|
|
Role sociálního pracovníka v nemocnicích. Podpora a pomoc rodinám dětí se zdravotním postižením předškolního věku
Valtová, Edita ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá sociální prací v nemocnici, respektive náplní práce sociálního pracovníka v nemocnici, podporou, které se mu při výkonu jeho práce dostává a podmínkami, za kterých tuto práci vykonává. V teoretické části práce jsou vymezeny pojmy sociální práce, sociální pracovník a jeho kompetence a přístupy ke klientům, nemocnice, pacient a klient. Zabývá se také etickým kodexem. Dále se věnuje zdravotnímu postižení a jeho typům. Věnuje se rodině a výchovným stylům, situaci rodin s dítětem se zdravotním postižením, různým dávkám ze systému sociálního zabezpečení, na které mohou mít tyto rodiny nárok a sociálním službám, které mohou využívat, přístupu rodičů k dětem se zdravotním postižením a procesu vyrovnání se s touto skutečností. Další část se již věnuje sociální práci v nemocnici, vymezení sociálního pracovníka v nemocnici, požadavkům kladeným na jeho vzdělání a náplni jeho práce. Zmíněn je také pojem kvalita života, který by měl mít sociální pracovník při práci s klienty na paměti. V praktické části je analyzována činnost sociálních pracovníků v nemocnici s cílem popsat jejich počet a činnosti. Nejdříve je vymezena použitá výzkumná strategie (kvalitativní), výzkumná metoda a výzkumná technika, a dále analyzována získaná data. V rámci diskuse mezi teoretickými informacemi a daty získanými z...
|
|
| |
|
|
Revitalizace veřejné zeleně a vytvoření klidových zón v obci Adamov
SCHICKEROVÁ, Petra
V této diplomové práci je pojednáno o revitalizaci veřejné zeleně v obci Adamov u Českých Budějovic v lokalitě "Babský vrch". Tato práce je rozdělena na dvě části, tou první je literární rešerše, ve které je obecně pojednáno o historii krajiny, o struktuře krajiny, o samotném pojmu revitalizované zeleně, o její výsadbě a samozřejmě také následné péči. První část práce je zakončena kapitolou o využití dotační politiky v této oblasti. Ve své druhé části je práce zaměřena na samotný projekt, tedy revitalizaci veřejné zeleně. V této části jsou jak nové výsadby zeleně a jejich následná péče, tak i vytvoření klidových zón pro občany Adamova.
|
|
|
Role sestry v následné péči o bariatrického pacienta
DUŠIČKOVÁ, Tereza
Současný stav: Obezita je onemocnění charakterizované zvýšením podílu tuku v organismu nad určitou mez (Müllerová 2009). Podle Světové zdravotnické organizace trpělo v roce 2014 nadváhou více než 1,9 miliardy osob, z nichž bylo více než 600 miliónů lidí obézních (WHO 2015). Předmět: Cíle práce jsou: Zjištění přípravy, péče, informovanosti a postupů u pacientů podstupujících bariatrickou léčbu. Vymezení kompetence sestry v následné péči o bariatrického pacienta. A zjištění specifických potřeb pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity. K těmto cílům posloužily tři výzkumné otázky: Jak jsou pacienti informováni o celém průběhu bariatrické léčby? Jaké kompetence má sestra v následné péči o bariatrického pacienta? Jaké jsou potřeby pacientů podstupujících bariatrickou léčbu obezity? Metodika: Pro získání potřebných dat k praktické části diplomové práce bylo využito technik kvalitativního výzkumu. Praktická část byla realizována formou individuálních polostandardizovaných rozhovorů se sestrami pracujícími na chirurgických odděleních a s pacienty podstoupivšími bariatrickou léčbu. Výzkumný soubor: Soubor tvořilo devět sester pracujících na specializovaném pracovišti, kde jsou prováděny bariatrické výkony a sedm pacientek, které podstoupily bariatrický zákrok. Výzkumné šetření bylo prováděno od února do března roku 2015. Výsledky: Před výkonem pacienti podstupují chirurgické, interní, nutriční a psychologické vyšetření. Je jim odebrána krev na hematologické a biochemické laboratorní vyšetření. Z dalších vyšetření klienti podstupují gastroenterologické, plicní, vyšetření ve spánkové laboratoři a výtěr z krku a nosu. Před samostatným výkonem by měli klienti na doporučení lékaře snížit hmotnost. Dále bylo zjištěno, že jsou pacienti informováni o předoperační a pooperační péči, dále o nutnosti dispenzarizace, frekvenci kontrol a možnostech zapojení se do