|
Analýza rizik vybraných nebezpečných chemických látek
Obadalová, Kristýna ; Vičar,, Dušan (oponent) ; Mika, Otakar Jiří (vedoucí práce)
Pro diplomovou práci byla zpracována rozsáhlá literární rešerše jak z domácích, tak zahraničních zdrojů. Základem pro naplnění cílů v oblasti prevence závažných havárií je analýza a hodnocení rizik. V práci je uveden vývoj této bezpečnostní oblasti, ucelený přehled o metodách sloužících potřebám analýzy a hodnocení rizik a jsou zde uvedeny důvody, proč nelze poskytnout přesný detailní návod postupu analýzy a hodnocení rizika, ani zavést závazné metody, popř. metody pro jednotlivé příjemce rizika. Bylo zde také provedeno srovnání dostupných softwarových nástrojů pro hodnocení havarijních dopadů. Práce volí SW nástroj, který by nejlépe odpovídal pravděpodobnostním následkům havárií v podmínkách České republiky a také navrhuje technická a organizační opatření ke zvýšení bezpečnosti vybraných nebezpečných chemických látek. V závěru diplomové práce je uvedena diskuze, která obsahuje zjištěné skutečnosti. Nechybí porovnání s odbornou literaturou a vlastní myšlenky.
|
|
Návrh a vybudování sítě bodů podrobného polohového bodového pole metodou geodetickou a GPS.
VÁLKA, Michal
Tato diplomová práce byla zpracována na téma: Návrh a vybudování sítě bodů podrobného polohového bodového pole metodou geodetickou a GPS. Cílem bylo provést rekognoskaci terénu, zhodnotit stávající stav bodového pole v dané lokalitě, podle potřeby ho doplnit v hustotě pro podrobné mapování velkého měřítka a zaměřit. Součástí byly veškeré výpočty, vyhodnocení přesnosti a zpracování grafických příloh. Síť bodů byla budována v katastrálním území Horní Planá v povodí toku Ostřice. Na základě geodetických údajů a mapových podkladů byla provedena rekognoskace zvolené lokality, stabilizace nových bodů PPBP a poté jejich polohové zaměření. Celkem bylo stabilizováno 14 nových bodů. Ty byly zaměřeny totální stanicí Leica TC407 pomocí oboustranně připojeného a oboustranně orientovaného polygonového pořadu a GPS aparaturou Trimble 4600LS pro rychlou statickou metodu.
|
|
Úloha zdravotnického záchranáře při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči
ŠKOLKOVÁ, Aneta
Bakalářská práce pojednává o velmi aktuálním a rozšířeném tématu v přednemocniční neodkladné péči, zabývá se problematikou bolesti a úlohou zdravotnického záchranáře při její léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Bolest bývá doprovodným symptomem u většiny indikací k výjezdu zdravotnické záchranné služby. Je přidruženým a velice podstatným stresorem. Úlohou zdravotnického záchranáře je pomoci pacientovi, který trpí bolestí, všemi způsoby, jaké lze v přednemocniční sféře aplikovat. Proto je důležité, aby se zdravotničtí záchranáři orientovali v problematice analgezie, měli dobré teoretické znalosti a uměli je aplikovat v praxi. Teoretická část se zabývá komplexní problematikou, která je spojena s bolestí a s úlohou zdravotnického záchranáře. Na začátku práce jsou definovány základní pojmy vztahující se k širokému tématu bolesti, tedy i její typy a rozdělení dle toho, v jaké části těla ji pacient udává. Následuje pohled do základního vyšetření a získání údajů od pacienta, které jsou nedílnou součástí získání informací a podkladů pro následné stanovení diagnózy a její možné terapie v přednemocniční péči. Proto je zde i podrobnější rozpracování hodnotících škál, a to včetně dětských. Pro lepší orientaci v problematice léčby bolesti je do práce začleněna podkapitola o invazivních a neinvazivních metodách. Poté už je věnovaná pozornost převážně definování pojmů přednemocniční neodkladné péče a kompetencím zdravotnického záchranáře, které jsou nedílnou součástí znalostí tohoto povolání. Vztahují se k možnostem nefarmakologické a farmakologické léčby v přednemocniční neodkladné péči, které odborník může využít. Praktická část se zaměřuje na zmapování znalostí a postupů zdravotnických záchranářů při léčbě bolesti v přednemocniční neodkladné péči. Bylo provedeno celorepublikové šetření kvantitativní metodou, tedy formou anonymních dotazníků, které bylo určeno zdravotnickým pracovníkům vykonávajícím práci zdravotnického záchranáře. Zkontaktovány byly všechny kraje České republiky. Do výzkumu se jich zapojilo