|
|
Fiscal Decentralization and Economic Growth in EU Countries: Role of Institutional Mechanisms
Ting, Ka Yee ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Bruno, Randolph Luca (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
V posledních třech desetiletích vzrostl trend ve fiskální decentralizaci jak v rozvinutých, tak v rozvinutých zemích. Hlavním důvodem tohoto zájmu je teoretická predikce, že fiskální decentralizace může podporovat hospodářský rozvoj prostřednictvím posílení nebo zlepšení efektivity veřejného sektoru. Navzdory obecnému přijetí příspěvku fiskální decentralizace k ekonomickému růstu v teoretické literatuře žádný z předchozích studií fiskální decentralizace úspěšně neprotestoval růstový efekt fiskální decentralizace. Navíc většina empirického výzkumu analyzuje vztah bez zohlednění institucionálních faktorů, což může mít za následek zaujatý závěr. Tato práce je věnována zkoumání dopadů fiskální decentralizace na hospodářský růst ve 27 zemích EU v období 1995-2015. Nejprve analyzuje, jak by se účinky fiskální decentralizace na ekonomický růst mohly lišit v západoevropských (WE) a středoevropských a východoevropských zemích (CEE). Poté zkoumá komplementaritu mezi fiskální decentralizací a zavedenými institucionálními mechanismy při zvyšování hospodářského růstu v těchto dvou skupinách zemí EU tím, že do regresních modelů začlení komplexní institucionální proxy - index ekonomické svobody. Fiskální decentralizace vede ke snížení hospodářského růstu v západoevropských zemích, zatímco vyšší úrovně fiskální...
|
|
|
The Specific Role of Quebec within Canadian Fiscal Federalism
Bandžak, Richard ; Fiřtová, Magdalena (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Kanadský fiskální federalismus je souborem komplexních vztahů na federální i provinční úrovni. Vzhledem k tomu, že každá provincie čelí jiné geografické, ekonomické nebo demografické situaci, federální vláda provozuje vyrovnávací systém, který cílí na snížení možných ekonomických nerovností. I přes poněkud vágně definovaný účel, transfery jsou bezpodmínečné - provincie je mohou použít pro jakýkoli účel, který uznají za vhodný. To však může potenciálně způsobovat zkreslení účelu, jako například u flypaper effect ("mucholapkového" efektu), kde politici mají tendenci upravovat rozhodování o výdajích dle zdrojů příjmů. Vyrovnávací poplatky jsou distribuovány dle potenciální fiskální kapacity každé provincie vybírat příjmy. Jelikož je Québec největším příjemcem vyrovnávacích grantů, s nízkou, jestli vůbec existující, mírou konvergence ke zbytku provincií, je předmětem analýzy. Práce zkoumá období od roku 1981, který symbolizuje zásadní historické momenty pro Québec i systém vyrovnávacích plateb, až do roku 2016. Québec bývá nařčen ze zneužívání systému záměrným podhodnocováním své fiskální kapacity skrze dotované ceny elektřiny a nafukováním svých sociálních výdajů. Za využití deskriptivní statistiky a diskuze, tato práce došla k závěru, že québečtí politici nejspíše záměrně implementují fiskální kroky,...