bariatrických klubů a sdružení. Sestra zaujímá následující kompetence. Před operací sestra edukuje klienta o předoperační a pooperační péči, odebírá mu krev, plní ordinace lékaře a motivuje pacienta. Po operaci sestra zajišťuje celkovou ošetřovatelskou péči, sleduje fyziologické funkce, edukuje pacienty o stravování a plní ordinace lékaře. Sestra musí znát dietní omezení, kdy je dán obecný postup, který se mění v jistých detailech podle druhu operačního výkonu a stavu pacienta. Z výzkumu vyplynulo, že se sestra stará spíše o biologické potřeby pacienta, než o jeho psychosociální potřeby. Pacientům chybí v následné péči psychická podpora a motivace. Pacienti podstupující bariatrickou léčbu se potřebují připravit na operační zákrok (snížení hmotnosti) a osvojit si pooperační stravovací návyky. Jejich další potřeba je potřeba psychické podpory a motivace zprostředkované sestrami. Závěr: Jelikož množství lidí trpících nadváhou a obezitou v dnešní době stále stoupá, stává se léčba obezity nutností. V současnosti se u pacientů trpících obezitou II. a vyššího stupně hojně využívají bariatrické zákroky, proto je vhodné znát potřeby, informovanost, postupy v péči o pacienta před a po takovémto výkonu a v neposlední řadě kompetence sestry u těchto výkonů.
|
|
|
Komunitní péče o ženy po gynekologické operaci
VALENTOVÁ, Daniela
Práce se zabývala tématem komunitní péče o ženy po gynekologické operaci. Budeme-li definovat komunitní péči, dalo by se říci, že znamená poskytovat pomoc a podporu lidem ve správnou chvíli, na správné úrovni, ve správné podobě tak, aby člověk dosáhl co největší úrovně nezávislosti, soběstačnosti a kontroly nad svým životem. Je to soubor zdravotních, sociálních a dalších služeb poskytovaných nemocným, ale i zdravým občanům, jejich rodinám či skupinám určité komunity. Cílem je poskytovat co nejvíce péče v domácím prostředí, a to i při zdravotním postižení, závislosti nebo chronickém onemocnění. S rozvojem ošetřovatelství představuje právě samostatná práce a kompetence sester a porodních asistentek v péči o upevnění, ochranu a návrat zdraví člověka, jeden ze základních charakteristických rysů vyspělého zdravotnického systému. Doba hospitalizace se obecně zkracuje a ani v gynekologických oborech tomu není jinak. Stále více roste význam primární péče. Probíhající reformy zdravotní péče jsou postavené na zásadách primární zdravotní péče, která se snaží podněcovat člověka a veřejnost k odpovědnosti za své zdraví i zdravý způsob života. Komunitní péče je zaměřena na podporu zdraví a v primární péči má plnit funkci ochrany zdraví a předcházení vzniku choroby, je více orientována na skupinu osob a celé komunity a vychází z jejich specifických potřeb. Teoretická část bakalářské práce je zaměřena právě na osvětlení pojmů, jako je komunitní ošetřovatelství, komunita, historie komunitní péče, na fungování systému domácí péče na území České republiky. V další části je pozornost zaměřena na práci porodní asistentky v primární gynekologické péči. Vzhledem k tomu, že gynekologie je z velké části oborem chirurgickým, je součástí práce i rozdělení operačních přístupů v gynekologické operativě. Výzkumná část bakalářské práce se zabývá hodnocením pooperačního období pohledem žen po gynekologické operaci. Byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda ženy po gynekologických operacích mají zájem o komunitní péči ze strany porodní asistentky. Druhým cílem bylo zjistit, co ženy očekávají od komunitní péče ze strany porodní asistentky.Ze stanovených cílů vyplynuly dvě výzkumné otázky. První zjišťovala, jaké nesaturované potřeby mají ženy po gynekologické operaci po propuštění do domácí péče, a druhá, jakým způsobem by vnímaly ženy po gynekologické operaci péči komunitní porodní asistentky. Pro zpracování výzkumu bylo použito kvalitativní výzkumné šetření, sběr dat byl proveden pomocí polostrukturovaných individuálních hloubkových rozhovorů. Rozhovory se uskutečnily s ohledem na soukromí zúčastněných na klidném, předem domluveném místě v období od února do dubna roku 2015. Informovaný souhlas od všech respondentek byl dán pouze ústně. Získané informace byly následně analyzovány, barevně označeny a rozčleněny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tyto