|
Analogie společenských informačních systémů a informačních systémů živých organismů ve vybraných textech
Fišer, Jiří ; Fonferová, Ľudmila (vedoucí práce) ; Slámová, Hana (oponent)
První polovina práce se zabývá informačními systémy lidské společnosti. Poukazuje na původ, podoby a příčiny komunikace informace v lidské společnosti. Dále se zabývá základními vlastnostmi systémů, jako takových. Nad uvedenými fakty spekuluje o novém pohledu na rodzdělení těchto systémů, založeném na jejich základní strategii komunikace informací. Shrnuje problematiku metadat. Následující část připadá na informační struktury v rostlinách. Zde práce představuje obor rostlinná neurobiologie a věnuje se vztahu kognitivní vědy a informační vědy. Pokouší se shrnout globální vlastnosti rostlinných informačních struktur. V poslední části se práce věnuje základním principům lidského mozku. Upozorňuje na nové poznatky v oblasti glií. Shrnuje výsledky myšlenkového experimentu a vyvozuje závěry. Klíčová slova *informační systém *komunikace informací *živé organismy *rostlinná neurobiologie *vědomí *glie *analogie
|
|
Role komerčního pojištění při řešení důsledků jaderných rizik
Zindulka, Martin ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Hoffman, Andrej (oponent)
Tato práce se zabývá řešením jaderných rizik pomocí komerčního pojištění. První část práce se zaměřuje na legislativní rámec jaderné odpovědnosti vycházející z mezinárodních úmluv. Představena je činnost Mezinárodní agentury pro atomovou energii a českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Následující kapitola práce se zabývá možnostmi pojištění jaderných rizik pomocí jaderných poolů, kdy jsou zároveň podrobněji rozebrány český a americký jaderný pojišťovací pool. Závěrečná část práce se soustředí na havárie jaderné elektrárny Three Mile Island a elektrárny Fukušima. Obě události jsou vysvětleny v širších souvislostech, včetně řešení a financování následků ze zdrojů komerčních pojištění tak i ze strany ostatních subjektů.
|
|
Silné stránky charakteru v kontextu strategií zvládání života
Millová, Katarína ; Slezáčková, A. ; Blatný, Marek
Ve studii jsme vycházeli z předpokladu, že strategie zvládání života (selekce, optimalizace a kompenzace) se významně podílí na silných stránkách. Cílem bylo zjistit, do jaké míry tyto strategie vysvětlují silné stránky (např. naději, vděčnost, zvídavost) i při zahrnutí osobnostních charakteristik (extraverze, neuroticismus). Údaje jsme získali od 83 účastníků Brněnského výzkumu celoživotního vývoje člověka (48 žen; 47-50 let). Použili jsme následující metody: Dotazník selekce, optimalizace a kompenzace (SOC), Eysenckův osobnostní dotazník (EOD), Dotazník vděčnosti (GQ-6), Dotazník naděje v dospělosti, Škálu kuráže a ambicí, Inventář zvídavosti a explorace (CEI II) a Škálu využití silných stránek (SUCK). Regresní analýza ukázala, že strategie zvládání života (především optimalizace) byly významnými prediktory všech zkoumaných silných stránek. Po zahrnutí extraverze a neuroticismu vysvětlovaly tyto strategie významně další variabilitu, konkrétně u naděje, zvídavosti a kuráže. Tyto výsledky naznačují, že silné stránky nejsou spojeny pouze s osobnostními proměnnými, ale i s charakteristikami, které souvisí spíše se seberegulací.
