|
|
Studium účinnosti přísady pro redukci smrštění v alkalicky aktivovaných systémech
Fojtík, Ondřej ; Koplík, Jan (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
Jedním z hlavních problémů, které brání rozsáhlejšímu uplatnění materiálů na bázi alkalicky aktivované strusky (AAS), je výrazné smrštění vysycháním. Pro systémy na bázi portlandského cementu byly vyvinuty přísady, které smrštění redukují (SRA). Jejich účinnost v alkalicky aktivovaných materiálech byla zkoumána v několika předchozích studiích, pozornost byla zaměřena zejména na SRA na bázi polypropylenglykolu. Tato práce se zabývá studiem účinnosti SRA založené na 2 methylpentan-2,4-diolu v pastách a maltách na bázi AAS. Sledován byl vliv dávky SRA a aktivátoru (vodní sklo) na smrštění vysycháním a další vlastnosti AAS (pevnost v ohybu a v tlaku, autogenní smrštění, zpracovatelnost, dobu tuhnutí a mikrostrukturu). Bylo zjištěno, že při dávkách aktivátoru, kdy hmotnostní poměr Na2O/struska odpovídá 4 a 6 %, působí SRA zpomalení hydratace, což sice vede k potlačení smrštění vysycháním, ale zároveň je významně snížena pevnost, zvýšen hmotnostní úbytek při vysychání a dochází ke zvětšení pórovitosti materiálu. Při množství aktivátoru, kdy poměr Na2O/struska činí 8, 10 a 12 %, je v přítomnosti SRA redukováno smrštění vysycháním, nedochází oproti referenčním vzorkům k výraznému úbytku hmotnosti při vysychání, mechanické pevnosti narůstají a mikrostruktura zůstává beze změny. Bylo tedy zjištěno, že přísada funguje v AAS správně pouze při vyšších dávkách aktivátoru.
|
|
|
Aplikace popílků z fluidního spalování uhlí v žárovzdorných materiálech
Kotrla, Jan ; Bartoníčková, Eva (oponent) ; Šoukal, František (vedoucí práce)
Práce se zabývá možností využití fluidních popílků v žárovzdorných materiálech a jejich vlivu na výsledné vlastnosti. Studuje vliv přídavku ložového a filtrového popílku na vlastnosti drolenky a výsledné mechanické vlastnosti, objemovou hmotnost, smrštění a teplotu výpalu kamnářského šamotu. Předmětem práce je také snižování emisí SO2 vznikajících při výpalu šamotu s obsahem fluidního popílku bohatého na anhydrit. Emise SO2 byly pozorovány metodou TG-DTA-EGA. Charakterizace připravených vzorků a studium procesů při tepelném zpracování bylo založeno na metodách XRD, TG-DTA-EGA, TDA, SEM–EDS, žárová mikroskopie a isotermická kalorimetrie.
|
|
|
Tepelné vlastnosti forem v závislosti na použitém ostřivu
Šuráň, Jiří ; Rusín, Karel (oponent) ; Cupák, Petr (vedoucí práce)
Projekt vypracovaný v rámci inženýrského studia předkládá studii pro tepelné vlastnosti formovacích směsí s použitím různých druhů ostřiv. Bylo testováno celkem 5 ostřiv a to: zirkon, ŠH22, chromit, olivín a dunit. Formovací směsi byly testovány na tepelnou kapacitu, tepelnou akumulaci a tepelnou vodivost. Nejvyšší tepelné kapacity bylo dosaženo u dunitového ostřiva. Největší tepelnou akumulaci měla směs s chromitovým ostřivem a nejlepší tepelná vodivost byla zjištěna u směsi s olivínovým ostřivem.
|
|
|
Vývoj injektážních směsí pro dodatečné těsnění sypaných hrází
Michalčíková, Magdaléna ; Klablena,, Petr (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Těsnění písků nebo štěrkopísků chemickými injekcemi je známo a používáno již dlouhou dobu. Chemické injektáže bývají ovšem finančně nákladné, a také použití cementu někdy nevede k žádoucím účinkům, proto je na snaze hledat nové hmoty a metodiky uspořádání injekčních prací. Pro dosažení úspory chemických produktů se do směsí přidává jíl a cement. Jílocementové injekční směsi se používají nejen za účelem toho, že jsou kvalitnější, ale i díky tomu, že takto navržené směsi mají lepší tendenci vnikat do nesoudržných náplavů, které je potřeba dotěsnit chemickou injekcí. Pro další možné snížení ekonomického hlediska směsi je nahrazení klasických jílů. Jako vhodná alternativa klasických jílů je do určité míry využití druhotných surovin. Především se jedná o elektrárenský popílek. V rámci práce se zabývám vhodnosti použití těchto materiálů a zkoumáním jejich vlastností ve směsi. Bylo zjištěno, že při použití elektrárenských popílků docházelo ke zlepšení konzistence čerstvé směsi, snížení množství vodního součinitele a snížení smrštění směsi. Na druhé straně při použití popílků dochází ke zvyšování dekantace, propustnosti atd. V další etapě práce byl zjišťován vliv množství cementu, vápna a ztekucovadel ve směsi. Cílem práce je navrhnout optimální injektáží směs pro dodatečné těsnění sypaných hrází.