pouze jedenáct. Po domluvě s vedoucími nelékařských pracovníků byly dotazníky předány zdravotnickým záchranářům. Celkem bylo rozesláno 210 dotazníků, přičemž jejich návratnost činila 71,43% (150). Všechny dotazníky byly zahrnuty do následného výsledného šetření. Dotazovaní záchranáři byli na začátku seznámeni s charakterem výzkumu a ujištěni o zachování anonymity jejich osoby i jimi uvedených dat. V dotazníku bylo celkem 17 otázek, z nichž bylo prvních 5 statistických. Otázky byly zaměřeny na znalosti analgezie a na užívané postupy těchto pracovníků v terénu. Otázky 2, 4, 4a, 4b, 5, 8, 8a, 10, 10a, 11 byly voleny tak, aby zjistily, zda dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají vědomosti týkající se problematiky analgezie a následně, aby se mohlo odpovědět na výzkumnou otázku. Získaná data byla posléze vyhodnocena. Každá otázka byla vyhodnocena samostatně a poté přenesena do grafů (někde pouze tabulek), které vyobrazují jejich absolutní a (převážně) relativní četnosti získaných odpovědí. Stanovená výzkumná otázka byla (na základě výše zmíněných deseti otázek) vyhodnocena pomocí chí kvadrát testu. Získaná hladina významnosti zamítla stanovené ideální tvrzení a potvrdila tedy výsledky výzkumu, který říká, že znalosti zdravotnických záchranářů jsou nedostatečné. Cílem této práce bylo zmapovat možnosti léčby bolesti v přednemocniční neodkladné péči zdravotnickým záchranářem, který byl splněn. Statisticky vyhodnocené dotazníkové šetření a zodpovězení výzkumné otázky vypovídá o tom, že je nutné, aby se zdravotničtí záchranáři nadále vzdělávali a přijali tak komplexní pohled na danou problematiku.
|
|
Spinozova ontologie moci
Bartošek, Pavel ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent) ; Palkoska, Jan (oponent)
Tématem této práce je pozdní Spinoza. Období okolo roku 1665 je nutné ve Spinozově životě pokládat za přelomové. Právě v té době se ke svému hlavnímu dílu přestane odkazovat jako ke své Filosofii a nazve ho Etikou. Přeruší práci na něm na pět let, během kterých bude psát Teologicko-politický traktát. Až kolem roku 1665 Spinoza přestane tak jako v Traktátu o nápravě rozumu devalorizovat tělo a pokládat ho za čistě pasivní prvek. Předmětem jeho zájmu se v Teologicko-politickém traktátu stane tělesná imaginace a vášně jako aktivní a konstitutivní principy lidské společnosti. Tělo, a nikoli vědomí či cogito se stane modelem pro pochopení toho, co znamená mluvit a jednat. Distinkce aktivity a pasivity těla nahradí u Spinozy tradiční metafyzickou teorii subjektu, která podle Spinozy podléhá psychologické iluzi svobody a teologické iluzi finalismu. Výsledkem bude vypracování pozoruhodné ontologie moci, podle níž je moc činnou produktivitou. V první knize Etiky Spinoza provádí velmi důslednou destrukci metafyziky, která již neponechává prostor pro žádné dějiny bytí. Causa sui totiž nemůže být žádným vnějším ospravedlněním reality, protože překračuje opozici mezi nahodilostí a základem. Tato příčina je příčinou všech věcí stejně, jako je příčinou sebe sama. Imanence nekonečna tak není než autoprodukcí reality. Bůh...
|
|
Politické rozhodování a výstup ekonomiky, teorie a případová studie
Čermák, Petr ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Klíčovou otázku pro tuto práci představuje, jak působit na politické činitele, aby se rozhodovali tak, aby maximalizovali společenský blahobyt. Práce zkoumá, které ukazatele jsou pro tuto problematiku vhodné, zda by tím klíčovým ukazatelem mohl být ukazatel HDP, či zda je nutné sledovat více ukazatelů. Teoretický základ, který popisuje politické rozhodování a materiální a nemateriální výstup ekonomiky je doplněn o praktickou aplikaci dosažených poznatků na Českou republiku.
|
|
Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 - Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu
Talácko, Ondřej ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Fedurcová, Alena (oponent)
Tato bakalářská práce je na téma Inventarizace dřevin v části areálu ČZU v Praze 6 Suchdole a návrh rekonstrukce vybrané části areálu. V Literární části bylo vycházeno z publikací Prof. Ing. Jiřího Marečka, CSc. a Ing. Václava Hurycha, CSc.. V praktické části bylo postupováno podle Machovce a jeho výkladu inventarizace dřevin.