|
|
|
Postavení a význam místních poplatků
BULÍČKOVÁ, Renata
Diplomová práce na téma Postavení a význam místních poplatků se soustředí na dílčí část daňových příjmů obcí, které se podle rozpočtové skladby označují jako místní poplatky. I když mají fakultativní charakter, zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů omezuje daňovou pravomoc ohledně stanovení sazby poplatku. Práce se zabývá problematikou místních poplatků ve vybraném kraji České republiky, a to v Kraji Vysočina. Nejprve je však popsán vývoj poplatků na území ČR v letech 2006 až 2016. Následně práce přechází na vývoj v Kraji Vysočina, kde jsou rozklíčovány místní poplatky podle jednotlivých druhů. Další kapitoly jsou věnovány místním poplatkům podle členění v rozpočtové skladbě z pohledu jejich podílu výnosu na příjmech obcí v roce 2016 a četnost využití daných poplatků v témže roce. Na základně provedených výpočtů bylo zjištěno, že průměrný podíl příjmů z místních poplatků se na daňových příjmech v letech 2006-2011 pohyboval kolem 1,80 %. Zavedením místního poplatku za komunální odpad se od roku 2012 do roku 2016 podíl nacházel přibližně na hranici 3 %. Tento rozdíl zapříčinil fakt, že poplatek za komunální odpad tvoří majoritní část příjmů z místních poplatků, a to přibližně 86 %. Z analýzy jednotlivých poplatků dále vyplývá, že nejčetněji ukládaným poplatkem je poplatek ze psů. Ovšem jeho celkové příjmy se na příjmech z místních poplatků podílely pouze 4,50 %. Obdobným podílem (4,80 %) se vyznačují už jen příjmy z poplatku za užívání veřejného prostranství, ostatní poplatky tvoří minimální podíly.
|
|
|
Real estate tax in Slovakia
Múčka, Richard ; Sedmihradská, Lucie (vedoucí práce) ; Špinerová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice zdanění nemovitých věcí na Slovensku. Cílem práce je vysvětlit jak dochází ke zdanění nemovitostí na Slovensku, jak se daň z nemovitých věcí podílí na daňových příjmech a k jakým změnám došlo po zavedení fiskální decentralizace v podmínkách Slovenské republiky. Následně se práce zaměřuje na aplikaci daně z nemovitostí na vybranou obec. Pro splnění cílů je práce rozdělena do čtyř kapitol. První dvě kapitoly se věnují veřejné správě na Slovensku a fiskální decentralizaci. Třetí kapitola je zaměřena na historii daně z nemovitostí ve světě a na Slovensku. V poslední čtvrté kapitole je znázorněn dopad daně z nemovitostí na daňové příjmy hlavního města Bratislava.
|
|
|
Daň z nemovitých věcí v příjmech obcí ČR
KUBÁSKOVÁ, Hana
Tato bakalářská práce se zabývá daní z nemovitých věcí v příjmech obcí České republiky. Hlavním cílem bakalářské práce je zhodnocení dosavadního vývoje, současného stavu a nastínění možných perspektiv daně z nemovitých věcí v příjmech obcí. Nejprve jsou vymezeny základní pojmy týkající se fiskální decentralizace a daňových příjmů obcí. Dalším bodem je decentralizace daně z nemovitých věcí v evropských zemích. V praktické části práce následuje rozbor příjmů obcí a konkrétněji analýza výnosů daně z nemovitých věcí v rozpočtech obcí a porovnání těchto výnosů před a po změnách legislativy. Je zde vysvětlena daň z nemovitých věcí z hlediska platných zákonů v České republice. Důležitým bodem je také zhodnocení daňové pravomoci obcí.
|
|
|
Analýza vlivu podílu daní na příjmovém hospodaření obcí v ČR na příkladu obcí různých velikostních kategorií.
Brož, Jan ; Peková, Jitka (vedoucí práce) ; Silovská, Hana (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení rozpočtu vybraných obcí, a to zejména v souvislosti se zákonem o RUD a jeho změnách v posledních letech. V teoretické části jsou uvedeny hlavní názory na systémy financování obcí z hlediska centralizace a decentralizace a také je tu naznačen vývoj přerozdělování daní v ČR a jeho hlavní dopady na obce v ČR s využitím souhrnných dat. Zde se autor práce přiklání k tomu, že efektivnější je spíše větší míra fiskální decentralizace spolu s daňovou autonomií, čemuž změny v RUD v ČR vcelku příliš nenahrávají. V teoretické části jsou poté analyzovány vybrané obce (představující různé velikostní skupiny obcí v ČR) co se týče vývoje a struktury jejich rozpočtů a hlavní vlivy mající na ně vliv. I z těchto analýz je celkem patrné, že v ČR dochází spíše k větší daňové závislosti obcí na státu (což se týká růstu sdílených daních) a s tím i k oslabování podílu vlastních příjmů u obcí. To je opačný trend vývoje oproti ostatním západním státům. V ČR také dochází (skrz zákony o RUD) k posilování příjmů u menších a středních obcí, mnohdy na úkor těch větších. Tyto změny by v důsledku mohly vést k oslabování spolupráce veřejného a soukromého sektoru a také k neefektivnímu financování a hospodaření s veřejnými prostředky u obcí v ČR.
