|
|
Specifika spolupráce slyšících a neslyšících zaměstnanců organizace Tichý svět, o.p.s.
Petrušková, Gabriela ; Furmaníková, Lada (vedoucí práce) ; Růžička, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky vzájemné spolupráce slyšících a neslyšících zaměstnanců organizace Tichý svět, o.p.s. Práce je rozdělená na teoretickou a aplikační část. Teoretická část se věnuje tématům kultury v obecném pojetí, kulturou organizace a kulturou neslyšících. Práce také pojednává o diverzity managementu a o komunikaci v organizačním řízení se zaměřením na komunikaci v interkulturním týmu a popisu komunikačních systému neslyšících. V závěru se teoretická část práce zaměřuje na tým a týmovou spolupráci, na konflikty a jejich řešení v kontextu diverzity managementu. Cílem aplikační části bylo analyzovat situace, ve kterých dochází k nedorozuměním mezi slyšícími a neslyšícími zaměstnanci organizace, a popsat specifika této spolupráce. V závěru práce jsou zjištění diskutována a podána doporučení pro organizaci, která by měla směřovat k tomu, aby k nedorozuměním do budoucna nedocházelo. Klíčová slova: kultura organizace, interkulturní komunikace, neslyšící, český znakový jazyk, diverzita, tým, konflikty.
|
|
|
Komunikace zdravotnického záchranáře s vybranými skupinami pacientů
VÍTKOVÁ, Michaela
Tématem bakalářské práce je možnost komunikace na lince tísňového volání, která je směřována především na řečově postižené a sluchově postižené. Během své praxe na krajském operačním středisku Jihočeského kraje jsem vypozorovala, že volající často podléhají stresu. Většina volajících má přitom možnost verbálně sdělit operátorovi požadované informace. Tuto možnost však postrádají osoby se sluchovým nebo řečovým postižením. Přivolání zdravotnické pomoci se pro postižené proto může zdát mnohem obtížnější. V teoretické části definuji operační středisko jako celek, jeho úlohy a funkce. K tomuto tématu je zahrnuto i rozdělení tísňových výzev, druhy výjezdových skupin a indikace výjezdů. Následuje komplexní zachycení problematiky řečově postižených vymezení základních pojmů, dělení a způsoby jejich komunikace. Podobnou strukturu nese i další kapitola týkající se sluchově postižených. V práci jsou zmíněny zásady komunikace s oběma druhy postižených. Je to jeden z pilířů úspěšně zvládnuté vzájemné komunikace s nimi. Praktická část je realizována formou kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovorů se účastnilo 7 náhodně vybraných operátorů z Plzeňského kraje a 7 z Jihočeského kraje. Cílem je zmapovat možné postupy komunikace s lidmi s řečovým nebo sluchovým postižením na lince tísňového volání, a náhled na východiska takto komplikovaných tísňových hovorů. Z výzkumu vyplývá, že klasický hovor není jediný způsob, jak se dovolat na linku tísňového volání. Také se ukázalo, že ačkoliv jsou operační střediska obou krajů připravena na možnost příjmu i jiných forem tísňových výzev než klasické volání, sluchově ani řečově handicapovaní toho využívají spíš vyjímečně. Výsledky všech hovorů jsou pouze orientační a odvíjí se od délky praxe a nabytých zkušeností daného operátora. Bakalářskou práci lze použít jako možný studijní materiál k předmětu Práce operátora na lince tísňového volání, který je zařazen do studijního plánu oboru zdravotnický záchranář.
|
|
|
Komunitní tlumočení pro neslyšící v ČR - popis situace
Vlasatá, Klára ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na současnou situaci v oblasti komunitního tlumočení pro neslyšící. V teoretické části je definováno komunitní tlumočení a profese, s nimiž se v komunitním tlumočení můžeme setkat. Dochází ke srovnání komunitního tlumočení pro neslyšící a komunitního tlumočení pro cizince a migranty, a to včetně porovnání etických kodexů komunitních tlumočníků obou cílových skupin. Následně je čtenáři stručně představena historie tlumočení pro neslyšící. V neposlední řadě předkládá informace o poskytovatelích komunitního tlumočení v České republice, o registru sociálních služeb a zmiňuje informace o dotačním řízení Ministerstva práce a sociálních věcí. V praktické části je na základě dotazníkového šetření podán přehled o fungování jednotlivých poskytovatelů komunitního tlumočení pro neslyšící ve srovnání s poskytovateli komunitního tlumočení pro cizince a migranty. Na základě dat z dotazníkového šetření jsou pojmenovány největší problémy související s poskytováním komunitního tlumočení pro neslyšící v současnosti.
