|
|
Vývoj střední délka života a dlouhověkosti v ČR
Fridrichová, Barbora ; Miskolczi, Martina (vedoucí práce) ; Langhamrová, Jana (oponent)
Diplomová práce analyzuje trendy ve vývoji střední délky života u dlouhověkých osob v České republice. Cílem práce je porovnat dosavadní vývoj střední délky života dlouhověkých osob v České republice a v Rakousku během let 1960 - 2014, a to jak v rámci předem stanovených věků, tak v rámci obou pohlaví. Práce také zahrnuje projekci pravděpodobnosti úmrtí, počtu dožívajících se a střední délky života. Projekce je počítána do roku 2050, konkrétně pro osoby 60leté a starší, a vychází z úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu. Hodnoty jsou uváděny pro muže a ženy zvlášť. Výpočty ukazují, že střední délka života se prodlužuje. S jejím růstem však začal vyspělé země zatěžovat fenomén stárnutí, který je též důsledkem poklesu úmrtnosti a s ním spojený zvyšující se počet osob ve vyšších věcích. Zatímco dříve byla 80 a víceletá osoba vzácnost, v posledních letech je ve společnosti patrný růst počtu dlouhověkých osob. Tento trend je samozřejmě pozitivní, zároveň se s ním však odhaluje spoustu společenských otazníků, a to jak v rámci důchodového, tak sociálního a zdravotního systému.
|
|
|
Zdravá délka života
Faltysová, Kateřina ; Vrabcová, Jana (vedoucí práce) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnění konceptu zdravé délky života. Tento koncept vychází ze souhrnných ukazatelů o zdravotním stavu, které dokáží charakterizovat zdraví číslem. Nicméně hlavním cílem práce bylo zjistit, kterému ze scénářů morbidity odpovídají vybrané země. V práci je analyzována naděje dožití a délka života ve zdraví v České republice jak při narození, tak ve věku 65 let. Výsledky analýzy, která byla provedena za pomoci indexů časových řad, odpovídají scénáři teorie komprese morbidity. Analýza je provedena i za Lucembursko a Estonsko, které reprezentují státy s nadprůměrnými a podprůměrnými hodnotami oproti průměru 28 zemí Evropské unie v ukazateli délky života ve zdraví. Výsledkem bylo vyvození teorie expanze morbidity pro oba vybrané státy Evropské unie. Tyto státy jsou analyzovány i z pohledu Indexu lepšího života, jehož původcem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který zde podává informaci, že zdraví populace je ovlivněno více dimenzemi života.
|
|
|
Vyhodnocení vybraných vlivů na vyřazování a dlouhověkost dojnic
VLACHOVÁ, Iva
Diplomová práce se zabývala vyhodnocením vybraných vlivů na vyřazování a dlouhověkost holštýnských a českých strakatých dojnic na farmě Ing. Bohuslava Vacka ve Vrchotových Janovicích dle příčin vyřazení, věku při prvním otelení, mléčné užitkovosti na první laktaci, celoživotní mléčné užitkovosti a počtu laktací za život. Dále byla v práci vyhodnocena funkční dlouhověkost (od prvního otelení do vyřazení) a celoživotní dlouhověkost (od narození do vyřazení) u vyřazených dojnic a vztah mezi věkem při prvním otelení, mléčnou užitkovostí na první laktaci a celoživotní mléčnou užitkovostí. Do sledování bylo zařazeno 359 kusů dojnic s tržní produkcí mléka vyřazených za období pět let od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2014. Z toho bylo 217 kusů holštýnských dojnic a 142 kusů českých strakatých dojnic. Obě plemena byla ustájena ve stejné stáji při stejné výživě. U sledovaného souboru bylo vyřazeno celkem 31,22 % dojnic. Holštýnské dojnice byly nejčastěji vyřazovány z ostatních zdravotních důvodů (28,57 %) a české strakaté dojnice pro poruchy plodnosti (45,77 %). Vyšší mléčné užitkovosti a většího průměrného počtu laktací za život dosahovaly vyřazené holštýnské dojnice oproti dojnicím českým strakatým. Delší celoživotní dlouhověkosti se dožily holštýnské dojnice (63 měsíců) než dojnice české strakaté (53,6 měsíců) a byl mezi nimi zjištěn vysoce významný rozdíl na hladině významnosti p 0,001. Vyšší dlouhověkost a celoživotní mléčnou užitkovost v kg mléka měly holštýnské dojnice otelené ve 25 až 26 měsících a české strakaté dojnice otelené ve 27 až 28 měsících. Vztah mezi věkem při prvním otelení a celoživotní mléčnou užitkovostí se u holštýnských (r = 0,018) i českých strakatých dojnic (r = 0,0434) potvrdil jako nevýznamná závislost a vztah mezi mléčnou užitkovostí na první laktaci a celoživotní mléčnou užitkovostí se u holštýnských (r = 0,3317) i českých strakatých dojnic (r = 0,4436) potvrdil jako vysoce významná závislost (p 0,001).
