|
| |
|
|
Duchovní křesťanských církví a jejich (ne)žití v manželství v České republice
Jeřábek, Michal ; Matějek, Marek (vedoucí práce) ; Opatrný, Aleš (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem duchovních vybraných křesťanských církví a jejich možností nebo nemožností žít v manželství. Pro ucelený pohled na duchovní jsou ještě zodpovídány otázky typu - kdo je duchovní, jak se jím může stát, jak jím může přestat být, jaká jsou práva, povinnosti a tresty pro duchovní a jaká je hierarchie dané církve. Součástí tématu diplomové práce je i historický přehled kněžského celibátu v celocírkevních dějinách, ale i v našich dějinách. A v diplomové práci nechybí ani teologie celibátu. Pro tuto práci byla vybrána Církev římskokatolická, Pravoslavná církev v českých zemích a na Slovensku a Českobratrská církev evangelická.
|
|
|
Římskokatolická farnost Jistebnice od roku 1945 do současnosti
ŠITTOVÁ, Marie
Tato diplomová práce se zabývá historií Římskokatolické farnosti Jistebnice od roku 1945 do současnosti. První část práce přibližuje starší historii města a farnosti Jistebnice, další části práce jsou pak věnovány poválečné historii jistebnické farnosti. Práce je řazena chronologicky podle působení jednotlivých duchovních správců farnosti. Důležité politické události v dějinách naší země, které měly vliv na život římskokatolické církve a tím i na život farnosti Jistebnice, jsou zařazeny v úvodu jednotlivých kapitol.
|
|
| |
|
|
Spirituální služby v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci
HOUSEROVÁ, Lucie
Spirituální péče ve všech domovech pro seniory, je vnímána jako součást celkové péče o klienty. Současné holistické pojetí rozlišuje biologickou, psychickou, sociální a spirituální dimenzi lidské osoby. Všechny tyto sféry tvoří celek, jsou od sebe neoddělitelné a vzájemně se ovlivňují. Úkoly péče o klienta jsou charakterizovány nejen jako péče o biologické potřeby, ale také jako pomoc v řešení sociálních potřeb, psychologických potřeb a pomoc při naplňování potřeb spirituálních. Spirituální potřeby má každý člověk, bylo by tedy mylné se domnívat, že spirituální potřeby mají pouze lidé věřící. Míra uspokojování těchto potřeb se v průběhu života klienta mění a dosavadní zahraniční výzkumy ukazují, že potřeba duchovna se ve stáří a v nemoci zvyšuje. Klienti mohou spirituální péči vyhledat, když potřebují povzbuzení v náročném období života, chtějí si pohovořit o duchovních nebo existenciálních tématech, anebo když mají zájem o informace o církvích. V některých zemích je již běžné, že nemocnice zaměstnává svého duchovního nebo přímo nemocničního kaplana. V naší republice se v současné době také začíná diskutovat o zavedení funkce nemocničního kaplana, dokonce některé nemocnice je již zaměstnávají. Cílem této práce je zmapovat nabídku a poskytování spirituální péče v Domově pro seniory v Jindřichově Hradci, zda zde jsou tyto služby seniory využívány a jaké nejčastější spirituální služby klienti využívají. Práce zjistila, o jaké spirituální služby mají zájem a jaké množství klientů tyto služby využívá. Také ze strany duchovního, kněze, ukázala, jaké duchovní služby nabízí klientům a ze strany sociální pracovnice zjistila, že většina klientů, kteří přicházejí do zařízení, se setká s informací, že tam fungují duchovní služby, a může je využívat. Hypotézy byly ověřovány kvantitativním výzkumem. Za účelem zjištění zájmu pacientů o uspokojování jejich spirituálních potřeb byla použita metoda řízeného rozhovoru, totéž i v případě rozhovoru s duchovním a sociální pracovnicí.
