|
Změny forem stopových prvků po mechanické disturbanci půdního profilu
Kochergina, Yulia ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Formy rizikových prvků v půdách byly studovány před a po porušení půdního profilu. Pro výzkum byly vybrány dvě oblasti s různým vegetačním pokryvem: porost buku lesního (Fagus sylvatica) a porost smrku obecného (Picea abies) na lokalitě Načetín v Krušných horách. Tato oblast v minulosti patřila k místům s vysokou kyselou atmosférickou depozicí. Přestože jednotlivá stanoviště od sebe nejsou příliš vzdálená a mají tedy stejné klimatické podmínky, geologické podloží a vstupy znečišťujících látek, fyzikálně-chemické parametry (pH, CEC, BS, Ctot, Stot) půd spolu s koncentracemi hlavních a stopových prvků se lišily. Na vybraných místech smrkového a bukového porostu v roce 2010 byly vykopány sondy do hloubky (40-50 cm) a odebrány vzorky jednotlivých půdních horizontů z profilu pro chemickou analýzu (cca 0,5 kg). V půdě smrkového lesa byly odebrány 4 vzorky z L, H, A a B horizontu, v bukovém lese bylo odebráno 5 vzorků z L, H, A, B a C horizontu. V roce 2011 byly odebrány půdní vzorky z horizontů, které byly porušeny v roce 2010, a také vzorky z neporušených horizontů ze stejných půdních sond. Celkové koncentrace stopových prvků byly stanoveny pomocí ICP-MS, formy jednotlivých prvků v půdách byly stanoveny pomocí BCR - sekvenční extrakční analýzy. Po porovnání výsledků analýz bylo zjištěno, že porušení...
|
|
Úloha konzervovaných aminokyselinových zbytků v S4/S4-S5 oblasti vaniloidních TRP receptorů
Boukalová, Štěpána ; Vlachová, Viktorie (vedoucí práce) ; Doležal, Vladimír (oponent)
TRPV1 receptor, iontový kanál z podrodiny vaniloidních TRP receptorů, je tetramerní proteinový komplex, jehož každá podjednotka obsahuje šest transmembránových segmentů S1-S6. Tento receptor je aktivován řadou podnětů schopných vyvolat bolest, jako jsou kapsaicin, protony, zvýšená teplota okolního prostředí a depolarizační napětí. Mechanizmus napěťové citlivosti TRPV1 receptoru není doposud znám. Předpokládá se, že součást napěťového senzoru tvoří nabité aminokyselinové zbytky v S4 transmembránovém segmentu a v S4-S5 spojovací kličce. Abychom určili, která rezidua se podílejí na napěťové citlivosti TRPV1 receptoru a příbuzných vaniloidních receptorů, vytvořili jsme mutantní formy těchto iontových kanálů se zaměněnými konzervovanými aminokyselinovými zbytky v S4/S4-S5 oblasti. Velká část námi vytvořených mutantních TRPV1 receptorů byla poškozena vzhledem k napěťové, chemické a/nebo teplotní aktivaci. Lokalizovali jsme dvě rezidua (R557 a D576), která by potenciálně mohla tvořit součást napěťového senzoru TRPV1. Prokázali jsme funkční interakci dvojic reziduí R557-E570 a D576-R579 u TRPV1 receptoru. Určili jsme aminokyselinový zbytek (K571), který specificky podmiňuje citlivost TRPV1 k 2aminoetoxydifenylborátu (2APB), společnému aktivátoru TRPV1, TRPV2 a TRPV3 iontových kanálů. I přes vysokou konzervovanost...
|
|
Je interní vazebné místo pro ribozóm u viru hepatitidy typu C vhodný cíl pro léčbu?