|
|
|
Obraz n/Neslyšícího v kinematografii
Švábová, Adéla ; Zbořilová, Radka (vedoucí práce) ; Prokšová, Hana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zpracováním tématu neslyšících a hluchoty v celovečerních filmech slyšících autorů. V úvodních kapitolách se autorka věnuje vymezení terminologie týkající se osob se sluchovým postižením, dále vztahu umění a neslyšících, posléze se zaměřuje na stručnou historii kinematografie s důrazem na důležité milníky týkající se hluchoty a neslyšících a poté následuje přiblížení vlivu filmu, jakožto masového média na veřejné mínění s důrazem na termíny stereotyp, prototyp a mýtus. V dalších kapitolách se autorka zaměřuje na analýzu vybraného vzorku snímků. Analýza je dvojího druhu - nejprve je zpracována analýza účelu tématu hluchoty v celovečerních snímcích, poté následuje podrobná analýza vybraných filmů. Tato analýza je uzavřena porovnáním a vyhodnocením daných snímků. Cílem této práce je učinit první hlubší vhled do této problematiky a položit základy pro případný vznik dalších odborných prací s tímto zaměřením.
|
|
| |
|
|
Teaching English of Deaf and Hard-of-hearing University Students
Doležalová, Marie ; Janáková, Daniela (vedoucí práce) ; Píšová, Michaela (oponent) ; Machová, Pavla (oponent)
Disertační práce s názvem Výuka anglického jazyka pro neslyšící a nedoslýchavé studenty vysokých škol si klade za cíl přiblížit z hlediska lingvistického i metodologického problematiku výuky anglického jazyka na vysokých školách, zejména pak na Karlově univerzitě v Praze. Práce je primárně rozdělena na dvě hlavní části. Úvodní část práce se zabývá obecnou sondou do problematiky jazykových kompetencí a jejich nabývání, rovněž i z hlediska lingvistického, u osob se sluchovým postižením. Ukazuje proměnné, které hrají, nebo mohou hrát roli při nabývání mluveného jazyka osobami se sluchovým postižením. Dále popisuje základní rozdělení těchto osob z medicínského pohledu, tj. na základě ztráty sluchu a vyzvdvihuje nutnost vzdělávání těchto studentů na základě lingvistických zkoumání, výzkumů a zjištění. Je zde popsána nutnost propojení lingvistiky s pedagogikou a přínos lingvistických výzkumů a postupů, jako jsou chybová analýza a kontrastivní analýza pro rozvoj produktivních dovedností studentů se sluchovým postižením Druhá část práce je vlastní konkrétní výzkumná část týkající se výuky anglického jazyka v rámci povinného základu studentů se sluchovým postižením na Univerzitě Karlově v Praze. Práce shrnuje výsledky pětiletého působení doktorandky jako lektorky anglického jazyka pro neslyšící a...
|
|
|
Úpravy textů pro děti a mládež pro neslyšící děti
Weiserová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním textů upravovaných pro neslyšící konkrétně texty pro děti a mládež. Cílem práce je na základě kritické analýzy porovnat výslednou kvalitu upravené verze konkrétní knihy pro děti a mládež. Zhodnotit, zda upravené texty respektují ustálená ediční pravidla a nepoškozují originální verzi a zároveň jsou opravdu přístupnější pro neslyšící dětské čtenáře. Upravované texty pro neslyšící jsou obecně kritizovány a považovány za nepovedené. Tato práce se snaží o objektivní reflexi těchto děl, zkoumá, jakým způsobem jsou úpravy prováděny a zda jsou úpravy pro neslyšící doopravdy přínosné. Na základě zjištěných informací jsou vytvořeny návrhy pro jejich zkvalitnění. První kapitoly jsou zaměřeny na ediční praxi a typy úprav, které jsou prováděny v knihách pro děti a mládež, následuje popis úprav pro neslyšící děti. Kritické analýze je podrobeno dílo Honzíkova cesta od Bohumila Říhy upravené Janou Purovou. Analýza spočívá v porovnání indexu čitelnosti originální i upravené verze a rozboru první kapitoly, který se skládá ze dvou částí. První část je věnována odhalení všech úprav v 1. kapitole, které jsou následně kategorizovány. Druhá část je rozebrání dopisu od babičky, kde jsou analyzovány pravděpodobné důvody pro úpravy a zhodnocení jejich vhodnosti. Klíčová slova: literatura...
|
|
|
Signální psi - Kompenzační pomůcka pro neslyšící?
