Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 372 záznamů.  začátekpředchozí303 - 312dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Etické a psychologické aspekty internetového poradenství
CHOCHOLOVÁ, Lucie
Diplomová práce se snaží představit čtenáři základní postavení a problematiku sociální služby internetové poradenství. Na službu je zde nahlíženo v etických a psychologických souvislostech, neboť bez těchto úhlů pohledu, při tomto typu poradenství a snahou poskytnout klientovi službu v co možná nejvyšší kvalitě, se internetový poradenský pracovník neobejde. Zaměřuji se na e-mailovou formu poskytování internetového poradenství, jelikož je to nejčastěji používaný typ e-komunikace mezi klientem a poradcem. Psychologické i etické determinanty celého procesu se doplňují, protínají, nejsou mezi nimi jednotné hranice, ať už se z pohledu etiky jedná o hodnoty, na nichž staví lidská práva, nebo Etický kodex sociálních pracovníků, potažmo iKodex platící pro sociální služby v internetovém prostředí, či z pohledu psychologie o virtuální komunikační proces mezi poradcem a klientem, ve kterém sehrává svoji roli umění komunikace, proměňující se identita člověka, projevovaná agrese, přenos a protipřenos i samotné on-line prostředí. Cílem tématu je rámcově poukázat na složité a nejednoznačné postavení služby internetové poradenství.
Ochrana soukromí a právo být zapomenut
Matejka, Ján
Definice pojmu soukromí a pohled na soukromí z historické perspektivy, problémy s vymezením práva na soukromí. Nový evropský systém ochrany soukromí a návrh nařízení o ochraně fyzických osob, představený Evropskou unií v lednu 2012.
Listina základních práv Evropské unie v judikatuře Soudního dvora EU
Hudíková, Jana ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Michálková, Jitka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dokumentem Listiny základních práv Evropské unie a jeho rolí v judikatuře Soudního dvora EU. V první části práce je vymezen pojem lidských práv, jejich dělení a vývoj právní ochrany v rámci EU. V této části je rozebrán taktéž samotný dokument Listiny základních práv EU, jeho vznik, vývoj, obsah a struktura. Druhá část práce se zabývá konkrétními vybranými případy, ve kterých na Listinu odkazovali buď generální advokáti nebo Soudy EU. U zmíněných případů byla provedena analýza rozsahu těchto odkazů. Vybrané případy jsou rozděleny na základě období právní nezávaznosti a následné závaznosti Listiny. Případy z období právní závaznosti dokumentu se vztahují k článku 24 Listiny základních EU.
Instituce na ochranu lidských práv a státní koordinační orgány v oblasti lidských práv: Studie č. 5.310
Kučera, František ; Pejchalová Grünwaldová, Vladimíra ; Skácelová, Radka
Práce přináší přehled institucí zabývajících se ochranou lidských práv a státních koordinačních orgánů v oblasti lidských práv. Ochrana lidských práv je primárním úkolem soudů, přesto je možno konstatovat, že výkonná moc – vláda každého státu, provádí státní správu v oblasti lidských práv. Studie rozebírá způsoby, jakými státy přistupují k ochraně lidských práv a konstatuje, že existuje několik typů států podle toho, jak koordinují svou vládní politiku lidských práv. Tyto jednotlivé typy jsou v práci popsány a analyzovány.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Lidská práva v americké revoluci
GREGOROVÁ, Markéta
Bakalářská práce se zabývá otázkou, jak vypadala teorie lidských práv, kterou v době americké revoluce rozvíjeli američtí myslitelé. Téma je zkoumáno z hlediska současné metodiky intelektuálních dějin a reaguje tak na mezeru v českém bádání, které zatím intelektuálním dějinám americké revoluce nevěnovalo dostatečnou pozornost. Základem výzkumu je filozofické dílo Johna Witherspoona (1723-1794), který přednášel morální filozofii na New Jersey College (dnešní Princeton). Tento filozof a kněz se podílel na Deklaraci nezávislosti a ve svých přednáškách se zabýval filozofickým obhájením ideálů americké revoluce. Cílem práce je interpretace a analýza Witherspoonových Přednášek o morální filozofii a poznání jeho pojetí lidských práv.
