|
| |
|
|
Výskyt a základní aspekty biologie Pseudorasbora parva (Temminck et Schlegel, 1842) na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku
ČECH, Miroslav
Střevlička východní (Pseudorasbora parva) je v našich vodách nepůvodním druhem, považovaným místy za invazní. Proto je její eliminace, nebo alespoň výrazné snížení jejího počtu žádoucí, a to pokud možno ekologickým způsobem. Data pro bakalářskou práci byla získána na modelové rybniční soustavě na Třeboňsku. Jednalo se o komplex třinácti rybníků s rozlohou 203,1 ha. Rybníky patřily k vysoce úživným s průměrnou hloubkou do jednoho metru. Cílem práce bylo určit složení potravy střevličky východní a z toho usoudit míru potravní konkurence kapra obecného. Součástí práce bylo zmapování migrace střevličky východní na sledované soustavě rybníků a její lokalizaci v rybničních nádržích a zjištění početnosti populace. K odchytu střevličky v litorálu rybníků byla použita plůdková síť, na přítocích čeřen a na hlubších místech vrš. Střevlička východní se v průběhu roku nacházela ve všech částech rybniční soustavy, v rybnících i v přítocích. Největší výskyt střevličky byl zaznamenám v litorálu, nejnižší pak na volné vodě. K migraci docházelo nejčastěji při výlovu rybníků a přepouštění vody. Odběry planktonu byly prováděny planktonní síťkou v různých ročních obdobích. S výjimkou zimy, kdy plankton nebyl zjištěn, bylo složení přirozené potravy po celý rok stejné, měnilo se pouze kvantitativní zastoupení jednotlivých druhů planktonu. Na rybnících Pražský, Rod, Láska a Víra byly provedeny odchyty střevličky východní, ryby byly pitvány pro zjištění obsahu střev. Současně byla provedena pitva 4 kaprů věkové skupiny K2. Analýzou obsahu trávicí soustavy byla zjištěna shoda v konzumaci přirozené potravy obou druhů ryb.
|
|
|
Potrava dravých ryb v nově napouštěné nádrži Chabařovice
KABILKA, Petr
Hnědouhelný důl Chabařovice je stále v procesu postupného zatápění , jeho rozloha od roku 2001 vzrostla na 174 ha (2005). Adultní okoun říční (Perca fluviatilis) byl do roku 2004 nejpočetnější rybou. Ryby byly odchyceny během ichtiologického průzkumu v období června a září.V laboratoři byly jednotlivé složky potravy determinovány a vyhodnocen procentický podíl jednotlivých složek potravy.
|
|
|
Výskyt a šíření planktoních sinic v ČR
Komárek, Jiří ; Komárková, Jaroslava
Planktonní sinice jsou důležitou složkou vodních ekosystémů v ČR. Často vytvářejí masivní "vodní květy", produkují cyanotoxiny a musí být sledovány jak z hydrobiologického tak hygienického důvodu. Frekvence a výskyt jednotlivých druhů se během doby mění a je závislá jednak na obhospodařovacím procesu vodních nádrží, ale také na globálních změnách v klimatu. V referátu je uveden přehled rozšíření a výskytu jednotlivých druhů v ČR během posledních 60ti let
|
|
|
Dlouhodobější důsledky povodně 2002 pro biocenosu volné vody Slapské nádrže
Hrbáček, Jaroslav
Ve dvou letech po povodni jsou hodnoty průhlednosti,pH a relativní četnosti vloček sinic podobné více hodnotám na začátku devadesátých let než hodnotám ve dvou letech předcházejících povodni. Četnost jednotlivých skupin zooplanktonu ve dvou letech po povodni ve srovnání s dvěmi resp jedním rokem před povodní nevykazuje zřetelné rozdíly. Jednoznačně negativní resp. toxické vlivy rozvoje vodního květu na zooplankton nebyly zjištěny.
|
|
|
Diverzita stojatých vod v nivách řek a procesy jejího vzniku a udržování
Pithart, David
Biodiverzita tůní a stojatých vod v říčních ramenech v říčních nivách je chápána v tomto příspěvku v širším slova smyslu jako biodiverzita založená nejen na počtu druhů, ale jako celková různorodost vodních biotopů.. V konceptu je zahrnut i chemismus vody, morfologie lokalit, jejich pozice v nivě vzhledem ke zdrojům vody, kterými jsou syceny a charakter jejich okolí, který ovlivňije zejména vegetaci.
|
|
|
Jak ovlivnil silný průtok plankton Slapské nádrže?
Hrbáček, Jaroslav
V srpnu 2002 došlo k tak silnému průtoku, že veškerá voda nádrže Slapské nádrže byla vyměněna v průběhu několika dnů. Bezprostřední vliv se projevil na snížení průhlednosti, pH snížením četnosti planktonních korýšů a zvýšením velkých nálevníků (Codonella). Ve srovnání s předchozími léty došlo v následujících týdnech po povodni k neobvyklé četnosti sinic především Microcystis a rozsivky Melosira a naopak k poklesu rozsivky Fragillaria a dvojčatkovité Staurastrum. Jako možná příčina přichází v úvahu snížené pH a zvýšená koncentrace celkového fosforu. U zooplanktonu je nejnápadnější snížení četnosti perloočky Diaphanosoma a zvýšení perlooček rodů Daphnia a Bosmina. Jako příčina přichází v úvahu buď pokles intenzity predace zooplanktonu v důsledku vyplavení potěru ryb, nebo zvýšení potravní základny zooplanktonu v důsledku intenzivnějšího rozvoje fytoplanktonu. Celkově je vliv mimořádně intenzivního průtoku na rozvoj planktonu nevýrazný.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fytoplankton aluviálních tůní
Pithart, David ; Kylbergerová, Magdalena ; Pechar, Libor ; Hrbáček, Jaroslav ; Fiala, Dan ; Bílý, Michal ; Rulík, M.
Fytoplankton aluviálních tůní byl zkoumán v nivě Lužnice následujícími přístupy: sezonní průběh fytoplanktonu ve dvou tůních, extensivní čtvrtletní odběry ve 30 tůnich a diurnální vertikalní migrace v několika tůních. Jakožto základní charakteristický rys fytoplanktonu byla nalezena dominance bičikovců Cryptophyceae a Euglenophyceae, naopak kokální formy Chlorococcales a Sinici temer chyběly. Důvodem bude zřejmě slabé míchání vodního sloupce, kde kokální formy sedimentují z dosahu světla, zatímco bičíkovci zaujímají optimální polohu vzhledem k jejich fotosyntéze.
|
host ::
RSS.