Roučová, Kristina ; Čáp, Michal (oponent) ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce)
Infekcí virem žloutenky typu C jsou postižena asi 3 % světové populace. Pokroky v molekulární biologii a lepší znalost životního cyklu viru žloutenky typu C přispívají k vývoji specificky cílené léčby hepatitidy C. Nově vyvíjená léčba se zaměřuje mimo jiné na vnitřní vazebné místo pro ribozóm (IRES), které je pro svou vysokou sekvenční a strukturní konzervovanost atraktivním cílem terapie. Navíc by inhibice funkce IRES znemožnila časný a zásadní krok v životním cyklu viru, translaci virové RNA, a zabránila tak propagaci viru. Přístupy vedoucí k inhibici translace jsou cíleny jak na strukturu, tak i na nukleotidovou sekvenci HCV IRES. Jako potencionální budoucí terapeutické látky jsou testovány jednak syntetické nukleové kyseliny, antisense oligonukleotidy a ribozymy, a také nízkomolekulární látky. V této práci je věnována pozornost především nízkomolekulárním látkám interagujícím s IRES sekvencí.
|
|
Vytvořte editor kopenogramů
Fiala, Martin ; Pecinovský, Rudolf (vedoucí práce) ; Buchalcevová, Alena (oponent)
Cílem této práce je analýza používaných způsobů grafického záznamu algoritmů a prostředků pro jejich tvorbu, návrh nástroje, který by umožnil zobrazit zadaný program prostřednictvím kopenogramů, a konečně realizace navrženého nástroje, který bude pracovat jako součást většího pluginu v prostředí NetBeans. V úvodní části práce budou popsány principy strukturovaného programování, zmapovány a zhodnoceny používané způsoby zobrazení zdrojového kódu modelovací jazyk UML a další možnosti grafického zobrazování programů, jako jsou vývojové diagramy, Nassi-Shneidermanovy diagramy, Jacksonovy diagramy a především představen méně rozšířený způsob zobrazování, kterým jsou kopenogramy. V druhé části práce je pak popsáno vytvoření nástroje sloužícího k zobrazování kopenogramů. V jednotlivých kapitolách je popsána struktura vytvářené aplikace, nástroje, které jsou pro jeho tvorbu k dispozici, jednotlivé fáze vytváření nástroje i závěrečné testování, zda vyhověl zadání práce. Součástí práce je i uživatelská příručka mající usnadnit práci s editorem kopenogramů. Program, který na základě této práce vznikl, je součástí pluginu BJ2NB a bude sloužit pro podporu výuky programování a algoritmizace na Vysoké škole ekonomické v Praze.
|
|
Studium vlastností sorpčních gelů pro stanovení rtuti technikou DGT.
Finsterlová, Hana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá testováním sorpčních gelů používaných technikou difúzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanovení rtuti v přírodních vodách. Pro přípravu sorpčních gelů byly vybrány tyto sorbenty: Duolit GT-73, Spheron-Thiol, Chelex-100 a nově modifikovaný sorbent Iontosorb AV. Nejprve byla optimalizována příprava všech sorpčních gelů. Po optimalizaci přípravy byly sorpční gely testovány v modelových roztocích rtuti. Byl proveden test návratnosti a test závislosti nasycení sorbetu na čase. Po ukončení základních testů byl studován vliv přírodních ligandů (huminových kyselin a chloridů) a dalších parametrů, (především pH a iontové síly) na stanovení rtuti technikou DGT.
|
|
Hyaluronanové mikro- a nanočástice
Mourycová, Jana ; Marián, Lehocký (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce bylo připravit hyaluronanové mikro- a nanočástice na základě elektrostatických interakcí s opačně nabitými molekulami. Sledovanými parametry byly průběh korelační funkce, velikost částic a hodnota zeta potenciálu. Nejdříve bylo nutné prostudovat chování samotného hyaluronanu v roztoku. Mikro- a nanočástice byly připraveny smícháním různých objemových poměrů záporně nabitého hyaluronanu a kladně nabitého polyargininu nebo cetyltrimethylamonium bromidu. Mikro- a nanočástice byly připraveny ve vodném prostředí a v prostředí 0,15 M chloridu sodného (fyziologický roztok). Při studiu samotného hyaluronanu byl zjištěn polydisperzní charakter hyaluronanu. Bylo zjištěno, že rozpuštěním hyaluronanu ve fyziologickém roztoku získáme menší velikosti částic oproti stejným koncentracím hyaluronanu rozpuštěných ve vodě. Dále bylo zjištěno, že systémy složené z polyargininu a hyaluronanu tvoří částice o velikosti zhruba 100 nm. V případě systémů tvořených z cetyltrimethylamonium bromidu a hyaluronanu mají částice velikost několika stovek nanometrů, přičemž velikosti částic ve fyziologickém roztoku byly menší než ve vodném roztoku.
