnění. Vzorek 47 respondentek anonymně vyplnil dvoustránkový dotazník skládající se ze čtyř částí, a to stručně -- plán, skutečnost, osobní charakteristika a doplňkové otázky. Doplňkové otázky se týkaly antikoncepce, interrupcí, náboženství apod. Průzkum ukázal průměrný počet 2,34 dítěte na jednu ženu, kdežto plánovaný průměrný počet byl 2,28. Dále bylo analyzováno naplnění plánů ohledně počtu dětí, pohlaví a pořadí, rozestupu, věku při prvním porodu a věku při sňatku v průměru každé ženě z 53 %. Nakonec byla pro získaná data analyzována závislost skutečného počtu dětí na počtu potomků plánovaných. Výsledný model ukázal, že plánovanému počtu dětí jedna odpovídá realizovaný počet dětí 1,47.
|
|
|
Vliv změny v charakteru sociální dávky porodné na vývoj porodnosti v letech 2007-2012
JANČÍKOVÁ, Kateřina
Téma bakalářské práce se nazývá "Vliv změny v charakteru sociální dávky porodné na vývoj porodnosti v letech 2007-2012". Porodné je dávka státní sociální podpory, která je vyplácena ženě, která porodila dítě nebo převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů. Porodné upravuje zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Porodnost je demografický ukazatel udávající počet narozených dětí v určitém časovém období v dané populaci. Teoretická část práce se zabývá historií a vývojem porodného a porodnosti. Tato část byla vypracována na základě právních předpisů, odborné literatury a odborných internetových zdrojů. Je zde vysvětleno postavení porodného v rámci sociálního zabezpečení a státní sociální podpory, popsány legislativní změny v charakteru dávky porodné od jeho prvopočátků do současnosti, ekonomické náklady na porodné. Dále je zde popsána definice porodnosti, natalitní politiky, vývoj porodnosti v ČR a prognózy jeho vývoje do budoucnosti. V praktické části práce byl proveden kvantitativní výzkum, jehož cílem bylo potvrzení či vyvrácení předem zadaných hypotéz. Jednou z vybraných technik výzkumu byl rozbor dokumentů a v jeho rámci sekundární analýza dat. Použity byly zákonné normy, statistiky Českého statistického úřadu a MPSV ČR. Druhou technikou byl dotazník. Výzkumný vzorek tvořilo 237 validních odpovědí. Výsledky práce byly vyhodnoceny a zpracovány pomocí tabulek a grafů. Výzkum prokázal, že porodnost v ČR v letech 2007-2012 reaguje počtem narozených dětí na změny ve výši porodného. Provedeným dotazníkovým šetřením se nepodařilo prokázat, že by význam výše porodného stoupal s klesajícím příjmem rodiny.
|
|
|
Reprodukční strategie českých rodin v letech 1948-1989
HRNEČKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá reprodukčními strategiemi českých rodin. Nejprve je v práci definován pojem rodina pohledem několika autorů. Následně jsou charakterizovány základní funkce rodiny. Práce řeší i hodnoty tradiční a moderní rodiny, její funkce a připomíná změny charakteru rodiny. Dále se zaobírá stručným shrnutím faktorů především biologickými, ekonomickými, psychologickými a sociálními jež ovlivňují reprodukční chování lidí. V další části práce dochází k vymezení reprodukčních strategií podle Pierre Bordieu. Navazující kapitola pojednává o rodině v dobách komunistického režimu. Poté práce seznamuje čtenáře s rodinnou politikou a opatřeními vydanými státem na podporu rodinného života (hmotné zabezpečení dětí, novomanželské půjčky, finanční úlevy pro rodiny s dětmi..). Pozornost je soustředěna především na popis vybraných finančních stimulů a zákonů vážících se k této problematice. Poslední část práce je věnována vlivu politiky na demografický vývoj a shrnutí sňatečnosti, porodnosti, rozvodovosti a potratovosti za sledované období.
|
|
|
Příběhy matek s více dětmi v kontextu současných populačních trendů
VALEŠOVÁ, Jana
Práce se zabývá porodností z pohledu žen s více dětmi. První část práce představuje důvody poklesu porodnosti. V druhé části pak odpovídáme na otázku, které skupiny obyvatel současné populační trendy nekopírují. Následně byl veden rozhovor s osmi věřícími ženami se čtyřmi a více dětmi. Respondentky byly dotazovány na to, kolik dětí plánovaly a jaké faktory hrály roli v počtu dětí, které mají. Dále byly dotazovány na to, jak se vyrovnávají s důvody, které vedou většinovou společnost k nižšímu počtu dětí. Z rozhovorů vzešly čtyři základní faktory, které sehrály roli v tom, že těchto osm matek má dohromady třicet pět dětí. Těmito faktory jsou životní okolnosti respondentek, víra v Boha, jejich hodnoty a možnost seberealizace. Následná etická kapitola reflektuje dva z těchto faktorů.
|
|
|
Demografické změny v ČR jako sociální riziko
KACZOR, Michal
Práce se zabývá demografickými změnami České republiky v souvislosti se sociálními riziky, jež vznikla v důsledku těchto demografických změn. Obsahuje definice základních demografických ukazatelů, tj. porodnosti, potratovosti, sňatečnosti, rozvodovosti, úmrtnosti a popisuje jejich vývoj, zejména v období po sametové revoluci(1989), kdy došlo k pádu totalitního režimu a výrazné individualizaci české společnosti. Práce také, na základě dat Českého statistického úřadu, představuje prognózy demografického vývoje České republiky až do roku 2100, jež interpretují pravděpodobné trendy budoucího populačního vývoje. Dále jsou nastíněna důležitá sociální rizika, vyplývající z vývoje demografických ukazatelů, včetně návrhů opatření, vedoucích k ovlivňování demografického vývoje České republiky žádoucím směrem.
|
|
|
Problematika rodin s více než třemi dětmi
BÜRGEROVÁ, Zuzana
Cílem bakalářské práce je zjistit motivaci pro rozhodnutí mít více než tři děti a poukázat na vnímání specifik takovýchto rodin, a to z pohledu jednotlivých členů. Práce se skládá ze dvou částí, z části teoretické a z části praktické. Teoretická část obsahuje kapitoly týkající se rodiny a realizovaných výzkumů vztahujících se k tématu vícečetného rodičovství. V praktické části jsou prezentovány výsledky kvalitativního výzkumu. Pro ucelený obraz dané problematiky jsou výsledky prezentovány jako jednotlivé případové studie rodin. Následně jsou však zjištěné informace dány do souvislostí tak, aby bylo možné odpovědět na zvolené výzkumné otázky.
|
host ::
RSS.