Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Variace s periodami kolem 1,3 roku ve sluneční a geomagnetické aktivitě
Střeštík, Jaroslav
Perioda kolem 1,3 roku, objevená před časem v rychlosti slunečního větru a v některých biologických jevech, je v geomagnetické aktivitě přítomna pouze v krátkém období po roce 1990 a v menší míře kolem r. 1942. Jiné blízké periody se vyskytují sporadicky a jsou mnohem slabší. Souvislost se slunečním cyklem (sudý – lichý) nebyla nalezena. Ve sluneční aktivitě se žádná z nich nevyskytuje vůbec.
Sluneční/geomagnetická aktivita, teplota polární zimní dolní stratosféry, fáze QBO a cirkumpolární vír
Bochníček, Josef ; Hejda, Pavel ; Huth, Radan ; Davídkovová, Hana
Teplota polární dolní stratosféry ovlivňuje charakter počasí nad Atlantikem a Evropou. Podle Labitzke (1987) se mělo zato, že hodnota této teploty závisí pouze na sluneční aktivitě a fázi QBO. Na skutečnost, že v tomto procesu hraje důležitou roli také aktivita geomagnetická, upozornili Arnold a Robinson (2001). Předložená práce se posuzuje míru vlivu obou aktivit na teplotu polární dolní stratosféry.
Seismický šum: neblahý společník seismických měření, ale i zvěd ze zemských hloubek
Růžek, Bohuslav ; Zedník, Jan
Klasická interpretace seismických záznamů je ztěžována přítomností šumu. V tomto případě lze na seismické vlny od konkrétního zdroje nahlížet jako na deterministický signál a na seismický šum jako na náhodný signál. Šum jako parazitní součást měření je odstraňován filtrací. V poslední době se ale objevily možnosti opačného přístupu Šíření seismického šumu podléhá obdobným zákonitostem jako šíření deterministických signálů, je závislé na vlastnostech prostředí.
Příloha ke zprávě o geotermickém výzkumu vrtu GTPVLT-1 (Litoměřice)
Šafanda, Jan ; Dědeček, Petr ; Krešl, Milan ; Čermák, Vladimír
Zpráva shrnuje detailně výsledky geotermického výzkumu ve vrtu GTPVLT-1 u Litoměřic včetně veškeré grafické dokumentace. Přináší informace zejména o (i) opakovaných karotážích během hloubení vrtu i po jeho dokončení, (ii) měřeních tepelné a teplotní vodivosti na vzorcích hornin zastižených vrtem, (iii) měřeních obsahu radioaktivních izotopů uranu, thoria a draslíku na vzorcích hornin z vrtu a jejich radiogenní tepelné produkci, (iv) hodnotě zemského tepelného toku ve vrtu a (v) prognóze teploty do hloubky 5 km v místě vrtu
Zpráva o geotermickém výzkumu vrtu GTPVLT-1 (Litoměřice)
Šafanda, Jan ; Dědeček, Petr ; Krešl, Milan ; Čermák, Vladimír
Zpráva shrnuje výsledky geotermického výzkumu ve vrtu GTPVLT-1 u Litoměřic. Přináší informace zejména o (i) opakovaných karotážích během hloubení vrtu a po jeho dokončení, (ii) měřeních tepelné a teplotní vodivosti na vzorcích hornin zastižených vrtem, (iii) měřeních obsahu radioaktivních izotopů uranu, thoria a draslíku na vzorcích hornin z vrtu a jejich radiogenní tepelné produkci, (iv) hodnotě zemského tepelného toku ve vrtu a (v) prognóze teploty do hloubky 5 km v místě vrtu.
Detailní mapa magnetické susceptibility povrchových půd v regionu KRNAP a její korelace s koncentracemi těžkých kovů
Kapička, Aleš
Tato zpráva prezentuje podrobnou mapu magnetické susceptibility povrchových půd v regionu KRNAP, její rozložení s hloubkou a korelaci s těžkými kovy. Data slouží k identifikaci lokálních zdrojů znečištění a vymezení jejich dosahu.
Vliv 11-letého slunečního cyklu na Arktickou oscilaci
Huth, Radan ; Bochníček, Josef ; Hejda, Pavel
Práce studuje vliv sluneční aktivity na Arktickou oscilaci, zejm. na její intenzitu a Pacifické centrum.
Transformace chyb pomoci symbolicko-numerického postupu
Kolář, Petr
Rozklad MT je rutinní avšak nelineární postup, který nedovoluje aplikovat standardní vzorce pro šíření chyb. Proto byl vyvinut nový symbolicko numerický postup.
MEPL2 – interaktivně-dávkový nástroj pro vykreslení plných MT
Kolář, Petr
Prezentujeme nový interaktivní program pro vykreslování plných momentových tenzorů. Kromě řady jiných vlastností je možný buď interaktivní nebo dávkový vstup dat.
Klimatická změna podle měření teplot vzduchu v pražském Klementinu za 230 let
Střeštík, Jaroslav ; Rožnovský, J.
V univerzitním objektu Klementinum v Praze se měří teploty vzduchu každý den od r. 1775 bez přerušení. Jasný je pravidelný růst průměrné teploty vzduchu od poloviny 19. století do dneška a pokles teploty vzduchu v první polovině 19. století.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.