|
|
Možnosti a způsoby využití příspěvku na péči seniorů na Třebíčsku
DOSTÁLOVÁ, Zdislava
Stáří je přirozený průběh života. Trvalým prodlužováním délky života ve stáří se také prodlužuje období, kdy senior potřebuje pomoc a péči. Jednou z možností forem péče o seniora je rozvoj terénních a ambulantních sociálních služeb. Rozsah pomoci a podpory poskytnuté prostřednictvím sociálních služeb si vyžaduje jeho spolurozhodování a musí zachovávat lidskou důstojnost. Pomoc musí vycházet z individuálně určených potřeb seniorů, musí na ně působit aktivně a podporovat jejich samostatnost. Zákon o sociálních službách upravuje podmínky přiznání příspěvku na péči nejenom seniorům, ale také všem, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu. Rozvoj terénních sociálních služeb umožňuje seniorům setrvávat co nejdéle v jejich přirozeném prostředí a zároveň v péči pomáhá rodinným příslušníkům seniora. Na Třebíčsku v současnosti působí celkem čtyři základní poskytovatelé terénních sociálních služeb. Hlavním cílem této práce je zjistit zda dochází ke kombinaci profesionální a neprofesionální péče, zmapovat, které služby jsou na Třebíčsku nejvíce preferované, a porovnat možnosti využití služeb poskytovatelů sociálních služeb u seniorů v obcích do 3000 obyvatel a seniorů ve městě Třebíč. Z těchto cílů vycházejí následující hypotézy: I. Senioři upřednostňují pomoc rodiny před terénními službami II. Senioři ve městě Třebíč více využívají pomoc registrovaných poskytovatelů sociálních služeb než senioři v obcích do 3000 obyvatel Výsledky této bakalářské práce budou k dispozici poskytovatelům sociálních služeb k případnému zlepšení nabídky sociálních služeb na Třebíčsku.
|
|
Vnímání seniorů společností
ŠANDOVÁ, Libuše
Téma mé bakalářské práce Vnímání seniorů společností jsem si vybrala, protože se domnívám, že patří mezi aktuální témata. S problémem demografického stárnutí se potýká celý svět a ani naše země není výjimkou. Populační stárnutí je doprovázeno řadou problémů, které mohou mezi obyvateli jednotlivých zemí vyvolat negativní pohled na stáří a napětí mezi generacemi. Avšak, každý si musí uvědomit, že ke stáří směřuje, protože proces stárnutí se vztahuje na každého, už od narození. Stáří je pouhým výsledkem celoživotního procesu stárnutí. Cílem práce je zmapovat rozdíly v názorech obyvatelstva ve věku 18-29, 30-39, 40-49, 50-65 let na vymezení věku, kdy je člověk považován za seniora. Dále zjistit jejich mínění na situaci a postavení seniorů ve společnosti a odhalit, zda je postoj dotazovaných ke starším osobám pozitivní či negativní. Jak se mění subjektivní vnímání stáří s přibývajícím věkem respondentů, jestli jsou rozdíly v názorech mužů a žen. A v jakých věkových kategoriích je možné zaznamenat prvky ageismu. Pro splnění cíle bakalářské práce jsem si vytyčila následující hypotézy: H1: Osoby do 30 let vnímají seniory a stáří negativně, poté se jejich vnímání mění ve smyslu tolerance. H2: Jsou rozdíly mezi vnímáním stáří a seniorů mezi ženami a muži, a to nejen ve stejných věkových kategoriích, ale i obecně. H3: Současná společnost se chová k seniorům nepřátelsky. V teoretické části se nejprve zabývám jednotlivými vývojovými fázemi života člověka. Dále se věnuji období stáří a změnám, které doprovázejí závěrečnou fázi lidského života. Následně objasňuji pojmy věk, geriatrie a gerontologie, které souvisí s tématem mé bakalářské práce. Poté následuje kapitola stáří a společnost, kde se zabývám tím, jak bylo stáří vnímáno v minulosti a jak nyní. Dále se věnuji vymezení pojmu ageismus a příčinám jeho vzniku. Nato navazuji tématem stárnutí populace. V závěru práce, se věnuji finančnímu zabezpečení ve stáří, starobnímu důchodu, podmínkám jeho nároku a jeho jednotlivým typům. K realizaci výzkumu jsem použila anonymní dotazník. Oslovila jsem respondenty ve věku od 18 do 65 let, přičemž jsem respondenty rozdělila do čtyř věkových kategorií a získané výsledky jsem porovnala. Bakalářská práce lze v praxi využít pro společenské organizace jako podklad k výchově mladých osob, dále k publikování v časopise Kontakt.
