Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29,968 záznamů.  začátekpředchozí29959 - 29968  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.32 vteřin. 

Specifika ošetřovatelské péče u dětí s těžkým kombinovaným postižením
MARŠÁLKOVÁ GREŠOVÁ, Jana
Diplomová práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Vzhledem k vědeckým pokrokům v oblasti medicíny a ošetřovatelství se prodlužuje život takto postižených dětí. Proto je důležité správné pochopení této problematiky, její provázanosti s ošetřovatelskou péčí, ale také nalezení správného přístupu k těmto dětem a jejich rodičům. Teoretická část práce se zabývá ošetřovatelskou péčí v pediatrii, potřebami rodiny a dětí s postižením, specifiky v komunikaci a komplexní péčí o děti s kombinovaným postižením. V rámci výzkumného šetření byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit zkušenosti a názory sester týkající se specifik ošetřovatelské péče u dětí s těžkým kombinovaným postižením. Druhým cílem bylo zmapovat služby v Praze a ve Středočeském kraji, které mohou využít rodiče s dětmi s těžkým kombinovaným postižením. Třetím cílem bylo zmapovat problematiku spolupráce sester s rodiči, kteří pečují o dítě s těžkým kombinovaným postižením. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování formou polostandardizovaného rozhovoru. První zkoumaný soubor tvořilo 9 sester, které pracují v zařízeních poskytujících péči dětem s kombinovaným postižením v Praze a ve Středočeském kraji. Jednalo se o sestry z dětského centra, centra sociálních služeb, dětské neurologické ambulance a dětského neurologického oddělení. Druhý výzkumný soubor se skládal z 9 rodičů, kteří pečují o dítě do 18 let věku se třetím nebo čtvrtým stupněm závislosti na péči. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování - metoda papír a tužka. Ke zmapování služeb v Praze a Středočeském kraji byla využita analýza dokumentů. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1. Jaké jsou zkušenosti sester, které poskytují ošetřovatelskou péči dětem s těžkým kombinovaným postižením? 2. Jaké jsou dostupné služby pro rodiče s dětmi s těžkým kombinovaným postižením v Praze a Středočeském kraji? 3. Jak probíhá spolupráce mezi sestrou a rodiči, kteří pečují o dítě s těžkým kombinovaným postižením? Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že ošetřovatelská péče u dětí s těžkým kombinovaným postižením má svá specifika v oblasti komunikace, v oblasti potřeb dítěte a potřeb rodiny a je ovlivněná překážkami v péči a schopnostmi sester poskytující péči těmto dětem. Odpovědi sester a rodičů dětí se v některých podkategoriích rozcházejí. Z rozhovorů s respondenty vyplynulo, že spolupráce je založená na vzájemném předávání informací, instruktáži v ošetřovatelských postupech, vzájemné důvěře a začlenění rodiny do péče o postižené dítě. V kategorii spolupráce sester a rodičů byly odpovědi respondentů shodné. Druhým cílem bylo zmapovat služby, které mohou využít rodiče s dětmi s těžkým kombinovaným postižením. Na základě analýzy dokumentů jsme nalezli 48 zařízení, z toho jich bylo 9 v Praze a 39 ve Středočeském kraji. Na základě obsahové analýzy dat byla vytvořena tabulka a mapa znázorňující místa, kde se jednotlivá zařízení nacházejí a následně pak graf popisující formu poskytované péče. Výsledky výzkumného šetření budou poskytnuty ošetřovatelskému managementu v zařízeních, která projevila zájem během výzkumného šetření a prezentovány na odborných seminářích. Na základě informací získaných během zpracování diplomové práce bude vytvořena brožura, která bude sloužit jako informační materiál pro rodiče dětí a sestry, zajišťující ošetřovatelskou péči dětem s těžkým kombinovaným postižením.

