|
|
Výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě Střemošická stráň
Zámečník, Jaroslav
Práce přináší výsledky inventarizačního průzkumu motýlů s denní aktivitou (Lepidoptera, Zygaenoidea, Hesperioidea, Papilionoidea) v přírodní rezervaci a evropsky významné lokalitě Střemošická stráň. Ve studovaném území byl v letech 2004 až 2007 prokázán výskyt celkem 62 druhů motýlů nadčeledí Zygaenoidea (čeleď Zygaenidae), Hesperioidea (čeleď Hesperidae) a Papilionoidea (čeledi Papilionidae, Pieridae, Lycaenidae, Nymphalidae a Satyridae). Do finálního seznamu jsou však započteny ještě další dva, recentně nepotvrzené, druhy motýlů – Polyommatus thersites a Thymelicus acteon, takže celkový počet uváděných druhů je 64. Oba uvedené druhy jsou sice na území PR nezvěstné, ale jejich výskyt nelze s jistotou vyloučit. V práci jsou komentovány nejvýznamnější nálezy vzhledem k regionu východních Čech a je doporučen vhodný management pro posílení populací motýlů na lokalitě.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
|
Land Abandonment in the Mediterranean Effects on Butterfly Communities with Respect to Life History Traits
ŠLANCAROVÁ, Jana
This thesis deals with the effects of changing land use, following landscape abandonment, on butterfly communities in the Mediterranean Basin. It consists of three case studies. The first focuses on the effects of forest encroachment on butterflies in the Southern Balkans; the second studies butterfly communities in Portuguese 'montados' and the third explores demography and life histories of three co-occurring Papilionidae butterfly species (Archon apollinus, Zerynthia polyxena and Zerynthia cerisy) in Greek Thrace. The results describe shifts in butterfly communities, detectable even at the level of individual species life history traits, with increasing forest encroachment. The preference of range-restricted Mediterranean endemics for either grasslands or open woodland formations contributes to falsifying the forested Mediterranean hypothesis, favouring a hypothesis of finely grained landscape mosaic instead. This mosaic is currently threatened by land use change and biodiversity homogenisation. Maintaining habitat and landscape heterogeneity is crucial for conserving the Mediterranean biodiversity hot-spot.
|
|
|
Přehled pářicí strategie evropských denních motýlů
Baráková, Kristýna ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Bubová, Terezie (oponent)
Denní motýli jsou velice různorodou a pestrou skupinou v rámci celé živočišné říše. edná se o hmyz s proměnou dokonalou se složitým životním cyklem. ednotlivá stádia vývojového cyklu jsou dobře popsaná a známá. Mnohé otazníky však nalézáme ve znalostech o rozmnožovací biologii denních motýlů. Proto jsme se rozhodli vyhledat prameny o pářicí strategii evropských denních motýlů. Inormace byly vyhledávány pomocí vhodně zvolených klíčových slov ve vědeckých databázích OS, Scopus a oogle Scholar. a základě těchto zdrojů jsem sepsala obecné inormace o rozmnožovacím chování motýlů, které se týkaly procesů před kopulací, podrobně pak párovacího a vyhledávacího chování denních motýlů. ásledně jsem popsala konkrétně proces páření, kde jsem sledovala hlavně data o průběhu kopulace, a to o délce kopulace, minimálním věku kopulace či o možném opakování kopulace. Vysvětlila jsem také obecné pojmy, stahující se ke kopulaci jako jsou paternita či protandrie. Další část práce byla zaměřena konkrétně na pářící strategii evropských denních motýlů. Pro většinu motýlů byly zjištěny daje týkající se pářící strategie před kopulací, a to především, jakým způsobem samci vyhledávají samice. aké byly souhrnně uvedeny u některých druhů motýlů inormace o délce kopulace, minimálním věku kopulace a možném opakovaném páření. Avšak souhrn veškerých dat ukazuje malé množství inormací k vymezené problematice. ebylo tedy možné provézt statistické vyhodnocení, kde mělo dojít k přepočtu vůči celkovému počtu evropských druhů. ypotézu, která zněla: převážná většina denních motýlů nevykazuje promiskuitní chování a kopuluje pouze jedenkrát, nebylo možné vyvrátit ani potvrdit. Konkrétně daje o promiskuitním chování denních druhů motýlů vědecké publikace obsahovaly velmi sporadicky. Výzkum se zaměřením na toto chování by vyžadoval obsáhlejší bádání a bylo by však možné utřídit inormace o denních motýlech České republiky.
|
|
|
Diverzita motýlů s noční aktivitou (Lepidoptera) na raných sukcesních řadách vybrané hnědouhelné výsypky.