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na užitkovost a dlouhověkost dojnic u stáda českého strakatého skotu
KŮSOVÁ, Hedvika
Cílem práce bylo vyhodnotit vliv vybraných faktorů na mléčnou užitkovost a dlouhověkost dojnic českého strakatého skotu. Sledované ukazatele byly množství mléka za první laktaci v kg, celoživotní užitkovost mléka v kg, věk při prvním otelení ve dnech, funkční dlouhověkost ve dnech, délka servis periody a mezidobí ve dnech, živá hmotnost při vyřazení v kg a příčiny vyřazení dojnic z chovu. Do souboru bylo zařazeno 273 dojnic vyřazených v období 2 let. Byly zjištěny statisticky významné vztahy mezi některými sledovanými faktory, například mezi množstvím mléka v kg na první laktaci a celoživotní užitkovostí v kg. Naopak nebyl zjištěn statisticky významný vztah mezi věkem při prvním otelení ve dnech a funkční dlouhověkostí ve dnech. Z výsledků je rovněž patrné, že s prodlužujícím se věkem při prvním otelení se zvýšila užitkovost na první laktaci.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na plodnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
KAUTSKÁ, Jitka
Tato práce se zabývá vlivem úrovně užitkovosti, příčin vyřazování dojnic z chovu a věku při prvním otelení na plodnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku Agropodnik Košetice, a.s.. Sledované ukazatele u dojnic holštýnského skotu byly množství mléka za první laktaci v kg, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a příčiny vyřazení dojnic z chovu. Z výsledků sledovaného stáda lze usoudit, že prodloužením věku při prvním otelení se statisticky významně zvýší funkční dlouhověkost ve dnech. Oproti tomu nebyl zjištěn statisticky významný vliv věku při prvním otelení na funkční dlouhověkost v kg mléka. Zjištěné výsledky u sledovaného stáda dojnic nepotvrdily, že se zvyšující se mléčnou užitkovostí se zhoršují reprodukční ukazatele. Délka servis periody se statisticky významně zkracovala se zvyšující se užitkovostí v kg mléka za sto dnů (P 0,05), s užitkovostí za celou první laktaci (P 0,001) a s pořadím laktace (P 0,001). Ve sledovaném stádu dosáhly nejvyšší dlouhověkosti dojnice, které byly vyřazeny z důvodu poporodní parézy (2570,70 dne), zároveň dosáhly nejvyšší mléčné užitkovosti za funkční dlouhověkost v kg mléka (49 919,95 kg).
|
|
|
Novel roles for the corpus allatum hormone in the cost of sexual interactions in the linden bug Pyrrhocoris apterus
PROVAZNÍK, Jan
The decrease of lifespan by mating is a common, yet poorly understood occurrence. Juvenile hormone (JH) is widely believed to mediate shortened lifespan in insect, caused by mating. In this study we tested the role of JH in the linden bug (Pyrrhocoris apterus) by removal of the corpus allatum gland and thus the JH source. We then proceeded to study the lifespan of mated animals vs. virgin animals. Virgin animals without JH live longer as was expected. The effect on mated animals is however different between males and females. Surprisingly in females, JH seems to lower the cost of mating. In males, on the other hand, the cost of mating seems to be independent on JH levels. Another surprising conclusion is that the level of JH in females affects the lifespan of males that mate with such females.