Efektivita používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči
MUSILOVÁ, Jana
Tato diplomová práce se zabývá efektivitou používání pomůcek pro inkontinentní nemocné v následné péči. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a na část empirickou. Empirická část diplomové práce se realizovala formou kvalitativního výzkumného šetření. Data byla získána na základě dvou obsahově odlišných polostrukturovaných rozhovorů s P/K využívajícími inkontinenční pomůcky předepisované lékařem na poukaz a vrchními a staničními sestrami oddělení následné péče v nemocnici p.o. a nemocnici a.s. Z výsledků kvalitativního šetření vyplynulo, že u obou skupin respondentů jsou z celého sortimentu pomůcek převážně využívány pouze natahovací čí plenkové lepicí kalhotky. U inkontinentních P/K v domácím prostředí jsou důvodem praktičtí lékaři, kteří na základě anamnestických údajů předepisují pouze pomůcky pro nejzávažnější stupeň inkontinence. Na odděleních následné péče je tato situace dána velkým počtem imobilních plně inkontinentních P/K. Výsledky ukazují, že předepisované množství absorpčním pomůcek praktickými lékaři je nedostatečné. Zdaleka nedosahuje množstevních limitů stanovených v dokumentech VZP. Respondenti tak musí vzhledem k nízkým příjmům seniorů vynakládat nemalé částky na inkontinenční pomůcky, které jsou pro ně nezbytné. V nemocnici p.o. je absolutní nedostatek absorpčních pomůcek. Inkontinenční pomůcky jsou zde financovány třemi způsoby. Na Oddělení geriatrie a následné péče 1 a 2 si musí P/K hradit a obstarávat absorpční pomůcky sami. Nemocnice jim poskytne pouze jednorázové podložky a hygienické pomůcky. Důvodem je nízký limit na materiál. Respondenti tento systém financování hodnotí negativně. Zatěžuje P/K i sestry. Pokup P/K absorpční pomůcky nemá, musí pomůcky půjčovat, sepisovat dluhy a následně si brát pomůcky zpět. Často díky tomu vznikají konfliktní situace ze strany rodin. Na těchto odděleních je vyhrazeno pět sociálních lůžek, které P/K umožňují preskripci pomůcek lékařem na poukaz stejně jako nemocným v domácím prostředí. Na Stanici paliativní péče si P/K hradí měsíční poplatek, prostřednictvím kterého jsou jim hrazeny i inkontinenční pomůcky. V nemocnici a.s. na Odděleních následné péče 2 stanice A, B jsou pomůcky plně hrazeny prostřednictvím nemocnice. Disponují zde dostatečným sortimentem i množstvím absorpčních i hygienických pomůcek, díky kterému je možná jejich individualizace.

Psychologické aspekty komunikace v sociálních sítích
Štěpánovský, Petr ; Hubinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kašparová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá velmi aktuální problematikou sociálních sítí a komunikace v nich. V teoretické části se její čtenář seznámí s pojmy virtuální realita a sociální sítě. Dále s jednotlivými specifikami komunikace v nich se zaměření na platformu Facebook.com. Cílem výzkumu v praktické části je pomocí hloubkových rozhovorů nalézt motivy, které působí na člověka ve směru založení a aktivního využívání svého profilu na sociální síti. Jednotlivé rozhovory jsou prováděny s příkladovými representanty jednotlivých skupin uživatelů Facebooku diferencovaných dle předem specifikovaných veličin, kterými jsou věk a názorový přístup k této platformě. Přínosem této práce je nalezení zjevných i skrytých motivů a jejich popis dle významu a intenzity v rámci jednotlivých skupin.