Dřeviny se nejprve musely zaměřit, k tomu z velké části posloužily podklady od bývalých studentů, kteří taktéž psali tuto bakalářskou práci. Posloužily také mapy změn v zastavěných plochách areálu. Byla provedena inventarizace nově vysazených dřevin a kontrola stavu stávajících dřevin a aktualizace údajů. Byla použita Machovcova metodika k provedení inventarizace dřevin. V této metodice jsou středem zájmu především tyto hodnoty, které musely být určeny u každé dřeviny: obvod kmene, výška dřeviny, šířka koruny, věk a sadovnická hodnota. Obvod kmene a věk nebyly určovány jen u listnatých keřů. U dřevin proběhlo určení rodu, druhu, případně kultivaru.
Data o jednotlivých dřevinách byly zaneseny do inventarizačních tabulek, přičemž dřevinám, které byly nově vysázeny, se přidělily nové inventarizační kódy. Na základě nově zaměřených dřevin byla aktualizována digitální mapa v programu AutoCAD ve verzi 2014. Průběžně při inventarizaci byly dřeviny též fotografovány a výsledek této práce je uveden na mapserver. Byly fotografovány též různé pohledy v areálu, aby bylo zřejmé, jak velký mají dřeviny vliv na celkový vzhled prostředí v různých ročních obdobích.
V několika částech areálu došlo od poslední inventarizace dřevin k poměrně velmi významným změnám z důvodu stavby nových výukových pavilonů a budov, proto bylo nutné provést důkladný průzkum těchto oblastí areálu, aby byla zachována aktuálnost mapy. Neméně důležité bylo i zjistit, k jakým změnám došlo v dřívějších výsadbách za dobu přibližně 4 let v oblasti dřevin v areálu univerzity.
Podle hodnot získaných vyplněním inventarizačních tabulek bylo zjištěno, že v areálu univerzity se nachází 4079 dřevin. Z toho 1234 tvoří listnaté stromy, nejpočetnější část, 2085 tvoří listnaté keře, jehličnaté stromy čítají 526 kusů a jehličnaté keře 234 exemplářů. Z listnatých je zde nejvíce zastoupen rod Acer a z jehličnanů je nejčastěji zastoupen rod Pinus. S tímto zastoupením flóry tvoří areál univerzity vhodné místo k trávení času poblíž vegetace. Sadovnická hodnota dřevin je zde nejčastěji hodnocena třetí třídou, což znamená, že vzhledem k stáří areálu má ale velmi bujnou a prosperující zeleň s vysokým potenciálem dalšího vývinu.
|
|
Projekt dřevostavby rodinného domu
Sýs, Jakub
Sýs Jakub. Název diplomové práce: Projekt dřevostavby rodinného domu. Brno: MENDELU, 2014. Má diplomová práce se zabývá vypracováním projektové dokumentace z hlediska dispozičního řešení. Jedná se o rámovou dřevostavbu rodinného domu pro konkrétního investora. Při zpracování práce vycházím ze stavebního a konstrukčního systému firmy RENO, spol. s.r.o. Práce se dělí na část výkresovou a část textovou. Ve výkresové části jsou vypracované stavební výkresy obsahující půdorysy, řezy, základy, pohledy, situační plán, uložení stropu a krov. Výrobní výkresy obsahují jednotlivé stěny s výpisem materiálu pro dřevo a opláštění potřebné k realizaci této stavby. Dále jsou pak vypracovány jednotlivé konstrukční detaily rámové konstrukce. V textové části bude vypracována průvodní a technická zpráva a posouzení tepelných požadavků tak, aby celá stavba vyhovovala pro každodenní pobyt lidí.
|
|
Motivace všeobecných sester k práci v psychiatrické léčebně/nemocnici
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Motivace je síla, která modifikuje a ovlivňuje lidské chování v pracovním procesu. Být motivovaná ke své práci je pro sestru velice důležité - jedním z významných motivátorů je vzdělávání a možnost jeho uplatnění v ošetřovatelské profesi. Tato bakalářská práce si klade za cíl zjistit základní motivační a demotivační faktory sester při rozhodování o výběru povolání v psychiatrické léčebně/nemocnici a zmapovat, zda znalosti z kvalifikačního vzdělání a praxe mají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. K cílům byly stanoveny čtyři hypotézy. H1: Základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN je smysluplnost práce. H2: Hlavním demotivačním faktorem je obava z možného ohrožení ze strany pacienta. H3: Znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN. H4: Studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry PL/PN motivujícím prvkem. Výzkumné šetření bylo provedeno metodou kvantitativního výzkumu s využitím dotazníku. Výzkumný vzorek tvořilo 100 sester pracujících v psychiatrickém ošetřovatelství, které získaly kvalifikační vzdělání na VOŠ v oboru Diplomovaná všeobecná sestra nebo na VŠ v bakalářském studijním programu Ošetřovatelství. Na základě výsledků šetření bylo zjištěno, že základním motivačním faktorem pro výběr povolání v PL/PN u většiny oslovených respondentek není smysluplnost práce, ale zájem o psychiatrické ošetřovatelství. Za hlavní demotivační faktor je respondentkami převážně považována psychická náročnost práce, nikoliv obava z možného ohrožení ze strany pacienta. Dále bylo zjištěno, že znalosti z kvalifikačního vzdělání nemají vliv na rozhodování o pracovním zařazení do PL/PN a studijní praxe na psychiatrickém oddělení je pro následný výběr povolání sestry v PL/PN motivujícím prvkem. Výstupem výzkumného šetření je doporučení pro možný obsah kvalifikačního studia z hlediska motivace a efektivní přípravy psychiatrických sester pro praxi.