Oktábec, Martin ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Markéta, Markéta (oponent)
Lokality silně narušené těžbou nerostných surovin často hostí ochranářsky významné druhy organismů. Extrémní stanoviště vzniklá povrchovým dobýváním hnědého uhlí zvyšují územní heterogenitu dnešní krajiny a poskytují ekologickou niku specialistům a raně sukcesním skupinám rostlin a živočichů, které bychom ve volné krajině marně hledali. Teoretická část této práce pojednává o současné legislativě rekultivační činnosti a o ekologii na výsypkách. Praktická část analyzuje druhovou rozmanitost nočních motýlů na hnědouhelných výsypkách na severu Čech. Celkem 3013 jedinců bylo odchyceno v období od dubna do září 2015 na šesti lokalitách na území dolů Bílina. Na čtyřech lokalitách různého stáří probíhá neřízená sukcese. Další dvě prošly lesnickou rekultivací. Práce by měla vyzdvihnout významnou roli, kterou hraje přítomnost disturbovaných území v uniformně rekultivované post těžební krajině.
|
|
|
Význam kamenolomů pro diverzitu bezobratlých ve fragmentované krajině na národní úrovni
Králíčková, Hana ; Kadlec, Tomáš (vedoucí práce) ; Štrobl, Martin (oponent)
V současnosti byla krajina, nejen v České republice, přeměněna do velkých celků a začala být poměrně neprostupná. Vymizely z ní určité typy stanovišť, což znamená velký problém pro druhy s extrémně vyhraněnými životními nároky, které ke svému životu potřebují například vyhřívané skály, sypký písek, rozvolněné stepní trávníky nebo jiná stanoviště na počátku sukcese. Postindustriální stanoviště poskytují právě tyto podmínky, a proto se stávají místem hojného výskytu bezobratlých živočichů. Některé druhy se v České republice nevyskytují nikde jinde než na těchto lokalitách. Kamenolomy poskytují např. motýlům různé typy stanovišť, kteří tyto podmínky potřebují ke svému vývoji, rozmnožování i životu. V rámci celé České republiky bylo vybráno 20 již neaktivních kamenolomů a 20 přilehlých kontrolních oblastí bez kamenolomu, kde byl prováděn, krom jiného, monitoring denních motýlů a hmyzu s noční aktivitou. Cílem bylo zjistit, zda přítomnost kamenolomu zvyšuje diverzitu bezobratlých okolní krajiny. Monitoring byl proveden na každé lokalitě čtyřikrát a získaná data byla statisticky vyhodnocena. Z celkového počtu 110 zaznamenaných druhů motýlů s denní aktivitou bylo zjištěno 23 ohrožených druhů - příkladem může být kriticky ohrožený Satyrium ilicis u obce Černotín, který byl nalezen v lomu. V celkovém srovnání početnosti i druhové pestrosti na lokalitách obsahujících lom a na lokalitách, které lom neobsahovaly, byly zaznamenány značné rozdíly. V okolní krajině lomů bylo zjištěno větší množství druhů i vyšší počty jedinců než v kontrolních oblastech. Přímo v lomech, nebo jejich okolí bylo pozorováno 19 ohrožených druhů, které byly početnější oproti kontrolním oblastem, kde bylo zaznamenáno pouze 11. Vliv na výběr stanoviště měl způsob přezimování a biotopové nároky jednotlivých druhů. Je evidentní, že kamenolomy s ukončenou těžbou mohou v dnešní krajině hrát významnou roli pro rozvoj biodiverzity.
|
|
|
Srovnání motýlí fauny vybraných chráněných území ČR
Eichlerová, Barbora ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Ve své práci jsem se zaměřila na výzkum motýlů a jejich charakteristiku na třech odlišných územích ČR. Jednalo se o národní přírodní památky Čertovu zeď, Suché skály a Swamp. Ve všech lokalitách byl inventarizační průzkum zaměřen na motýly obecně v rozsahu celého řádu (Lepidoptera). Prováděn byl dle doporučené metodiky, která vychází ze standardních entomologických metod.
Čertova zeď a Suché skály se vyjímají spíše lesnatým prostředím s turisticky velmi vyhledávanými skalisky, oproti bažinatému Swampu.
Odchyt motýlů probíhal ve dvou fázích. Denní motýly jsem sledovala za pomoci pochůzky, ale jelikož se jednalo o oblasti s velmi nízkým výskytem lučních ekosystémů, bylo zde jejich zastoupení velmi nízké. Druhá fáze (odchyt nočních motýlů) probíhala v pozdních večerních hodinách.