|
|
Volný čas a jeho trávení v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb
GAPKOVÁ, Jiřina
Bakalářská práce s názvem Volný čas a jeho trávení v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb je rozdělena do dvou částí a to na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na stáří, volný čas u seniorů, domov pro seniory a také Domov Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Cílem práce praktické části bylo popsat volný čas a možnosti trávení volného času u uživatelů v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Dílčím cílem bylo zjistit spokojenost uživatelů s nabízenými volnočasovými aktivitami v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Při realizaci výzkumu jsem použila kvalitativní výzkum. Zvolena byla metoda dotazování, technika polořízeného rozhovoru s 15 uživateli v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb. Výzkum ukázal, že mezi nejčastější aktivizační činnosti v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb patří luštěním křížovek, sledováním televizních seriálů, čtení knih a časopisů. Na základě provedeného výzkumu lze vyvodit následující hypotézu, kterou je nutno vzhledem k nízkému počtu respondentů ověřit na větším počtu respondentů. H: ?Uživatelé Domova Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb jsou spokojeni s nabízenými volnočasovými aktivitami.? Bakalářská práce bude využita jako zpětná vazba v oblasti trávení volného času v Domově Dolní Cetno, poskytovatel sociálních služeb a jako návrh či doporučení pro zlepšení volnočasových aktivit v daném zařízení.
|
|
Digitální archivace výkresové dokumentace
Müllerová, Michaela ; Kunstová, Renáta (vedoucí práce) ; Houra, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá archivací dokumentů se zaměřením na výkresovou dokumentaci ve firmě Mondi Štětí a.s., na popis co to je výkresová dokumentace a s jakými dalšími typy dokumentů se lze ve firmě setkat. Cílem bakalářské práce je zachycení způsobu archivace výkresové dokumentace ve firmě Mondi Štětí a.s., zhodnocení využití produktu Microsoft SharePoint 2010 a srovnání s původním způsobem archivace těchto dokumentů v listinné formě. Dokument je rozdělen do pěti částí. V první části je stručně popsaná charakteristika firmy Mondi Štětí a.s., předmět její činnosti a typy dokumentů se kterými firma denně pracuje. V následující části je popsán produkt Microsoft SharePoint 2010, který firma v současné době zavádí do provozu a zdůvodnění výběru právě tohoto softwaru. V další kapitole je popsán způsob digitalizace dokumentů a jejich užívání ve společnosti. A dále se zde nachází analýza využití Microsoft SharePointu 2010 v porovnání s ručním způsobem archivace, včetně vyhodnocení ankety, kterou jsem předložila zaměstnancům firmy. Přínosem bakalářské práce je podklad pro vedení firmy dokládající, že využití produktu Microsoft SharePoint 2010 je mnohem efektivnější, než vést archivaci v ruční podobě. Navíc analýzou starého systému archivace a analýzou nového způsobu získá firma Mondi Štětí a.s. představu o tom, zda je výhodné tento systém využít i na ostatní typy dokumentů, které jsou zatím pořád vedené pouze v papírové podobě.
|
|
Nezletilý jako povinný v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci)
Procházková, Michaela ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Resumé Práce se věnuje problematice postavení nezletilého povinného ve vykonávacím řízení, resp. exekuci. Cílem této práce je, jednak poskytnutí uceleného přehledu problematiky s ohledem na aktuální témata, která v souvislosti s dětskou zadlužeností řeší odborná veřejnost, a dále též následná identifikace hlavních nedostatků vyskytujících se při výkonu rozhodnutí vedeném proti nezletilému povinnému s nabídkou jejich řešení. Práce je rozdělena do dvou částí. V části první je nejprve definován pojem nezletilého, kterým je pro účely této práce osoba, která nedovršila osmnáctého roku věku a zároveň ji nebyla přiznána plná svéprávnost. Následující kapitoly části první se věnují nejprve ochraně nezletilého v právu obecně, kdy jsou představeny principy nejlepšího zájmu dítěte a práva dítěte na respektování jeho názoru. Dále je rozebrána procesní ochrana nezletilého a zejména její specifika projevující se v jednotlivých procesních opatřeních, která se uplatní ve všech řízeních jejichž účastníkem je nezletilý, vykonávací řízení nevyjímaje. V rámci těchto opatření je kladen hlavní důraz na správné zastoupení nezletilého a jeho informování o řízeních, která se ho týkají. V části druhé je nejprve popsáno řízení vykonávací a následně jsou představeny jeho dílčí aspekty, jako jsou zásady, tituly a způsoby výkonu...