|
|
Prevence a rehabilitace distorze hlezenního kloubu u basketbalistů
KRAMLOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá prevencí a rehabilitací distorze hlezenního kloubu u basketbalistů a sleduje dva hlavní cíle, zjistit, která z fixačních pomůcek se jeví nejefektivněji pro prevenci distorze hlezenního kloubu, a sestavit a realizovat rehabilitační program pro sportovce ? basketbalisty postižené distorzí hlezenního kloubu. V práci byla uplatněna metoda kvalitativního výzkumu, zahrnující techniky pozorování, kineziologického vyšetření a polostandardizovaného rozhovoru, dále byly provedeny sekundární analýzy získaných dat. Výsledky jsou zpracovány formou kazuistik. Na jejich základě byly vypracovány individuální rehabilitační plány testovaných osob, podle kterých probíhala terapie pro obnovení funkce dolních končetin. V jejím závěru bylo výstupním vyšetřením zjištěno, že u sledovaných osob došlo k zlepšení rozsahu pohybu v kloubu, zvýšení svalové síly a odstranění svalových dysbalancí. Bakalářská práce by se mohla stát vodítkem pro hráče basketbalu, co dělat pro zlepšení stability hlezenního kloubu při fyzické zátěži během tréninku i utkání, jaké používat fixační pomůcky a jak posilovat svaly dolních končetin v rámci prevence. Dále může také posloužit nejen budoucím fyzioterapeutům a fyzioterapeutům v praxi, ale jako zdroj pro vzdělávání laické veřejnosti.
|
|
Příčiny trestné činnosti mladistvých a formy jejího postihu.
SCHREIEROVÁ, Pavlína
Trestná činnost mladistvých delikventů je tématem odborníky diskutovaným a médii hojně využívaným. Veřejnost často, právě pod silným vlivem médií, které jí prezentují problematiku trestné činnosti mladistvých pouze z pohledu následku a nikoliv její příčiny, tyto pachatele odsoudí, aniž by znala důvod, pro který se jí dopustili a požaduje spravedlivé potrestání. Použití represivních, konkrétně výchovných, ochranných a trestních opatření, ne vždy však náležitě splní svůj účel. Z těchto důvodů je pro účelné řešení této problematiky důležité stanovení příčin trestné činnosti mladistvých, mezi které můžeme zařadit například genetickou vybavenost, osobnost jedince, rodinu, školu, vrstevnickou skupinu, návykové látky či již zmíněná média. Právě na základě zjištění a poznání důvodů, pro které mladiství trestnou činnost páchají, je možné nastavit vhodnou prevenci tohoto jednání. Teoretická část práce se zaměřuje zejména na vymezení struktury trestné činnosti, dále na příčiny páchání trestné činnosti mladistvými pachateli, vyplývající z biologických, psychologických a sociálních předpokladů, opatření, která lze mladistvým pachatelům za spáchaná provinění uložit a subjekty, které spolupůsobí při řešení této problematiky. Na stanovený cíl, který spočívá ve zmapování a podrobném rozpracování problematiky trestné činnosti mladistvých a v popsání vlivu a významu výchovných, ochranných a trestních opatření, která lze mladistvému pachateli uložit, navazují čtyři výzkumné otázky, které se zabývají nejčastější příčinou, nejčastěji páchanou trestnou činností, recidivou a formou páchání delikventní činnosti. Odpověďmi na výzkumné otázky byly stanoveny hypotézy, odvozené z výzkumu provedeného na základě analýzy dokumentů, konkrétně sekundární analýzy dat, zpracované z deseti kazuistik poskytnutých kurátory pro mládež a probačními úředníky. Závěry bakalářské práce by měly poskytnout veřejnosti ucelenou informaci o problematice trestné činnosti mladistvých, zejména upozornit na příčiny této trestné činnosti a dále na možnosti účelného postihu delikventního jednání mladistvých pachatelů.
|
host ::