|
|
|
Církevní správa v josefínské době a vliv vydání tolerančního patentu na český venkov
BEČVÁŘ, Stanislav
Bakalářská práce zaměřená na období s časovým ohniskem v roce 1781 se věnuje hlavně osobním vzpomínkám v pamětech pelhřimovských měšťanů a duchovních na předtoleranční a raně toleranční dobu, doplněné o výpovědi pramenů církevní a městské správy. Stěžejním cílem práce je zmapovat vlivy tolerančního patentu a reakce na jeho vydání. V první kapitole se zabývám prostorem v trojúhelníku ohraničeném pojmy náboženství, stát a církev. Na základě prací Zdeňka R. Nešpora, Evy Melmukové, Rudolfa Zubera, Bohumila Zlámala a dalších se tento prostor snažím zasklít mozaikou vybraných aspektů lidského bytí a skrze ní pak nahlédnout do života pelhřimovského měšťana Filipa Ignáce Dremsy a Antonína Štěpána, vikáře Vincence Josefa Rubricia, děkana Vojtěcha Holého a moravečského pastora Jana Szalatnaye, zaznamenaného v jejich pamětech. Jimi se výhradně zabývá kapitola druhá. Pramenným základem se pro tuto práci staly především jejich vydané paměti. Dále archiválie z Vikariátního úřadu Pelhřimov, Farního úřadu Nová Cerekev a Archivu města Pelhřimov uložené ve Státním okresním archivu v Pelhřimově. Tyto prameny, ovšem pouze s doprovodem dosud vyšlých prací na toto téma, mi umožnily další pohled na toleranční patent a jeho vnímání obyčejnými lidmi na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
|
|
|
Devatenáct čísel Josefa Toufara
Rendl, Jan ; RŮŽIČKOVÁ, Alice (vedoucí práce) ; JANEK, Miroslav (oponent)
Počátek filmové proticírkevní propagandy na pozadí tzv." Číhošťského zázraku" a příběhu
umučeného kněze Josefa Toufara. V práci vycházím z filmu Klimta a Feimanna Běda tomu
skrze něhož pohoršení přichází, natočeného v roce 1950.
19 čísel jako 19 jmen, kteří vidělo zázrak pohybujícího se křížku u svatostánku v Ćíhošťském kostele.
|
|
|
Městská obec očima utrakvistického duchovního. Jiřík Tesák Mošovský a Český Brod
KOREŠ, František
Předkládaná práce se zabývá životem kališnického(utrakvistického) duchovního Jiříka Tesáka Mošovského v městském prostředí českých zemí v 16. a 17. století. Předmětem zájmu byl především jeho myšlenkový svět a pohled na společnost, která ho obklopovala. Ve čtyřech kapitolách budou postupně představeny vztahy mezi duchovními a světskými patrony, městská správa v Českém Brodě, kde Jiřík Tesák Mošovský působil, ale také vlastní život sledovaného kněze. Přitom bylo využito zajímavých starých tisků vydaných Jiříkem Tesákem Mošovským, aby bylo dosaženo bližšího poznání jeho osobnosti. Účelem snažení bylo prohloubit dosavadní poznatky o každodenním chodu správy v utrakvistických městských farnostech předbělohorského období. Nová zjištění by měla rozšířit povědomí o činnosti utrakvistické církve v Čechách.
|
|
|
Duchovní správa jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 - 1918
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá duchovní správou jindřichohradeckého proboštství v letech 1840 {--} 1918. Krátce popisuje dějiny města Jindřichův Hradec, vznik proboštství a jeho duchovní správu do roku 1840. Následuje vhled do kontextu církevních dějin v uvedené době. Nejobsáhlejší část práce pak tvoří chronologicky seřazené životopisy úřadujících proboštů v letech 1840 {--} 1918. Cílem je přiblížit a popsat duchovní správu a život jindřichohradecké farní obce. Pohled na významné osobnosti z řad proboštů ukazuje význam tohoto úřadu, důležité události a celkový profil duchovních správců farnosti. Potvrzuje se, že význam jindřichohradeckých proboštů vysoce převyšoval běžné správce farností
|
|
|
Teorie a praxe pastorace seniorů
VLNATÁ, Markéta
Diplomová práce se zabývá pastorací seniorů v České republice. Práce je rozdělena na dvě části {--} teoretickou a praktickou. V první části se snaží vysvětlit pojem pastorace pomocí různých názorů několika autorů a dále se snaží popsat různé případy ze života seniorů. V této části je pak ještě odkaz na užitečnost starší generace a návod jak se udržovat stále v dobrém stavu i přes pokročilý věk. Ve druhé části se snaží v praxi potvrdit nebo vyvrátit dvě hypotézy {--} o větším rozsahu pastorace v domovech zřizovaných církví a o větším zájmu seniorů o pastoraci v domovech zřizovaných církví.
|
host ::
RSS.