|
|
Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe
KOTKOVÁ, Michaela
Abstrakt Postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe. Koncepce současného moderního ošetřovatelství, která vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, Mezinárodní rady sester a Evropské unie, se snaží vymezit role sestry a ukázat směr pro rozvoj kvalitního vzdělávaní zdravotnických pracovníků a individualizované ošetřovatelské péče, která je zaměřena na potřeby klienta. S tímto rozvojem úzce souvisí zavádění ošetřovatelského procesu do praxe, jako pracovní metody ošetřovatelského týmu. Ošetřovatelský proces je série vzájemně propojených činností, které jsou prováděny ve prospěch nemocného, případně za jeho spolupráce při individualizované ošetřovatelské péči. Veškeré výsledky jednotlivých kroků ošetřovatelského procesu je zapotřebí zaznamenávat do ošetřovatelské dokumentace, která je nedílnou součástí této metodiky. V současnosti se již s ošetřovatelským procesem, nebo s pokusy o jeho zavedení setkáváme ve většině zdravotnických zařízeních v České republice. Proto bylo cílem této práce zjistit, jak sestry k ošetřovatelskému procesu přistupují a zda mají o této metodě teoretické znalosti. Z výsledků kvantitativního výzkumu, během kterého jsem získávala potřebné údaje pomocí dotazníků je zřejmé, že postoj sester k zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se stále mění a to ve smyslu pozitivním. Metodu ošetřovatelského procesu už sestry nevnímají pouze jako přítěž pro jejich práci, ale vidí v ní také metodu, která jim pomůže lépe zjistit klientovy problémy a následně hledat vhodná řešení, čímž se potvrdila hypotéza H4 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy skutečné problémy) a hypotéza H5 (Sestry souhlasí s tím, že pomocí kvalitně provedené ošetřovatelské anamnézy lépe zjistí klientovy potencionální problémy). Na druhou stranu sestry neustále zastávají názor, že ošetřovatelský proces je přítěží pro jejich administrativní práci, čímž se potvrdila hypotéza H2 (Sestry vnímají zavedení ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek jako přítěž pro administrativní práci sestry). U otázek, pomocí kterých jsem zjišťovala teoretické znalosti sester o ošetřovatelském procesu, byly většinou zvoleny správné odpovědi. Pouze u dvou otázek, které se věnovaly fázím této metody, tomu bylo naopak. Lze tedy říci, že sestry mají teoretické znalosti o této problematice, čímž se vyvrátila hypotéza H6 (Sestry na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek nemají znalosti o ošetřovatelském procesu). Výsledky výzkumu také odhalují skutečnost, že 57% sester souhlasí s tím, že pomocí ošetřovatelského procesu se zlepší kvalita péče o klienta a 54% sester souhlasí s jeho zavedením do praxe, čímž se potvrdila hypotéza H1 (Sestry souhlasí se zavedením ošetřovatelského procesu do praxe na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek) a hypotéza H3 (Sestry si myslí, že díky zavedení ošetřovatelského procesu do praxe se zlepší kvalita péče o klienta na standardních odděleních v nemocnici Frýdek {--} Místek). Sestra hraje v ošetřovatelském procesu jednu z hlavních rolí. Aby bylo dosaženo dobrých výsledků, měla by k této metodě přistupovat kladně a snažit se proniknout do jejích principů, k čemuž by měla pomoci i tato práce.
|
|
|
Omezení na svobodě jako mezní životní zkušenost - prožívání osob zadržených a zatčených
VOTRUBA, Martin
Omezení na svobodě představuje výrazný zásah do práv a svobod každého člověka.Omezení na svobodě umístěním do policejní cely pro vícehodinové umístění osob omezených na svobodě představuje často mezní životní zkušenost. Cílem výzkumu bylo zmapovat prožívání, vnímání, psychický stav a znalost práv u osob omezených na svobodě. Pro naplnění cíle výzkumu bylo u osob umístěných v policejní cele provedeno dotazníkové šetření.
|
|
|
Duchovní potřeby a jejich naplňování u lidí s tělesným postižením
POLÁKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce se zabývá duchovními potřebami u osob s tělesným postižením. Téma vychází z psychologie osobnosti, charakterizuje lidské potřeby, definuje motivaci, hodnoty a zájmy. Navazují základní oblasti psychologie náboženství a náboženské pedagogiky. Pedagogický pohled se zaměřuje na otázky související s religiozitou člověka a hledá cíle pro náboženskou výchovu a vzdělávání. Další kapitoly se věnují osobám s tělesným postižením, popisují základní typy tohoto postižení a ukazují na základě osobních zkušeností autorky na specifika v životě lidí s handicapem. Druhá část se soustřeďuje na duchovní potřeby a jejich naplňování. Tématický okruh dává vzniknout metodickému návrhu na didaktické otevření duchovních potřeb. Součástí je několik didaktických celků, jejichž obsahem jsou jednotlivé vyučovací hodiny pro skupinu dospělých s tělesným handicapem.
|
|
|
Sociálně - psychologické aspekty stáří
RUDOLF, Jan
Práce se zabývá sociálně-psychologickými aspekty stáří. Teoretická část charakterizuje základní pojmy, jakými jsou stáří, potřeby ve stáří a druhy péče o seniory. V části {\clqq}Nemoci ve stáří`` se věnuje nejznámějším nemocem a jejich působení na sociálně {--} psychologický život seniora. Popisuje jednotlivé pohledy společnosti na stáří a vliv nemocí na seniora. Poukazuje na násilí na seniorech a na potřebu dobrého sociální zázemí seniora (rodina, přátelé). Věnuje se i způsobu využití volného času ve stáří. Další částí jsou příběhy některých seniorů, které vypovídají o jejich životě, radostech a problémech. Praktická část obsahuje malý výzkum, kterým jsem se pokusil nahlédnout do běžného života seniorů, se kterými se dnes můžeme setkat. Zjišťoval problémy a pozitiva, které s sebou přináší stáří. Srovnávám zde rozložení volnočasové aktivity u mužů a žen.