|
|
Etické problémy seniorů při vyrovnávání se s blízkostí smrti
Eberson, Arthur Markus ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
V této práci se pokusíme zamyslet se nad etickými problémy, s nimiž se setkávají senioři v závěrečné fázi svého života. Období stáří a doba, kdy se již senior musí vyrovnávat s blížící se smrtí, jsou spojeny s celým komplexem otázek. Cílem této práce však není pouze popis vybraných jevů, které pozorujeme v této fázi života; tato diplomová práce si klade za cíl komplexní sondu do závěrečného období života seniora. Proto se nejprve pokusíme popsat jednotlivé projevy stárnutí a přibližování se smrti, abychom mohli sledovat jejich vývoj a proměňování, a to zejména v oblasti psychiky a sociálních kontaktů. V následující části práce budou postupně popsány etické problémy, jimž senioři čelí, a zamyslíme se také nad možnostmi řešení těchto etických problémů. Samozřejmě zde bude také přihlédnuto k rozdílům mezi přístupem věřících a nevěřících seniorů. Zaměříme se především na etické problémy v terminálním stádiu života a také na etické rozpory, které souvisí přímo s umíráním a smrtí. Nebude pominuto ani téma eutanazie a řízené sebevraždy, krátce bude pojednána také historie tohoto problému. Samozřejmě se všemi těmito tématy budeme zabývat především z hlediska etického a teologického.
|
|
Míra chudoby a osamělosti generace 65 plus
NEJEDLÁ, Kateřina
Diplomová práce se zabývá životem seniorů starších šedesáti pěti let, a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. V teoretické části diplomové práce je popsána problematika stáří a změn souvisejících se stárnutím. Následující kapitoly jsou věnovány problematice chudoby, genderové nerovnosti ve stáří a sociálnímu vyloučení. Dále jsou podle dostupné odborné literatury popsány témata osamělosti, vlivu osamělosti na zdraví a důležitosti mezilidských vztahů v otázce osamělosti. Cílem diplomové práce je porozumět tomu, jaké měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v životě respondentů a jak tyto aspekty vnímali a prožívali. Jak vnímají svojí současnou situaci a to především po stránce finančního zabezpečení a pocitu osamělosti. Pro výzkumné účely bylo náhodně vybráno pět respondentů a to tak, aby byli ve výzkumu zastoupeny ženy i muži, žijící osamoceně po rozvodu/ovdovění a v manželství/partnerství. Tito respondenti převyprávěli za pomoci obsáhlých narativních rozhovorů svoje životní příběhy, které jsem posléze detailně přepsala a pečlivě pročítala, abych neopomenula důležité mezníky v životech respondentů, které mi přispěly k uskutečnění cíle diplomové práce. Pro zpracování praktické části diplomové práce jsem zvolila strategie kvalitativního výzkumu pomocí narativních rozhovorů. Narativní modus je založen na přesvědčivé a neopakovatelné prezentaci životního příběhu s důrazem na životní zkušenost. Uvedená technika rozhovoru je vhodná právě u starší generace, což se i v průběhu výzkumu potvrdilo. V rámci výzkumu diplomové práce byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky. 1. Měly prožité životní události a životní poměry vliv na chudobu a osamělost v jejich životě? 2. Jak vnímali a prožívali chudobu a osamělost v průběhu svého života? K zodpovězení těchto otázek bylo potřeba udržovat rozhovor v okruhy daných témat. Výsledky výzkumné části práce umožnily dojít k následujícím závěrům. Respondenti překvapivě nepociťují chudobu, přestože se výší důchodů často pohybují na její hranici. Chudobu jako takovou vnímají v rovině někoho, kdo nemá co jíst, kdo nemá kde bydlet a nemá prostředky na živobytí. Vysvětlení spočívá v tom, že všichni respondenti žili v době a na místech, kde si museli vystačit s málem, a to je do budoucího života vybavilo skromností a nenáročností. Všichni respondenti se shodují v tom, že přechod do starobního důchodu byl významným mezníkem jejich života. Přesto že výše starobních důchodů respondentům již neumožňuje tolik aktivit, na které byli zvyklé, nevnímají svojí situaci ani v jednom z příběhů za chudobnou. Dá se říct, že skromný život připravil respondenty na život v důchodu. Podobným způsobem se respondenti vyjádřili k tématu osamělosti. Ve všech rozhovorech byla bohatým a silným faktorem rodina. Respondenti žijící na vesnicích a v menších městech uvádějí, že udržují kvalitní sousedské vztahy, mnohdy trvající již z doby dětství. Nejčastěji je osamělost spojována se ztrátou partnera. Ve dvou příbězích respondentek, se vyskytla osamělost po smrti partnera. Toto období, jak uvádějí, bylo jejich nejhorší v životě a cítily se nejvíce osamoceny. V současnosti osamělosti předcházejí díky dětem a vnoučatům.
|
host ::