|
|
Wnt signaling inside out
Doubravská, Lenka ; Kořínek, Vladimír (vedoucí práce) ; Stopka, Tomáš (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Signální dráhy jsou molekulární nástroje buňky zprostředkující odpovědi na vnitřní i vnější podněty, které mohou následně vést k buněčnému dělení nebo diferenciaci na jedné straně, stejně jako k buněčné smrti na straně druhé. Molekulární síť různých signálních drah umožňuje mezibuněčnou komunikaci, a tudíž může celý organismus existovat a koordinovaně fungovat. Signální dráha Wnt patří mezi evolučně staré a konzervované molekulární dráhy a účastní se celé řady dějů během vývoje. Navíc je nezbytná pro udržování dospělých tkání, protože se podílí na jejich regeneraci. Mnohá zhoubná onemocnění, související s nefunkčními komponentami dráhy Wnt, představují temnější úhel pohledu. Tato práce je postavena na čtyřech níže uvedených publikacích, které se týkají různých buněčných úrovní dráhy Wnt. Nejdříve je zmíněna práce o ligandu Wnt, jež stojí na samém začátku signalizace, na plazmatické membráně buňky. Dále jsme se zabývali fenoménem přežívajících leukemických buněk, vyvolaném fibroblasty produkujícími protein Wnt po indukci apoptózy ligandem TRAIL. Poslední dvě publikace ukazují nové komponenty Wnt signalizace a uvedou nás do buněčného jádra - až "na dno" celé dráhy. 1. Fatty acid modification of Wnt1 and Wnt3a at serine is prerequisite for lipidation at cysteine and is essential for Wnt signalling....
|
|
Srovnání C3 a C4 plodin z hlediska tolerance k salinitnímu a vodnímu stresu
Kholová, Jana ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Jana (oponent) ; Prášil, Ilja (oponent)
SOUHRN Cílem této práce byla detailní studie genotypů prosa (Pennisetum glaucum (L.) R. Br.), které byly dříve testovány v polních podmínkách a shledány jako kontrastní v toleranci k pozdnímu stresu suchem (vzhledem k výnosům). Dále jsme se zaměřili na identifikaci klíčových znaků a mechanizmů, které významně ovlivňují toleranci k pozdnímu stresu suchem nejen na tomto kontrastním materiálu, ale i na "téměř isogenních liniích" (near isogenic lines; NIL-QTLs, což jsou linie nesoucí lokus kvantitativního znaku (quantitative trait locus; QTL) původem z tolerantního genotypu na genetickém pozadí citlivého genotypu) a na populaci rekombinantních imbredních liniích (recombinant imbred lines; RIL, což je populace linií vzniklá křížením toleraního a citlivého genotypu). Na kontrastních genotypech jsme měřili: Rychlost transpirace (Tr), transpirační výkon (TE), odezvu transpirace na změny v tenzi vodních par (vapor pressure deficit, VPD), hranici půdni vlhkosti, kdy dochází k omezení transpirace (FTSW threshold), počet stomat (SD), citlivost rostlinného růstu k VPD podmínkám. Z biochemických parametrů jsme stanovovali obsah chlorofylu (Chl), karotenoidů (Car), kyseliny abscisové (ABA), prolinu (Pro) a analyzovali jsme izoenzymové spektrum a aktivitu antioxidativních enzymů [superoxid dismutasa (SOD), askorbát...
|
|
Možnosti využití rostlinných stimulátorů jako prostředku pro omezení důsledků vláhového deficitu při pěstování zeleniny
Doležalová, Jitka ; Sus, Josef (vedoucí práce) ; Ivan, Ivan (oponent)
V rámci předkládané práce byly provedeny laboratorní a polní pokusy s cílem posoudit vliv syntetického brassinolidu a přípravku Atonik na růst a výnos cibule (Allium cepa L.; kultivary ´Alice´a ´Lusy´ ) a salátu hlávkového (Lactuca sativa L. var. capitata; odrůdy ´Maršálus´, ´Mars´ a ´Santoro´) pěstovaných při různých úrovních závlahy.