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod: Studie č. 3.172
Pejchalová Grünwaldová, Vladimíra ; Urbanová, Klára
Přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod je diskutovaným tématem již od konce 70. let 20. století. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost dne 1. prosince 2009 se přistoupení EU k Úmluvě stalo pro EU povinností – podle čl. 6 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie přistoupí k Evropské Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Přistoupení k této úmluvě se nedotkne pravomocí Unie vymezených Smlouvami“. Práce pojednává o souvislostech přistoupení EU k úmluvě.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Analýza a reflexe etického kodexu sociálních pracovníků
PODZIMKOVÁ, Petra
Práce se zabývá odbornou etickou reflexí a analýzou etického kodexu sociálních pracovníků se zapojením do širších souvislostí profese sociální práce a lidskoprávních principů. V úvodu se zabývá postihnutím základních pojmů v oblasti etiky a sociální práce s ohledem na specifika profese sociální práce a požadavků na profesionálního sociálního pracovníka. Na základě odborné etické reflexe teoretických východisek se práce dále analyzuje dokument Etický kodex Společnosti sociálních pracovníků České republiky v porovnání s Mezinárodním etickým kodexem sociální práce a Kodexem charity Česká republika s důrazem na interpretaci principů lidských práv a sociální spravedlnosti. V závěru se práce v návaznosti na analýzu snaží shrnout také kritiky a důležitost aktualizace etického kodexu včetně naznačení dalších možných cest ke zkoumání této problematiky.
Etické aspekty v práci sociálního kurátora
ČERMÁKOVÁ, Dagmar
Práce se zabývá povoláním specializovaného sociálního pracovníka, kterým je sociální kurátor. Nejdříve jsou zachyceny a jednotlivě popsány atributy lidství a etické kategorie, které byly vybrány vzhledem k cíli práce, a zdůrazněny jako důležité opory v práci sociálního kurátora. S tím, že v další části práce nebylo opomenuto zachycení a popsání cílové skupiny, s kterou sociální kurátor pracuje, a proto byly popsány jednotlivé, nejčastěji se vyskytující, typy klientů. V poslední třetí části jsou cíleně zmíněny a pojmenovány jednotlivé vybrané opory v práci sociálního kurátora, došlo k jejich zhodnocení a zdůraznění významu pro jeho práci. Oporou je nejen legislativa, která pojmenovává cílovou skupinu sociálního kurátora, ale významným je i etický kodex, který sice není právně vymahatelný, ale je jakýmsi vodítkem pro kvalitní práci všech sociálních pracovníků. Důležité však je, že nikdy nelze opomenout nejen významnost vyzrálé a morálně zformované osobnosti sociálního kurátora a jeho povědomí etických kategorií a znalosti etické problematiky, ale i praktickou zdatnost jejich aplikace do praxe.
Zahraniční politika Evropské unie vůči Číně po roce 2000
Weselá, Petra ; Matějka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahy Evropské unie a Čínské lidové republiky po roce 2000; nastíněn je však i předchozí vývoj. Práce zkoumá politické a ekonomické vazby, ale i další oblasti spolupráce; od roku 2003, kdy bylo oběma stranami deklarováno strategické partnerství, se kooperace rozvinula ve více jak 50 sektorových dialogů. Na druhou stranu partnerství mezi Evropskou unií a Čínou naráží na různé problémy, jmenovitě: evropskou kritiku stavu lidských práv v ČLR, evropský zájem o dění v problematických oblastech Tibetu a Sin-ťiangu, otázku Tchaj-wanu, dále existují ekonomicko-obchodní spory a stále trvá zbrojní embargo, které bylo na vývoz zbraní a vojenské techniky ze zemí EU uvaleno po masakru na náměstí Tchien-an-men v roce 1989. Práce hledá odpověď na aktuální otázku, jestli jsou pro vztah EU-Čína důležitější ekonomicko-obchodní zájmy, jak tvrdí realismus a marxismus, nebo evropské hodnoty, zejména lidská práva, což je v souladu s konstruktivistickým pohledem na mezinárodní vztahy.
Quo vadis evropská ochrano lidských práv? Nejen o Chartě základních práv EU a tzv. české výjimce
Šturma, Pavel
Příspěvek se zabývá nejednoznačným postojem České republiky k Chartě základních práv Evropské unie. Ačkoliv česká diplomacie během vyjednávání Lisabonské smlouvy, která zapracovává Chartu do primárního práva evropských států, nepožadovala žádnou výjimku, podmínku pro připojení k Protokolu, který si vyjednalo Polsko a Velká Británie, začalo Česko uplatňovat až při podpisu v roce 2009.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 372 záznamů.   začátekpředchozí303 - 312dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.