byly pro snadnější vizualizaci znázorněny do jednotlivých schémat. Při interpretaci získaných dat bylo použito přímých citací respondentek, které jsou pro větší přehlednost psány kurzívou. Výzkumný soubor tvořilo devět žen po velké gynekologické operaci, které mohly s odstupem času hodnotit subjektivní vnímání svého pooperačního období. V textu jsou označovány jako R1-R9. Z výsledků výzkumného šetření je patrno, že dotazované ženy ve většině případů nemají informace o fungování komunitní péče. Až na výjimku ale vyslovily velký zájem o službu, kdy by mohly porodní asistence zavolat a promluvit si o svých problémech s někým kompetentním v klidu domova. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že ženy tuto službu opravdu postrádají. Jako nejvíce zatěžující pro všechny oslovené respondentky byla první návštěva u obvodního gynekologa na extrakci stehů. Velmi oceněnou pomocí by byla návštěva porodní asistentky doma za účelem vyndání stehů po operaci, kvůli čemuž musejí pacientky často jen krátce po propuštění k lékaři, což je pro ně velmi náročné.
|
|
| |
|
|
Specifika využití arteterapie v doléčovacím centru
PODZIMKOVÁ, Petra
Předkládaná práce se zaměřuje na pojetí arteterapie v doléčovacím centru, ve službě zabývající se následnou péčí pro osoby, které se léčí ze závislosti na návykových látkách, především na nealkoholových drogách. Zadané téma je zpracováno do části teoretické a praktické. Teoretická část práce shrnuje základní definice týkající se syndromu závislosti a popsání osobnosti závislého, následně představuje služby následné péče a zaměřuje se na principy a cíle léčby závislosti. V rámci léčby závislosti je za výchozí zvoleno využití psychoterapie a expresivní psychoterapie - arteterapie. Arteterapie je popsána jako obor spolu s historickými souvislosti, definicí směrů, které se v rámci oboru vymezily a stanovením místa arteterapie v léčbě závislostí. V úvodu praktické části je podrobně popsána činnost Doléčovacího centra Prevent se zaměřením na průběh a složení programu a zastoupení arteterapie v něm. Po té jsou představena východiska práce v rámci arteterapie v Doléčovacím centru Prevent. Stěžejním místem práce je představení konkrétních kazuistik klientů spolu s analýzou a interpretací jejich artefaktů, které ozřejmují způsob práce v rámci arteterapeutické skupiny s ohledem na metodu Rožnovské arteterapie. V závěru práce jsou shrnuta specifika využití arteterapie v daném typu zařízení a popsány zřejmé přínosy pro obor arteterapie.
|
|
|
PROBLEMATIKA RESOCIALIZACE U PACIENTŮ PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY ČERVENÝ DVŮR
DVOŘÁKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce s názvem Problematika resocializace u pacientu Psychiatrické léčebny Červený Dvůr se zabývá resocializací u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr a systémem poskytované návazné resocializační péče. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje základní pojmy týkající se problematiky resocializace, dále konkrétní problémy v resocializaci, které se mohou po návratu do života objevit, problematiku relapsu a recidivy a na závěr popis Psychiatrické léčebny Červený Dvůr, kde byl prováděn vlastní výzkum. V praktické části bylo mým hlavním cílem zmapovat resocializaci u pacientů Psychiatrické léčebny Červený Dvůr s dílčími cíli, kterými bylo zjistit systém poskytované návazné resocializační péče a důvody porušení abstinence. Stanoveny byly předem tři výzkumné otázky, které byly zaměřeny na fungování návazné poskytované resocializační péče, dále na rizikové faktory v rámci resocializace a na nejčastější důvody porušení abstinence. Vlastní výzkum byl prováděn kvalitativně. Data byla získána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen sedmi pacienty a třemi terapeuty Psychiatrické léčebny Červený Dvůr. Výzkum byl realizován přímo v této léčebně. V diskuzi jsem se zaměřila na srovnání výsledků vlastního výzkumu s odbornými publikacemi. Na závěr pak stanovuji hypotézy a uvádím některá doporučení k řešení problémů vyplývajících z šetření. Myslím si, že je potřeba této problematice věnovat více pozornosti než doposud a že je důležité nepodceňovat následnou péči.
