|
Pracovní a předpracovní rehabilitace
BRUNCLÍKOVÁ, Monika
V této diplomové práci jsou nastíněny některé metody, které jsou používány při ergodiagnostickém hodnocení, nalezneme zde právní podklady pracovní rehabilitace a použitelné nástroje k popisu pracovních míst.Diplomová práce je zaměřena na spolupráci Rehabilitačního centra Krajské nemocnice v Pardubicích a místního úřadu práce. Jsou zde porovnávány doporučení ze závěrečné zprávy z ergodiagnostického vyšetření s pracovním zařazením klientů, kteří prošli ergodiagnostickým vyšetřením v průběhu roku 2006. Sami klienti vidí přínos ergodiagnostického vyšetření v uvědomění si svých možností. Úřad práce očekává od ergodiagnostického vyšetření podrobnější zmapování pracovního potenciálu klienta a navržení dalších kroků (potvrzení či vyloučení navrhovaného zaměstnání, navržení možného budoucího uplatnění, doporučení k rekvalifikaci, eventuálně k podání žádosti o invalidní důchod). Vyšetření má ukázat únosnost a možnost tělesné i psychické zátěže klienta, upozornit na okolnosti a poznatky získané pozorováním při vyšetřování (ochota ke spolupráci, pracovní motivace, komunikace, dochvilnost apod.). Tato situace je pak porovnána se situací a zkušenostmi Úřadu práce v Českých Budějovicích.
|
|
Projekt TUSCH německý model spolupráce profesionálních divadel a škol
von Vorst, Daniela ; PROVAZNÍK, Jaroslav (vedoucí práce) ; BERGMAN, Aleš (oponent)
Diplomová práce přibližuje čtenáři z teoretického a praktického hlediska, v jakých
podmínkách je v Německu realizován projekt TUSCH, coby model spolupráce
profesionálních divadel a škol. Práce nejprve přibližuje podobu několika projektů
TUSCH na území Německa a detailně zaměřuje především na konkrétní projekt
TUSCH-Hamburg. Na tomto příkladu jsou charakterizovány společenské důvody
vzniku projektu i jeho proměna během uplynulých deseti let. Čtenáři je
zprostředkován vhled do současných podmínek pro spolupráci hamburských
divadel a škol. Práce se zaměřuje jak na popis organizační stránky projektu, tak
na jeho praktickou podobu. Zároveň přibližuje formy a přístupy k tvůrčí práci
divadelních lektorů a profesionálních umělců ve školním prostředí.
|
|
Flétnista Josef Bok
Pavlíčková, Jana ; VÁLEK, Jiří (vedoucí práce) ; PIVODA, Radomír (oponent)
Cílem práce je představit život a dílo Josefa Boka, českého flétnisty 1. poloviny 20. století. Přináší informace o jeho uměleckém vývoji, o lidech, kteří ovlivnili jeho profesní růst, v historickém kontextu dále popisuje období jeho působení v Rusku, a v neposlední řadě se zabývá pedagogickou činností J. Boka na hudebních školách v Brně a v Praze. Představuje také Školu hry na flétnu, hudebně-didaktické dílo, které J. Bok vytvořil ve spolupráci s Rudolfem Černým, a snaží se o analýzu publikace a srovnání s dnešním způsobem hry na flétnu. Marginálně se práce dotýká Bokovy role skladatele a klavíristy.
Význam osobnosti Josefa Boka je v závěru hodnocen subjektivními postřehy a vzpomínkami jiných flétnistů a rodinných příbuzných.
|
|
Historie a současnost Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezka
Dobešová, Zdeňka ; Mlýnková, Jana (vedoucí práce) ; Marková, Eva (oponent)
Diplomové práce podává ucelený přehled o vzniku a vývoji Profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků Čech, Moravy a Slezska zasazený do historického vývoje odborů v českých zemích. Práce se zabývá strukturou, organizačním členěním odborů, popisem činností odborných sekcí a základních organizací a spoluprací s dalšími odborovými organizacemi a popisem související legislativy. Práce také zkoumá informovanost nelékařských zdravotnických pracovníků o základních organizacích a jejich činnosti ve zdravotnickém zařízení, v němž jsou zaměstnáni.