Dotazníková evaluace vysokoškolských pedagogů
Švábová, Marie ; Kasíková, Hana (oponent) ; Chvál, Martin (vedoucí práce)
Diplomová práce zkoumá studentskou evaluaci vysokoškolských pedagogů pomocí dotazníků. Jejím cílem je přesnější porozumění tomu, jak problematiku vidí obě zúčastněné strany, tedy učitelé i studenti. Empirická část práce zkoumá situaci na tří fakultách Univerzity Karlovy - na Filozofické fakultě, na Fakultě sociálních věd a na Katolické teologické fakultě - mj. pomocí hloubkových rozhovorů. Ty umožnily získat poměrně detailní informace, které mohou být využity při přípravě studentského hodnocení. Mohou přinést i jeho lepší pochopení a přijetí učiteli i studenty, které je předpokladem nejen toho, aby byly výsledky fakultami využívány, ale aby se studenti evaluace také v dostatečné míře účastnili a výzkum mohl přinášet relevantní data. Práce má dvě části. Teoretická část shrnuje poznatky týkající se postavení vysokoškolských učitelů a jejich hodnocení, v empirické části je popsána metodika výzkumu, jsou v ní analyzována data z několika proběhlých šetření a shrnuty informace získané hloubkovými rozhovory. Nejdůležitějším závěrem práce je, že studenti i pedagogové v zásadě studentskou evaluaci považují za přínos, ale přitom nemají zcela jasno, jak s jejími výsledky pracovat a jak celou evaluaci organizovat.

Implementace supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací
VOŠVRDOVÁ, Vanda
Diplomová práce se zabývá problematikou zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací. Supervize je nástroj podpory pracovníka, je formou učení, zajišťuje kvalitu poskytované služby a také je velmi důležitým prostředkem proti syndromu vyhoření. Zavádění supervize do organizace ovlivňují různé faktory, na které je v práci poukázáno. Supervize je jedním ze způsobů podpory nezávislého kvalifikovaného odborníka pro sociální pracovníky, jak jej ukládají Standardy kvality sociálních služeb. Cílem práce bylo zjistit, co s sebou nese zavádění supervize sociální práce do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby v okrese Chrudim. V praktické části prezentuji výsledky kvalitativního výzkumu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky a v závěru práce definovány hypotézy. Výzkumné otázky: - Jaké jsou překážky při zavádění supervize do NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána pracovníky NNO poskytujících sociální služby? Jak je supervize přijímána řediteli/ vedoucími NNO poskytujících sociální služby? Výzkum byl proveden metodou rozhovoru, technikou polo-standardizovaného rozhovoru, který byl uskutečněn s řediteli a pracovníky vybraných organizací. V části Výsledky jsou uvedeny výsledky rozhovorů, které jsou rozděleny do několika oblastí. V diskuzi pak byly hledány odpovědi na výzkumné otázky. Odpovědí na první výzkumnou otázku je, že překážkou zavádění supervize do nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby je nedostatek finančních prostředků. Odpovědí na druhou a třetí otázku je to, že pracovníci i ředitelé nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby přijímají supervizi kladně. V závěru diskuze byly stanoveny na základě odpovědí na výzkumné otázky hypotézy.