V NPP Čertova zeď bylo inventarizačním průzkumem celkem nalezeno 124 druhů motýlů. Žádný ze zjištěných druhů není veden v červeném seznamu ani v seznamu zvláště chráněných druhů. V lokalitě Suché skály bylo nalezeno 98 druhů náležících do 20 čeledí, z toho pouze 1 druh byl zvláště chráněný, konkrétně Papilio machaon (Linnaeus, 1758) otakárek fenyklový. Na posledním území Swamp, jsem zjistila druhů 170, z čehož 8 z nich náleželo červenému seznamu: Acronicta menyanthidis (Esper, 1798) šípověnka vachtová, Arichanna melanaria (Linnaeus, 1758) různonožec borůvkový, Callopistria juventina (Stoll, 1782) blýskavka hasivková, Coscinia cribraria (Linnaeus, 1758) přástevník fialkový, Drymonia obliterata (Esper, 1758) hřbetozubec tmavoúhlý, Eugraphe subrosea (Stephens, 1829) osenice rašelinná, Hyles galii (Rottemburg, 1775) lišaj svízelový a Lithosia quadra (Linnaeus, 1758) lišejníkovec čtveroskvrnný.
Testovaná hypotéza byla, že vyšší diverzita motýlí fauny je v rezervacích s vyšší diverzitou rostlinnou, tato hypotéza byla potvrzena.
|
|
|
Saproxyličtí motýli a jejich vztah s lesními ekosystémy
Rada, Patrik ; Horák, Jakub (vedoucí práce) ; Vladimír, Vladimír (oponent)
Práce pojednává o saproxylických motýlech (Lepidoptera). U řady z nich je jejich obligátní vazba k mrtvému dřevu poměrně málo známá. Práce podává ucelené znalosti o těchto druzích ve formě literární rešerše. Vychází z rozšířené moderní definice saproxylicity, takže zahrnuje větší spektrum druhů, které jsou svým vývojovým cyklem vázány na dřevo.
Výsledkem je souhrn informací o každé saproxylické čeledi a jednotlivých zástupcích. Též je nahlédnuto do problematiky sběru hmyzu, resp. plodnic hub či dřeva, které jsou hmyzem napadeny, a jeho následného chovu až po vylétnutí dospělců.
Do budoucna by měl být výzkum v této oblasti zaměřen především na zmapování výskytu těchto druhů a poznání jejich ekologických nároků.
|
|
|
Rapid turnover of the W chromosome in geographical populations of wild silkmoths, Samia cynthia ssp.
ŠÍCHOVÁ, Jindra
Geographical subspecies of wild silkmoths, Samia cynthia ssp. (Lepidoptera: Saturniidae) exhibit a unique polymorphism in chromosome numbers, resulting from variations in the sex chromosome systems. Three different sex chromosome constitutions were identified: Z0/ZZ in S. c. ricini (2n=27/28), neo-Wneo-Z/neo-Zneo-Z in S. c. walkeri (2n=26/26), and neo-WZ1Z2/Z1Z1Z2Z2 in S. cynthia subsp. indet. (2n=25/26). It has been proposed, that the common ancestor of S. cynthia subspecies had a classical WZ/ZZ constitution with diploid chromosome number of 2n=28/28 and the neo-sex chromosomes in S. c. walkeri and S. cynthia subsp. indet. arose by repeated sex chromosome-autosome fusions. Our sampling effort enabled us to examine five populations of S. cynthia with an ancestral-like karyotype with the aim to verify a hypothesis about sex chromosome evolution in this species complex. Obtained results suggest that the curious WZ system of S. cynthia pryeri may represent an ancestral state of the Samia species complex. However, they do not exclude an alternative hypothesis of its derived origine.
|
|
|
Dynamic karyotype evolution and unique sex determination systems in Leptidea wood white butterflies
VOLENÍKOVÁ, Anna
Chromosomal rearrangements such as fusions and fissions play an important role in promoting and maintaining speciation. To study these phenomena, genome architecture of three cryptic species of Leptidea wood white butterflies was investigated by means of standard and molecular cytogenetics. High variability in chromosome number and localization of cytogenetic markers was revealed, suggesting dynamic karyotype evolution in these species. Moreover, unique sex-determination system with 3-4 W chromosomes and 3-4 Z was found, possibly playing a role in the speciation process as well.
|
host ::
RSS.