|
|
Vnímání sportu u osob s disabilitou chůze
JELÍNKOVÁ, Lucie
V bakalářské práci se zabývám sportováním zdravotně postižené populace. Toto téma jsem si vybrala, neboť se v mém zaměstnání denně setkávám se zdravotně postiženými osobami a právě pohybem se je snažím opět navrátit zpět do běžného života. Jako léčebnou proceduru je některým zdatnějším jedincům ordinován zdravotní sport a vidím, že při této činnosti se všem zúčastněným objeví úsměv na rtech, i když si zrovna procházejí těžkou životní situací. V úvodu stručně zachycuji minulý a současný pohled ke sportování zdravotně postižených jedinců. Celá práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretickou část jsem rozdělila do 4 kapitol. První kapitola pojednává o obecném pojmu disabilita a o disabilitě pohybu z hlediska zdravotního i sociálního. Dále potom o příčinách, dělení disabilit a jejich možných kompenzačních možnostech. V druhé kapitole se věnuji disabilitám v dětském věku a sportovním aktivitám tohoto období. Protože první tři roky života jsou pro vývoj pohybu nejdůležitější, podrobněji se věnuji období kojeneckému a batolecímu. Třetí část je věnována disabilitám získaným v dospělém věku života. Rozebírám, co disabilita v tomto věku pro osoby znamená a čeho se právě v dospělém věku dotýká. V jakých organizacích se tito lidé mohou s pohybem a sporty setkávat při změně svého zdravotního stavu. Čtvrtá kapitola pojednává o sportu. Popisuji krátce o vývoji pojmu sport a co pro lidi sport znamená, co jim přináší. Rozděluji sportování zdravotně postižené populace na léčebný, rekreační a výkonnostní sport. Popisuji začátky sportování této populace v zahraničí a u nás. Ke konci udávám některé typy organizací, které se v ČR sportovní činností tělesně postižených osob zabývají a jaké sporty nabízejí. Výzkumná část práce se zabývá kvalitativním výzkumem, který jsem prováděla technikou narativních rozhovorů se šesti respondenty. Cílem bylo zjistit klíčové faktory, které ovlivnily životy tělesně postižených osob ve vztahu ke sportu. Výzkum jsem zaměřila na to, jestli je rozdíl mezi přístupem ke sportu u osob, které jsou disabilní od útlého věku a osob s disabilitou vzniklou v dospělosti. Oslovila jsem respondenty s disabilitou vrozenou i získanou. Při výběru vzorku respondentů jsem se snažila, aby jako takový byl rozmanitý. Provedla jsem analýzu narativních rozhovorů a sportů, kterým se osoby věnovali, věnují nebo by se ještě chtěli nějakým jiným sportům v budoucnu věnovat. Během analýzy jsem si vytvořila pět kategorií, které jsem nazvala: Vztah k pohybu, Proč sport, Negativa, Začátky sportování, Rodina. Výzkum ukázal, že klíčových faktorů, které ovlivňují život osob ke sportu, je několik. Zjistila jsem, že rozdíl v přístupu jedinců disabilních od dětství či v dospělém věku je ve výběru sportů.
|
|
Vstupní úroveň tlumočnických a jazykových dovedností tlumočníků znakového jazyka
Weiserová, Hana ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Petráňová, Romana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem jazykových kompetencí v českém jazyce, v českém znakovém jazyce a tlumočnických dovedností tlumočníků znakového jazyka odpovídajících úrovni B2 dle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (SEER). Jejím cílem je na základě získaných informací navrhnout test určující úroveň jazykových kompetencí a tlumočnických dovedností a jeho následné vyzkoušení v praxi. To by mělo podpořit obecnou diskusi o způsobech testování tlumočníků znakového jazyka, o spolupráci profesních organizací a organizací neslyšících v naší zemi. V druhé kapitole je vymezena role tlumočníka a všeobecné, psychické a fyzické nároky na profesi tlumočníka. Samostatné kapitoly jsou vyhrazeny k popisu jazykových kompetencí na úrovni B2 podle SERR a popisu tlumočnických dovedností na základě zahraniční literatury a výsledků workshopů tlumočnických organizací. Praktická část obsahuje základní informace o charakteristice testu a důvody, proč a jakým způsobem jsou úlohy sestavovány, a dále popis průběhu a výsledky testování s dalšími doporučeními pro případné další testování. Klíčová slova: role tlumočníka, tlumočnické dovednosti, jazyková úroveň B2, společný evropský referenční rámec pro jazyky, český jazyk, český znakový jazyk, test tlumočnických a jazykových dovedností, hodnotící kritéria testu.