Duševní hygiena jako základní předpoklad prevence syndromu vyhoření u vybraných rizikových profesí
RYBÁČKOVÁ, Ilga
Pomáhající profese se vyznačují vysokými nároky na osobnost pomáhajícího. Z mnohých výzkumů vyplývá, že příslušníci těchto profesí jsou ohroženi syndromem vyhoření. Duševní hygiena slouží k udržení duševního zdraví a je základem prevence syndromu vyhoření. Cílem bakalářské práce je zjistit vztah mezi výskytem příznaků syndromu vyhoření a dodržováním, či porušováním zásad duševní hygieny. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, zda příslušníci vybraných rizikových profesí znají a dodržují zásady duševní hygieny a dále pak zjistit, zda má osvojení a dodržování zásad duševní hygieny vliv na prevenci syndromu vyhoření. V teoretické části je nejprve charakterizována pomáhající profese, psychická zátěž a stres, příčiny stresu a projevy. Podrobně je pak popsán syndrom vyhoření ? definice, příčiny, příznaky, diagnostika i terapie. Následuje hlavní část, věnovaná duševní hygieně jako prevenci syndromu vyhoření. Popsány jsou zde jednotlivé aspekty duševní hygieny jako například zdravý životní styl, výživa, spánková hygiena, relaxační techniky. Nakonec jsou zmíněny další faktory, které syndrom vyhoření ovlivňují ? supervize, sebehodnocení a mezilidské vztahy. Pro splnění praktické části práce byl proveden kvalitativní výzkum, realizovaný metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Respondenti byli vybráni ze čtyř rizikových profesí ? učitelů, zdravotních sester, sociálních pracovníků a pracovníků zdravotnické záchranné služby. Byl proveden kvótní výběr na základě výsledků dotazníku Burnout Measure, který zkoumá příznaky vyhoření. Z výzkumu vyplynulo, že zástupci vybraných rizikových profesí vědí o syndromu vyhoření a znají zásady duševní hygieny. Výzkum dále prokázal, že začlenění zásad duševní hygieny do života pomáhajících má vliv na prevenci vyhoření. Roli ale hrají i další faktory, což se v rozhovorech potvrdilo. Zejména dobré vztahy na pracovišti či přítomnost supervize mohou mít pozitivní vliv.

Mezigenerační vazby u seniorů žijících v domovech pro seniory a jejich rodin a přátel ve městě Humpolci
VESELSKÁ, Kateřina
Abstrakt Mezigenerační vazby u seniorů žijících v domovech pro seniory a jejich rodin a přátel ve městě Humpolci Stárnutí a senioři patří v současné době k aktuálním tématům. Populace stárne a na tento jev by měla být společnost připravena. Přinese to změny v různých sférách a oblastech jako jsou například zdravotnictví či sociální služby, ale také do vztahů a fungování dnešní rodiny. Diplomová práce Mezigenerační vazby u seniorů žijících v domovech pro seniory a jejich dětí a přátel ve městě Humpolci se věnuje fungování mezigeneračních vazeb mezi seniory a rodinou a přáteli. V teoretické části se zabývá nejprve vymezením pojmu senioři, jejich postavením ve společnosti a zvýšením počtu seniorů ve vyšším věku. Zdůrazňuje důležité zdravotní a psychické změny provázející stáří a také charakterizuje význam a druhy aktivit a stárnutí. Prezentuje výsledky a poznatky dosavadních výzkumů zabývajících se mezigeneračními vazbami. Tyto vazby dělí pro větší přehled a možné odlišnosti na mezigenerační vazby seniorů a jejich dětí, seniorů a vnoučat, seniorů a sourozenců a seniorů a přátel. Mezigenerační vazby utváří převážně rodina, proto jedna kapitola je věnována rodině, jejím funkcím a významu. V předposlední kapitole teoretické části je zdůrazněn význam kvality života, která významně ovlivňuje a působí na mezigenerační vazby. Poslední kapitola se věnuje domovům pro seniory, mimo jiné také důležitým změnám, které přinesl Zákon 108/2006 Sbírky o sociálních službách. Empirická část se věnuje provedenému kvalitativnímu výzkumu. Použitou metodou bylo hloubkové interview. Rozhovory byly provedeny s deseti seniory ve dvou domovech pro seniory a to v Domově blahoslavené Bronislavy a v Domově důchodců Humpolec v Lužické ulici. V prvně jmenovaném domově proběhly rozhovory s šesti seniory a v druhém se zbylými čtyřmi seniory. Výsledky výzkumu odhalují, jak fungují mezigenerační vazby, co je ovlivňuje a utváří. Výsledky prezentují vztahy seniorů a jejich dětí, jejich kvalitu a frekvenci, vztahy s vnoučaty, případně pravnoučaty, sourozenci a přáteli. Poukazují na zátěž při příchodu do domova a význam rodiny nebo přátel při tomto životním kroku. Výsledky výzkumu zdůrazňují význam aktivit ve stáří a důležitou oblast zdravotních a psychických změn, kdy změny v jedné oblasti ovlivňují další oblasti a kvalitu života seniorů. Kvalitu života jistě ovlivní i finanční situace seniorů, které se tato práce mimo jiné věnuje. Dalším faktorem je prostředí, ve kterém senioři v domovech pro seniory žijí. I touto problematikou se práce zabývá.

