|
| |
|
| |
|
|
Využití arteterapeutických prvků a technik artefiletiky ve výtvarné výchově na základní škole speciální
MRÁZEK, Luboš
Práce se zabývá charakteristikou systému vzdělávání dětí s mentální retardací v České republice. Následně definuje pojem mentální retardace, předkládá její jednotlivé stupně a blíže charakterizuje jedince se středně těžkým mentálním postižením. Dále popisuje výtvarnou výchovu a speciální výtvarnou výchovu a udává jejich stručnou charakteristiku. Práce definuje pojmy arteterapie a artefiletika, uvádí jejich metody, techniky a cíle. Hlavním tématem je vytvoření souboru speciálních výtvarných lekcí s cílem kompenzovat stupeň mentálního postižení u cílové skupiny dětí. Práce předkládá jednotlivá témata, jejich názvy, cíle, organizaci, formát práce, potřebné pomůcky, zadání a popisuje průběh. Všechna témata byla aplikována do praxe a jsou uvedena v jednotlivých kazuistikách.
|
|
|
Využití konceptu Bazální stimulace na základní škole speciální
SIEBENSTICHOVÁ, Pavla
Bakalářská práce se zabývá aplikací konceptu Bazální stimulace na základních školách speciálních, tedy škol určených pro děti s těžšími formami mentálního postižení, případně v kombinaci s dalšími postiženími. Koncept Bazální stimulace vytvořil německý speciální pedagog prof. Andreas Fröhlich v 70. letech 20. století pro vzdělávání žáků s těžkým mentálním nebo kombinovaným postižením ve speciálních školách. V 80. letech 20. století jej uplatnila v ošetřovatelství prof. Christel Binstein. V této oblasti byl také na začátku tohoto století poprvé využit v České republice, a to zásluhou dr. Karolíny Friedlové.Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaký způsobem lze využít Bazální stimulaci v základní škole speciální a jak ji lze začlenit do vzdělávacího programu. V souladu s tímto cílem obsahuje práce vymezení základních pojmů, stručný přehled dějin vývoje Bazální stimulace a její teoretická východiska a následně jsou představeny jednotlivé techniky, jichž koncept využívá. Zásadní pasáží je teoretické vymezení možností uplatnění konceptu ve speciálně pedagogické praxi, konkrétně v základní škole speciální. Tato část je doplněna třemi kazuistikami, které představují reálné využití konceptu Bazální stimulace ve třech základních školách speciálních v rámci celé České republiky.
|
|
|
Realizace výuky první pomoci na ZŠ praktické a ZŠ speciální v Jindřichově Hradci
EMROVÁ, Monika
Tématem bakalářské práce je výuka první pomoci na Základní škole praktické a Základní škole speciální v Jindřichově Hradci. K výběru tohoto tématu jsem byla vedena svým zájmem o tuto oblast. Léta jsem dobrovolníkem Oblastního spolku Českého červeného kříže a věnuji se výuce laické první pomoci. Znalost poskytování první pomoci by měla patřit k základnímu vzdělání každého člověka. Problematika zdravovědy a první pomoci se dostává i do Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání - příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením a dále do Rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání žáků v Základní škole speciální. K dosažení výzkumných cílů byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu. K dosažení výzkumných cílů byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru, pozorování a obsahové analýza dat. Výzkumný soubor tvořili žáci a pedagogové ze Základní školy praktické a Základní školy speciální Jindřichův Hradec. Prvním cílem bylo zjistit, jakou formou a v jakém rozsahu probíhá výuka první pomoci na Základní škole praktické a Základní škole speciální v Jindřichově Hradci. Z výzkumu vyplývá, že Základní škola praktická a Základní škola speciální Jindřichův Hradec věnuje pozornost výuce první pomoci a považuje ji za důležitou součást jejich Školních vzdělávacích programů. Bylo zjištěno, že výuka první pomoci se promítá do více vzdělávacích oblastí a žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou seznamováni se zásadami první pomoci formou praktického nácviku. Druhým cílem bylo sestavit návrh postupu výuky první pomoci pro Základní školu praktickou a Základní školu speciální v Jindřichově Hradci. Třetím cílem bylo realizovat návrh postupu výuky první pomoci se žáky Základní školy praktické a Základní školy speciální v Jindřichově Hradci a ověřit jeho funkčnost. Domnívám se, že návrh postupu výuky první pomoci byl odpovídající vzhledem ke skupině žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a splnil i podmínku funkčnosti. Na základě těchto výsledků kvalitativního výzkumu byly stanoveny dvě hypotézy. První hypotéza zní: Žáci Základní školy praktické Jindřichův Hradec jsou schopni úspěšně provést nácvik postupu první pomoci u drobnějších poranění, ale také u život ohrožujících stavů. Druhá hypotéza zní: Stupeň mentální retardace, popř. charakter motorického postižení u žáků Základní školy speciální Jindřichův Hradec negativně ovlivňuje schopnost praktického provedení první pomoci. Poznatky bakalářské práce mohou být využity pedagogy pro výuku první pomoci v Základní škole praktické a v Základní škole speciální v Jindřichově Hradci.