Záhorská, Kateřina ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Richterová, Klára (oponent)
Bakalářská práce se věnuje signálním psům pro osoby s postižením sluchu. Čtenář je proto seznámen s kategoriemi psů působících ve zdravotně-sociální oblasti, podrobně je popsán speciální výcvik signálních psů pro osoby s postižením sluchu, pozornost je zaměřena i na financování a související legislativu. Pro porovnání je krátce zmíněna situace v zahraničí (v USA, ve Velké Británii a na Slovensku). Speciální pozornost je věnována komunikaci se psem, zejména na tzv. posunkové povely a vysvětlení rozdílu mezi nimi a izolovanými znaky z českého znakového jazyka. Praktická část práce obsahuje kapitoly zaměřené na pasportizaci psů působících ve zdravotně-sociální oblasti v České republice, dotazníkové šetření mezi osobami s postižením sluchu, které jsou vlastníky psa bez speciálního asistenčního/signálního výcviku, a případovou studii pojednávající o jednom signálním psu užívaném osobou s postižením sluchu. Klíčová slova: Signální pes, asistenční pes, kompenzační pomůcka, neslyšící, komunikace
|
|
|
Postupná modifikace českého znakového jazyka v komunikaci s neslyšícími s progredující vadou zraku
Kalendová, Jana ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Bakalářská práce popisuje modifikace českého znakového jazyka užívané v komunikaci s neslyšícími s různými stupni progredující vady zraku. Teoretická část blíže představuje modifikovaný a taktilní znakový jazyk, jelikož cílová skupina osob v průběhu života pravděpodobně pro komunikaci postupně využije oba tyto komunikační systémy. V krátkosti je rovněž nastíněna problematika tlumočení pro osoby s hluchoslepotou. Praktická část práce se zabývá analýzou videonahrávek konverzace dvou prelingválně neslyšících lidi s jejich partnery s hluchoslepotou, které byly srovnávány se záznamem konverzace prelingválně neslyšících komunikačních partnerů bez zrakové vady na stejná témata. Výstupy provedeného výzkumu ukázaly, ze základní principy modifikací byly oběma mluvčími realizovány obdobně, lišila se však četnost jejich provedení v závislosti na stupni zrakové ztráty hluchoslepého recipienta. Na základě tohoto zjištění byla stanovena orientační doporučení pro komunikaci a tlumočení pro danou skupinu osob. Klíčová slova: český znakový jazyk, taktilní znakový jazyk, modifikovaný znakový jazyk, hluchoslepý, neslyšící
|
|
|
Internátní péče ve školách pro sluchově postižené v ČR - od r. 1786 po současnost
Ondráčků, Alex ; Hudáková, Andrea (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
(česky): V této bakalářské práci je popsán historický vývoj internátní péče v českých školách pro sluchově postižené a v tehdejších ústavech pro hluchoněmé od roku 1786 až po současnost. Zmiňuje režim internátů, mimoškolní činnosti žáků, pedagogický dozor a vybavení internátů. Režim je rozdělen na časové úseky. Práce se zabývá i komunitou Neslyšících, jak v zahraničí tak i u nás. Zkoumá vliv internátu na tuto komunitu. Poznatky jsou usouvztažněny s individuálním vývojem dítěte na internátě, vliv internátu na osobnost dítěte. V práci je čerpáno z odborné jak dobové, tak současné literatury, legislativních norem a jiných dokumentů. Závěr práce popisuje výsledky zkoumání dané problematiky. Internát je pro děti deprivující. Pro neslyšící děti taktéž, pokud nemají komunikaci ve svém mateřském jazyce (znakový jazyk) mezi sebou a ostatními, kontakt s okolím a vykonáváním každodenních činností obvyklých v běžné rodině. Na internátě se rozvíjí komunita Neslyšících, zaniknutím internátů vymizí i tato komunita. Nejlepším řešením jsou samostatné byty s malými skupinami dětí, které do školy dojíždějí a učí se samostatnosti. Tento model funguje mimo jiné i ve Švédsku. Rodinný model s individuálním přístupem by minimalizoval negativní projevy dětí umístěné mimo svou rodinu.
|
host ::
RSS.