|
|
|
Možnosti inovace procesu úpravy vody
Zelený, Zdeněk ; Biela, Renata (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá možnostmi inovace procesu úpravy vody. Konkrétně zkoumá možnosti využití sodného vodního skla a nanoželeza při odstraňování těžkých kovů ze surové vody při její úpravě na vodu pitnou. Pro srovnání byl využit tradičně používaný koagulant, konkrétně tekutý síran hlinitý. Úvodní část práce se věnuje možnostem úpravy povrchové vody při procesu úpravy takovéto vody na vodu pitnou. Součástí této kapitoly je popis kvality využívané surové vody, dále pak popis v současnosti používaných separačních procesů. Mimo to jsou popsány i běžně používané typy úpraven vod. Závěr úvodní části se zabývá tradičními koagulanty a tvorbě suspenze. Další část této diplomové práce se již věnuje možnostem inovace při úpravě surové vody na vodu pitnou, jsou popsány možnosti využití a vlastnosti vodního skla a nanoželeza. V následující kapitole je popsána experimentální část práce. Na ní navazují výsledky experimentální části. V poslední kapitole jsou shrnuty získané poznatky a okomentovány naměřené hodnoty z experimentální části. Součástí této práce je rovněž představení několika konkrétních projektů využívajících předkládané inovativní technologie.
|
|
|
Vývoj kompozitů na bázi anorganických pojiv určených pro extrémní aplikace
Janoušek, Petr ; Šácha, Libor (oponent) ; Dufka, Amos (vedoucí práce)
Tématem diplomové práce je vývoj kompozitních materiálů na bázi anorganických pojiv pro použití v extrémních podmínkách. To znamená především kompozitů na bázi geopolymerů respektive alkalicky aktivovaných materiálů (AAM). Teoretická část této diplomové práce shrnuje poznatky o vývoji a použití alkalicky aktivovaných materiálů, o jejich struktuře a mechanismech jejich tvorby. Dále se zabývá použitelnými surovinami pro výrobu AAM a také jejich budiči, kterými jsou zejména vodní sklo a hydroxid sodný. Je zde také provedeno shrnutí vlivů vysokých teplot a chemických látek na mechanické vlastnosti AAM a také požadavky normy ČSN EN 1504-3 na správkové hmoty. Úkolem praktické části bylo vyvinutí správkové malty pro sanace betonových konstrukcí na bázi AAM tak, aby její výroba byla pokud možno co nejjednodušší, čili jednosložkové hmoty. Postupně bylo vyvinuto šest receptur. Zkušební tělesa vyrobená podle těchto receptur byla podrobena vybraným zkouškám podle požadavků normy ČSN EN 1504-3.
|
|
| |
|
|
Možnosti využití odpadních písků z výroby vodního skla ve stavebnictví
Bílek, Vlastimil ; Kalina, Lukáš (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Odpadní písky po výrobě vodního skla nenalézají v současné době uplatnění a vzhledem k vysokému obsahu alkálií jsou považovány za nebezpečný odpad. Tato práce se proto snaží nalézt a prostudovat možnosti jejich uplatnění ve stavebnictví. Nejprve byly provedeny nezbytné analýzy těchto písků, následně byly studovány výhody a nevýhody použití těchto odpadních písků pro produkci materiálů na bázi portlandského cementu a alkalicky aktivovaných materiálů. Studovány byly vlastnosti čerstvých i zatvrdlých past, malt a betonů, při jejichž přípravě byly tyto písky využity. Mezi nejvíce sledované vlastnosti patřila jejich zpracovatelnost a pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Velká pozornost byla věnována také riziku alkalicko-křemičité reakce a možnostem jejího potlačení prostřednictvím minerálních příměsí.
|
|
|
Možnosti využití odpadních slévárenských písků
Kopecký, Filip ; Koplík, Jan (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Z hlediska neustále narůstající výroby všech kovových materiálů vyráběných ve slévárnách roste i produkce použitých slévárenských písků. Slévárenské písky, které zbudou po odformování a po jejich několikerém využití je již není možné vrátit zpět do výroby se v současnosti deponují a v lepších případech jsou klasifikovány jako posypové materiály. Tyto druhotné suroviny jsou produkovány v poměrně velkých objemech. Proto je vhodné hledat jejich efektivní využití. Jednou z těchto možností je využití ve stavebnictví. Díky jejich složení a vlastnostem lze uvažovat o možnostech alkalické aktivace těchto materiálů nebo jejich využití jako přídavek do alkalicky aktivovaných systémů či jako součást žáromateriálů.
|
|
|
Možnosti využití slévárenských odprachů
Solik, Jaroslav ; Šoukal, František (oponent) ; Opravil, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce studuje možnosti využití slévárenských odprachů pro výrobu anorganických kompozitů, které by mohly být využity především ve stavebním průmyslu. Práce je rozdělena na teoretickou a experimentální část, kde se v teoretické části nachází literární rešerše použitých materiálu a v experimentální části jsou shrnuty výsledky laboratorních testů testovaných směsí na bázi portlandského a hlinitanového cementu s různým obsahem slévárenských odprachů. Pro srovnání bylo použito také dalšího slévárenského odpadu - slévárenského písku. Připravené testovací tělíska o rozměrech 40 x 40 x 160 mm byla podrobována mechanickým zkouškám pevnosti a byl sledován vliv množství slévárenských odpadů na pevnosti připravených směsí. Dále se práce zabývá možnostmi alkalické aktivace těchto slévárenských odpadů, kde bylo použito sodné vodní sklo, hydroxid sodný a komerčně dodávaný Baucis L 160 složka B jako alkalický aktivátor. U těchto testovacích směsích byl také pozorován vývoj vlivu množství slévárenských odpadů na mechanické pevnosti. K analýzám vstupních surovin bylo použito metody RTG fluorescenční spektrometrie, TG – DTA – EGA a RTG práškové difrakce. Veškeré pevnosti byly testovány na testovacím zařízení desttest 4310.
|
host ::
RSS.