Občanský sektor a samospráva v Praze - vymezení a porovnání spolupráce obecní samosprávy a nevládních neziskových organizací na správních obvodech Prahy
Suchel, Jakub ; Müller, Karel (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou spolupráce občanského sektoru a samosprávy na území Hl. města Prahy. Především se zaměřuji na vymezení a porovnání spolupráce obecní samosprávy a nevládních neziskových organizací ve správních obvodech Prahy 1-22. V první části se věnuji vymezení pojmu spolupráce a důvodům, proč by měly městské části spolupracovat s neziskovými organizacemi. Další část se soustřeďuje na vymezení funkce a postavení obcí. Zamýšlí se nad otázkou, jak jsou postoje k nevládním neziskovým organizacím ovlivňovány stranickou příslušností. Následující oddíl je věnovaný právním formám neziskových organizací, které jsou předmětem výzkumu, a kromě toho definuje a hodnotí kritéria. Kapitolu uzavírá zamyšlení nad nebezpečím spojenectví občanského sektoru s politickými stranami, vznikem oboustranné a trvalé závislosti. Druhá polovina práce stanovuje kritéria a zkoumá na základě srovnávací analýzy dokumentů obcí, dotazníkového šetření a Analýzy poskytovatelů sociálních služeb, celkovou úroveň spolupráce v jednotlivých městských částech, a tu vzájemně porovnává. Existují rozdíly v úrovni spolupráce jednotlivých městských částí a občanským sektorem, i když nejsou tak výrazné.

Volnočasové aktivity seniorů v Domově důchodců Horní Planá
AUGSTENOVÁ, Andrea
Tématem bakalářské práce jsou "Volnočasové aktivity seniorů v Domově důchodců Horní Planá". V teoretické části práce je proveden popis definice stáří a sociálních služeb pro seniory a obecné věci týkající se tohoto životního období. Na tuto teoretickou část navazuje část výzkumná. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda narativního rozhovoru. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké volnočasové aktivity nabízí konkrétní domov důchodců, porozumět tomu, jaký význam senioři přikládají nabízeným volnočasovým aktivitám a jak aktivity prožívají. Zda naplňují jejich představy o využití volného času a jestli je dokáží sblížit s ostatními seniory.

Analýza sociálního a ekonomického rozvoje města Dobřichovice
Homolová, Věra Terezie ; Husák, Jakub (vedoucí práce) ; Martina, Martina (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá sociálním a ekonomickým rozvojem města Dobřichovice, které se nachází v okrese Praha-západ a se svojí velikostí nepřesahující 4 000 obyvatel patří k menším městům. V teoretické části jsou vysvětleny za využití odborné literatury základní užívané pojmy jako region, regionální politika, regionální rozvoj nebo obec. Cílem práce v praktické části (kromě zpracování základní charakteristiky obce včetně stručného historického vývoje) je zejména vyhodnotit vývoj v jednotlivých sociálních a ekonomických oblastech. Pro analýzu vývoje v oblastech demografie, vzdělání, nezaměstnanosti, podnikatelských aktivit nebo kvality života jsou využity dokumenty a publikace veřejných institucí a města Dobřichovice včetně údajů Českého statistického úřadu. Primární sběr dat představují polostrukturované rozhovory s politickými aktéry i zástupci městského úřadu a běžných obyvatel Dobřichovic. Na základě analýzy primárních a sekundárních zdrojů je provedena souhrnná SWOT analýza. V závěru jsou shrnuty jednotlivé oblasti rozvoje a navrženy některé body, které by mohly být využity městem při přípravě jeho příštích rozvojových a strategických dokumentů.