|
|
|
Analýza potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent v Českých Budějovicích
ŠNOKHOUS, Jan
Práce předkládá analýzu potřeb klientů Doléčovacího centra Prevent v Českých Budějovicích (dále jen centra) a zjišťuje jaké potřeby vnímají klienti jako významné. Teoretická část se zabývá potřebami v rámci několika teorií motivace a popisuje práci se závislými, zejména v oblasti terciární prevence. Tato část se zabývá pojmem následná péče, složkami programů následné péče a Doléčovacím centrem Prevent v Českých Budějovicích. V teoretické části je zahrnuto rovněž srovnání základních teorií potřeb a reálných potřeb závislých. Praktická část obsahuje charakteristiku souboru participantů, metodiku sběru materiálu pro analýzy potřeb a vyhodnocení výsledků analýzy, provedené dle zakotvené teorie Strausse a Glasera. Výstupem práce je soubor kategorií, které postihují základní potřeby závislých v průběhu doléčování tak, jak je oni vnímají jako významné.
|
|
|
Management následné péče u pacientů se srdeční arytmií po propuštění z kardiologického oddělení
JANÁSOVÁ, Věra
Poruchy srdečního rytmu neboli arytmie, patří mezi nejčastější onemocnění srdce. Vznikají na podkladě poruchy tvorby nebo vedení elektrických vzruchů na srdci. Často se vyskytují arytmie, které si člověk ani neuvědomuje a je možné je zachytit při dlouhodobém monitorování EKG. Pacientovi většinou působí obtíže poruchy rytmu, které jsou záchvatovité nebo setrvalé. Ty mohou pacienta ohrožovat na životě. Mezi subjektivní potíže u pacientů patří nepříjemné bušení srdce, únava, dušnost, pocity tísně, kratší dech, závratě až ztráta vědomí, někdy může pacient pociťovat nepříjemnou bolest na hrudi. Takovéto subjektivní prožívání bývá pro člověka se srdeční arytmií velmi nepříjemné a může mu znemožňovat zvládání běžných denních aktivit. Úkolem sestry je pomoci pacientovi toto obtížné období překonat a naučit ho zdravému způsobu života jako prevenci srdečních onemocnění. Důležitá je zde spolupráce sester v nemocnici a v kardiologické ambulanci. Stanoveny byly čtyři hypotézy. První hypotéza měla potvrdit, že péče o pacienty se srdeční arytmií po propuštění do domácího léčení je dostatečná, vzhledem k jejich potřebám. Tato hypotéza byla potvrzena. Druhá hypotéza měla potvrdit, že u pacientů je dostatečná edukace o prevenci recidiv srdečních arytmií. Tato hypotéza se nepotvrdila. Třetí hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají dopady srdečních arytmií na jejich celkové zdraví a byla nepotvrzena. Čtvrtá hypotéza měla potvrdit, že pacienti znají další možnosti péče po propuštění z nemocnice. Tato hypotéza se nepotvrdila. V praktické části diplomové práce byl použit kvantitativní výzkum. Výzkumné šetření bylo prováděno v nemocnicích v Českých Budějovicích, Jihlavě, Plzni a Praze, formou anonymních dotazníků, které byly rozdány pacientům v odborných kardiologických ambulancích. Výsledky byly zpracovány do grafů a tabulek v SPSS programu. Cíle byly splněny. V příloze v diplomové práci je přiložen stručný návrh, na co by se měla ošetřovatelská péče po propuštění pacienta z nemocnice zaměřit. Výsledky budou nabídnuty náměstkyním pro ošetřovatelskou péči a také sestrám v kardiologických ambulancích.
|
host ::
RSS.