Z výsledků je patrný kladný vliv ošetření syntetickým brassinolidem (koncentrace 1 nM) a Atoniku (0,05 % koncentrace) na osivo v prvních dnech klíčení. Jsou však rovněž zřejmé rozdílné reakce odrůd na ošetření.
Při polních pokusech byl v roce 2013 v podmínkách s optimální závlahou prokázán vliv ošetření syntetickým brassinolidem na výnos a hmotnost jednotlivé cibule (cibule kuchyňská, odrůda ´Alice´). V případě redukované závlahy mělo ošetření syntetickým brassinolidem (koncentrace 1nM) u odrůdy ´Alice´ průkazný vliv na hmotnost cibule (rok 2013) a výnos (rok 2012). U odrůdy ´Lusy´ vedlo ošetření 1nM a 0,01 nM k významnému nárůstu výnosu v porovnání s kontrolními variantami (rok 2012).
Rovněž výsledky laboratorních pokusů prokázaly pozitivní vliv ošetření syntetickým brassinolidem o koncentraci 1nM na růst mladých rostlin salátu hlávkového při redukované závlaze. Při polních pokusech byl zaznamenán statisticky významný nárůst podílu tržních hlávek salátu hlávkového po ošetření syntetickým brassinolidem (odrůda ´Santoro´).
Z hlediska obsahových látek (kyselina askorbová, dusičnany) nebyl zjištěn rozdíl mezi jednotlivými ošetřeními. A to ani v případě cibule kuchyňské, ani u salátu hlávkového.
Výsledky potvrdily, že je možné omezit negativní vliv vodního deficitu při pěstování cibule a salátu pomocí rostlinných růstových stimulátorů. Je však třeba vzít v úvahu, který parametr rostlin má být aplikací ovlivněn. Z výsledků vyplývá též rozdílná citlivost odrůd k ošetření.
|
|
Karboxylové číslo jako parametr degradace polyesterů
Ťápalová, Lenka ; Dittrich, Milan (vedoucí práce) ; Šnejdrová, Eva (oponent)
Rigorózní práce navazuje na diplomovou práci z let 2007-2008. Pojednává o interakci hydrofilního média se třemi alifatickými oligoestery a polyestery syntetizovanými na fakultě z kyseliny mléčné a glykolové, které byly větvené buď dipentaerythritolem v 2 % koncentraci nebo tripentaerythritolem v 3 % nebo 5 % koncentraci. Z polyesteru s 3 % tripentaerythritolem byly připraveny vzorky různých velikostí (150 mg, 500 mg, 1250 mg). Polyestery o hmotnosti 1250 mg byly navíc plastifikovány triethylcitrátem. Byl opět studován průběh eroze a botnání matric daných oligoesterů ve vodném médiu při 37 řC v časovém intervalu 1 den, 3 dny, 7 dní, 14 dní, 21 dní a některé 28 dní. Stanovovala se alkalimetricky koncentrace karboxylů vzniklých hydrolýzou degradované matrice ve frakci rozpustné ve vodě (karboxylové číslo). Novinkou bylo studium závislosti těchto charakteristik na velikosti matrice a její plastifikaci. Se zvětšováním velikosti matrice se prodlužuje doba počátku eroze a doba dosažení maxima ve stupni botnání. Také se posunuje hodnota maxima karboxylového čísla a více se tak projevuje hystereze mezi osmotickou aktivitou nízkomolekulární frakce oligoesterů a stupněm botnání matric. Plastifikace zvýrazňuje hysterezi mezi koncentrací osmoticky aktivních molekul v matricích a jejich botnáním.
|
host ::