|
|
|
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP
RATAJOVÁ, Radka
Role sestry ve využití volného času klientů v rámci hospitalizace na ONP Posláním sester ve společnosti je uspokojovat klientovy aktuální potřeby a dosahovat tak jeho maximální tělesné, psychické a sociální spokojenosti. Toho lze dosáhnout holistickým přístupem ke klientovi, který zahrnuje celou osobnost člověka, celistvou bytost a všechny stránky jejího životního stylu. Neméně důležitá je komunikace s nemocným člověkem, ať už verbální či neverbální, protože psychika klienta v nemocnici je zcela změněna. To, jakým způsobem se nemocný s hospitalizací vyrovnává, může z velké části ovlivnit právě sestra svým správným přístupem k nemocnému. Zvláště u dlouhodobě hospitalizovaného klienta je třeba myslet i na spolupráci s jeho rodinou a předcházet negativním důsledkům hospitalizace, zaměstnávat klienta v jeho volném čase a podporovat jeho soběstačnost. K těmto účelům využívají sestry různé techniky, které jsou součástí obsahu této práce. Cílem práce bylo zjistit, zda se sestry ve volném čase klientům dostatečně věnují, zda na to mají prostředky a jaké mají možnosti. Pokud možno zjistit i odezvu klientů na možnosti využití volného času v nemocnici. Potom na základě získaných dat, teoretických znalostí a praktických zkušeností navrhnout zlepšení situace na daných odděleních. K výzkumu byla použita dotazníková kvantitativní metoda sběru dat. Byly vytvořeny dva výzkumné soubory: zdravotní sestry na ONP a klienti ONP. Byly stanoveny dvě hypotézy, které měly potvrdit či vyvrátit nedostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace a nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. První hypotéza potvrdila, že sestry nemají dostatek času na aktivity klientů v rámci volného času v průběhu hospitalizace. Druhá hypotéza nepotvrdila nespokojenost klientů s využitím volného času v průběhu hospitalizace. Výsledky výzkumu ukázaly, že sestry by se nemocným v jejich volném čase rády věnovaly, ale hlavním problémem je nedostatek personálu. Není proto možné se klientům věnovat podle jejich představ. Dalším problémem je i nedostatek financí. Přesto sestry podávaly různé návrhy, jak klientům pobyt v nemocnici zpříjemnit. Na druhé straně nespokojenost klientů s využitím volného času byla minimální, zejména díky rodinným příslušníkům. Od sester ani vyplnění volného času nečekají pro jejich pracovní vytížení. Bylo by tedy vhodné zajistit dostatek personálu a dobrovolníků na volnočasové aktivity klientů v průběhu hospitalizace. Pokud možno i rozšířit nabídku omezených možností využití klientova volného času a také ho s těmito možnostmi seznámit, protože současný klient něco takového ani neočekává.
|
|
|
Problematika ošetřovatelské péče u klienta s dlouhodobou ventilační terapií
ŠAŠKOVÁ, Lenka
Práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče u klienta s dlouhodobou ventilační terapií.V současné době se počet klientů na dlouhodobé ventilační terapii zvyšuje.Klienti končí na ventilátoru nejčastěji následkem úrazu nebo nemoci. Při ošetřovatelské péči jsou kladeny vysoké nároky na sestry po stránce fyzické i psychické. Z výzkumu vyplývá, že sestry mají znalosti při péči o klienty s TSK i s dlouhoudobou UPV a nemají problém s komunikací s těmito klienty. Psychické potřeby uspokojují ve stejné míře jako potřeby fyzické.
|
|
| |
|
|
Motivační systémy společnosti ČSA a.s.
Točoňová, Jana ; Kohlová, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se člení na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se věnuje problematice motivace obecně. Obsahuje základní pojmy jako je motivace, její zdroje a stimulace. Dále obsahuje teorie pracovní motivace, vysvětluje vztah motivu a výkonu a pojem motivační program organizace. Praktická část rozebírá jednotlivé motivační systémy společnosti ČSA, jako je systém odměňování, hodnocení zaměstnanců, vzdělávání a systém komunikace. Závěr práce je věnována průzkumu názorů a hodnot zaměstnanců společnosti.
|
|
| |
|
|
Role regionálních specifik západní Afriky v proměnách rozvojových koncepcí
Schreiberová, Rut ; Macháčková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Trhlínova, Zuzana (oponent)
Diplomová práce mapuje vybrané rozvojové koncepce regionu západní Afriky, identifikuje jejich charakteristické rysy a analyzuje jejich dopady s ohledem na kulturní specifika regionu a tím i jejich kapacitu odrážet skutečné potřeby jeho obyvatel. Posuzuje, do jaké míry byl při vypracování jednotlivých koncepcí brán ohled na roli kultury a jak tento faktor ovlivnil jejich úspěšnost. Klíčovou otázkou je, zda v regionu existují takové síly, které se zasazují o uchování jeho kulturní autonomie a pokud ano, zda mají samy o sobě rozvojový potenciál.
|
host ::
RSS.