|
|
Stanovení organických sloučenin v dehtu po spalování a zplyňování biomasy
Hájek, Radek ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Spalování a zplyňování biomasy patří mezi základní technologické postupy pro její energetické využití. Vedlejším produktem těchto procesů je vznik dehtu, který představuje složitou směs látek a působí negativně jak na životní prostředí, tak také v samotných zařízeních zabývajících se zpracováním biomasy. V rámci této diplomové práce byla provedena analýza vzorků dehtu získaných spalováním různých materiálů. Pro analýzu byly použity moderní instrumentální metody reprezentované plynovou chromatografii s plamenově ionizační detekcí (GC-FID) a s hmotnostně spektrometrickou detekcí (GC-TOF-MS). Ve vzorcích dehtu byly stanoveny koncentrace sledovaných analytů ze skupiny těkavých organických látek známých jako BTEX, polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) a vybraných fenolických sloučenin.
|
|
|
Kotle na biomasu velkých výkonů
Chmelíček, Jiří ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kotli na biomasu velkých výkonů. Práce je rozdělena do několika částí. V první části práce je charakterizována biomasa, popsány její vlastnosti a možná úprava. V druhé části je stručně popsán proces spalování a krátké pojednání o typech kotlů pro velké výkony. V další části jsou uvedené vybrané typy kotlů. Poslední část se zajímá o provozovatele kotlů na biomasu.
|
|
|
Kotle na biomasu
Jelen, Richard ; Štelcl, Otakar (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá kotli na biomasu. První část je věnována samotné biomase, jejímu rozdělení, vlastnostem a potenciálu. Druhá část popisuje proces spalování, dělení a konstrukci kotlů na biomasu. Poslední část této práce porovnává vybrané kotle na biomasu z hlediska pořizovacích a následujících nákladů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Kotle na biomasu středních výkonů české a zahraniční výroby
Habán, Tomáš ; Kropáč, Jiří (oponent) ; Pavlas, Martin (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je zaměřit se na biomasu, jako na jednu ze složek obnovitelných zdrojů energie, určenou k výrobě tepelné energie spalováním. Úvod práce mapuje současný stav využití biomasy v České republice. Vyhodnocuje možnosti budoucího použití a velikost potenciálu biomasy v přírodních podmínkách ČR. Nahlíží na tento obnovitelný zdroj také z pohledu energetické koncepce ČR a hodnotí postoj vlády k tomuto problému. Další část se zabývá spalováním biomasy a využitím vzniklé tepelné energie. Rozebírá problematiku znečišťujících látek a uvádí hodnoty emisních limitů plynoucích z legislativy. Ukazuje způsoby využití vzniklé tepelné energie a s tím související výrobu energie elektrické s přehledem možností jejího zhodnocení. Srovnání kotlů na biomasu českých i zahraničních výrobců v rozmezí jmenovitých výkonů 1 až 3 MW popisuje poslední část této práce. Rozděluje kotle z pohledu legislativy a uvádí povinnosti a podmínky, které plynou pro provozovatele kotlů na biomasu. Nastiňuje největší uplatnění kotlů na biomasu středních výkonů v České republice.
|
|
|
Environmentální aspekty provozu kotlů na biomasu
Slavíček, Martin ; Urban, Lukáš (oponent) ; Pavlas, Martin (vedoucí práce)
Hlavní náplní této práce je seznámení se s oblastí využití biomasy pro energetické účely. Úvod práce je zaměřen na obnovitelné zdroje energie a jejich využití a na využití biomasy jako paliva, rozdělení a charakteristiku biomasy. Dále je popsána legislativa ČR týkající se požadavků na zařízení na spalování biomasy s uvedením příkladů různých technologií kotlů na biomasu. Je zde pojednáno o emisích vznikajících při spalování biomasy, s uvedením konkrétních dosahovaných hodnot.
|
|
|
Energetické využití zemědělské biomasy spalováním
ŠPAČEK, Zdeněk
Diplomová práce se zabývá literárním rozborem údajů o spalování lignocelulózové biomasy v porovnání s celulózoligninovou biomasou a vhodností jednotlivých technologií spalování v kontextu dopadu na životní prostředí. Dále se diplomová práce zabývá obsahem spalného tepla v jednotlivých palivech. Experimentálně byl změřen obsah dehtu (včetně ostatních kapalných produktů) v různých druzích biomasy suchou destilací a tyto výsledky byly statisticky vyhodnoceny a diskutovány s poznatky z odborné literatury. Na základě literárních dat byly zjištěny rozdíly u celulózoligninových paliv z hlediska výhřevnosti a spalného tepla, kdy se výhřevnost pohybovala v průměru od 15,3 MJ/kg do 16,8 MJ/kg a hodnoty spalného tepla byly 17,5 18,1 MJ/kg. Naopak u lignocelulózových paliv tyto rozdíly nejsou tak patrné a pohybují se v hodnotách kolem 19,5 MJ/kg spalného tepla a 18,4 MJ/kg průměrné výhřevnosti. Měření obsahu dehtu bylo provedeno v nejběžněji používaných biopalivech ze zemědělské výroby (pšeničná sláma, řepková sláma, seno, energetický šťovík, digestát z bioplynové stanice dále jen BPS). Po statistickém zhodnocení byly zjištěny rozdílné hodnoty v obsahu dehtu u digestátu z BPS a u pšeničné slámy (P 0,05; průměrně 29,58 % u digestátu a 40,48 % u slámy).
|
|
| |
host ::
RSS.