|
|
|
Vliv úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
SMRČINA, Tomáš
Tato práce se zabývá vlivem úrovně odchovu a věku při prvním otelení na výkonost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s. Mezi sledované ukazatele u dojnic holštýnského skotu patřily množství mléka za první laktaci v kg, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Z výsledků sledovaného stáda lze usoudit, že prodloužení věku při prvním otelení je statisticky významné na množství mléka za 1. laktaci, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a dlouhověkost ve dnech. Oproti tomu nebyl zjištěn statisticky významný vliv hmotnosti na sledované ukazatele. Ve sledovaném stádu dosáhly nejvyšší dlouhověkosti dojnice, které byly vyřazeny pro těžký porod, zároveň dosáhly nejvyšší mléčné užitkovosti za funkční dlouhověkost v kg mléka a byl u nich zjištěn nejvyšší průměr v pořadí laktací za život.
|
|
|
Vyhodnocení ukazatelů užitkovosti a dlouhověkosti u stáda dojnic červeného holštýnského skotu
VONDRA, Vojtěch
Cílem práce bylo vyhodnotit vybrané vlivy na mléčnou užitkovost, plodnost a dlouhověkost u stáda dojnic RED holštýnského skotu. Data pro zpracování diplomové práce byla shromažďována od dojnic, které ukončily laktaci v období od 1. října 2012 do 30. září 2013, tedy za uplynulý kontrolní rok. Ze sestav byly vybrány údaje o pořadí laktace, genotypu, mléčné užitkovosti, mezidobí, servis periodě, důvodu vyřazení, dnech laktace a věku při 1.otelení pro každou dojnici zvlášť. Do sledování tak bylo zařazeno celkem 274 dojnic červenostrakatého holštýnského skotu (RED), s genotypy R1 (R88 % a více), R2 (R76 % - 87 %) a R3 (R51 % - 75%). Byly zjištěny statisticky významné rozdíly (P<0,05) mléčné užitkovosti dojnic s genotypem R3, rozdělené dle pořadí laktace. Kdy na třetí laktaci měly nejvyšší užitkovost, a to 8 520 kg mléka. V diplomové práci byl zjištěn vztah mezi věkem při prvním otelení a celoživotní užitkovostí (rxy=-0,21). Vztah mezi věkem při prvním otelení a věkem při vyřazení nebyl prokázán. Další rozdíly nebyly statisticky významné (P>0,05). Nejvyšší užitkovosti dojnice ve sledovaném souboru dosáhly na druhé laktaci (7 571 kg mléka). Průměrná doba inseminačního intervalu byla 71 dní, nejlepší servis periodu dosahovaly dojnice na třetí a vyšší laktaci (107 dní). Průměrná délka mezidobí u sledovaného stáda dojnic nepřesáhla hranici 400 dnů. Nejkratšího věku při prvním otelení dosáhly dojnice s genotypem R1 a R2 (777 dní). Dlouhověkost u vyřazených dojnic činila 2,8 laktace.
|
|
|
Vliv životního stylu na zdravotní stav seniorů
HAPLOVÁ, Lada
Věk obyvatelstva se prodlužuje, zároveň se zvyšuje věková hranice pro odchod do důchodu. Na jedné straně jsou senioři, kteří se dožívají vysokého věku a přitom jsou v relativně dobrém zdravotním stavu a přitom i ve výborném stavu po mentální a psychické stránce. Z druhé strany jsou mezi námi spoluobčané, kteří onemocněli v poměrně mladém důchodovém věku civilizačními nemocemi. Cílem této diplomové práce je zmapovat životní styl dnešních seniorů, kteří se dožili vysokého věku, aby i dnešní mladí lidé a lidé středního věku mohli prožít své stáří v co nejlepším zdravotním stavu a aby si v poklidu užili důchodového věku, jehož nástup pro dnešní mladou generaci bude oddálený. V diplomové práci jsem zvolila kvalitativní výzkum. Byla použita technika polořízeného rozhovoru.
|
|
|
Vztah mezi dlouhověkostí a rentabilitou chovu dojnic
VLČKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je analýza vlivu položek spojených s dlouhověkostí na efektivitu chovu holštýnských dojnic ve Školním zemědělském podniku Haklovy Dvory. Sledovala jsem nejčastější příčiny vyřazování dojnic v provozních podmínkách a jejich vliv na nákladové položky.
|
host ::
RSS.