|
|
|
Volnočasové aktivity žáků se zdravotním postižením v základních školách praktických a v základních školách speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice
ŠTIKOVÁ, Petra
Má bakalářská práce se zabývá volným časem mentálně postižených dětí, které navštěvují základní školy praktické a základní školy speciální. Teoretická část popisuje zejména problematiku volného času a mentálního postižení. Zahrnula jsem tam však i integraci mentálně postižených osob do společnosti a krátký exkurz na systém školských zařízení pro mentálně postižené žáky. Cílem práce je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v mimoškolních zařízeních pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních v okrese Český Krumlov a České Budějovice a zda žáci tyto volnočasové aktivity využívají. S tím souvisí další cíl, který si klade za úkol zjistit, zda mimoškolní zařízení nabízející volnočasové aktivity dostatečně informují žáky ZŠ praktických a ZŠ speciálních o své nabídce zájmových kroužků a zda je využití této nabídky závislé na finanční situaci rodiny. Posledním cílem je zjistit jaká je nabídka volnočasových aktivit v rámci ZŠ praktických a ZŠ speciálních. Průzkum byl uskutečněný pomocí dotazníku pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních a dále pomocí dvou řízených rozhovorů. Jeden z rozhovorů byl uskutečněn s řediteli základních škol praktických a základních škol speciálních a druhý se zástupci volnočasových zařízení. To vše v okrese Český Krumlov a České Budějovice. Ze sebraných dat vyšly následující výsledky: volnočasové aktivity v mimoškolních zařízeních jsou dostupné pro žáky základních škol praktických a základních škol speciálních a nabídka zájmových kroužků v těchto školách pokrývá potřeby žáků, kteří mají o tyto kroužky zájem. Výjimkou je základní škola praktická v Loučovicích, která žádné kroužky nenabízí. Bylo by vhodné v této škole nějaký zájmový kroužek založit. Výzkum dále prokázal, že nutnost plateb za mimoškolní zájmové aktivity, není příčinou, proč děti tyto kroužky nenavštěvují. Hlavní problém je v informační síti mezi volnočasovými zařízeními a školou a následně mezi školou a rodiči dětí. Pak situace dopadá tak, že děti navštěvují pouze kroužky v rámci školy, i když by měly větší rozsah výběru v mimoškolských zařízeních.