|
|
|
Fiskální pravidla na sub-národní úrovni
SOUKUPOVÁ, Zuzana
Tato diplomová práce se zabývá fiskálními pravidly na sub-národní vládní úrovni. Hlavním cílem je vytvořit analýzu vývoje a současného stavu fiskálních pravidel na sub-národní vládní úrovni a vytvořit systematickou klasifikaci parametrů fiskálních pravidel a jejich volby v zemích EU. Literární přehled zahrnuje úvode do tématu fiskálních pravidel a vysvětluje souvislost mezi krátkodobými a dlouhodobými cíli veřejných financí a důvody pro zavádění fiskálních pravidel. Dále je představena typologie fiskálních pravidel. Další důležitou částí tohoto tématu, která je vysvětlena,je fiskální decentralizace. Tato část je ukončena přehledem studií, které zkoumají a hodnotí sílu a efektivnost fiskálních pravidel na sub-národní vládní úrovni. Část řešení a výsledků zahrnuje popisnou analýzu vývoje a současného stavu fiskálních pravidel v členských zemích EU (EU-27) se zaměřením na místní a regionální vládní úroveň. Dále jsou vybrané parametry (podíl sub-národního veřejného dluhu na HDP, fiskální decentralizace, fiskální autonomie a (ne)členství zemí EU v Eurozóně) porovnány s počtem zaváděných fiskálních pravidel na sub-národní vládní úrovni a v některých případech také s indexem síly fiskálních pravidel s cílem potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy. Hypotézy, které jsou formulovány v metodologii této práce, nejsou potvrzeny ani korelací ani hlavními grafy. Existují ale případy, které tyto hypotézy podporují.
|
|
|
Meziregionální redistribuce prostřednictvím sdílení daní a dotací územním samosprávným celkům
MIŠÁKOVÁ, Eliška
Cílem této práce je analyzovat systém sdílení daní a dotací ve vztahu k meziregionální redistribuci. Literární přehled je rozdělen do dvou částí. První se zabývá fiskální decentralizací, nerovnostmi, které v jejím důsledku vznikají a fiskální potřebou. Ve druhé části se pojednává o systému sdílení daní a dotací v České republice. Na základě stanoveného metodologického postupu byly provedeny analýzy obou systémů. Na jejich základě bylo prokázáno, že do rozpočtů územně samosprávných celků plynou mimo jiné zdroje, které nebyly vytvořeny na jejich území, ale pocházejí z jiných územních celků, v tomto případě krajů. Oba systémy podporují meziregionální redistribuci. Poslední část této práce je věnována stručné analýze plánované novely zákona o rozpočtovém určení daní.
|
|
|
Rozpočtové určení daní obcím v ČR
BLAHOUTOVÁ, Žaneta
Cílem bakalářské práce je analyzovat a zhodnotit vliv změn v rozpočtovém určení daní obcím v roce 2008 na alokaci daňových příjmů obcím. Nejprve je práce věnována vývoji daňových příjmů obcí od roku 2001 do roku 2007. Nejvýnosnější daně vykazují růst, naopak méně výnosné daňové příjmy se příliš v průběhu období nemění. Na základě analýzy porovnání daňových příjmů obcí v roce 2007 a v roce 2008 byl zjištěn nárůst všech daňových příjmů kromě daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a daně z příjmů fyzických osob odváděné zaměstnavatelem. V roce 2009 došlo díky možnosti navýšení místního koeficientu k růstu daně z nemovitostí u většiny obcí České republiky. Výše daňových příjmů je pro menší obce stále nedostačující, uvažuje se tedy znovu o jejich navýšení.
|
|
| |
host ::
RSS.