|
|
Teleworking a informační pracovníci
Nývlt, Václav ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
Práce pojednává o pracovní metodě nazývané teleworking a jejímu možnému uplatnění v informační a knihovnické oblasti. V první kapitole se autor zabývá vymezením pojmu teleworking, jeho charakteristikou a definicí. Ve druhé kapitole je pojednáno o vzniku, vývoji a historickém pozadí teleworkingu. Ve třetí kapitole uvedeno, pro které knihovnické pracovní pozice je teleworking vhodný a čtvrtá kapitola je věnována možnostem využívání teleworkingu v informačním sektoru. Pátá a šestá kapitola představuje průzkum využití distanční metody práce v českých, respektive zahraničních knihovnách, sedmá kapitola prezentuje výsledky průzkumu "Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2006", konkrétně kapitoly týkající se nasycení české společnosti výpočetní technikou, připojením k internetu a znalostmi práce s nimi. V dalších kapitolách jsou řešeny aspekty teleworkingu týkající se zaměstnavatelů a také legislativní podchycení této metody v Zákoníku práce. Velký prostor je pak věnován aspektům distanční metody práce ve vztahu k zaměstnancům - jaká úskalí je čekají při práci doma, jak se s nimi vypořádat a naopak jaké benefity práce mimo budovu zaměstnavatele přináší. Poslední kapitola je věnována potřebnému technickému zázemí teleworkingu.
|
|
Jeřáb mostový jednonosníkový
Malár, Martin ; Malach, František (oponent) ; Malášek, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá konstrukčním návrhem jednonosníkového mostového jeřábu pro společnost LUVE – PLAST, s.r.o. Konstrukční návrh jeřábu vznikl ve spolupráci se společností K-TECHNIK, s.r.o., která realizovala výrobu a montáž jeřábového mostu a jeřábové dráhy. Základní požadované parametry jeřábu jsou: nosnost 8 000 kg, rozpětí 16 900 mm, minimální zdvih 4 650 mm. Jeřáb, jehož konstrukce je navržena v této diplomové práci, bude využíván pro výměnu forem ze vstřikovacích lisů. Hmotnost těchto forem se pohybuje okolo 7 000 kg. Cílem této práce bylo vypracovat technickou zprávu s rozborem volby řešení konstrukce, s důležitými technickými a pevnostními výpočty. Výpočty byly provedeny dle platných Českých státních norem (ČSN) a literatury, zabývající se konstrukcí mostových jeřábů. Dále byla provedena pevnostní kontrola vybraných dílů.
|
|
Motivace a aktivizace žáků při vyučování německého jazyka, využití "jazykového portfolia"
Nekudová, Kateřina ; Švermová, Dagmar (vedoucí práce) ; Nečasová, Pavla (oponent)
v souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii se změnila orientace obsahových a cílových požadavků na výuku cizích jazyků. Hlavním cílem jazykového vzdělávání v intencích interkultumího přístupu je podpora příznivého rozvoje celé žákovy osobnosti a jeho smyslu pro identitu prostřednictvím zkušeností s různými jazyky a odlišnými kulturami .' Cizí jazyk je především prostředkem komunikace, ale také prostředkem všestranného rozvoje osobnosti, což souvisí s potřebou humanizace školství. Současná společnost je významně jednostranně ovlivněna informační technikou a jejím rychlým vývojem, proto je důležité u žáků rozvíjet také estetické, etické, volní a emoční stránky osobnosti, aby vyvážily jednostranně technický přístup k životu. Prostřednictvím výuky jazyků je třeba rozvíjet u žáků smysl pro spolupráci a spravedlnost, vzájemnou pomoc, toleranci a úctu, samostatnost a zdravé sebevědomí. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Nástěnné malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě
Louženská, Monika ; Kubík, Viktor (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Monika LOUŽENSKÁ NÁSTĚNNÉ MALBY V ROTUNDĚ SV. KATEŘINY VE ZNOJMĚ Bakalářská práce 2010 RESUMÉ Nástěnné malby ve znojemské rotundě sv. Kateřiny jsou památkou mimořádného významu pro celou střední Evropu. Ačkoli výmalba s unikátním programem je podnětem studia dlouhé řady badatelů již po 200 let, stále zůstává neuzavřeným tématem. Z části též nešetrnými restaurátorskými zásahy, byla výzdoba celého interiéru stavby značně poškozena, došlo ke ztrátě původní barevnosti a vnitřní modelace objemů. Přesto jsou v cyklu maleb postihnutelné stylové znaky, umožňující alespoň základní formální analýzu, jež je, spolu s historickým kontextem, zásadním aspektem pro výklad a dataci maleb. Výmalba, prováděná technikou "al secco", je vertikálně rozdělena do několika horizontálně probíhajících pásů. Zdánlivě je tvořena dvěma obsahovými složkami, rozdělujícími malby na výjevy s duchovně církevní a světskou tématikou. Přesto jde o homogenní umělecké dílo, vzniklé spoluprací několika (pravděpodobně čtyř) rukou v jedné dílně a v krátkém časovém rozmezí. Styl znojemských maleb, charakteristický lineární kresebností a pevně konturovanými, vertikálně protaženými proporcemi figur, je srovnatelný se středoevropským malířstvím, zasaženým vlnou byzantinismů kolem roku 1100. Nejbližší stylové vazby byly shledány k malířství řezenské a...
|
host ::