|
|
|
Žák s mentálním postižením v základní škole speciální a jeho perspektivy
JURÁKOVÁ, Bohuslava
Ve své bakalářské práci jsem se snažila zjistit, jaké perspektivy má žák s mentálním postižením po ukončení povinné školní docházky v základní škole speciální (dále ZŠS) a zda je vytvořen dostatek příležitostí pro jeho další vzdělávání. V teoretické části charakterizuji dítě s mentálním postižením a jednotlivé stupně mentální retardace. Zabývám se výchovou a vzděláváním žáků s mentálním handicapem, speciálním školstvím a jeho legislativou, v poslední části možnostmi dalšího vzdělávání absolventů ZŠS. Pro praktickou část bakalářské práce jsem použila kvantitativní výzkum, který byl uskutečněn v 16 základních školách speciálních v Jihočeském kraji. Zúčastnilo se ho 13 ředitelů (81%) a 97 rodičů (81%) žáků s mentálním postižením. Data a potřebné informace ke splnění cílů byly získány v rozmezí října 2008 až ledna 2009. Pro kvantitativní výzkum jsem použila především metodu dotazníků, v nichž jsem uplatnila uzavřené, polozavřené, otevřené otázky a sekundární analýzu dat. Prvním cílem výzkumu bylo zjistit zájem rodičů žáků ZŠS o další vzdělávání svých dětí. Druhý cíl byl zaměřen na to, jaká je možnost vzdělávání v praktických školách jednoletých a dvouletých a jejich dosažitelnost pro žáky ZŠS. Díky výsledkům z dotazníků pro rodiče a ředitele ZŠS se mi podařilo zjistit konkrétní informace a splnit oba stanovené cíle. Na základě těchto cílů jsem stanovila 2 hypotézy: Hypotéza č.1: Rodiče žáků ZŠ speciálních mají zájem o jejich další vzdělávání. Hypotéza č.2: Absolventi ZŠ speciálních mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání v praktických školách s jednoletou a dvouletou přípravou. Vyhodnocením všech získaných podkladů jsem došla k závěru, že hypotéza č. 1 byla potvrzena, neboť 81% rodičů žáků s mentálním postižením má zájem o další studium po skončení povinné školní docházky. Hypotéza č. 2 předpokládala, že absolventi ZŠS mají vytvořen dostatek příležitostí pro další vzdělávání. Z výzkumu vyplynulo, že největší překážkou pro další vzdělávání je zdravotní postižení dítěte (38%), nedostatek finančních prostředků (28%), vzdálenost školy (23%), nezájem rodičů a jiné překážky (11%) např. pobyt mimo rodinu, neschopnost dojíždět, nechuť se vzdělávat. Téměř shodné výsledky ukázal dotazník jak pro ředitele, tak i pro rodiče. Z toho vyplývá, že hypotéza č. 2 byla vyvrácena.Z výzkumu vyplývá, že rodiče žáků s mentálním postižením mají zájem o vzdělávání svého dítěte. Bohužel ale není vytvořen dostatek možností a příležitostí k dalšímu vzdělávání jejich dětí Práce by se mohla stát zdrojem informací především pro rodiče žáků s mentálním postižením. Výsledky mohou být využity jako informační materiál pro speciální pedagogy a být zpětnou vazbou pro danou školu i zřizovatele speciálních škol.
|
|
|
Vzdělávání dětí s mentálním postižením.
ŠLÉGELOVÁ, Linda
ABSTRAKT Ve své bakalářské práci jsem se věnovala mentální retardaci a vzdělávání dětí s tímto postižením. V teoretické části jsem podrobně popsala mentální retardaci, její stupně, příčiny, formy prevence a metody diagnostiky. Dále jsem se zabývala vzděláváním dětí a mládeže, kteří mají tuto chorobu diagnostikovanou, popsala jsem tedy speciální mateřské školy pro tyto děti, přípravný stupeň základní školy speciální, základní školu speciální, základní školu praktickou, praktickou školu jednoletou a dvouletou, některá střední odborná učiliště, která může mládež s tímto postižením navštěvovat, pak také celoživotní vzdělávání, jako jsou např. kurzy k doplnění vzdělání, večerní školy nebo připravovaná aktivační centra. Dále jsem se zabývala školskými poradenskými zařízeními pro děti a mládež s mentálním postižením, jako jsou Pedagogicko-psychologické poradny (PPP), Speciálně-pedagogická centra (SPC), Střediska výchovné péče (SVP) a Institut pedagogicko-psychologického poradenství (IPPP). Posledním bodem teoretické části pak byla teorie vzdělávání osob s mentálním postižením, kde jsem se popisovala didaktické zásady, didaktické metody, vyučovací formy a vyučovací pomůcky, které jsou nezbytné při vzdělávání těchto osob. Popsala jsem také vytváření individuálních vzdělávacích programů, bez kterých by integrace dětí s mentálním postižením nebyla možná. Pro praktickou část mé bakalářské práce jsem zvolila kvalitativní výzkum, který byl realizován v Základní škole praktické, Základní škole speciální a Praktické škole v Mostě. Snažila jsem se zde komplexně zmapovat speciálně pedagogickou péči o žáky s mentálním postižením, popsat systém,metody a přístupy k těmto žákům. Ke sběru dat do této práce byly použity následující metody a techniky: zúčastněné pozorování, dotazníková metoda, polořízené rozhovory s rodiči žáků, kasuistiky osmi žáků a sekundární analýza dat. Hypotézy, které mi sběrem veškerých dat z práce vyplynuly, zní: H1: Školní vzdělávací programy v základních školách praktických jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání, přílohy pro žáky s lehkým mentálním postižením. H2: Školní vzdělávací programy, které zpracovaly základní školy praktické, obsahují metody a formy speciálně pedagogické péče. H3: Nadpoloviční většina učitelů není spokojena s materiálním vybavením škol.
|
|
|
Volnočasové aktivity dětí základních škol speciálních a základních škol praktických
LEPIČ, Jiří
V předložené bakalářské práci jsem se zaměřil na volnočasové aktivity dětí základních škol praktických a základních škol speciálních. Z teoretických východisek jednoznačně vyplývá, že smysluplné využití volného času mládeže je podmíněno mnoha faktory. Z odborné literatury je známo, že důležitou roli sehrávají jednak hodnoty a postoje, ale také prostředí, ve kterém mládež vyrůstá. Cílem bakalářské práce bylo zjišťování zda jsou rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku dostatečně informováni o organizacích zabývajících se volnočasouvou aktivitou. Dále jsem se v této práci zaměřil na počet dětí, které se věnují organizovaným volnočasovým aktivitám a ve kterých organizacích tyto aktivity vykonávají. K výzkumu jsem použil tři druhy dotazníků. První dotazník byl určen pro rodiče dětí základních škol praktických a základních škol speciálních, druhý dotazník byl určen pro zaměstnance základních škol praktických a základních škol speciálních a třetí pro zaměstnance organizací zabývající se volnočasovou aktivitou. Výsledky, které jsem díky dotazníkům měl k dispozici jsem poté statisticky zhodnotil. Mnou sebraná data v Písku, Strakonicích a Milevsku vyvrátila hypotézu číslo jedna. Hypotéza číslo dva byla potvrzena v první části a ve druhé časti byla vyvrácena. Z vyhodnocených výsledků vyplývá následující závěr. Rodiče dětí základních škol praktických a základní škol speciálních v Písku, Strakonicích a Milevsku jsou nedostatečně informováni o organizacích nabízejících volnočasovou aktivitu. Tento fakt zapříčiňuje to, že děti základních škol praktických a základních škol speciálních navštěvují v nadpoloviční většině pouze zájmové kroužky pořádané školou i přes to, že by mohli vybírat z daleko širšího spektra zájmových kroužků, jelikož jejich rodiče jsou ochotni za tyto aktivity zaplatit potřebné finanční prostředky.
|
|
|
Dětská práva a jejich naplňování v životě mentálních jedinců
CZINEGOVÁ, Eva
Dítě jako každá lidská bytost má svou hodnotu, důstojnost a základní práva. Mezníkem ve vývoji mezinárodní spolupráce a ochrany práv dítěte se stal v roce 1989 dokument OSN Úmluva o právech dítěte. V této práci jsem se pokusila zjistit do jaké míry děti s mentálním postižením znají svá práva, jak jim rozumí, jak jich využívají ve svém životě. Zabývala jem se názory a mírou povědomí veřejnosti o dětských právech. Věnovala jem se i názorům a zkušenostem pedagogických pracovníků, kteří s dětmi s mentálním postižením pracují. Ze získaných informací jsem se pokusila vytvořit metodický list, který by pomohl pedagogickým pracovníkům i rodičům jednoduše vysvětlit dětem s mentálním postižením jejich základní dětská práva.
|
host ::
RSS.